Východoukrajinští separatisté vyhlásí samostatnost

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 12. 5. 2014 8:57
V Doněcku hlasovalo pro samostatnost 89 % lidí, v Luhansku 96 %. Neposílejte sem ruské vojáky jako mírové síly, varuje ukrajinská vláda Kreml.
Hlasovací lístky pro referendum v Doněcku, plánované na neděli 11. května.
Hlasovací lístky pro referendum v Doněcku, plánované na neděli 11. května. | Foto: Reuters

Doněck/Luhansk/Praha – Navzájem si odporující zprávy o počtu hlasujících, nejasnosti ve výkladu otázek a na závěr krveprolití ve městě Krasnoarmějsk.

Takové bylo nedělní referendum o samostatnosti, které bez souhlasu Kyjeva zorganizovali na východě Ukrajiny představitelé samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti.

V Krasnoarmějsku nedaleko Doněcku obsadila Národní garda večer budovu, ve které se hlasovalo. Její příslušníci jsou loajální Kyjevu. Při střelbě zemřeli podle agentury AP dva lidé.

U hlasovacích míst se tvořily až stovky metrů dlouhé fronty.

Není však jasné, zda to bylo dáno zájmem lidí, anebo tím, že organizátoři záměrně otevřeli málo hlasovacích center, aby vytvořili iluzi, že mnoho obyvatel nejvýchodnější části Ukrajiny se referenda účastní.

Ukrajinští vojáci pálí hlasovací lístky na kontrolním stanovišti u Mariupolu.
Ukrajinští vojáci pálí hlasovací lístky na kontrolním stanovišti u Mariupolu. | Foto: Reuters

Předem jasné "ano"

Celkem se hlasovalo na třiapadesáti místech.

Jisté je, že Doněcká i Luhanská republika vyhlásí samostatnost a výsledky se budou přibližně podobat těm na Krymu. Tedy že jasná většina bude pro nezávislost.

Naznačují to ostatně první čísla z Doněcku, kde podle volební komise hlasovalo 75 procent oprávněných voličů, z nich nezávislosti řeklo ano 90 procent.

V Luhansku podle agentury Interfax dokonce pro samostatnost hlasovalo 96 % lidí, přičemž k volebním urnám jich podle separatistů přišlo přes 80 %.

Skutečná účast? Nikdo neví

Skutečná účast - a hlavně skutečná vůle většiny Ukrajinců - v těchto regionech ovšem půjde zjistit obtížně.

(Z dubnového průzkumu Pew Research Center vyplynulo, že i na východě Ukrajiny si přejí jednotu země více než dvě třetiny obyvatel. I zde však lze těžko soudit, nakolik tato čísla odpovídají reálnému stavu.)

Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny

Reportér Aktuálně.cz projel Ukrajinu. Přečtěte si jeho reportáže z konfliktu, který je označován za největší v Evropě od konce studené války.

Živě z Luhansku a Kramatorsku: Do války s fašisty půjdeme znovu

Reportáž ze Slavjansku: Putin je mesiáš i antikrist

Vlakem z východu na západ: Jsme šašci v cirkusu Ukrajina. Zadarmo

Reportáž: Povstalci z kraje stachanovců bojují za staré časy

CHAT Začala válka? Odpovídal zpravodaj z Ukrajiny

Ze Lvova: Západ Ukrajiny budou bránit i babičky

Zdroj: Aktuálně.cz

Referendum se zatím týkalo jen "samostatnosti", nikoliv připojení k Rusku. Doněcká a Luhanská oblast sousedí s Ruskem a dohromady v nich žije skoro osm milionů lidí.

Pro co se vlastně hlasovalo?

Zpravodaj agentury Reuters napsal, že lidé si různým způsobem vykládali, pro co vlastně hlasují. Někteří chtějí úplnou nezávislost, jiní jen větší autonomii. Každopádně převládal odpor proti současné vládě v Kyjevě.

"Já jsem nešla a moji přátelé taky. Ale mnoho lidí se zúčastnilo. Nikdo neví, co se bude dít dál. Všude je plno zbraní, v nedalekém městě zastřelili kněze. Lidé se bojí a Kyjev působí váhavě," řekla Aktuálně.cz odpůrkyně separatistů Ella Ozoleová z Kramatorsku, kde se v uplynulých dnech odehrávaly boje mezi separatisty a ukrajinskou armádou.

Foto: Aktuálně.cz

V neděli pokračovaly přestřelky také ve Slavjansku a Mariupolu.

Vůdce takzvané Doněcké republiky Denis Pušilin oznámil, že po vyhlášení výsledků referenda budou všechny ukrajinské ozbrojené síly v regionu označeny za nelegální okupanty a tak s nimi bude také nakládáno.

"Rychle vytvoříme vlastní politické a vojenské struktury," řekl Pušilin agentuře Interfax.

Podle deníku Ukrajinska pravda se vláda v Kyjevě obává jedné věci.

Že v Doněcku a Luhansku po vyhlášení výsledků - tedy už v pondělí nebo nejpozději v úterý - požádají o pomoc ruské jednotky, které stojí u hranic.

A ruský prezident Vladimir Putin je bude světu prezentovat jako mírové síly, které zajistí klid.

"Varujeme Kreml. Příchod takových sil na Ukrajinu bude považován  za agresi a budeme na něj jako na agresi reagovat," řekl novinářům Serhij Pašinskij, tajemník ukrajinského prezidenta Volodymyra Turčynova.

 

Právě se děje

Další zprávy