Literární noviny šíří čínskou propagandu. A Česko jim dává statisícové dotace

Lukáš Valášek Daniel Konrád Lukáš Valášek, Daniel Konrád
27. 1. 2020 5:14
Zatímco tajná služba BIS opakovaně varuje před vlivovými operacemi komunistické Číny, Literární noviny zintenzivnily spolupráci s čínským vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao. Někdejší noviny pražského jara 1968 začaly přetiskovat přímo propagandistické texty komunistických novinářů. Majitel Literárních novin odmítá říct, kolik za to Čína platí. Dalšího více než půl milionu dostal od českého státu.
V Literárních novinách vyšel v roce 1968 manifest Dva tisíce slov, který žádal změnu poměrů v komunistickém Českoslovenku. Nyní v nich vychází texty vládního deníku komunistické Číny.
V Literárních novinách vyšel v roce 1968 manifest Dva tisíce slov, který žádal změnu poměrů v komunistickém Českoslovenku. Nyní v nich vychází texty vládního deníku komunistické Číny. | Foto: Aktuálně.cz

Literární noviny poprvé vyšly v roce 1927. Slavnou éru zažily v 60. letech minulého století, kdy se díky autorům jako Milanu Jungmannovi či Ludvíku Vaculíkovi, který v nich otiskl manifest Dva tisíce slov, proměnily z režimního týdeníku v časopis podporující liberalizaci tehdejšího Československa. Kvůli problémům s cenzurou pod názvy Literární listy a nakonec jen jako Listy sehrály důležitou úlohu v pražském jaru 1968.

Tisková konference k vydávání Literárních listů v únoru 1968.
Tisková konference k vydávání Literárních listů v únoru 1968. | Foto: ČTK

Nynější vlastník novin Miroslav Pavel, někdejší mluvčí dvou komunistických premiérů Lubomíra Štrougala a Ladislava Adamce, však s jiným komunistickým režimem uzavřel partnerství. S jedním z největších čínských vládních deníků Kuang-ming ž'-pao mají Literární noviny dohodu a dnes tisknou komunistickou propagandu. A to včetně článků, které píší přímo vládní novináři Číny.

Ta je na žebříčku svobody tisku, jejž sestavuje nevládní organizace Reportéři bez hranic, 177. ze 180 států. Čína nepohodlné novináře vězní a veškerý obsah podléhá cenzuře. Spolupráce není v českém měsíčníku nijak označena, ač za ni dle několika zdrojů Aktuálně.cz dostává Miroslav Pavel od čínské strany zaplaceno.

Součástí šesti vydání Literárních novin z druhé poloviny loňského roku bylo dohromady 248 stran o Číně. Přestože obsahovaly také přeložené články čínských vládních novinářů, žádný nebyl označen jako příloha placená čínským státem za účelem zlepšování obrazu země. Pouze titulní strana je opatřena blíže nevysvětleným logem Reading China+ a někdy také slovem dossier, což znamená sešit nebo svazek. Přes rozsáhlost příloh se texty důsledně vyhýbají konfliktním čínským tématům - potlačování lidských práv, cenzuře, internačním táborům pro Ujgury nebo rizikům spojeným nejen s firmou Huawei. 

S tamními komunistickými funkcionáři dokonce sám vydavatel Pavel dělá rozhovory. Zatímco zpravodajská služba BIS tak před Čínou opakovaně varuje jako před nepřátelskou mocností, v Literárních novinách vyšel například text nazvaný Vzestup Číny nemusí znamenat oslabení USA. Jde o Pavlův rozhovor s viceprezidentem Čínského institutu pro mezinárodní studie, což je organizace komunistické vlády.

"Pokoušíme se vyvíjet se v rámci existujícího světového pořádku a doufáme, že to bude pořádek spravedlivější, lepší, mírumilovnější," vypráví v něm Žuan Cung-ce. Na to mu Miroslav Pavel přitakává: "Souhlasím s hodnocením, že váš vzestup je mírový." A viceprezident ústavu pokračuje: "Čína si nevytváří žádné nepřátele, opravdu se snaží kooperovat přátelsky se všemi a společně se rozvíjet."

Čtenáři Literárních novin, které dnes vycházejí v nákladu 10 tisíc kusů, zatímco Kuang-ming ž'-pao má náklad kolem půl milionu kopií, podobných textů za poslední měsíce dostali víc.

Rozhovor Miroslava Pavla s viceprezidentem Čínského institutu pro mezinárodní studie v říjnových Literárních novinách.
Rozhovor Miroslava Pavla s viceprezidentem Čínského institutu pro mezinárodní studie v říjnových Literárních novinách. | Foto: Aktuálně.cz

"Když odhlédneme od různých politických postojů, většina přemýšlivých pozorovatelů si klade otázku, jak je to možné, že je Čína tak úspěšná. Co vedlo vedení čínského státu v roce 1978 k rozhodnutí vydat se cestou reforem?" začíná Pavel další interview s ředitelem vládní Čínské akademie sociálních věd Cchaj Fangem, které vyšlo v září.

Kolik jim spolupráce vydělává, je tajné

Aktuálně.cz zaslalo Pavlovi dotazy, jak je za tuto spolupráci honorována jeho firma Litmedia, která Literární noviny vydává. Údaje o tom, kterak se vydavatelství celkově daří, k dispozici nejsou. Navzdory zákonné povinnosti je v obchodním rejstříku naposled vložená účetní závěrka z roku 2017. Z ní plyne, že v průběhu let řečené Literárky nabraly téměř šedesátimilionovou ztrátu. Hospodaření se ale zřejmě zlepšuje. V červenci, měsíc po vydání prvního sešitu o Číně, Pavel v editorialu prorokoval, že rok 2019 už Literární noviny možná skončí "jen s minimální ztrátou".

"Literární noviny, jejichž jsem vydavatelem a majitelem již jedenáctým rokem, vydaly za tu dobu desítky nejrůznějších příloh na nejrůznější témata o mnoha zemích. Mezi nimi i několik příloh s čínskou tematikou," reaguje na dotazy Aktuálně.cz Miroslav Pavel. "Je pouze na mém zvážení a rozhodnutí, jaké přílohy a s kým vydáváme a jaký bude jejich obchodní model. Řídíme se přitom vždy zájmem přinést k dané tematice něco nového a zajímavého," doplňuje Pavel, který zbytek otázek odmítl komentovat. Šéfredaktor Petr Bílek na stejnou sadu dotazů neodpověděl vůbec.

V úvodním slovu k jednomu sešitu Pavel napsal, že se snaží "alespoň trochu odpovědět na otázku, proč Čína tak funguje", a doporučil čtenářům, aby "bez zbytečného odkládání" tuto zemi studovali. V jiném sloupku vydavatel Literárních novin zmiňuje partnerství s komunistickým listem jako příležitost "poznat Čínu přece jenom jinak než jen povrchními turistickými pohledy" a radí, že k tomu bude "nutné osvobodit se od aktuálních politických problémů, které vždycky byly a budou".

Změny vlastníků Literárních novin

  • Porevoluční Literární noviny od roku 1993 vydávala Společnost pro Literární noviny. V roce 2007 list převzalo brněnské Centrum pro média a demokracii Jakuba Patočky. Pak se vydavatelem stalo občanské sdružení Právo, solidarita a informace ve faktické správě někdejšího ministra zemědělství z ČSSD Jana Mládka. Sám Miroslav Pavel uváděl, že o získání Literárek jednal nejenom s Mládkem, ale také s Jaroslavem Tvrdíkem a Jiřím Paroubkem, tedy sociálními demokraty, kteří dnes mají rozsáhlé obchody s Čínou.
  • Poté, co v roce 2009 Literární noviny získala Pavlova akciová společnost Litmedia, velká část redakce na protest odešla. "V souvislosti se zákulisním převodem novin novému majiteli se v novinách prosazuje hlas lidí, kteří nemají ani kulturní úroveň ani morální právo zaštiťovat se jménem Literárních novin. Vinou nepochopení či vědomého přispění nového vlastníka hrozí zánik mimořádné kulturní a společenské hodnoty spojený s jejím zneužitím k jiným účelům," stojí v prohlášení, které sepsali. Do redakce tehdy přišli lidé, kteří v minulosti evidovala StB.
  • Miroslav Pavel je někdejším předrevolučním mluvčím komunistických premiérů a rovněž ředitelem Československé televize v období 27. listopadu 1989 až 10. ledna 1990. Pavel byl v minulosti předsedou dozorčí rady a také minoritním akcionářem vydavatelství Economia, které publikuje i on-line deník Aktuálně.cz. Působil rovněž coby předseda představenstva a generální ředitel vydavatelství Vltava-Labe-Press.

Jak důležité je mít člun

Experti ovšem varují, že případ Literárních novin jako by vypadl z příruček čínské propagandy. Čína se v západních médiích dlouhodobě pokouší uplatnit taktiku v tamních zdrojích popisovanou jako "vyrazit na moře ve vypůjčeném člunu". 

"Ta spočívá v úsilí vkládat čínský propagandistický obsah do mainstreamových médií v cílových zemích," konstatuje sinolog a šéf projektu Sinopsis Martin Hála. Podle něj jsou nejběžnější formou placené přílohy v místních periodikách, jež se objevují po celém světě, včetně renomovaných listů.

"Sofistikovanější podobou jsou kolaborativní projekty pro šíření pozitivního obrazu Čínské lidové republiky jako 'Reading China Plus', provozovaný druhým nejvlivnějším stranickým listem Kuang-ming ž’-pao. Základním záměrem je lokalizovat čínský obsah tak, aby byl v podání místních médií ('vypůjčených člunů') věrohodnější," doplňuje Hála.

V Číně je podle něj rovněž diskutována možnost "koupit si člun", tedy celé periodikum nebo mediální dům, či dokonce "vyrobit člun" - vytvářet nominálně "místní" média pro šíření čínského obsahu v zahraničí. 

Tuto strategii Čína uplatňuje všude v západním světě, jak popsal například britský deník The Guardian. Instrukce generálního tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga znějí: "Dobře vyprávět čínský příběh o zemi plné barev".

Eticky sporné

"Vůči čtenářům by bylo fér, kdyby příloha nesla třeba označení 'komerční spolupráce'," říká k Literárním novinám mediální analytik Filip Rožánek. "Ale je otázka, jestli to cílové čtenářské skupině současných Literárních novin ve výsledku není jedno," odkazuje na majetkovou a čtenářskou proměnu novin v posledních letech.

"Pokud se na vydávání nepodílí finančně stát, beru to tak, ať si soukromý vydavatel s vlastním médiem dělá, co uzná za vhodné," argumentuje Rožánek, podle nějž je podobných inzertních projektů a obsahových spoluprací na trhu mnoho. "Nikdo je ale neřeší kvůli tomu, že to není politický obsah, ale třeba skrytý prodej produktů. Eticky je to přitom podobně sporné," dodává Rožánek.

Literární noviny, ač se jedná o soukromé médium, si však několikrát vylepšily rozpočet penězi ze státní kasy, respektive díky zakázkám od krajů (viz níže v textu).

Po portálu Info.cz, jehož některé texty o Číně coby výsledek své práce vykazovala PR agentura placená společností Home Credit, jde u Literárních novin o další případ vylepšování obrazu Číny v českých médiích.

V minulosti si Čína platila i rozsáhlé inzertní přílohy v deníku Právo. Roku 2015 Číňané rovněž vstoupili do firmy Empresa Media podnikatele a moderátora Jaromíra Soukupa. Podíl tam mají nejenom v televizi Barrandov, ale také v časopisech Týden nebo Sedmička.

Propojování srdcí českého a čínského lidu

V Literárních novinách se speciální obsah začal objevovat poté, co čínské deníky oznámily partnerství mezi českým listem a komunistickým vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao. Stalo se tak v předvečer loňského summitu k Nové hedvábné stezce, kvůli němuž do Číny přijel i prezident Miloš Zeman.

Přímo v Pekingu, v sídle čínských vládních novin, za tím účelem v dubnu 2019 obě média společně uspořádala takzvané Fórum k propojování srdcí českého a čínského lidu. Přispěly k němu Úřad pro tisk a informace vlády Šanghaje a Úřad pro tisk a informace vlády provincie Če-ťiang, tedy instituce, které v Číně fungují i jako cenzoři. Více než 100 delegátů fóra z českých a čínských vládních institucí na setkání hovořilo o "česko-čínském přátelství a důkladně analyzovali spolupráci mezi oběma zeměmi".

Alespoň tak praví článek, jejž vydala čínská vládní agentura Sin-chua a který do češtiny přeložili sinologové z Karlovy univerzity sdružení do projektu Sinopsis. "Čang Chua, vedoucí odboru mezinárodní spolupráce Oddělení propagandy Ústředního výboru komunistické strany Číny, přednesl fóru srdečnou zdravici jménem vedení oddělení propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny," popsali čínští novináři.

Akce, kterou spolupořádalo české médium navazující na odkaz pražského jara, se účastnil i zástupce hlavního cenzorního orgánu komunistické vlády. Na dotaz Aktuálně.cz, kdo program konference sestavoval, vydavatel Literárních novin Pavel neodpověděl.

"Jak Kuang-ming ž'-pao v Číně, tak i Literární noviny v Česku jsou mainstreamová média s bohatou minulostí a širokým vlivem, a když teď společně pořádají toto fórum, zakládají výbornou atmosféru pro oslavy 70. výročí navázání diplomatických styků a v tom plně realizují společenskou povinnost, kterou na sebe musí brát mainstreamová média," uvedli dále novináři Číny.

Ta je přitom dle sinologů i Reportérů bez hranic zemí, kde svobodná média prakticky neexistují a kvůli tvrdé cenzuře plní zájmy komunistické strany. 

Dle textu se akce účastnila i společnost PPF. Aktuálně.cz už informovalo, že její dceřiná společnost Home Credit se za pomoci expertů, politiků či ekonomů snažila vylepšit obraz komunistické Číny v Česku. Propojovat srdce lidu v Pekingu osobně vyrazil šéf PPF v Číně Lumír Meloun.

Prezident Miloš Zeman pak poslal zdravici. "Pevně věřím, že země účastnící se iniciativy Pás a stezka úspěšně uskuteční sen o cíli této iniciativy nejen propojit všechny kontinenty, ale propojit také všechny národy," citují čínská média Zemana vychvalujícího iniciativu, kterou v roce 2013 vyhlásil prezident Si Ťin-pching.

Čínská agentura zmiňuje i vydavatele Literárních novin. "Pavel řekl, že praxe ukazuje, jak s pomocí Kuang-ming ž'-pao mohou Literární noviny českým čtenářům přinášet mnoho článků a příloh a představovat z mnoha úhlů Čínu a její život, jako například iniciativu Pás a stezka nebo tradiční čínskou medicínu. 'Z pozitivní zpětné vazby jsme poznali, že jsme udělali smysluplnou práci a v budoucnu bude naše spolupráce pokračovat,'" citovaly Miroslava Pavla noviny.

Foto: Repro: news.gmw.cn

Sbližování Literárních novin s čínským komunistickým režimem ale začalo už v roce 2013. Médium tehdy oslovilo české sinology s nabídkou napsat texty do speciální přílohy, která bude rozdávána na recepci čínské ambasády.

Dle poptávky, kterou zveřejnila sinoložka z Karlovy univerzity Olga Lomová, se texty měly "vyhnout problémům Tibet, Tchaj-wan a Sin-ťiang; u spisovatelů se vyhnout disidentům". Příloha pak skutečně vyšla. Včetně rozhovorů s exministrem obrany z ČSSD Jaroslavem Tvrdíkem, dnes šéfem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, nebo s akcionářem PPF Ladislavem Bartončíkem.

Samotný čínský vládní deník uvádí, že s Literárními novinami spolupracuje od dubna 2017, kdy společně pořádaly fórum týkající se iniciativy Pás a stezka. Ve stejném roce byly Literární noviny i mediálním partnerem konference Česko-čínského centra Karlovy univerzity. Aktuálně.cz už dříve napsalo, že minimálně dva následující ročníky stejné akce skrytě více než 1,2 milionu korun podpořila čínská ambasáda.

Statisíce od českého státu

Z veřejného registru smluv nadto vyplývá, že Literární noviny úspěšně získávají státní peníze také v Česku. Dohromady si z veřejných zdrojů za poslední rok přišly na 527 tisíc korun.

Médiu, které se rozsáhle pokouší vylepšovat obraz komunistické Číny a které vlastní bývalý agent StB Miroslav Pavel, paradoxně pražský magistrát ještě pod vedením primátorky Adriany Krnáčové z hnutí ANO loni v létě poslal 110 tisíc korun na přílohu věnovanou 30. výročí sametové revoluce.

Mluvčí československé vlády Miroslav Pavel v listopadu 1989.
Mluvčí československé vlády Miroslav Pavel v listopadu 1989. | Foto: ČTK

Šéfredaktorem Literárních novin je někdejší šéf týdeníku Reflex Petr Bílek, který zároveň doteď zasedá v kulturní komisi magistrátu posuzující žádosti o granty. "Pro hodnocení individuálních účelových dotací v oblasti kultury a umění pro obor literatury máme zasmluvněné dva hodnotitele. Projekt Příloha Literárních novin věnovaná 30. výročí listopadu 1989 nebyl posouzen Petrem Bílkem, ale jiným hodnotitelem," hájí se ovšem mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

A přidává i důvody, proč rada vedená Krnáčovou nakonec peníze odklepla. "Popis projektu je nekonkrétní z hlediska obsahového, vzhledem k stávající kvalitě LN však lze předpokládat adekvátní zpracování tématu za účastí intelektuálních autorit," píše se mimo jiné v hodnocení. 

Společně s ohlédnutím za sametovou revolucí čtenáři Literárních novin dostali i článek od autora jménem Čao Ťia-Čeng o tom, jak "mobilní internet mění životní styl Číňanů", nebo text od Čang Wena s titulkem Nebeský palác otevřel bránu k čínské vesmírné stanici.

Článek o čínské vesmírné laboratoři v listopadové příloze Literárních novin.
Článek o čínské vesmírné laboratoři v listopadové příloze Literárních novin. | Foto: Aktuálně.cz

Statí pojmenovanou Tchaj-wan ve zpětném zrcátku zase přispěl bývalý československý komunistický velvyslanec v Číně Bořivoj Čuda, který se loni zúčastnil oslav výročí diplomatických vztahů mezi Českem a Čínou. Pořádala je Smíšená česko-čínská komora Jaroslava Tvrdíka.

Už loni v březnu dalších 110 tisíc korun Literárním novinám přihodilo středočeské hejtmanství Jaroslavy Pokorné Jermanové z hnutí ANO, za přílohu věnovanou kultuře v regionu. A médium podpořil i další hejtman ANO. Ivo Vondrák si v květnu 2019 u Literárek objednal za 120 tisíc přílohu o muzeích a památkách Moravskoslezského kraje. Letos tentýž kraj za dvě přílohy, které teprve vyjdou, zaplatí Literárním novinám dalších 198 tisíc korun. Rozebírat mají kulturu a talenty kraje.

Naopak o dotace od ministerstva kultury, kde podporu dostávají i jiné literární časopisy, přišly Literární noviny už v roce 2016. Tehdy žádaly 4,3 milionu korun. Komise ale seznala, že spíše než literárním jsou médiem politickým, a dotaci neodsouhlasila. "Literární noviny nejsou již dávno časopisem literárním, jejich název je zavádějící a obsahově jej nelze zařadit mezi zde podporovaná periodika," konstatovala ministerská komise. 

Vysvětlení komise ministerstva kultury k neudělení podpory Literárním novinám v roce 2016.
Vysvětlení komise ministerstva kultury k neudělení podpory Literárním novinám v roce 2016. | Foto: www.mkcr.cz

Komunistická Čína v novinách pražského jara

Podrobně jako o českých krajích Literárky nyní referují také o vzdálené asijské zemi. Na webu dokonce jako součást partnerství zřídily speciální rubriku nazvanou Reading China+. A mimo jiné v ní v nezměněné podobě, pod redakční zkratkou, přetiskují stanoviska čínské ambasády bez vyjádření protistrany, tedy Čechů.

Stanovisko čínské ambasády na webu Literarky.cz.
Stanovisko čínské ambasády na webu Literarky.cz. | Foto: Aktuálně.cz

"Toto jednání lze považovat za narušení důvěry, poškození čínsko-českých vztahů a atmosféry, ve které se nacházela regionální výměna a spolupráce mezi oběma zeměmi," dozvěděli se čtenáři například poté, co Praha loni v říjnu vypověděla partnerskou smlouvu s Pekingem. Stalo se tak proto, že Číňané nesouhlasili s vypuštěním klauzule o jedné Číně namířené proti Tchaj-wanu, k jejímuž dodržování hlavní město zavázalo předchozí vedení primátorky Adriany Krnáčové.

Součástí stejné rubriky Literárních novin jsou ovšem i texty opěvující krásu čínského umění nebo přírody. Například včetně reportáže z loňské pražské výstavy čínského spolku řezbářů pečetí.

"Spolupráci mezi oběma našimi zeměmi se daří. Vřelého přijetí se v Číně dostalo například České filharmonii, v říjnu vyráží na turné Symfonický orchestr Českého rozhlasu a do Číny vyjede i balet Národního divadla. To vše posouvá vzájemné porozumění," cituje v textu autorka a manželka vydavatele Jana Pavlová velvyslance Čínské lidové republiky v Praze Čang Ťien-mina. Ještě než článek na webu Literarky.cz vyšel, Čína turné orchestru Českého rozhlasu zrušila. Stalo se tak právě po sporu mezi Pekingem a Prahou.

Texty domácích autorů se v rubrice na webu střídají s výpověďmi cizinců, nadšených ze života v Čínské lidové republice. Ty v podobě videí dodává čínská strana. Vydavatelská firma Litmedia ovšem může mít ještě širší záměry. Loni v dubnu si registrovala doménu chinadnes.cz. Co má být jejím obsahem, není jasné.

Firma nejbohatšího Čecha se stala vehiklem na ovlivňování veřejného mínění ve prospěch komunistické země, tvrdí redaktor Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 minutami

Tisícovky lidí v Drážďanech demonstrovaly proti Pegidě

Tisícovky lidí večer v Drážďanech demonstrovaly proti radikálnímu hnutí proti islamizaci Pegida a proti předsedovi durynské organizace protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björnu Höckemu. Do ulic saské metropole vyšly také tisíce stoupenců Pegidy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy