Zuzana Hronová
30. 5. 2019 12:35
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Fenomén "kyborg matky"
Jak psycholožka Zuzana Masopustová upozorňuje, internet se stal jednou z platforem, kde maminky získávají informace o výchově dítěte a mohou zde sdílet své zkušenosti například prostřednictvím maminkovských blogů, rodičovských stránek a jejich diskusí.
"V některých skupinách můžeme pozorovat určitou míru skupinového ducha. V některých zahraničních studiích se dokonce hovoří o jakési 'kyborg matce', tedy pomyslném obrazu mateřství vytvářeném v daném diskusním fóru," říká Masopustová.
Tento pojem používá například kanadská vědkyně May Friedmanová ve své knížce Maminkovské blogy a měnící se tvář mateřství. Za výhodu kyborg matky považuje, že se v její náruči mohou setkat maminky z celého světa s ženami, které prožívají podobné problémy a zážitky v mateřství jako ony, a zjistit, že v tom nejsou samy.
Mezi nevýhodami zmiňuje například skutečnost, že "kyborg matka" nemá nějaký ustálený recept na řešené problémy, její názory se neustále vyvíjejí a mění v diskusi tisíců matek z neporovnatelného prostředí či zázemí. A také má tendenci vymýšlet si, přehánět, upravovat skutečnost, což může vést u diskutujících ke snížení sebevědomí.