Budapešť/Brusel/Berlín - Většina z běženců proudících do zemí Evropské unie prchá před válkami a násilím a má právo požádat o azyl, řekl dnes generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Představitele řady evropských zemí včetně Česka vyzval, aby Evropa k uprchlíkům přistupovala důstojně a humánně. Situace mezi policií a uprchlíky, kteří se snažili dostat na trajekt do Atén, se v noci na dnešek znovu vyhrotila na řeckém ostrově Lesbos; napětí panuje také na jihu Maďarska u hranic se Srbskem.
Za Česko mluvil Pan Ki-mun s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Sobotka v telefonátu zdůraznil, že Česko je připraveno se aktivně podílet na řešení migrační krize, zároveň ale zopakoval, že pomoc musí být založena na dobrovolné solidaritě a povinné kvóty označil za nefunkční mechanismus. Povinné přidělování uprchlíků v rámci EU odmítá i polský prezident Andrzej Duda. "Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu," řekl.
Naopak na nutnosti zavedení kvót se švédským premiérem Stefanem Löfvenem shodla německá kancléřka Angela Merkelová. Odpovědnost za uprchlíky podle nich musí přijmout celá Evropa. Německo, kam většina z nich směřuje, připravuje balík azylových opatření, které mají zemi pomoci krizi ustát. Ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že uprchlická krize je nyní pro Berlín prioritou a že péče o běžence nesmí být financována na dluh.
Proud lidí mířících do EU nepolevuje, ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro Evropu Vicent Cochetel upozornil, že současná uprchlická krize v Evropě se zmírní nejdříve v listopadu. Pětaosmdesát procent běženců pochází ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Úterní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
