BIS: Zesilující operace Číny jsou hrozbou, dezinformace mohou rozklížit demokracii

Lukáš Valášek Jan Horák Lukáš Valášek, Jan Horák
23. 11. 2021 10:00
Snahy Číny zasahovat do českého akademického prostředí jsou výraznou hrozbou. Íránci se pokoušejí dostat k českým jaderným technologiím. Na Vrbětice je třeba nahlížet tak, že se Česko stalo cílem ruského útoku, při kterém zahynuli dva lidé. Dezinformace mohou oslabit demokratické základy státu. Zmíněné fenomény jsou ty nejvážnější, na které upozornila BIS ve výroční zprávě za rok 2020.
Michal Koudelka.
Michal Koudelka. | Foto: Jakub Plíhal

Do poslední chvíle nebylo letos v létě jasné, zda vláda prodlouží mandát řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Na jeho konec tlačil prezident Miloš Zeman. Na Hradě dokonce zaměstnali někdejšího Koudelkova soka zevnitř BIS Jiřího Roma. Zeman pak argumentoval ve své kanceláři sepsanou zprávou, že Koudelka vede službu špatně. Dokument však obsahoval hlavně obecná tvrzení, že BIS varuje proti ruským zpravodajcům bez důkazů.

Premiér Andrej Babiš nakonec zvolil dočasné řešení. Koudelku, kterému vypršel pětiletý mandát, vedením služby pouze pověřil do doby, než o něm rozhodne nová vláda. Pod jeho vedením nyní Bezpečnostní informační služba vydává další veřejnou výroční zprávu, tentokrát za rok 2020. A opět v ní důrazně varuje před operacemi Ruska a Číny.

BIS zdůrazňuje, že jedním z hlavních zpravodajských témat loňského roku byly snahy ovlivnit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech. Prezident Zeman už v minulosti prosazoval, aby reaktor za více než 200 miliard korun dostavěl ruský Rosatom. Před tím důrazně varovala BIS i další zpravodajské služby s tím, že by Rusové následně mohli Česko vydírat.

Nejedlého cesta do Ruska

Aktuálně.cz také informovalo, že když Babiš loni v zimě připustil, že by tendr mohl odsunout za letošní sněmovní volby, vyrazil do Ruska s poradcem Vladimira Putina jednat Zemanův poradce Martin Nejedlý. Tvrdil ale, že uprostřed pandemie covidu a na speciální povolení ruské vicepremiérky byl jen na zdvořilostní schůzce. BIS kolem Dukovan loni zachytila další vážnou hrozbu.

"Zaznamenala například snahu získávat interní informace z prostředí české státní správy a subjektů zapojených do přípravy projektu. Zároveň pokračovaly aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor a rovněž osoby s klíčovým vlivem na rozhodování. Nejednalo se o cestu běžného lobbingu, ale naopak byla evidentní snaha zakrýt původ informací objevujících se v médiích, k čemuž byly využívány zdánlivě nezávislé osoby," píše.

Ministerstvo průmyslu a obchodu coby klíčový vládní aktér přípravy tendru letos v březnu po podnětu od ČEZ iniciovalo takzvaný bezpečnostní dotazník, jenž by se zaslal všem čtyřem potenciálním uchazečům včetně Rosatomu (čínského adepta vyřadila vláda už loni). Nápad přitom neprošel odbornou diskusí. Přípravu dotazníku navíc provázely nesoulady mezi resorty vnitra a průmyslu.

Vývoj kolem Dukovan akceleroval letos v dubnu, kdy BIS a policie upozornily na angažmá ruské vojenské rozvědky GRU v útoku na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014. Vláda Andreje Babiše přijala usnesení, v jehož důsledku Rosatom nedostal bezpečnostní dotazník. Sněmovna také přijala zákon, jenž je definitivní pojistkou proti vstupu Číny a Ruska do tendru.

Ruské zpravodajce zbrzdil covid, o to více sázeli na "vlastence"

Už v úvodu výroční zprávy BIS zdůrazňuje, že zpravodajské poznatky, které v roce 2020 získala, je nutné zasadit do kontextu zmíněného zjištění, že muniční sklady ve Vrběticích vyhodili do povětří ruští zpravodajci. "Česká republika se stala cílem útoku cizího státu. Tento subverzní čin kromě velkých ekonomických škod způsobil také smrt dvou českých občanů a vedl k výraznému narušení životů tisíců obyvatel obcí v bezprostředním okolí areálu."

"Předchůdce BIS se jmenoval Úřad pro ochranu ústavy a demokracie a dodnes jsem přesvědčený, že tento název nejlépe vypovídal o našem poslání. Pokud tedy upozorňujeme na hrozby ohrožující demokratické, bezpečnostní a ekonomické základy této země, pak tak činíme v souladu s platnými zákony, které naši činnost definují, a rozhodně ani do budoucna nehodláme polevit v ochraně České republiky a jejích občanů."

ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka

Ruské operace v roce 2020 podle BIS výrazně narušila pandemie covidu, která omezila rozvědčíkům kontakty v oblastech, které jsou pro ně prioritou - politice, akademické sféře či obchodu. O to více se spoléhali na proruské a protisystémové spolky a snažili se maximálně využít vojenské pietní akce v regionech. Ty se konají u hrobů padlých rudoarmějců či jejich pomníků.

"I v loňském roce zůstalo prioritou prosazování ruských zájmů prezentovaných sice jako zájem český, nicméně skutečné české zájmy poškozujících. V globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k českému (respektive globálnímu) publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása," uvedla kontrarozvědka.

Podobných akcí se často účastní členové a podporovatelé paramilitárních spolků. Letos v dubnu Aktuálně.cz a Respekt informovaly, že Národní centrála proti organizovanému zločinu pozatýkala několik členů spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Má motto "Jsme proti válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici" a opakovaně figuruje ve zprávách o extremismu ministerstva vnitra. Detektivové je viní z toho, že organizovali výjezdy českých občanů na Ukrajinu k bojům za proruské separatisty. 

Varování před zájmem ruské armády

Velkou hrozbu pro Česko ale podle BIS obecně podobné skupiny nepředstavují. Kompetence členů extremistických skupin podle zprávy zůstávají malé. "Domobranci sami sebe sice prezentovali jako profesionální polovojenskou skupinu, ale ve skutečnosti šlo jen o mediální fikci a jejich reálný dosah byl velmi malý," dodala BIS.

Kontrarozvědka také varuje, že pokračovaly pokusy ruských firem napojených na tamní armádu získávat výrobky, které by vojáci mohli využít ke zbrojení. "Důvodem nárůstu poptávek byly zejména obměny a modernizace obráběcích strojů dodaných do Ruska v minulosti," uvádí BIS.

Aktuálně.cz a Respekt nedávno popsaly, že motory nakoupené z Česka se objevují v dronech, kterými proruští separatisté na frontě řídí bombardování ukrajinských vojáků. V jednom z nich našli experti německý pohon. Předtím ho koupila karlovarská firma řízená Rusem napojeným na Kreml. Na druhou stranu se podle BIS u obchodu s vojenským materiálem projevila účinnost sankcí, které EU v roce 2014 uvalila na Rusko kvůli anexi Krymu.

Závěr ricinové kauzy v režii Rusů

Kontrarozvědka také v sekci věnované Rusku shrnula takzvanou ricinovou kauzu, kvůli níž byly pod policejní ochranou pražský primátor Zdeněk Hřib, jehož úřad nechal přejmenovat náměstí před ruskou ambasádou po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. 

Nejtvrdší ochranu měl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který nechal odstranit ze své městské části sochu kontroverzního sovětského vojevůdce Ivana Koněva. Týdeník Respekt přinesl loni v dubnu informaci, že české bezpečnostní složky pracují s poznatkem, že do Česka přicestoval muž s ruským diplomatickým pasem, který se politiky může snažit otrávit. 

"Po prověření zachycených signálů se ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace," uvedla BIS.

Covid jako náboj pro šíření dezinformací

Coby jednu ze tří největších hrozeb v uplynulém roce vyhodnotila Bezpečnostní informační služba dezinformace. Novým nábojem se pro jejich šíření stala vládní opatření proti šíření nemoci covid-19. Podle BIS se zformovalo takzvané anticovid hnutí, které se nejen ostře vymezovalo proti vládním restrikcím, ale také zpochybňovalo závažnost samotné infekce.

Kontrarozvědka také zaznamenala, že dezinformace o covidu se dotkly i lidí, kteří se o konspirační teorie dosud nezajímali. K širšímu zásahu společnosti to však v důsledku nevedlo. "K minimalizaci jeho společenského vlivu přispěla mimo jiné vzájemná animozita představitelů hnutí vedoucí nejen k absenci jednotné organizace a vůdčího aktéra, ale i k dalšímu tříštění celé anticovid scény," píše BIS.

Vážnost epidemie zlehčovali na veřejnosti představitelé medicíny, akademického světa, sportovci či umělci. Mezi nejvýraznější patřili rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, kardiochirurg Jan Pirk, zubař Roman Šmucler, lékař Lukáš Pollert či zpěváci Ilona Csáková, Janek Ledecký a Daniel Landa. Politici jako Lubomír Volný si na konspiracích kolem koronaviru vybudovali část politické agendy.

Zvýšená zranitelnost státu

"Kontinuální dezinformační tlak také podporuje rezignaci části společnosti na funkčnost státu v jeho současné ústavní podobě, což stát limituje ve schopnosti účinně komunikovat strategická témata zasažené části společnosti a v konečném důsledku zvyšuje zranitelnost státu a společnosti vůči vlivovým operacím cizí moci," poukazuje BIS na nejvážnější důsledek dezinformací.

V obecné rovině popisuje kontrarozvědka dezinformátory jako lidi s dvěma základními motivacemi. Jedni se vnímají jako vyvolení, kteří ukazují "zaslepeným masám" pravou podstatu věci. Druzí za své aktivity přijímají různé ekonomické výhody.

Ideovou základnu mají však podobnou. Sdílejí odpor k liberálním hodnotám, spojuje je odmítání příslušnosti k západním strukturám, jako jsou Evropská unie či NATO, a příklon k autoritářským režimům. "Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace," uvádí k tomu kontrarozvědka.

Šíření čínské propagandy a ovlivňování médií

Čeští zpravodajci označují za další rostoucí hrozbu Čínu. Ta se podle BIS loni soustředila například na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19, kterou na jejím počátku ve Wu-chanu tajila, na západní země. To už dříve konstatovala také interní analýza ministerstva zahraničí, kterou získaly Aktuálně.cz a Respekt.

BIS v kontextu pandemie covidu-19 zmiňuje i čínskou snahu o nákup ochranných pomůcek v Česku. Ambasáda těsně před doputováním viru do Česka organizovala skupování roušek a respirátorů, které následně česká vláda kvůli naprostému nedostatku nakupovala v Číně.

"Součástí vlivového působení bylo i to, že čínští zpravodajci, diplomaté a členové stranických organizací hledali v České republice způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu v České republice," vyjmenovává BIS.

Aktuálně.cz loni jeden z případů ovlivňování médií Čínou popsalo. Literární noviny v té době zintenzivnily spolupráci s čínským vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao. Někdejší noviny pražského jara 1968 začaly přetiskovat přímo propagandistické texty komunistických novinářů. Majitel Literárních novin dodnes odmítá říct, kolik za to Čína platí.

Podle kontrarozvědky se také Číňané snažili narušovat česko-tchajwanské politické a ekonomické vztahy. Čína demokratický ostrovní stát dlouhodobě považuje za svou odpadlickou provincii a pokouší se od diplomatických kontaktů s ním Západ odradit. I k tomu se pokoušeli Číňané využít média.

Pokus očernit šéfa Senátu

Redakce loni v listopadu přinesla zjištění, že organizace napojená na Čínu se pokouší očernit předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který předtím odcestoval na významnou návštěvu Tchaj-wanu.

Loni na začátku roku pak Aktuálně.cz odhalilo, že Hrad se za pomoci výhrůžného dopisu čínské ambasády od stejné cesty pokoušel odradit Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kuberu. Přidružený stres dle jeho rodiny přispěl k tomu, že Kubera ještě před plánovanou cestou zemřel. 

Nejnebezpečnější je vliv na akademické prostředí

I přes omezení pohybu spjatá s pandemií čínští špioni v Česku v činnosti pokračovali - a to především pod diplomatickým či novinářským krytím. Nejaktivnější podle BIS byli političtí a vědecko-techničtí rozvědčíci. 

"Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v českých akademických institucích, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy," uvádí kontrarozvědka. 

Aktuálně.cz v minulých dvou letech několik příkladů čínského vlivu na akademické prostředí v Česku rozkrylo. Loni musel z Univerzity Karlovy se svými spolupracovníky odejít šéf tamního Česko-čínského centra Miloš Balabán. Redakce popsala, že jeho k Číně vstřícné konference pořádané pod záštitou rektora Tomáše Zimy utajeně financuje více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. 

Nedávno pak reportéři zjistili, že i Balabánův spolupracovník Marek Hrubec, který zastřešoval nezávislý výzkum Číny na Akademii věd, zároveň sedí v čínském institutu podezřelém ze špionáže. I Hrubce po zveřejnění zjištění Akademie věd propustila. 

Čína se podle BIS pokouší v Česku přisvojit si pokročilé technologie a know-how - třeba robotické systémy, 3D tisk nebo nanotechnologie. A to i tak, že je okopíruje nebo že nakupuje české firmy, které je vyvíjejí.

BIS přitom varuje, že čeští vědci se musejí připravit nejen na rostoucí vliv Číny, ale po desetiletích také Íránu. Ten se může pokoušet dostat třeba k jaderným technologiím. "Projevoval snahu získávat proliferačně využitelné poznatky na českých vědeckých pracovištích a univerzitách zejména s technickým zaměřením či na konferencích se zahraniční účastí," píše služba.

Každý Číňan může být špion

BIS varuje, že čínští rozvědčíci bodují i v budování vztahů s politiky. "Po linii politické rozvědky jsou příslušníci čínských zpravodajských služeb velmi úspěšní v kultivaci vztahů s osobami, které se pohybují na politické scéně (popřípadě ji ovlivňují), a to bez rozdílu v ideologické orientaci," říká BIS. 

Kontrarozvědka v tomto ohledu jasně říká, že čeští představitelé musí být při oficiálním styku s nimi na pozoru před každým čínským občanem. Každý z nich je potenciální špion. "Spolupráce s čínskými silovými složkami je pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky."

K politikům má blízko i výše zmíněný Miloš Balabán, jehož činnost čínská ambasáda financovala. Dodnes je šéfem stranické komise ČSSD pro obranu. Aktuálně.cz loni informovalo, že dále pořádá bezpečnostní konference. Tentokrát už jen jako soukromník.

Loňský ročník ale zaštítil jeho blízký známý a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Letos Balabán uspořádal i konferenci pro představitele ministerstva obrany, které se účastnil také náměstek ministra či zástupce náčelníka generálního štábu.

BIS ve své zprávě přináší stejnou argumentaci, na níž Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v roce 2018 založil své varování proti přítomnosti produktů čínské firmy Huawei v kritické infrastruktuře státu. A to kvůli hrozbě, že firma může provádět špionáž pro čínskou vládu. Společnost však stále lobbuje za to, aby verdikt zvrátila a mohla se účastnit výstavby mobilních sítí páté generace, přes které poteče značná část osobních údajů Čechů.

Snazší cíle klasické špionáže

Kybernetické útoky jsou podle BIS další ze tří nejvýraznějších hrozeb. Většina z nich cílila na státní instituce. Víc než kdy jindy hackeři mířili v době koronavirové krize na zdravotnická zařízení. Největší atak loni v březnu ochromil Fakultní nemocnici v Brně. Způsobil škodu za 150 milionů korun, kriminalisté ho dodnes prověřují kvůli podezření na dva trestné činy včetně vydírání. Podle informací Aktuálně.cz má útok zahraniční stopu.

Hackeři si dále vedle státních aktérů vybírali neziskové organizace či politické strany. Nejvíce se snažili prolomit počítačovou síť či e-mailové schránky tak, aby mohli vynést citlivá data. "Ta (snaha) byla potvrzena u jedné státní instituce, ze které bylo exfiltrováno značné množství dokumentů a jiných souborů do infrastruktury útočníků," upozorňuje služba.

Aktuálně.cz letos v březnu upozornilo na masivní kybernetický útok, jejž hackeři provedli právě prostřednictvím serveru spravujícího e-mailovou poštu. Operace s čínskou stopou se dotkla pražského magistrátu, Zdravotnického zařízení ministerstva vnitra či ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi dotčenými byly i nemocnice, městské či regionální samosprávy.

Když se hackeři nepřátelské cizí moci, nejčastěji Ruska a Číny, snaží proniknout do IT systému tuzemské státní instituce s úmyslem získat citlivé poznatky, zpravidla sledují postoje Česka a jeho představitelů na různá témata. Díky prolomení osobní korespondence si mohou utvořit představu také o osobních vztazích na pracovišti. Oboje následně slouží k tomu, aby se dotyční stali snazšími cíli klasické špionáže.

"V případě kompromitace sítě státní instituce nebo e-mailové schránky vysokého státního představitele či zaměstnance může dojít k postupnému selektovanému uvolňování exfiltrovaných informací a jejich využití v  předpřipravené dezinformační kampani, která může být zacílena na diskreditaci kompromitované instituce, konkrétního státního představitele/zaměstnance či na Českou republiku jako takovou," varuje BIS.

Byznysoví hráči se regulují sami

Kontrarozvědka znovu varovala před aktivitou regulovaných byznysových hráčů v oblasti energetiky, telekomunikací a zdravotnictví. Typické pro ně bylo, že vstupovali do přípravy novely zákona týkající se jejich oblasti různými pozměňovacími návrhy, přičemž zakryli jejich skutečný původ. V uplynulém roce se třeba chystala novela energetického zákona, jež má odrážet decentralizaci energetiky na trhu. Novela dosud není hotová.

Aktuálně.cz loni popsalo okolnosti případu, kdy pozměňovací návrh poslanců Antonína Staňka (ČSSD) a Jana Zahradníka (ODS) prospěl velkým hráčům na poli skládkového byznysu. Zjednodušeně řečeno jim umožňuje vyhnout se poplatkům za ukládání odpadu, jenž slouží jako technické zajištění skládky. Velké odpadní firmy tím ušetří miliardy korun ročně, zatímco o stejné peníze města a obce přijdou. 

BIS také zaznamenala nový trend spočívají v aktivitě aktérů českého byznysu na samém počátku tvorby zákona. Principiálně v tom podle ní nic špatného není, nicméně takové subjekty si pak mohou zákonné opatření, jemuž mají podléhat, od první chvíle připravit sobě na míru. Přesně takto se chystal nový stavební zákon, jejž původně z velké části připravila Hospodářská komora.

"Dochází-li k přesouvání odpovědnosti státní správy za zpracování klíčových dokumentů na regulované subjekty již na počátku, například z důvodu nedostatečné kapacity kompetentních úřadů, získávají tím regulované subjekty značnou volnost k přizpůsobení si legislativy ve prospěch svých zájmů," říká jasně kontrarozvědka. BIS si také všímá nežádoucích kartelových dohod při zakázkách na velké dopravní stavby.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 6 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 7 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy