Gruzínci konečně uspěli, při cestách do EU už nepotřebují vízum

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 28. 3. 2017 12:17
Obyvatelé Gruzie mohou od úterka cestovat do většiny zemí Evropské unie bez víz. Pro Gruzínce, kteří se dlouho snažili navázat užší vztahy s EU a ubránit se vlivu Moskvy, to znamená velký úspěch. Evropská komise doporučila zavedení bezvízového styku už v prosinci roku 2015. Návrh však musely projednat všechny členské země. Nutnost víz pro Gruzii tak 28. března zrušily všechny země osmadvacítky s výjimkou Velké Británie a Irska.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Tbilisi - Mezi Gruzií a zeměmi schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic začal v úterý platit bezvízový styk.

Jako jeden z prvních ho využije premiér Giorgi Kvirikašvili, který spolu s dalšími členy vlády zamířil na jednání do Atén a do Bruselu.

Zrušení vízové povinnosti pro Gruzii schválila EU loni v říjnu.

Bez víz tak do schengenského prostoru mohou cestovat Gruzínci, kteří vlastní biometrický pas a chtějí přijet maximálně na 90 dní během půl roku.

Podmínkami jsou dále pojištění, hotovost v minimální výši 50 eur (1300 Kč) na den, obousměrná letenka a zajištěné ubytování.

Gruzínské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Gruzínci cestující do zemí Schengenu musejí odpovědět na otázky pohraničníků na obou stranách. Při porušení pravidel bezvízového styku jim přitom hrozí vyhoštění na pět let a pokuta ve výši až 3000 eur (asi 80 000 Kč).

Bez víza i z Abcházie a Jižní Osetie

Cestovat bez víz do zemí schengenského prostoru mohou i Gruzínci z okupovaných provincií Jižní Osetie a Abcházie. Provincie jsou pod ruskou kontrolou od roku 2008 po krátké rusko-gruzínské válce. Obě vyhlásily nezávislost, kterou však kromě Ruska uznalo jen několik malých států v Latinské Americe a Tichomoří.

Gruzínci z obou provincií pro bezvízový styk potřebují gruzínský pas, které se Tbilisi v případě zájmu zavázalo vydávat.

Bezvízový styk nezajišťuje Gruzíncům právo na práci nebo dlouhodobý pobyt v unii. Usnadní ale například cestování pro studenty, kteří jezdí do Evropy na výměnné pobyty nebo letní školy.

Podle prohlášení gruzínského ministra zahraniční Michaila Džanenlidzeho cílem Gruzie je stát se plnohodnotným členem Evropské unie, proto je nutné vyvinout maximální úsilí pro přijetí evropských norem.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy