Hra o stamiliony. Staňkův návrh nahrál skládkařům, experti se přou o jeho ústavnost

Jan Horák Jan Horák
25. 9. 2020 16:53
Poslanecká sněmovna na svém posledním zasedání schválila zákon o odpadech. Součástí přijaté legislativy je i pozměňovací návrh, jenž je podle ústavního právníka z Legislativní rady vlády protiústavní. Provozovatelům skládek zpětně odpouští poplatky za část odpadu. Autory návrhu jsou poslanci Antonín Staněk (ČSSD) a Jan Zahradník (ODS).
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) je jedním z předkladatelů pozměňovacího návrhu, který nahrává skládkařům
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) je jedním z předkladatelů pozměňovacího návrhu, který nahrává skládkařům | Foto: ČTK

Když loni v prosinci předložil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vládě zákon o odpadech, jeho hlavní náplní bylo motivovat obce k větší recyklaci či postupně zvyšovat poplatek za odpad. Letos v květnu však do návrhu přibyly dva totožné pozměňovací návrhy poslanců Antonína Staňka (ČSSD) a Jana Zahradníka (ODS), které minulý týden prošly sněmovnou s celým zákonem. Do velké míry jdou proti smyslu původního Brabcova návrhu.

Podstatný pro pochopení jejich významu je systém vybírání poplatků za odpad. V Česku končí odpad na zhruba 180 skládkách. V první linii za něj platí takzvaní původci, což jsou obce, města či průmyslové firmy. Peníze od nich inkasují provozovatelé skládek. Odváděné peníze mají motivovat původce, aby co největší množství odpadu zpracovali.

V druhém stupni odvádí provozovatelé skládek peníze primárně obcím a městům, na jejichž území se skládka nachází. Právě skládkařům nahrávají pozměňovací návrhy poslanců Staňka a Zahradníka. Podle legislativy mohli dosud pětinu uloženého odpadu ročně zařadit do kolonky, na kterou se poplatky nevztahují. Jedná se odpad, který se používá pro samotný provoz skládky - například na zajištění její stability.

Jak však plyne ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, skládkaři zmíněnou dvacetiprocentní kvótu v praxi překračují. Do kategorie, za niž se poplatky nevybírají, zařazují mnohem větší podíl odpadu. Případně odpad sloužící k technické podpoře skládky využívají už v první fázi provozu, přičemž nakládat se s ním smí až při uzavření skládky. V praxi to znamená, že obce, města a Státní fond životního prostředí přichází o velké množství peněz.

Návrh by připravil obce o stamiliony 

"Nejvyšší kontrolní úřad již v roce 2012 konstatoval na základě kontrol, které provedl na 14 skládkách, že 98,5 procenta nebezpečného odpadu skončí na skládkách bez vybrání zákonem stanoveného poplatku," řekl Aktuálně.cz Vlastislav Málek, starosta Čáslavi, jenž vede spor o poplatky kvůli zmíněnému druhu odpadu s firmou AVE CZ. Firma zmíněný odpad využívá už v první fázi provozu.

Pozměňovací návrhy Staňka a Zahradníka by do budoucna zaručily, že by se skládkaři už nemuseli žádných sporů obávat. Města by na ně neměla páku, jak po nich peníze za odpad sloužící k zajištění provozu skládky vymáhat. A veřejným rozpočtům by chyběly stamiliony korun. Jen samotná Čáslav takto v roce 2018 přišla o 128 milionů, které středočeský krajský úřad nepravomocným rozhodnutím nařídil firmě AVE CZ uhradit.

"Opakovaně v těchto řízeních upozorňujeme na to, že správní orgány dovozují vůči provozovatelům skládek povinnosti, které nevyplývají ze zákona o odpadech. Zároveň tyto orgány veřejné správy svévolně vylučují nakládání s odpady, které je podle tuzemské i unijní právní úpravy přípustné," stojí si za svým postupem AVE CZ, které se odvolalo k ministerstvu životního prostředí.

Jan Zahradník
Jan Zahradník | Foto: ČTK

"Pozměňovací návrh dává původcům odpadu jistotu, že odpady a materiály, které byly řádně a v souladu s integrovaným povolením a provozním řádem skládky využívány ke stavbě komunikací, obvodových hrázek, k zabránění úletu odpadků apod., nebudou po změně stanoviska orgánů státní správy považovány za odpady odstraňované a nevznikne k nim žádná dodatečná poplatková povinnost," vysvětlil Aktuálně.cz poslanec Zahradník.

Žádné integrované povolení však zákonný zákaz využívat odpady v první fázi provozu skládky zrušit nemůže. Problém je, že skládkaři si povolení vykládají tak, aby zmíněný limit nemuseli dodržovat. Obce jsou v postavení, že na jeho porušení zpravidla přijdou až při zpětné kontrole vybraných poplatků, jako se stalo Čáslavi. Skládkařům teď nahrává sněmovnou přijatý zákon, na tahu je však ještě Senát.

Překrucují realitu, říká Transparency 

Podle Staňka jsou v tomto sporu slabším hráčem právě průmyslové podniky. Vychází ze své zkušenosti z komunální politiky, dříve byl primátorem Olomouce. "Je to (návrh) žádoucí vzhledem k tomu, že rozpor je ze strany některých obcí, v jejichž katastru se nachází skládky, využíván k uplatňování požadavků na odvod poplatků za odpad již dříve využitý jako materiál k zajištění tvaru a stability skládky a terénní úpravy," řekl Aktuálně.cz.

Nezisková organizace mapující veřejnou správu Transparency International odmítá Staňkovu a Zahradníkovu interpretaci, že zmíněný druh odpadu, jehož objem překročí zmíněnou dvacetiprocentní kvótu nebo se využívá už v první fázi provozu skládky, je legálně uložený. A že snaha obcí ho zpětně zpoplatnit není legitimní.

"Poslanci Zahradník (ODS) a Staněk (ČSSD) překrucují realitu. Za legálně umístěný odpad v souladu s právními předpisy a povoleními by samozřejmě poplatek doměřen nebyl. Jejich návrh naopak otevírá prostor pro nedoměření poplatku za nelegálně umístěný odpad, což v podstatě znamená miliardové ztráty pro veřejné rozpočty," sdělil Aktuálně.cz právník Transparency International Petr Leyer.

Zásah do právní jistoty, varuje ústavní právník

Schválené pozměňovací návrhy Staňka a Zahradníka jsou podle expertů problematické ještě v jednom rozměru. Původcům odpadu a skládkařům, kteří nerespektují onen dvacetiprocentní limit či odpad využívají už v první fázi provozu, v důsledku zpětně odpouští hradit poplatky. Podle ústavního právníka a člena Legislativní rady vlády Jana Wintra je to v rozporu s nejvyšším zákonem této země - ústavou.

"Z textu pozměňovacího návrhu i z odůvodnění je evidentní záměr vytvořit retroaktivní pravidlo, že za takové ukládání odpadu se v některých případech poplatek neplatí, a to zpětně," uvádí Wintr v posudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Vidí riziko i v tom, že by obce na základě takto schváleného zákona mohly naopak peníze skládkařům vracet. V této souvislosti mluví Wintr o závažném zásahu do principu právní jistoty a důvěry v právo.

Jeho odborný názor je jasný. Zákon jde proti jednomu z principů ústavy, jenž zakazuje zasahovat do účinků zákona zpětně. "Považuji proto posuzovaný pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o odpadech za protiústavní, odporující článku (…) ústavy (Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, pozn.aut.), který zakotvuje zákaz pravé retroaktivity jako jednu z náležitostí demokratického právního státu."

Zahradník a Staněk argumentují rozdílným posudkem, který pro ně zpracoval jiný člen Legislativní rady vlády, její místopředseda Aleš Gerloch. "Případnou retroaktivitou navrhované úpravy se ve svém posudku zabýval prof. JUDr. Gerloch a shledal ji jako ústavně konformní," poznamenal Staněk.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 6 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy