Stranou nezůstala ani chilská prezidentka Michelle Bacheletová, která dnes označila za "důležité" přijmout "v nejkratším možném termínu" další syrské uprchlíky, kterých v zemi podle ní nyní žije 277. Přinejmenším prý půjde o 50 až 100 rodin. Další místa pro uprchlíky nabízejí i Paraguay či Uruguay. Z posledně jmenované země ale chce část z desítek již přijatých syrských běženců odejít, neboť tam prý nemohou najít práci.

Zřejmě nejhlasitěji se dnes o uprchlíky přihlásila argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která pronesla emotivní řeč během návštěvy bývalého prezidenta Brazílie Inácia Luly da Silvy v Buenos Aires. "Nechci se podobat těm zemím, které vyhánějí uprchlíky a nechávají umírat děti na plážích," řekla podle listu La Nación Kirchnerová na adresu přístupu některých evropských států k přílivu běženců ze Sýrie.

Podle ní mají uprchlíci v Argentině otevřenou náruč v rámci již fungujícího programu, který hodlá vláda početně posílit. O kolik se současná stovka Syřanů v Argentině rozroste, prezidentka neuvedla. Podobně se vyjádřila i brazilská hlava státu Dilma Rousseffová, která pověřila vládu, aby vytvořila podmínky pro "přijímání těch, kteří vyhnáni ze svých zemí chtějí přijít k nám, aby pracovali a přispěli k prosperitě Brazílie". V zemi dosud žije asi 2000 uprchlíků před syrskou občanskou válkou; o kolik by se jejich počet měl zvýšit, Rousseffová nespecifikovala.

Italský ministr vnitra Angelino Alfano kritizuje Berlín. "Je to Evropa a ne Německo, kdo určuje rozdíl mezi lidmi prchajícími před válkou a pronásledováním a ekonomickými migranty," dodal podle agentury ANSA s tím, že rozhodnout v této věci musí Brusel, nikoliv Berlín. Řím také požaduje, aby navracení migrantů do jejich původní země platila Evropská unie, protože jde o komplikovanou a nákladnou záležitost.

Podle europoslance Jiřího Pospíšila nepřinesla středeční první zpráva o stavu EU žádný průlom. "Juncker bohužel trvá na povinných kvótách a vidí v nich řešení uprchlické krize, s čímž nesouhlasím, protože kvóty uprchlíkům nepomohou a budou je nutit přesídlit do zemí, kam něchtějí. Navíc kvóty nahrají odpůrcům Unie. Pochvalu si Juncker naopak zaslouží za příslib posílení agentury FRONTEX (při ochraně schengenské hranice), návrh finančně pomoci zemím, odkud z Afriky a Blízkého Východu přichází uprchlíci, ujištění o udržení Schengenu či podporu Ukrajiny," řekl Pospíšil.

Německá nevládní organizace na ochranu práv uprchlíků Pro Asyl podrobila kritice azylovou politiku německé vlády i Evropské unie. Kabinetu Angely Merkelové vyčítá mimo jiné to, že plánuje vytvořit 150 000 ubytovacích míst pro azylanty, které budou vhodné pro obývání i během zimních měsíců. Sama vláda přitom odhaduje počet migrantů, kteří letos do Německa dorazí, asi na 800 000. Pro Asyl, který má po celém Německu asi 18 000 členů, kritizoval rovněž návrh spolkové vlády prodloužit možnou dobu pobytu uprchlíků v prvotních přijímacích střediscích ze současných maximálně tří na šest měsíců. Vzhledem k už existujícímu nedostatku míst je takové rozhodnutí podle aktivistů přesným opakem toho, o co by měly úřady usilovat. Chystané opatření by prý vedlo jen k "zostření už tak nedůstojných poměrů" v těchto zařízeních.