Praha - Babyboom míří z mateřinek do škol. Čtvrtina obcí přitom selhává, kapacity ve třídách nenavýšila. Školy proto musí situaci řešit "horkou jehlou".
Příklad za všechny: dvoutisícový městys Nehvizdy na východ od Prahy. Starosta obce se nakonec rozhodl přestavět kvůli Husákovým vnukům na školní třídy drůbežárnu. Kapacita školy se rázem zvedla ze 130 míst na 700.
"Byla to jediná možnost. Dětí obrovským tempem přibývá, a to nejen u nás v Nehvizdech, ale i v okolních obcích. Jen prvňáků budou v září čtyři třídy, což je skoro polovina naší původní kapacity," popisuje starosta Vladimír Nekolný.
Obec si část peněz půjčila, další poslalo ministerstvo školství či kraj. "Dohromady projekt stál více než 50 milionů," přiznává starosta. Do původní budovy školy chce v příštích letech umístit "lidušku".
Do šatny jen na zelenou
Do další školy v pražských Kunraticích už dokonce chodí tolik dětí, že "provoz" v šatnách musí řídit semafory. "V loňském roce jsme mimořádně otevřeli čtyři první třídy. Ta situace se nemůže z prostorových důvodů školy opakovat. Letos otevřeme tři první třídy po třiceti dětech," popsala starostka Kunratic Lenka Alinčová. Městská část už se podle ní musela domluvit se školami v sousedních oblastech, aby přijaly děti ze Zeleného údolí a Flory.
Podobně se s obrovskou vlnou novopečených prvňáčků vypořádávají i v dalších místech v Česku. Podle průzkumu redakce Aktuálně.cz, kterého se zúčastnilo 68 měst a obcí, řeší problémy s kapacitami škol zhruba čtvrtina.
V Tuklatech na Kolínsku proto staví kontejnerové třídy a nové školní křídlo, v Plotišti nad Labem upravují na třídy půdní prostory školy. V Berouně chtějí kapacity Základní školy na Závodí navýšit dokonce o 300 míst.
V dalších školách prozatím řeší problémy jen papírově, navýšením počtu dětí v jedné třídě. To ale podle demografických průzkumů nestačí. Zvlášť ve velkých městech a v prstencích okolo nich, kam se stěhuje stále větší počet mladých rodin s dětmi.
Prvňáků bude přibývat
"V posledních patnácti letech došlo k velkému nárůstu obyvatelstva – počet obce se za tuto dobu zvýšil na dvojnásobek. Pro další roky je naprosto nezbytné, aby v základní škole vznikly co nejdříve nové třídy," píše se například v demografické studii Jiřího Vomela z Akademie věd České republiky, kterou si nechala zpracovat obec Světice v obvodu Praha-východ.
Prvňáčků bude každým rokem přibývat také podle ministerstva školství. Zatímco před pěti lety nastoupilo do prvních tříd podle statistik 95 507 dětí, v následujícím roce už to bylo přes sto tisíc a v roce 2013 rodiče poprvé do školy přivedli 110 773 dětí. "Podle letošních odhadů půjde k zápisům do prvních tříd kolem 118 tisíc dětí," upozorňuje mluvčí resortu Klára Bílá.
Ministerstvo školství proto zřídilo zvláštní dotační fond, ze kterého mohou obce a školy při navyšování kapacit čerpat. Rozdělit v něm je ochotné až miliardu.
"Školy si mohou požádat o dotaci od dvou do třiceti milionů korun, peníze lze využít na výstavbu nových prostor, přístavby nebo rekonstrukce," přibližuje Bílá. Žadatel o dotaci musí jen počítat s tím, že peníze nepokryjí celý projekt. Patnáct procent z vydaných peněz musí na svých účtech najít radnice. Ministerstvo prozatím schválilo deset projektů, další budou ještě následovat.
Zaspaly obce i vláda
Do doby, dokud dotace nepřijdou, zpřísňují ředitelé škol alespoň pravidla, podle kterých děti při zápisech přijímají. Do škol se většinou dostanou jen děti s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti. I když ani to někdy neplatí. Například školy v Českých Budějovicích jsou tak přesycené, že museli stát v několikahodinových frontách i rodiče, jejichž děti tuto základní podmínku splňují.
Podle místopředsedkyně sněmovního školského výboru Anny Putnové (TOP 09) je ale taková situace nepřípustná. Obce podle ní zaspaly. "Rozhodně nesou spoluvinu. Už před pěti nebo šesti lety si měli zástupci obcí všimnout, jaký je demografický vývoj a co bude následovat. Mají k dispozici matriky se všemi potřebnými údaji," kritizuje liknavost některých radnic Putnová.
Ze zákona totiž musejí starostové obcí povinnou školní docházku všem "svým" dětem zajistit. Místo toho teď narychlo vznikají mezi starosty některých obcí a měst smlouvy o vzájemné spolupráci – jedna obec, která ještě kapacity ve škole nenaplnila, nabízí výpomoc dětem z okolí.
Podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) mohly obcím pomoci s přípravou na babyboom také předchozí vlády.
