Evropě se krátí čas. Bez zásadní "injekce" může být Ukrajina bez peněz už na jaře

Už 18. prosince bude Evropská rada rozhodovat o schválení klíčové finanční pomoci Ukrajině. Plán, který Evropská komise představila začátkem prosince, počítá s využitím zmrazených ruských aktiv - z nichž je přibližně 210 miliard eur drženo v Evropě - jako záruky pro půjčku Ukrajině.

Ta by měla dosáhnout nejméně 90 miliard eur a umožnit Kyjevu financovat chod státu i armády po nejméně dva následující roky. Bez další významné zahraniční pomoci může totiž Ukrajina již příští rok na jaře vyčerpat své finanční rezervy.

Související

Zatvrzelý Zelenskyj vyslal vzkaz Trumpovi. Řekl, jak to bude s ukrajinským územím

Proti plánu však jednoznačně stojí Belgie, na jejímž území drží clearingový dům Euroclear 185 miliard eur, tedy většinu zmrazených ruských rezerv. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že by právě Belgie nakonec nesla zodpovědnost za případnou ztrátu peněz, pokud by Rusko v budoucnu požadovalo svá aktiva zpět.

EU hledá způsob, jak rozptýlit belgické obavy

Plán EU se snaží tyto obavy rozptýlit. Podle něj by banky držící ruská aktiva musely unii bezúročně půjčit odpovídající částku. EU by tyto prostředky poskytla Ukrajině a zároveň by plně odpovídala za jejich splacení. Riziko by tak nesl blok jako celek, nikoli pouze Belgie.

Brusel vychází z předpokladu, že Moskva bude muset po válce odevzdat svá aktiva jako součást poválečných reparací, pokud bude chtít, aby vůči ní byly zrušeny sankce. De Wever však varuje, že by některý členský stát - například Maďarsko - mohl v budoucnu vetovat jejich pokračování a tím Rusku umožnit domáhat se navrácení majetku.

Návrh proto počítá s využitím jiného právního rámce - klauzule o ekonomické nouzi. Ta by umožnila prodloužit sankce kvalifikovanou většinou, a tedy bez možnosti veta jednotlivých zemí.

Související

"Ruská prohra není žádoucí." Belgický premiér ostře odmítl klíčovou pomoc Ukrajině

Deník The Economist však uvádí, že podle evropských diplomatů si De Wever za svým odmítavým postojem stojí natolik, že ho bude obtížné přesvědčit, aby otočil. Kromě Belgie proti plánu aktivně lobbují i Spojené státy, podle nichž by měla být možnost vrátit Rusku zmrazená aktiva využita jako "páka" při budoucích mírových jednáních.

Nejde jen o Belgii. Francie skrývá ruské miliardy

Ačkoli největší pozornost směřuje k Belgii, nejde o jedinou zemi sedmadvacítky, která drží ruské rezervy. Podle deníku Financial Times se zhruba 18 miliard eur ruských aktiv nachází v soukromých bankách ve Francii. Paříž dlouhodobě tají jejich přesné umístění i správce s odkazem na bankovní tajemství, což vyvolává kritiku ostatních evropských zemí, zejména Belgie, která upozorňuje na nevyvážené rozložení rizik.

Francie sice myšlenku reparační půjčky podporuje, odmítá však zahrnut aktiva držená komerčními bankami, jež mají na rozdíl od Euroclearu povinnost připisovat Rusku úroky. Podle návrhu by ale tyto úroky přebrala a bankám kompenzovala EU.

Celá debata probíhá v atmosféře rostoucí frustrace některých členských států, které Ukrajině posílají neúměrně vysoký podíl finanční a vojenské pomoci. Jen minulý týden Německo vyčlenilo 100 milionů eur na opravu ukrajinské energetické infrastruktury a Nizozemsko poslalo dalších 250 milionů eur na nákup zbraní. Nespokojenost roste i v severských zemích, které navzdory své relativně malé populaci poskytly téměř třetinu veškeré podpory ze zemí NATO.

Pokud návrh 18. prosince neprojde, některé země už zvažují nouzové řešení v podobě společného dluhopisu, který by Ukrajině poskytl překlenovací úvěr. Do té doby se budou evropští politici snažit přesvědčit belgického premiéra, aby změnil svůj názor.