Oksano, jsou u vás v Soči tanky? Ruska, kterou dostala do vězení SMS zpráva, je na svobodě

ČTK ČTK
12. 3. 2017 10:00
Oksana Sevastidiová z jihoruského letoviska Soči by loni odsouzená na sedm let do vězení za krátkou textovou zprávu odeslanou před lety do Gruzie. Tento týden ji omilostnil ruský prezident, v neděli ráno vyšla na svobodu. "Oksana právě vyšla z věznice," řekl advokát Jevgenij Smirnov agentuře Interfax. Již dříve uvedl, že jeho klientka, která se považuje za zcela nevinnou, se hodlá domáhat úplného zrušení odsuzujícího rozsudku u nejvyššího soudu. Ten by se měl případem zabývat příští týden.
Historické foto: Rusové opouštějí Gruzii.
Historické foto: Rusové opouštějí Gruzii. | Foto: Reuters

Moskva - Oksana Sevastidiová ze Soči - navzdory gruzínskému příjmení rodačka z Uralu - odeslala v roce 2008 zdánlivě nevinnou SMS, krátce před tím, než Rusko svedlo válku s Gruzií o odštěpenecké provincie Jižní Osetii a Abcházii, jejichž nezávislost na Tbilisi následně Moskva uznala.

Oksanina matka vylíčila v listu Moskovskij komsomolec, že dceřin známý, Gruzínec Timur Buskadze, tehdy poslal SMS otázkou "Oksano, co se u vás děje, na nádraží jsou tanky?". V té době totiž po trati vedoucí přes Soči projížděly transporty s vojenskou technikou, což mohli všichni vidět. A Oksana odpověděla: "Dřív tu stály, teď nevím." Kvůli tomuto vzkazu se ocitla ve vězení.

Oksana byla odsouzena loni v březnu, skoro osm let po odeslání zprávy; tehdejší její obhájce nechal uplynout lhůtu pro odvolání, aniž by cokoli podnikl. Rozsudek vyvolal kritiku ze strany ochránců lidských práv. Nevládní organizace Memorial, kterou Sevastidiová požádala o pomoc, ji označila za politického vězně.

V prosinci dostal Putin na své tiskové konferenci otázku na tento případ a slíbil, že se o věc bude zajímat, protože se mu rozsudek jevil přehnaně přísný. "Napsala jen to, co viděla a co viděl každý, nemohlo tedy jít o žádné velké tajemství," poznamenal. Putinův výnos o omilostnění zveřejnil Kreml 7. března.

Řada oblastí, kterým se OBSE věnuje, je nyní ve vleku krize na Ukrajině, říká kandidát na generálního tajemníka Štefan Füle | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 28 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy