Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Už 18. prosince bude Evropská rada rozhodovat o schválení klíčové finanční pomoci Ukrajině. Plán, který Evropská komise představila začátkem prosince, počítá s využitím zmrazených ruských aktiv - z nichž je přibližně 210 miliard eur drženo v Evropě - jako záruky pro půjčku Ukrajině.
Ta by měla dosáhnout nejméně 90 miliard eur a umožnit Kyjevu financovat chod státu i armády po nejméně dva následující roky. Bez další významné zahraniční pomoci může totiž Ukrajina již příští rok na jaře vyčerpat své finanční rezervy.
Proti plánu však jednoznačně stojí Belgie, na jejímž území drží clearingový dům Euroclear 185 miliard eur, tedy většinu zmrazených ruských rezerv. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že by právě Belgie nakonec nesla zodpovědnost za případnou ztrátu peněz, pokud by Rusko v budoucnu požadovalo svá aktiva zpět.
EU hledá způsob, jak rozptýlit belgické obavy
Plán EU se snaží tyto obavy rozptýlit. Podle něj by banky držící ruská aktiva musely unii bezúročně půjčit odpovídající částku. EU by tyto prostředky poskytla Ukrajině a zároveň by plně odpovídala za jejich splacení. Riziko by tak nesl blok jako celek, nikoli pouze Belgie.
Brusel vychází z předpokladu, že Moskva bude muset po válce odevzdat svá aktiva jako součást poválečných reparací, pokud bude chtít, aby vůči ní byly zrušeny sankce. De Wever však varuje, že by některý členský stát - například Maďarsko - mohl v budoucnu vetovat jejich pokračování a tím Rusku umožnit domáhat se navrácení majetku.
Návrh proto počítá s využitím jiného právního rámce - klauzule o ekonomické nouzi. Ta by umožnila prodloužit sankce kvalifikovanou většinou, a tedy bez možnosti veta jednotlivých zemí.
Deník The Economist však uvádí, že podle evropských diplomatů si De Wever za svým odmítavým postojem stojí natolik, že ho bude obtížné přesvědčit, aby otočil. Kromě Belgie proti plánu aktivně lobbují i Spojené státy, podle nichž by měla být možnost vrátit Rusku zmrazená aktiva využita jako "páka" při budoucích mírových jednáních.
Nejde jen o Belgii. Francie skrývá ruské miliardy
Ačkoli největší pozornost směřuje k Belgii, nejde o jedinou zemi sedmadvacítky, která drží ruské rezervy. Podle deníku Financial Times se zhruba 18 miliard eur ruských aktiv nachází v soukromých bankách ve Francii. Paříž dlouhodobě tají jejich přesné umístění i správce s odkazem na bankovní tajemství, což vyvolává kritiku ostatních evropských zemí, zejména Belgie, která upozorňuje na nevyvážené rozložení rizik.
Francie sice myšlenku reparační půjčky podporuje, odmítá však zahrnut aktiva držená komerčními bankami, jež mají na rozdíl od Euroclearu povinnost připisovat Rusku úroky. Podle návrhu by ale tyto úroky přebrala a bankám kompenzovala EU.
Celá debata probíhá v atmosféře rostoucí frustrace některých členských států, které Ukrajině posílají neúměrně vysoký podíl finanční a vojenské pomoci. Jen minulý týden Německo vyčlenilo 100 milionů eur na opravu ukrajinské energetické infrastruktury a Nizozemsko poslalo dalších 250 milionů eur na nákup zbraní. Nespokojenost roste i v severských zemích, které navzdory své relativně malé populaci poskytly téměř třetinu veškeré podpory ze zemí NATO.
Pokud návrh 18. prosince neprojde, některé země už zvažují nouzové řešení v podobě společného dluhopisu, který by Ukrajině poskytl překlenovací úvěr. Do té doby se budou evropští politici snažit přesvědčit belgického premiéra, aby změnil svůj názor.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Až 7 000 Kč navíc při výběru mobilního tarifu. O2 přichází s novinkou
Nové tarify NEO+ přináší ještě více dat, rychlejší připojení a až 7000 Kč na nákup zařízení.
ŽIVĚ10. den ZOH: Vonnová opustila nemocnici. Při odchodu překvapila
Sledujte události a zajímavosti z desátého dne olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Přes 170 tisíc studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19
Více než 170 tisíc bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.
ŽIVĚUkrajinci dobyli náhle 200 km čtverečních. Může za to problém Rusů se Starlinkem?
Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to dnes agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.
Na frontě mu zemřel bratr, on neváhal. Politik se stal vojákem, hlídá klíčové území
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.