Picunda (Abcházie) - Když ruský prezident Vladimir Putin dorazil v úterý do přímořského města Picunda v Abcházii, jeho návštěva měla velký symbolický význam. Proběhla přesně devět let od začátku války v Jižní Osetii.
Po skončení této války Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie na Gruzii a stalo se hlavním partnerem dvou odtržených území. A to finančně i vojensky.
Podpora Kremlu je stále značně vysoká. Podle agentury RIA Novosti poskytlo Rusko Jižní Osetii v loňském roce tak vysoké částky, že dokázalo pokrýt 90 procent jejího rozpočtu.
Za posledních devět let dostala Jižní Osetie od Ruska 52,4 miliardy rublů (asi 19,5 miliardy korun). Suma darovaná Abcházii je nižší, ale stále dosahuje desítek miliard rublů.
A podle britského serveru BBC má Rusko možnost kontrolovat, na co přesně se darované peníze použijí.
Každý rok totiž vydává abchazská vláda záznamy o tom, jak hospodařila s ruskými penězi. Tyto dokumenty následně kontrolují ruští úředníci, píše BBC s odvoláním na tamního ředitele Úřední komory Sergeje Stěpašina.
Naše armáda je i vaše
Jižní Osetie a Abcházie jsou území, jejichž nezávislost uznalo jen několik států světa, včetně Ruska. Formálně dosud patří ke Gruzii, ta nad nimi ale ztratila kontrolu. V roce 2008 se ji pokusila obnovit, ale její vojenský zásah byl neúspěšný. Při následných střetech navíc zemřely stovky civilistů.
Kritici nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie o nich mluví spíše jako o protektorátech nebo okupovaných územích. Samostatnost těchto regionů neuznala ani Česká republika, stejně jako drtivá většina Evropy.
Obě oblasti se tak nyní opírají především o podporu Ruska.
Při své poslední návštěvě slíbil Vladimir Putin abchazskému prezidentovi Raulu Khajimbovi investice v hodnotě více než 900 milionů korun. Domluvili se i na společném zdravotním pojištění pro obyvatele obou zemí.
Rusko oficiálně vystupuje pouze jako garant, který pomáhá dvěma malým územím, aby si udržela nezávislost. Kromě jejich rozpočtů ale značně ovlivňuje i jejich bezpečnostní síly.
Jižní Osetie například letos na jaře rozhodla, že její vojáci budou sloužit pod velením ruské armády. Jakákoliv státní obrana se tak může uskutečnit pouze v součinnosti s Ruskem.
Abcházie si dosud udržuje samostatnou armádu. I ona ale na ni čerpá podporu od svého severního souseda.
Pomník ze shořelých aut
Devítileté výročí začátku války v Jižní Osetii si lidé připomínali různými způsoby.
"Jsem z Gruzie a moje země je okupována Ruskem," uveřejnily na svém Facebooku desetitisíce tamních obyvatel. Podle ruské redakce BBC tak chtěli upozornit právě na přítomnost ruských vojsk v Abcházii a Jižní Osetii.
Na jejich územích navíc stále stojí některé pobořené budovy nebo takzvaný pomník "spálených duší", který se skládá z vraků ohořelých aut.
Okolo hranic Jižní Osetie a Abcházie už dlouho nedošlo k násilným střetům. Nicméně gruzínská strana nahlásila už několik případů, kdy Jižní Osetie údajně přesunula státní hranice o stovky metrů na gruzínské území. O posledním přesunu psal britský server The Independent letos v červenci.
Dalším problémem je pololegální status Jižní Osetie a Abcházie.
Současný osetinský prezident Anatolij Bibilov sice sliboval, že nechá vyhlásit referendum o možném přechodu regionu pod ruskou správu, Moskva ale zatím neprojevila žádný zájem o jeho oficiální připojení.
