demokracie

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Takzvaný protiinfiltrační zákon byl přijat v době zvýšeného napětí s Pekingem a před lednovými prezidentskými volbami na Tchaj-wanu, upozornila agentura Reuters. Legislativní novinka je součástí mnohaleté snahy bojovat proti tomu, co mnozí na Tchaj-wanu vnímají jako čínské snahy ovlivnit politiku a demokratický proces prostřednictvím nezákonného financování politiků či médií a dalších metod.

Od roku 2016, kdy se prezidentské funkce na Tchaj-wanu ujala Cchaj Jing-wen, Peking usiluje o diplomatickou izolaci ostrovního státu. Čína jej pokládá za součást svého území, které může být znovu přivedeno pod kontrolu Pekingu, a to i s použitím síly, pokud to bude nutné.

Prezidentčina Demokratická pokroková strana (DPP) je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu. Zákon vstoupí v platnost, až ho v lednu podepíše prezidentka. Za jeho porušení bude hrozit maximální trest sedmi let vězení.