Analýza: Tyto šance Babiš využívá. Do Rady ČT pošle Xavera a další svoje věrné

Už v dubnu poslanci rozhodnou o jménech šesti členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho koalici jde o ideální příležitost, jak v Radě ČT nastolit poměry, které vychýlí většinu ve prospěch radních, kteří mají blízko ke stranám současné vládní koalice.

V příštích dnech končí mandát v Radě ČT šesti radním, případně jejich náhradníkům, kteří byli do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize zvoleni v roce 2020 – tedy v čase menšinové vlády složené z hnutí ANO Andreje Babiše a sociálních demokratů. Volby do mediálních rad jsou ovšem tajné.

Babiš a jeho lidé tudíž v těchto volbách své tehdejší koaliční partnery do značné míry obcházeli a v některých hlasováních utvářeli záložní většinu, jejíž součástí byli komunisté, hnutí SPD Tomia Okamury a prezident Miloš Zeman. A občas také část konzervativců v ODS okolo Marka Bendy.

Proto se tehdy do Rady ČT dostali Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr, Roman Bradáč, Hana Lipovská a Pavel Kysilka. Jeho a Lipovskou později nahradili Ladislav Mrklas a Tomáš Řehák. To už bylo ale v čase vlády Petra Fialy (ODS). Všem těmto radním nyní mandát končí.

A kromě Mrklase ho také všichni obhajují. Vedle Matochy, Xavera Veselého, Bradáče a Šlégra s Řehákem se do volby přihlásilo dalších více než 30 kandidátů. A s ohledem na pohodlnou většinu vlády Andreje Babiše v dolní komoře lze s jistou mírou opatrnosti dopředu říci, že si do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize dosadí sobě loajální a spolehlivé lidi.

Do působnosti Rady náleží:

- jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize

- schvalovat rozpočet a závěrečný účet České televize a kontrolovat plnění rozpočtu České televize

- schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize, předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize nebo rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele

- dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize.

Radě ČT také náleží schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, zřizovat dozorčí komisi a určovat mzdu generálního ředitele. Rada ČT nakonec předkládá Poslanecké sněmovně, které je ze své činnosti odpovědna, výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize.

V zákulisí české politiky se přitom mluví o několika scénářích. Jeden z nich hovoří například o tom, že ve volbě, kterou v minulosti režíroval za ANO Jaroslav Faltýnek spolu s Tomiem Okamurou a Milošem Zemanem, letos uspějí všichni čtyři jejich kandidáti, kteří mandát obhajují – tedy Matocha, Veselý, Bradáč i Šlégr.

Argument pro to mají prostý: proč rozbíjet něco, co z jejich pohledu evidentně funguje. Ponechme nyní stranou, že Matocha a spol. často zasahují i do věcí, do kterých nemá člen Rady ČT podle zákona co mluvit, podstatná je pro ně jiná věc: postupně proměňují televizi k obrazu svému, mnohdy navíc bez sebemenšího odporu jejího managementu.

Ostatně Pavel Matocha se s tím, o co mu jde, nijak netají. Na podzim to popsal na sociálních sítích: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 procent odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“

Moravec v mezičase v ČT skončil. A tady je potřeba připomenout, že se o takový scénář Matocha, Xaver Veselý a další radní, kterým v tom podle některých svědectví nepokrytě pomáhal ředitel zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, zasadili velkým dílem. Nejen Moravec, ale i další lidé ze zpravodajství – mnoho z nich už v ČT také není – byli několik let pod tlakem, který započal právě v březnu roku 2020.

Tehdy totiž radní Daniel Váňa, kterého sněmovna před několika týdny zvolila do Rady ČRo (zjevně také jako prověřeného a spolehlivého kandidáta), do výroční zprávy prosadil větu o nedostatečném zastoupení SPD ve vysílání ČT. Její tehdejší ředitel Petr Dvořák se bránil, ti po něm už ale tolik ne. Také proto Moravec nakonec skončil.

Ale zpět k volbě šesti kandidátů do Rady ČT. Pokud tedy bude v koalici panovat shoda nad volbou Matochy, Veselého, Bradáče a Šlégra, vyřešit bude muset už pouze to, kým tuto svou čtveřici prověřených favoritů doplní. A i zběžný pohled na zbytek kandidátů naznačuje, že s tím zase až takový problém mít ve vládě nebudou.

Do Rady ČT kandiduje například bývalý poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec. Už poněkolikáté se o slovo hlásí spojenec Pavla Matochy, Petr Brozda, kterého Matocha před několika lety neúspěšně nominoval do dozorčí komise Rady ČT. Mezi kandidáty jsou také sociolog Petr Hampl a publicistka Jane Frank; oba píší do Parlamentních listů. Podobných kádrů by se v seznamu kandidátů našlo více.

Vyloučit přitom pochopitelně nelze nějaké překvapení. A přestože je v danou chvíli krajně problematické říct, kterých šest kandidátů bude nakonec zvoleno, je takřka jisté, že koalice nebude mít důvod se dělit s opozicí. Jednoduše řečeno: Babiš a spol. volbu převálcují a do Rady ČT budou zvoleni výhradně jejich lidé. Což bude mít své důsledky.

V Radě ČT se v posledních letech ustálily tři skupiny radních. A byť jsou někteří z nich v jednotlivých hlasováních přelétaví, v těch klíčových drží zásadně a spolehlivě pohromadě. První tvoří radní okolo Pavla Matochy. Kromě Veselého a Bradáče do ní patří třeba místopředseda Rady ČT Ivan Tesař. Druhou vlivnou skupinu tvoří spojenci místopředsedy Vlastimila Ježka. Třetí a nejmenší blok radních je pak okolo předsedy Karla Nováka.

Klíčové je s ohledem na volbu šesti nových radních to, že takřka jistě posílí skupina radních okolo Pavla Matochy. Lze to říct i takto: po jarní volbě šesti nových členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize se mírná většina vychýlí na stranu těch radních, kteří mají blízko k Babišovi, SPD a Motoristům – za jistých okolností jich může být deset z 18. A Matocha se pak zcela jistě bude chtít vrátit na post předsedy Rady ČT.

Tomuto scénáři nahrává i fakt, že opozice nejspíš nenajde shodu na jednom svém preferovaném kandidátovi. A byť by jí to nejspíš nakonec nebylo nic platné (vláda má pohodlnou většinu 108 hlasů z 200), může to sehrát jistou roli: lidovci budou údajně podporovat svého bývalého ministra Daniela Hermana, ODS zase Tomáše Řeháka.

Tábor okolo Vlastimila Ježka může letos navíc oslabit Jiří Padevět, který chce na podzim podle všeho kandidovat do Senátu. A pokud by ve volbách do horní komory uspěl, na mandát v Radě ČT by musel rezignovat. To vše nahrává vládě Andreje Babiše, která má s médii veřejné služby velké a v těchto dnech hojně diskutované plány.

V danou chvíli není nutné v souvislosti s tím, komu všemu chce koalice odpustit koncesionářské poplatky, spekulovat na téma, zda si míní stávající vládní garnitura ČT a ČRo ochočit a disciplinovat, nebo je chce dokonce – jak tvrdí opozice – zlikvidovat. Možnost mít v Radě ČT sobě nakloněnou většinu si ale nemá důvod nechat uniknout.

Českou televizi tak nečeká nic jiného než další krušné, možná vyloženě kritické období. Zkušenost s Pavlem Matochou a jeho radními je v tomto ohledu čitelná a transparentní. Pokud se opět stane předsedou Rady ČT, bude celou instituci ještě o něco důsledněji šikanovat.

Doložit to lze například jeho iniciativou z minulého týdne, kdy se Matocha na jednání Rady ČT dožadoval, aby byli do diskusních pořadů veřejnoprávní televize zváni také odpůrci očkování. Jde přitom o další z dlouhé řady příkladů, kdy se pokouší zasahovat do výroby a vysílání pořadů, což členům Rady ČT podle zákona nepřísluší.

Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.