Budapešť/Brusel/Berlín - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl, jak řešit současnou uprchlickou krizi.
"Apeluji na členské státy, aby přijaly návrh Komise na přijetí celkem 160 000 uprchlíků," uvedl v europarlamentu.
Rozhodnout by se mělo 14. září.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Maďarská armáda zahájila vojenské cvičení, aby připravila vojáky na případnou ostrahu jižních hranic. Napsala to agentura MTI s odvoláním na informaci šéfa generálního štábu Tibora Benkö. Maďarsko chce povolat vojáky k zastavení mohutné uprchlické vlny, která do země každodenně přivádí tisíce lidí ze sousedního Srbska. Premiér Viktor Orbán oznámil, že se schválením legislativy potřebné k povolání armády nelze počítat před 20. zářím. O zákonu se ve středu živě diskutovalo v budapešťském parlamentu. Poslanec vládní strany Fidesz Lajos Kósa reagoval na výtky opozice, že povolání armády ke zvládnutí uprchlické vlny je zbytečné a protiústavní. Podle Kósy jde o zcela ústavní krok, který je navíc v nynější migrační krizi nezbytný. Odvolal se přitom na jiné evropské státy včetně České republiky, které se údajně rovněž o pomoc obracejí k armádě.
Stranou nezůstala ani chilská prezidentka Michelle Bacheletová, která dnes označila za "důležité" přijmout "v nejkratším možném termínu" další syrské uprchlíky, kterých v zemi podle ní nyní žije 277. Přinejmenším prý půjde o 50 až 100 rodin. Další místa pro uprchlíky nabízejí i Paraguay či Uruguay. Z posledně jmenované země ale chce část z desítek již přijatých syrských běženců odejít, neboť tam prý nemohou najít práci.
Zřejmě nejhlasitěji se dnes o uprchlíky přihlásila argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která pronesla emotivní řeč během návštěvy bývalého prezidenta Brazílie Inácia Luly da Silvy v Buenos Aires. "Nechci se podobat těm zemím, které vyhánějí uprchlíky a nechávají umírat děti na plážích," řekla podle listu La Nación Kirchnerová na adresu přístupu některých evropských států k přílivu běženců ze Sýrie.
Podle ní mají uprchlíci v Argentině otevřenou náruč v rámci již fungujícího programu, který hodlá vláda početně posílit. O kolik se současná stovka Syřanů v Argentině rozroste, prezidentka neuvedla. Podobně se vyjádřila i brazilská hlava státu Dilma Rousseffová, která pověřila vládu, aby vytvořila podmínky pro "přijímání těch, kteří vyhnáni ze svých zemí chtějí přijít k nám, aby pracovali a přispěli k prosperitě Brazílie". V zemi dosud žije asi 2000 uprchlíků před syrskou občanskou válkou; o kolik by se jejich počet měl zvýšit, Rousseffová nespecifikovala.
Do řešení současné uprchlické krize v Evropě se hodlají po Venezuele zapojit i další jihoamerické státy. Přijmout na svém území většinou nespecifikované počty běženců chtějí jak velké státy jako je Brazílie či Argentina, tak i menší země s pouhými několika miliony obyvatel.
Další chystaná ubytovna pro žadatele o azyl hořela v noci na středu na západě Německa. Bývalou školu v sárském Gersheimu, v níž by mělo najít přístřeší několik desítek lidí, podle zemského policejního prezidia někdo úmyslně zapálil. Budova plánované ubytovny byla prozatím prázdná, a nedošlo tak k žádnému zranění. Právě kvůli plánu využití budovy pro žadatele o azyl se údajným žhářským útokem začal kromě policie zabývat i Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), do jehož kompetence spadá mimo jiné vyšetřování násilí s extremistickým pozadím. Požárem vzniklou škodu úřady odhadují na několik desítek tisíc eur.
V objektu bývalé německé celnice na hraničním přechodu Cínovec-Zinnwald vznikne zařízení pro uprchlíky. Může jich tam být nejvýše 124. První z nich bude Německo ubytovávat na celnici do dvou týdnů. Obyvatele Cínovce o tom informoval na schůzce Petr Pípal, starosta Dubí, pod něž Cínovec spadá. Česká policie bude podle Pavla Češky z krajské cizinecké policie pohyb lidí podél česko-německé hranice kontrolovat. "V případě problémů jsme připraveni umístit na Cínovec hlídku," uvedl Češka. Prostor budou podle Pípala sledovat i strážníci. Cínovec má 70 obyvatel, Dubí 8000.
Režim v zařízení bude volný, lidé tam ubytovaní ale nebudou moci přecházet hranice do ČR. Podobné ubytování by mohlo podle Pípala také vzniknout z německé celnice na přechodu Moldava na Teplicku.
Mezi uprchlíky, kteří na své cestě do států Evropské unie přešli přes Srbsko, nebyl zatím objeven žádný muslimský bojovník "svaté války" (džihádu) ze Sýrie ani z Afghánistánu. Podle rakouské agentury APA to dnes novinářům řekl srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović. "Doposud jsme neměli žádný bezpečnostní problém tohoto druhu," prohlásil ministr. Zároveň ujistil, že Srbsko zpřístupňuje svým evropským partnerům všechny získané informace.
O práci přišel šestadvacetiletý Němec kvůli nenávistnému komentáři pod fotkou mrtvého syrského chlapce, která minulý týden otřásla veřejností po celém světě. Informovala o tom dnes agentura DPA. Mladého muže zaměstnávala prostřednictvím pracovní agentury berlínská spediční firma ze skupiny Hermes. Svým komentářem, který oslavoval smrt dítěte, mladík podle mluvčího společnosti Martina Frommholda porušil etický kodex závazný pro všechny zaměstnance i spolupracovníky. Pracují pro nás lidé z 60 zemí a jsme na to hrdí, uvedl dnes mluvčí s tím, že Hermes nebude trpět rasismus či xenofobii v jakékoli podobě.
Italský ministr vnitra Angelino Alfano kritizuje Berlín. "Je to Evropa a ne Německo, kdo určuje rozdíl mezi lidmi prchajícími před válkou a pronásledováním a ekonomickými migranty," dodal podle agentury ANSA s tím, že rozhodnout v této věci musí Brusel, nikoliv Berlín. Řím také požaduje, aby navracení migrantů do jejich původní země platila Evropská unie, protože jde o komplikovanou a nákladnou záležitost.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila nepřinesla středeční první zpráva o stavu EU žádný průlom. "Juncker bohužel trvá na povinných kvótách a vidí v nich řešení uprchlické krize, s čímž nesouhlasím, protože kvóty uprchlíkům nepomohou a budou je nutit přesídlit do zemí, kam něchtějí. Navíc kvóty nahrají odpůrcům Unie. Pochvalu si Juncker naopak zaslouží za příslib posílení agentury FRONTEX (při ochraně schengenské hranice), návrh finančně pomoci zemím, odkud z Afriky a Blízkého Východu přichází uprchlíci, ujištění o udržení Schengenu či podporu Ukrajiny," řekl Pospíšil.
Německá nevládní organizace na ochranu práv uprchlíků Pro Asyl podrobila kritice azylovou politiku německé vlády i Evropské unie. Kabinetu Angely Merkelové vyčítá mimo jiné to, že plánuje vytvořit 150 000 ubytovacích míst pro azylanty, které budou vhodné pro obývání i během zimních měsíců. Sama vláda přitom odhaduje počet migrantů, kteří letos do Německa dorazí, asi na 800 000. Pro Asyl, který má po celém Německu asi 18 000 členů, kritizoval rovněž návrh spolkové vlády prodloužit možnou dobu pobytu uprchlíků v prvotních přijímacích střediscích ze současných maximálně tří na šest měsíců. Vzhledem k už existujícímu nedostatku míst je takové rozhodnutí podle aktivistů přesným opakem toho, o co by měly úřady usilovat. Chystané opatření by prý vedlo jen k "zostření už tak nedůstojných poměrů" v těchto zařízeních.
Jihoněmecká spolková země Bádensko-Württembersko dnes až do odvolání zastavila přijímání nových migrantů. S odvoláním na úřad předsedy zemské vlády o tom informovala agentura DPA. Třetí největší německá země od soboty přijala prý už 3900 osob. "Bádensko-Württembersko dnes už nemůže nikoho přijmout, všechny volné kapacity jsou prozatím vyčerpány," uvedl šéf úřadu zemské vlády Klaus-Peter Murawski. Spolková země v jihozápadní části Německa je třetí největší co do rozlohy i počtu obyvatel, žije v ní přes 10 milionů lidí.
Polská premiérka Ewa Kopaczová chce, aby polští politici ve věci uprchlické krize mluvili jedním hlasem. Na dnešek proto na schůzku pozvala šéfy stran zastoupených v parlamentu. Zástupci opozice ale její pozvání odmítli s tím, že se vláda chce dělit o zodpovědnost s ostatními stranami. Konsens je nyní v Polsku zjevně obtížný, neboť se za šest týdnů konají parlamentní volby. Podle průzkumů zřejmě čeká vládní Občanskou platformu po osmi letech u moci prohra.
Už dopoledne uzavřela dánská policie kvůli třem stovkám pochodujících migrantů také dálnici vedoucí z Německa na sever Dánska.
V přístavu Rödby policie pro změnu zadržela na palubě jednoho z trajektů asi stovku migrantů. Dalším trajektům, na jejichž palubách jsou údajně další migranti, policisté nepovolili vplout do přístavu. Lodě tak musejí čekat na moři.
Dánsko začalo dveře běžencům přivírat už před pár dny, byť lidé většinou míří dál na sever do Švédska.
Vláda dokonce zaplatila inzeráty v libanonských novinách a na zpravodajských webech, které odrazují Syřany a další potenciální arabské běžence od snahy uchytit se v Dánsku. Inzeráty oznamují, co všechno kabinet Liberální strany Larse Lokke Rasmussena letos učinil pro to, aby přistěhovalců v Dánsku ubylo.
Dánské železnice DSB oznámily, že vlaky z Německa zastavují na hranicích. Policie kontroluje pasy cestujících, kteří míří na sever, informovala agentura Reuters.
Čeští politici nepatří mezi příznivce povinných kvót. Jinak tomu není ani mezi členy TOP 09. Přesto se však strana hlásí k zastávání jednotného postoje v rámci EU. Ve svém oficiálním prohlášení zdůrazňuje, že se Česká republika dokáže postarat o několik tisíc uprchlíků, a že je třeba bránit projevům rasimsu a xenofobie všemi zákonnými prostředky.
Většina evropských poslanců nový návrh Evropské komise na přerozdělení celkem 160 000 uprchlíků uvítala.
Naopak proti jsou například příslušníci krajní pravice. Napříč politickým spektrem ale také většinou čeští europoslanci. Mezi ně se zařadil třeba Jiří Pospíšil, který varoval, že kvóty povedou jen k posílení protievropských a protiimigračních nálad v EU. Dalším kritikem je i euroskeptický europoslanec Petr Mach, který řekl čtk, že podle jeho názoru Berlín porušuje dublinskou úmluvu.
OSN apeluje na maďarskou vládu, aby zlepšila podmínky pro registraci žadatelů o azyl.
V letošním roce přišlo do Maďarska ze Srbska asi 150 tisíc uprchlíků. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že se bude jejich počet každý měsíc ještě zvyšovat. Posledních několik týdnů jich hranice překročí průměrně 2000 denně.
We call on Hungary to improve registration + reception conditions. http://t.co/cN5DfwuFCQ pic.twitter.com/dphBB924mS
— UN Refugee Agency (@Refugees) September 9, 2015
Případ maďarské novinářky, která podrážela nohy běžencům a kopala do bezbranných lidí, otřásl novinářským světem. Přečtěte si rozhovor s českým novinářem a bývalým válečným reportérem Michalem Kubalem o tom, jaké hranice mají ctít novináři ve vypjatých situacích.
Starostka francouzského Calais vyzvala v Londýně vládu Davida Camerona, aby přijala 3500 migrantů čekajících v jejím městě na přechod do Británie.
Zdůraznila, že by Britové měli přistoupit na pohraniční kontroly na svém území. "Britská vláda vnucuje kontroly svých hranic na území města Calais. Prosazujete zákon na našem území, prosazujte si zákon na vašem území a vše bude lepší. Budete tak moci lépe kontrolovat vaši hranici," řekla britským zákonodárcům. Pohrozila, že pokud se tak nestane, bude její "morální povinností" s ohledem na obyvatele Calais otevřít hranici u tunelu pod Lamanšským průlivem.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zveřejnil nové údaje o syrských uprchlících na Blízkém východě. Nejvíce - bezmála dva miliony - jich jsou v Turecku, dalšího 1,1 milionu lidí pak našlo útočiště v Libanonu.
New data: #Syria’s neighbours are buckling under the strain. Other countries must play their part in refugee crisis pic.twitter.com/MPelALFk4o
— UN Refugee Agency (@Refugees) September 9, 2015
Reportér britské stanice BBC zveřejnil na svém twitterovém účtu video, které zachycuje proud syrských uprchlíků mířící z Makedonie do Srbska. Vpředu jdou děti, na samém konci teprve staří a nemocní lidé.
#refugees walk into Serbia from Macedonia. Young at the front, sick and elderly at the back @JamesEReynolds #BBCNEWS pic.twitter.com/ofSIAvj9DR
— Tony Brown (@tonyprod77) September 9, 2015
Evropa je znovu rozdělena na Západ a Východ. Spouští se nová opona. Rozdíl je v přístupu k uprchlíkům. Západ nastavuje vlídnější tvář Evropy, východ tu zamračenou. Rozhodli jsme se tento fakt zobrazit prostřednictvím citátů politiků z různých koutů Evropy.
Domníváme se, že další komentář k tomu není třeba. Zároveň je třeba napsat, že existují výjimky. Na Západě přitvrzuje podmínky pro přijetí běženců Dánsko. Na Východě reprezentuje ty, kteří se zasazují o co největší pomoc běžencům, slovenský prezident Andrej Kiska.
Přeplněný uprchlický tábor v maďarském Röszke se potýká s nedostatkem zásob. Chybí mimo jiné dětská výživa, pastilky proti kašli či léky na alergii.
Things needed right now inRöszke.Please work together with MigSzol.And try to do flight assistance on your way back! pic.twitter.com/ChlugQZjCR
— Freedom Not Frontex (@nofrontexvienna) September 9, 2015
Statistika Google Trends nabízí zajímavá data, která zobrazují, jak často lidé na internetu hledají informace o uprchlících a jaké dotazy ve kterých zemích nejčastěji kladou.
Europe's #refugeescrisis is featured on @GoogleTrends - wow: http://t.co/pMeJKikQCM via @scoop_reardon pic.twitter.com/HnwchRR04e
— Alex Court (@CourtA) September 9, 2015
Slovenský premiér Robert Fico připustil, že Slovensko nebude rozhodovat o přijetí uprchlíků na základě jejich víry. V minulosti byla země za plány upřednostnit křesťany často kritizována.
"Jen stěží si dokážu představit, že by se na Slovensku dokázal integrovat muslim, protože tu nemá zázemí, rodinné příslušníky. Pokud se přesvědčíme, že by i lidé s jiným náboženským přesvědčením byli lehce integrovatelní, pojďme do toho," řekl Robert Fico.
Ministr financí a předseda hnutí ANO míní, že "přijímání uprchlíků bez toho, abychom znali jejich pravou motivaci, je krátkozraké".
"Samozřejmě že je potřeba pomoci ženám a dětem, které utíkají před válkou, je povinnost pomoci ohroženým lidem, ale podle mě je motivace uprchlíků různá. Většina jde za štědrými sociálními systémy do Německa či Anglie. Německo je sice dnes vstřícné, ale nikdo z politiků se neptá, co bude třeba se Sýrií, až konflikt skončí. Kdo bude tu zemi obnovovat, když se všichni mladí a vzdělaní usadí v Německu? Bude se chtít někdo z těchto lidí do Sýrie vrátit, nebo naopak pozvou do Evropy další příbuzné? Obávám se, že Evropa si svým přístupem zakládá na obrovský budoucí problém. Proto budu usilovat o to, abychom mu třeba i za pomoci NATO předešli."
Vicepremiér Andrej Babiš chce generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga vyzvat, aby Aliance "společnými silami" ochránila tureckou hranici a Středozemní moře.
Měla by podle něj "pomoci při potápění prázdných lodí pašeráků a pomáhat při dalších akcích proti těmto nebezpečným zločincům a vrahům, jejichž byznys ohrožuje uprchlíky i Evropu".
Itálie v letošním roce repatriovala téměř 10 000 běženců a zhruba čtyři až pět tisíc uprchlíků odmítlo Maďarsko. Dánsko v úterý vrátilo zpět do Německa první skupinu běženců, která se chtěla dostat do Švédska. Informovaly o tom agentury ANSA a MTI.
Podle italského ministra vnitra Angelina Alfana Itálie zadržela také 468 převaděčů. "To přimělo ostatní pašeráky lidí k tomu, aby změnili trasy a vyhnuli se Itálii, nyní upřednostňují balkánskou cestu," dodal.
Zhruba 400 až 500 uprchlíků, kteří překročili srbsko-maďarské hranice u Röszke, se podle agentury AFP prodralo přes kordon policejních těžkooděnců, kteří je chtěli poslat do shromažďovacího tábora. Agentura MTI jejich počet odhadla na asi 250 lidí.
Pěšky se vydali po dálnici do Budapešti, odkud zamýšlejí dále pokračovat do Německa. Maďarská policie kvůli incidentu část dálnice uzavřela a snaží se běžence zadržet. Na místě připravila dvacítku autobusů, kterými je chce dopravit zpět do tábora.
Police patrols on the route 5 between #Roeszke and Szeged, catching people on their way to the train station. pic.twitter.com/7efAD61eCZ
— lou huber-eustachi (@reality_soup) September 9, 2015
Běžnou roční kvótu na příjem uprchlíků zvýší i Austrálie. Premiér Tony Abbott dnes oznámil, že země letos přijme o 12 000 uprchlíků více a rozšíří své letecké útoky vůči bojovníkům Islámského státu z Iráku také do sousední Sýrie.
"Na Blízkém východě nebude stabilita a neskončí utrpení, dokud nebude Islámský stát zničen," řekl Abbott novinářům. "To je velmi silně v australském zájmu."
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý chce navrhnout vznik fondu na pomoc azylantům, pokud by jejich příliv do Česka zesílil. Do fondu by podle jeho představ přispívaly firmy i stát, financoval by například vzdělání a rekvalifikace. V Česku chybějí pracovníci v některých profesích. Podle něj diskuse o uprchlících v ČR sklouzla do "mixu neznalosti, populismu, sebestřednosti, strachu a zloby", chce přispět k obratu.
V Norsku nesmějí uprchlíkům pomáhat muslimové.
Islámské kulturní centrum v Oslu nabízelo ubytování sedmi stovkám nově příchozích syrských uprchlíků, bylo však odmítnuto. Podle Norského ředitelství pro přistěhovalectví totiž organizace poskytující humanitární pomoc uprchlíkům musí být politicky i nábožensky neutrální. Pomoc tak může poskytovat pouze armáda nebo například Norský červený kříž.
O tom, že do Evropy mezi uprchlíky odcházejí celé rodiny, svědčí i fotografie 11 dní starého dítěte, které se narodilo syrské matce bezprostředně po vylodění v Řecku.
11 day old miral. Born in #greece right after dinghy landed. "After #ISIS walking after birth is nothing" mother says pic.twitter.com/uUQoGSwyU8
— Arwa Damon (@arwaCNN) September 9, 2015
Spojené arabské emiráty (SAE) se brání kritice za to, že je jejich pomoc syrským běžencům nedostatečná.
Vláda ve svém prohlášení uvedla, že prodloužila povolení k pobytu pro více než 100 000 Syřanů, kteří do země dorazili od roku 2011. V zemi prý žije rovněž dalších 242 000 syrských občanů. Kabinet podle agentury AP také oznámil, že v reakci na konflikt v Sýrii poskytl od roku 2012 přes 530 milionů dolarů (12,8 miliardy Kč) na humanitární a rozvojovou pomoc.
Země visegrádské čtyřky byly v uplynulých týdnech kritizované za to, že nejsou ochotné přispět k řešení migrační vlny v EU.
Slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák toto stanovisko dnes potvrdil. Zopakoval, že Slovensko, ČR, Maďarsko a Polsko nepovažují povinné kvóty za vhodný způsob řešení migrační krize.
Slovensku se podle Lajčáka nezamlouvá, že návrh na řešení migrační krize prý dává silné pravomoci Evropské komisi. "Odmítám obviňování Slovenska z toho, že bychom nebyli solidární. Chceme řešení, které bude (skutečným) řešením, a nikoliv falešnou solidaritou," uvedl.
Do Francie dnes z Německa přijela podle informací agentury DPA první část z tisícovky běženců, které Paříž přislíbila ještě v tomto týdnu převzít. Francouzský červený kříž uvedl, že z Německa bude během dneška převezeno asi 200 běženců původem ze Sýrie, Iráku a Eritreje.
Francouzský prezident François Hollande prohlásil, že Francie v příštích dvou letech přijme 24 000 migrantů. To je podíl, který by na zemi připadl v případě přerozdělení 120 000 běženců v rámci Evropské unie, jak navrhuje Evropská komise.
Český europoslanec za sociální demokracii, sociolog a filozof Jan Keller, kritizoval v rozhovoru s ČTK některé Junckerovy výzvy. "Je jasné, že musíme být humánní, ale jde o to, do jaké míry. Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci, a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít," řekl Keller.
V souvislosti s uprchlickou krizí vydal Bild tento týden již dvě zvláštní vydání. V úterý tento nejčtenější německý deník vyšel zcela bez fotografií, bez fotek byl do úterního poledne také web Bildu. Deník ve vysvětlení uvedl, že tímto krokem chce upozornit na důležitost fotek ve zpravodajství a že tak zároveň obhajuje své dřívější rozhodnutí zveřejnit nyní celosvětově známý snímek utonulého tříletého syrského uprchlíka Ajlana Kurdího.
Německé bulvární listy Bild a B.Z. dnes v Berlíně a Braniborsku vyšly s přílohou v arabštině, která je určena pro běžence. Ti mají na čtyřech stranách informace o službách krizových center, mapku německé metropole nebo výběr základních německých slovíček a frází.
"Samozřejmě ti lidé potřebují v první řadě střechu nad hlavou, stravu a oblečení. Ale informace o tom, co se s nimi děje a kde jim pomohou, a údaje o Berlíně jsou takřka stejně potřebné," cituje ČTK šéfredaktora B.Z. Petera Hutha. "Orientace je první krok k integraci," dodal.
اليوم @bzberlin و @bild_berlinتنشران دليل للاجئين المتحدثين بالعربية في برلين http://t.co/JaDkAhyRlL #refugeeswelcome pic.twitter.com/Mit0EfyTqN
— BILD Politik (@BILD_Politik) 9. Září 2015Česká republika by podle plánů Evropské komise měla nově přijmout 2978 běženců. Nejvíce - 1340 - by mělo být z uprchlických táborů v Maďarsku, 1251 z Řecka a 387 z Itálie. Vláda Bohuslava Sobotky ale kvóty odmítá.
Those migrant quotas by country. (Ireland, which has opt-out, says it will accept at least 600 relocated migrants.) pic.twitter.com/0DAwjBgHCE
— Tom Nuttall (@tom_nuttall) September 9, 2015I takto může vypadat uprchlická krize v Maďarsku. U Szegedu dítě nabízelo policistovi sušenku.
During standoff on railway tracks near Szeged, a young refugee offers a cookie to a Hungarian police officer. pic.twitter.com/lso7Z9LQ60
— Carlo Angerer (@carloangerer) September 8, 2015Do metropole Budapešti míří další a další pomoc. Němec Thomas, žijící v Maďarsku, přivezl uprchlíkům na nádraží Keleti na sedm desítek dětských matrací.
Thomas from #Germany lives in #Hungary. He brought 70 child mattresses weeded out from a Kindergarten to #Keleti pic.twitter.com/HiyaqVZpEu
— Index.hu (@indexhu) September 9, 2015
Proti požadavkům na nové kvóty vystupuje na české politické scéně i ODS.
Její předseda Petr Fiala k tomu uvedl: "S povinnými kvótami ODS nikdy nesouhlasila, na tom se nic nemění. To, že na nich Evropská komise stále trvá, jen dokazuje její bezradnost a aroganci vůči národním státům i samotným lidem na útěku, které tím Komise nutí být tam, kde nechtějí. Nikdo nemůže suverénním státům přikazovat, komu na svém území udělí mezinárodní ochranu a určité sociální benefity, stejně jako nelze násilím nutit uprchlíky, aby se uchylovali někam, kam nechtějí."
Do aténského přístavu Pireus má v příštích hodinách dorazit dalších zhruba 4000 uprchlíků, které z ostrova Lesbos u Turecka přepravují dva mohutné trajekty.
Řecké úřady se tak urychleně snaží ulevit tomuto východoegejskému ostrovu, na kterém je podle odhadů kolem 20 000 běženců. Denně se na Lesbu přitom vyloďuje tisícovka dalších.
"Jsme proti kvótám. Kvóty jsou přerozdělením problému, ne jeho řešením. Řešením je stabilizace a pomoc uprchlíkům přímo v regionech bojů, aby se ty miliony lidí nevydávaly na pochod do Evropy. A i my chceme, aby u nás uprchlíci pracovali a integrovali se. Ale právě proto musíme mít právo si je sami vybrat," reagoval v SMS zprávě na projev předsedy Evropské komise vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Jean-Claude Juncker byl během svého projevu přerušen i předsedou britské pravicové strany UKIP Nigelem Faragem. Juncker si vysloužil potlesk hned několika europoslanců, když jeho námitky utnul slovy: "Nebudu pokaždé reagovat na to, co říkáte, protože to, co říkáte, je bezcenné."
domdyer70: RT SkyNews: Nigel Farage heckled the EU President - who replied by saying his comments are "worthless" … http://t.co/AqCWfkC7dV
— Ronnie Jacobs (@ronniejacobs417) 9. Září 2015Po sociálních sítích kolují záběry na kameramanku maďarské televize N1TV, jak na srbsko-maďarské hranici podráží nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kope do běženců, mladé dívky a chlapce. Stanice je blízká krajně pravicové straně Jobbik.
Hungarian pride pic.twitter.com/49s3hu241x
— Russian Market (@russian_market) September 9, 2015Fotografie dne? Jean-Claude Juncker, Martin Schulz a Nigel Farage...
The #win of the day : the man who took this picture #SOTEU pic.twitter.com/APbtBLZlkf
— katrienvandenbroeck (@ALDEPressKat) September 9, 2015Vláda premiéra Bohuslava Sobotky podle informací ČTK schválila mandát pro ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na nadcházející jednání unijních ministrů vnitra o migrační krizi.
Znovu v něm odmítá povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, které navrhuje Evropská komise.
"Budeme s nejvyšší tvrdostí právního státu postupovat proti rozpoutávání nenávisti vůči cizincům, a to i na internetu," řekla dále Merkelová. Uvedla také, že Německo se nehodlá vzdát svých hodnot.
Migranti, kteří nejsou ve svých vlastech pronásledováni a kteří přicházejí čistě z hospodářských důvodů, nebudou moci v Německu zůstat. V parlamentu to dnes prohlásila kancléřka Angela Merkelová.
"Žít v dobrých demokratických poměrech je privilegium a štěstí," řekla Merkelová. Zároveň dodala, že příchozí běženci musí být poučeni o tom, jaká pravidla v Německu platí, protože jejich porušování nebude tolerováno.
Německo letos očekává příchod zhruba 800 000 běženců.
Projev Jean-Clauda Junckera byl pravidelně přerušován. Kromě výtek "nejsme Evropané" se jeden italský europoslanec zasedání zúčastnil s maskou německé kancléřky Angely Merkelové.
Italian MEP masked as Merkel interruped Juncker's speech pic.twitter.com/TsZjraWD6W
— Sándor Zsíros (@EuroSandor) September 9, 2015Projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera pobouřil členy britské pravicové strany UKIP. Její zástupce v Evropském parlamentu Patrick O’Flynn kritizuje odklon od tzv. Dublinského systému, podle kterého uděluje azyl první bezpečná země, jejíž hranice uprchlíci překročí. Označil návrh na přerozdělení uprchlíků mezi členské země EU za "strašný nápad".
Juncker raising prospect of abandoning Dublin rules that asylum must be claimed in first safe country. Terrible idea. #SOTEU
— Patrick O'Flynn (@oflynnmep) 9. Září 2015Jean-Claude Juncker se stal rekordmanem. Jeho projev o stavu Evropské unie je historicky nejdelší. Mluví již přes hodinu a nezdá se, že by chtěl končit.
Komentář Silvie Houskové ke kvótám:
Jean-Claude Juncker vyzval členské státy EU, aby schválily nouzové přemístění 120 tisíc uprchlíků už na pondělní schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti.
Pokud by to tak bylo, je velmi pravděpodobné, že by návrh komise prošel. Na této úrovni totiž stačí hlasy takzvané kvalifikované většiny členských států. V červnu nebylo dostatek zemí, které by tuto kvalifikovanou většinu daly dohromady.
To se ale podle zjištění HN po prázdninách změnilo. Otočili klíčoví Španělé, Portugalci, ale také Francouzi a nejspíše i Slovinci. Česko společně se státy visegrádské čtyřky tak přišli o mnoho spojenců a ztratili takzvanou blokační menšinu.
Pokud by opravdu připadlo hlasování o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků na schůzku ministrů vnitra, a ne na summit evropských lídrů, kde má každá země právo veta, očekává se opět vášnivá hádka. Jak napsal na Twitteru redaktor týdeníku Economist: "Strávil jsem den rozhovory s diplomaty visegrádské čtyřky. Všichni se shodnou na jednom: Schůzka ministrů vnitra příští pondělí bude krvavá lázeň."
Vášnivá debata o řešení současné migrační krize se v Německu nevede jen na politické scéně. Zapojila se do ní i řada umělců a sportovců. Desítky známých tváří vystoupily proti stále častějším útokům pravicových radikálů na žadatele o azyl.
Jedním z nejviditelnějších zastánců uprchlíků je herec Til Schweiger, známý například z filmu Hanebný pancharti amerického režiséra Quentina Tarantina.
V Rakousku vyzvala k solidaritě s migranty například nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková či vítězka loňské písňové soutěže Eurovize Conchita Wurst.
"Je jasné, co máme dělat," píše na Twitteru český europoslanec Luděk Niedermayer.
Je jasné, co máme dělat a @Andrej_Kiska to řekl jasně. O to horší je, jak málo lidí u nás se mu apoň blíží. #migrace http://t.co/d0PrUdgjaw
— L Niedermayer (@LudekNie) September 9, 2015Juncker sám připomíná to, před čím varoval na začátku...
Mám vážný problém. Vím, že byste byli rádi, kdybych už skončil, ale jsem teprve uprostřed své řeči. @JunckerEU #SOTEU
— Mikulas Klang (@klangm) September 9, 2015Juncker opouští téma uprchlíků a věnuje se těžce zadluženému Řecku.
Grexit, tedy odchod Atén z eurozóny, pro něj osobně nebyl variantou. "Evropská unie by měla být ráda, že je Řecko její součástí."
"Evropa, ve které chci žít, je ilustrována příběhy těch, kteří pomáhají. Evropa, v níž naopak žít nechci, je tou, kde lidé pomoc odmítají."
Předseda EK hovoří i o vlně solidarity, která se kvůli krizi rozjela. "Evropa, to jsou ti, kteří jdou do Mnichova na nádraží a vítají uprchlíky."
Evropská komise chce rovněž vytvořit "svěřenecký fond" ve výši 1,8 miliardy eur, který poslouží k řešení krizí v Sahelu, oblasti takzvaného Afrického rohu.
"Chceme vytvořit trvalou stabilitu tím, že budeme vytvářet pracovní příležitosti přímo na místě."
Někteří europoslanci před sebou mají cedule "Solidarity with refugees" (Solidaritu s uprchlíky).
Solidarity with refugees #SOTEU #eupol pic.twitter.com/bLpAtCwNma
— Sofia Widegren (@sofiawidegren) 9. Září 2015"Migraci je potřeba legalizovat. Nestačí protestovat proti nelegální migraci. Musíme zorganizovat legální způsoby, jak se dostat do Evropy."
Došlo i na populační politiku. "Evropa vymírá a budeme potřebovat odborníky," upozorňuje Juncker. Začátkem roku 2016 proto Komise předloží návrh, jak situaci řešit.
"Musíme posílit Frontex a vytvořit z něj fungující systém ochrany hranic."
Juncker odmítá volání některých evropských politiků po zrušení schengenské zóny volného pobytu. Zrušení hranic v rámci EU naopak považuje za jeden z největších úspěchů evropské integrace.
"Schengenský systém za doby působení této Komise rozhodně zrušen nebude!" řekl Juncker, za což sklízí potlesk auditoria.
"There is not enough #Europe in this Union" @JunckerEU on the State of the Union #SOTEU pic.twitter.com/k4R7ZKo3st
— European Commission (@EU_Commission) 9. Září 2015Pomoc uprchlíkům podle Junckera vyžaduje solidaritu jednotlivých členských zemí. Evropská komise proto navrhuje "Mechanismus trvalé relokace", což by podle něj v budoucnu pomohlo řešit obdobné uprchlické krize.
Juncker: "Země na seznamu bezpečných zemí musí vědět, že pokud z tohoto seznamu zmizí, protože nezajišťují lidská práva, pak ztrácejí naději na členství v Evropské unii. Seznam bezpečných zemí ano, ale...!"
Juncker zmiňuje takzvaný seznam bezpečných zemí. Na jeho základě by mělo být ztíženo získání azylu pro obyvatele Turecka či balkánských zemí.
"Tento seznam bezpečných zemí je pouze procesní. Neodstraňuje základní právo získat azyl pro lidi z Bosny a Hercegoviny, Srbska či Černé Hory."
"Máme povinnost se postarat o ty, kteří mají nárok na právní ochranu," pokračuje šéf Evropské komise.
Dopo #SOTEU, deputati a confronto su #rifugiati & #immigrazione con @EU_Commission. Live http://t.co/a7MdxTzEnt pic.twitter.com/9HwjtWGg2H
— Parlamento europeo (@Europarl_IT) 9. Září 2015"Budeme je rozlišovat podle náboženství? S tím má Evropa špatné zkušenosti. Žádné náboženství není kritériem, jestliže se jedná o uprchlíky!"
"Hovoříme o lidských bytostech, nehovoříme o číslech. Jsou to lidé, kteří přicházejí ze Sýrie či Libye. V brzké době by se to mohlo stát na Ukrajině."
"Tentokrát doufám, že každý stát se zapojí. Žádná rétorika nemá smysl, teď je potřeba konat."
"Apeluji na členské státy, aby přijaly návrh Komise na přijetí celkem 160 000 uprchlíků." Rozhodnout by se mělo 14. září.
Juncker: "Komise navrhla už v květnu mechanismus pro rozmístění 40 000 osob z Itálie a Řecka, které žádají o ochranu. Nyní navrhujeme nový záchranný mechanismus pro dalších 120 000 lidí. To se musí udělat povinně."
Juncker kritizuje některé členské země EU, které se snaží blokovat pomoc. Konkrétní ale není.
Juncker zmínil Jordánsko, Libanon či Turecko. "Tyto země, které jsou mnohem chudší, vyvíjejí obrovské úsilí (v péči o uprchlíky), za což bychom jim měli zatleskat."
Následuje výčet techniky, která se zapojila do projektu agentury Frontex. "Zdvojnásobili jsme naše úsilí v odhalování pašeráků lidí a snažíme se zredukovat počet lidí, kteří nastupují na ta nebezpečná pravidla. Během července přijelo za jediný měsíc tolik lidí, co za celý loňský rok. Je potřeba stanovovat hranice, což bylo v minulosti zanedbáváno," uvedl.
Předseda EK připomíná, že od jara se ztrojnásobila přítomnost EU na moři, což vedlo k záchraně 122 000 životů.
"Potřebujeme komplexní agendu pro řešení migrace."
Juncker: "Haben wir vergessen, dass 60 Millionen Menschen nach dem 2. Weltkrieg Flüchtlinge waren?" pic.twitter.com/WJ7hxCldtw
— Stefan Leifert (@StefanLeifert) 9. Září 2015Juncker připomíná, že nestačí přijmout jen legislativu, která určuje, kdo má právo na azyl, ale také ji naplňovat jednotlivými členskými zeměmi. "To je to, co děláme. Přijímáme právní předpisy, ale pak je neprovádíme."
"Společná azylová pravidla jsou důležitá, ale nevyřeší současnou krizi."
"Nezačínáme od nuly. Od počátku tohoto století předkládala Evropská komise - ne ta moje, ale ta vedená José Manuelem Barrosem - právní předpisy týkající se azylové politiky."
"Když budeme obviňovat ostatní, nepomůže to uprchlíkům a běžencům. (...) Místo toho bychom měli spíše připomenout, na čem jsme se dohodli," uvedl Juncker.
"Je na čase jednat. Je na čase řešit uprchlickou krizi, protože jinou alternativu nemáme," pokračuje předseda Evropské komise.
"Hodně se ukazovalo prstem, v minulých týdnech možná až příliš. Členské státy se navzájem obviňovaly, že nedělají dost nebo že postupují špatně."
Juncker: "Dnešní Evropa - i přes mnohé rozdíly mezi členskými státy - je nejbohatším místem a nejstabilnějším kontinentem. Ti, kteří kritizují Evropskou unii, musí připustit, že jde o místo, kde panuje stabilita."
Právo na azyl je podle Junckera jedním z nejdůležitějších. "Na to nesmíme zapomínat."
"Přes naše slabiny, které my vnímáme, je přitom dnes Evropa vnímána jako místo, kam je možné se uchýlit a hledat azyl."
"Musíme si tady říct, že na to jsme hrdi. Toho bychom se neměli bát."
Připomíná, že v USA žije více McDonaldů než ve Skotsku. "Dvacet milionů lidí s polskými předky žije mimo Polsko."
Zmiňuje i druhou světovou válku, která vyhnala z domovů na 60 000 000 obyvatel starého kontinentu.
[LIVE] Juncker: "There's a lack of Union in the #EU" http://t.co/LdSF5PnOUj #SOTEU pic.twitter.com/EdRNlitb76
— FRANCE 24 (@FRANCE24) September 9, 2015Juncker připomíná Židy v době nacistického Německa, Romy, maďarské revolucionáře po protikomunistickém povstání v roce 1956. Čechy i Slováky, prchající na Západ po potlačení pražského jara. "Stovky tisíců byly nuceny odejít ze svých domovů během války v Jugoslávii," vypočítává.
"Zapomněli jsme na to snad?" ptá se.
"My všichni jsme tady Evropané," prohlásil Juncker, po čemž ho přerušil jeden z europoslanců, který mu oponoval.
"Naše společná historie je protnuta miliony Evropanů, kteří prchali před náboženským útlakem, etnickým útlakem, válkami."
"Ať už říkají pracovní programy cokoliv, dnes musí být hlavní prioritou řešení uprchlické krize. Od počátku roku se na cestu do Evropy vydalo na 500 000 lidí. Většina z nich prchá ze Sýrie," upozorňuje Juncker.
"Ta čísla jsou působivá. Pro některé jsou děsivá, ale teď není na čase mít strach. Je potřeba jednat rozhodně, koordinovaně."
"První a nejdůležitější věc je otázka lidství a lidské důstojnosti. A pro Evropu je to také otázka historické spravedlnosti."
Juncker: "Není mým úkolem, abych vám - jakožto zástupcům evropských národů - maloval něco na růžovo. Evropská unie není v dobrém stavu. V Evropské unii chybí Evropa, unie, jednota."
"Teď nastala v Evropě doba upřímnosti, a proto se bude tento projev týkat obrovských otázek," pokračuje Juncker.
Juncker: "Od samého začátku - i při svém inauguračním projevu - jsem upozorňoval, že Komise bude politická komise."
"Když říkám, že jsme všichni politici, neznamená to, že chceme všechno politizovat. Nyní není čas na - jak se říká - běžný provoz."
S trochou nadsázky upozorňuje, že ještě ve funkci lucemburského premiéra mu bylo vyčítáno, že jeho projevy jsou dlouhé. "Nejinak tomu může být i dnes," zavtipkoval.
K řečnickému pultíku přichází Jean-Claude Juncker.
"Myslím, že dnes budeme společně hrdí, že tato první zpráva o stavu Unie bude přednesena předsedou, který byl zvolen postupem, díky němuž je Unie demokratičtější," řekl Schulz na adresu předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera.
"Stojíme před epochální výzvou při zvládnutí uprchlické krize a hospodářské krize v některých zemích."
Rozprava ke stavu Unie začíná proslovem předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze. Připomíná, že jde o pátou zprávu v řadě.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nabízí Maďarsku pomoc s uprchlíky. Budapešť ji doposud odmítala s tím, že ji nepotřebuje.
UNHCR @Refugees statement offering #Hungary assistance,calling 4 proper treatment of refugees http://t.co/Om5DsDrFsE pic.twitter.com/G2QUOVcNLQ
— Peter Bouckaert (@bouckap) September 9, 2015
Maďarskem otřáslo krátké video, zachycující kameramanku maďarské televize N1TV, jak na srbsko-maďarské hranici podráží nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kope do běženců, mladé dívky a chlapce, kteří se prodrali kordónem maďarské policie. Počínání kameramanky zachytili další novináři. Petra Lászlóová se vzápětí ocitla na pranýři v sociálních sítích a přišla o práci ve stanici, která je blízká nacionalistické straně Jobbik.
Norský miliardář a hoteliér Petter Stordalen nabídl uprchlíkům pět tisíc bezplatných nocí ve svých hotelech, informovala agentura AFP. "Nabízíme uprchlíkům, kteří to potřebují, 5000 nocí," uvedl na svém twitterovém účtu majitel řetězce Nordic Choice se 170 hotely po celé Skandinávii a v Pobaltí. Nabídka se prý týká především těch lidí, na které nezbude místo v běžných ubytovnách pro žadatele o azyl v Norsku. Jeho zaměstnanci se prý postarají i o stravování ubytovaných uprchlíků. Svůj krok Stordalen zdůvodnil tím, že osud Syřanů prchajících před válkou do Evropy se "týká úplně každého".
Austrálie přijme dalších 12 tisíc uprchlíků a rozšíří své letecké útoky vůči bojovníkům Islámského státu z Iráku také do sousední Sýrie, prohlásil australský premiér Tony Abbott. Austrálie má nyní roční kvótu pro příjem uprchlíků 13 750 osob. Abbott v neděli uvedl, že Austrálie přidělí více prostoru v této kvótě těm, kteří prchají před násilím v Sýrii, ale neplánuje zvýšit tuto kvótu, což vyvolalo vlnu kritiky z celého politického spektra.
Evropa není v otázce přijímání uprchlíků rozdělena jen na západní a východní. I v západní jsou země, které běžence odmítají. Například Dánsko. Severská země snížila v létě finanční podporu žadatelům o azyl skoro o polovinu. Uprchlíky navíc Kodaň odrazuje kampaní s inzeráty. Více v textu Martina Nováka Dánsko není Německo. Odrazuje uprchlíky kampaní s inzeráty.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes představí nový plán, jak s uprchlickou krizí bojovat. Navrhne například přerozdělení dalších 120 tisíc běženců mezi země EU. A také nouzový mechanismus, který spustí nové přerozdělování ve chvíli, kdy bude některý ze států Unie čelit velkému náporu žadatelů o azyl.
Česko se dostává do izolace. Států, které odmítají povinné kvóty pro přerozdělení uprchlíků, je čím dál méně. V možném hlasování už ztratily takzvanou blokační menšinu, zjistily Hospodářské noviny.
Skupinu už podle zdrojů HN opustili klíčoví Španělé, ale také Portugalci, Francouzi a nejspíše i Slovinci. Více čtěte ZDE.
Nejprve shrnutí toho, co se stalo včera:
- Do Makedonie dorazilo sedm tisíc uprchlíků z Řecka. Podle místních úřadů je to nejvíc od začátku krize.
- Na odjezd z řeckého ostrova Lesbos čeká zhruba 20 000 běženců.
- Přijmout uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky považuje za svou morální povinnost 53 procent Poláků. Polští politici jsou ale proti.
- Humanitární organizace pečující pod hlavičkou OSN o uprchlíky jsou kvůli desetiprocentnímu propadu ve financování na pokraji bankrotu.
Pondělní online reportáž najdete ZDE.
Dobrý den z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme dění kolem uprchlíků v Evropě.
