


Podle magazínu Foreign Policy zanechala váhavost amerického exprezidenta Joe Bidena vůči Ukrajině dlouhodobé následky. Zpožděná pomoc, omezení ukrajinských útoků i zdrženlivost při dodávkách klíčových zbraní podle časopisu ovlivnily průběh války a jejich dopady Ukrajina pociťuje dodnes.

Podle eseje politologa Adriana Karatnyckého v magazínu Foreign Policy jsou dnešní podoba fronty, územní kontrola Ukrajiny i vysoké civilní a vojenské ztráty do značné míry důsledkem omezení, kterými administrativa předchůdce Donalda Trumpa v úřadu amerického prezidenta svazovala Ukrajinu v efektivním vedení války.
Foreign Policy označuje za jedno z prvních závažných pochybení Bidenovo rozhodnutí neposílit ukrajinskou obranu během rozsáhlého shromažďování ruských sil u ukrajinských hranic, které začalo v březnu 2021. Tedy jen několik týdnů po Bidenově nástupu do úřadu.
Ukrajina žádala nové zbraně, které by doplnily protitankové systémy dodané první Trumpovou administrativou. Ae podle Karatnyckého se Biden - v duchu opatrného přístupu, který si přinesl z éry prezidenta Baracka Obamy - rozhodl nejednat.
"I poté, co Washington připravil skromný balíček zbraní v hodnotě 200 milionů dolarů, Biden váhal s jeho odesláním kvůli obavám z vyhrocení napětí s Putinem," uvádí článek s odkazem na zprávu NBC News.
Podle něj Biden pomoc zadržel, aby "dal více času diplomatickému úsilí o snížení napětí". Toto pozdržení přitom pokračovalo i několik týdnů poté, co americké zpravodajské služby potvrdily, že se Rusko chystá k plnohodnotné invazi.
Podle Karatnyckého právě tato nerozhodnost - společně s Bidenovým faktickým schválením plynovodu Nord Stream 2 a chaotickým odchodem amerických vojáků z Afghánistánu - vyslala do Moskvy jasný signál slabosti.
Časopis zároveň popisuje, že Bidenova administrativa svým tlakem odrazovala Ukrajinu od útoků na některé ruské vojenské cíle, včetně těch nacházejících se na ukrajinském území okupovaném Ruskem.
Deník New York Times tehdy upozornil na americký odpor vůči ukrajinským útokům na Kerčský most či ruskou leteckou základnu na Krymu. Připomněl i případ, kdy Spojené státy na žádost Ruska zastavily plánovanou ukrajinskou operaci. Biden také zastavil Ukrajince při ruské evakuaci z Chersonu, když měli na mušce téměř třicet tisíc ruských vojáků.
Omezení se podle článku netýkala jen Ukrajiny, ale i dalších amerických spojenců. Washington zpočátku bránil evropským zemím v dodávkách tanků, střel dlouhého doletu či stíhaček F-16. Jakmile byla tato omezení zrušena, ukázalo se, že právě letouny hrají klíčovou roli při obraně ukrajinského vzdušného prostoru.
"Ačkoli USA nakonec všechny tyto zbraně povolily, jejich nerozhodnost stála Ukrajinu mnoho. Donutila ji reagovat místo toho, aby mohla jednat proaktivně," shrnul dopady Bidenovi zahraniční politiky analytik Hudson Institute Luke Coffey.
Podle článku omezovala Bidenova administrativa Ukrajinu ještě v roce 2024 také v používání jejích vlastních domácích zbraní. Zvláštní důraz byl kladen na zastavení dronových útoků na ruské rafinerie. Ukrajina požadavek zřejmě dodržela a zaměřila se na údery na palivové sklady, které sice vyvolaly velkou pozornost, ale měly jen malý strategický efekt.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu byla tato omezení zrušena a a Ukrajina obnovila útoky na ruské rafinerie, což vyústilo v nedostatek zásob paliva v Rusku. Podle Karatnyckého to dokazuje, že útoky na ropnou infrastrukturu "nikdy nebyly červenou linií, za jakou je považovala Bidenova administrativa".
Foreign Policy zároveň uznává, že Bidenovo působení nebylo jen negativní, a oceňuje zejména jeho schopnost vybudovat širokou mezinárodní koalici na podporu Ukrajiny. Přesto dodává, že strategie přísných omezení a dlouhodobé opatrnosti přispěla k vytvoření podmínek na bojišti, v nichž "Rusko necítí téměř žádný tlak válku ukončit a hledat dohodu za jiných než vlastních podmínek".



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



„O titulu je asi rozhodnuto. Slavia má na deset zápasů deset bodů náskoku a nevím, co by se muselo stát, aby o něj ještě přišla,“ říká bývalý fotbalový brankář David Bičík, jenž se v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz věnuje dění na trávníku v nedělním derby „S“ a hodnotí i další ligové zápasy.



Ministerstvo spravedlnosti přiznalo bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi 472 tisíc korun za stíhání v kauze dotace na přestavbu penzionu v Osvětimanech. V pondělí o tom informoval Radiožurnál. Mynář původně požadoval zhruba 1,9 milionu korun. Za dotační podvod a poškozování zájmů Evropské unie mu hrozilo až osm let vězení, soud ho loni v lednu zprostil viny.



Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr. Přímou dotaci ale získají již jen nízkopříjmové domácnosti, oznámil v pondělí novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Letos stát uvolní na program čtyři miliardy korun.



Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.