"Řekli, že budeme živé štíty." Rozhovor se zajatým Čechem

Jan Gazdík Jan Gazdík
7. 5. 2014 5:00
Aktuálně.cz mluvilo s Josefem Přerovským, českým inspektorem OBSE, kterého zajali - a po osmi dnech propustili - v ukrajinském Slavjansku.
Podplukovník Josef Přerovský.
Podplukovník Josef Přerovský. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Josef Přerovský, inspektor OBSE, jemuž šlo v ukrajinském Slavjansku o život, plánuje zásadní změnu ve svém soukromí: ožení se s partnerkou, s níž už má dvě děti. "Nemohu je přece nechat na holičkách. Kdyby se mně příště něco stalo, bude už jako moje manželka brát alespoň vdovský důchod. Za stávající situace by však nedostala nic," říká v nadsázce v rozhovoru s Aktuálně.cz podplukovník Přerovský. Po chvíli ale přiznává, že o svatbě stejně přemýšlel už delší dobu. Zajetí, v němž s ostatními inspektory OBSE strávil osm dní, jeho úvahy jen urychlilo.

Ministr obrany Martin Stropnický vítá na berlínském letišti Josefa Přerovského, kterého jako člena pozorovatelského týmu OBSE zadržovali osm dnů proruští separatisté
Ministr obrany Martin Stropnický vítá na berlínském letišti Josefa Přerovského, kterého jako člena pozorovatelského týmu OBSE zadržovali osm dnů proruští separatisté | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Předpokládám, že jste jako inspektor pro kontrolu odzbrojení vycvičen k tomu, abyste zajetí přežil?

Josef Přerovský: Kurzem pro zvládnutí podobných situací jsem samozřejmě prošel. Ani sebelepší výcvik vás ale nepřipraví na podobnou válečnou zkušenost. A ta naše byla hodně drsná. A nemám tím na mysli jen zoufalé hygienické podmínky. Mnohem horší byl brutální psychický nátlak, kdy na nás mířili s nataženými závěry samopalů, hrozili jako špiónům zastřelením anebo tím, že z nás udělají v boji s ukrajinskou armádou živé štíty.

Ani sebelepší výcvik vás nepřipraví na podobnou válečnou zkušenost. A ta naše byla hodně drsná. A nemám tím na mysli jen zoufalé hygienické podmínky. Mnohem horší byl brutální psychický nátlak.

Každý z nás se v těchto chvílích uzavřel do sebe, bilancoval život a loučil se s ním. Nikdo ale nepropadl panice či hysterii. Všichni si zachovali lidskou důstojnost a chovali se jako vojáci. Musíte se v takové situaci ocitnout, abyste si mohl říct, že jste ji zvládl. Žádný trénink vás pro tyto mezní situace nepřipraví úplně.

Při naší práci se ovšem nepředpokládá, že nás někdo zajme. Za dvacet let, co podobné inspekce podle vídeňských úmluv děláme, se nic podobného nestalo. Tohle bylo poprvé.

O zbabělosti a cti...

A.cz: Někteří němečtí politici kritizovali své vojáky, že se při propouštění nechovali důstojně a dost razantně, a že dokonce děkovali svým věznitelům za slušné zacházení.

Foto: Reuters

Pak vůbec neví, o čem mluví. My jsme nebyli v pozicích, abychom si cokoliv diktovali či kladli podmínky. Jako zajatci jsme byli zcela odkázáni na vůli i rozmary svých věznitelů. Naši situaci jsme nemohli jakkoliv ovlivnit. Natož abychom rozhodovali o tom, co s námi bude. Mohli jsme být jen a jen vstřícní ke všem pozitivním krokům, k nimž se uvolil starosta Slavjansku Ponomarjov.

Nemohli jsme si absolutně nic diktovat. Pokud by se separatisté rozhodli, že nás postřílí a pohodí někde v poli, tak to mohli klidně udělat a nikdo by jim v tom nezabránil. Jakkoliv to pro nás bylo velmi frustrující, tak jsme na tom nemohli nic změnit. Laciných "hrdinů" a pozérů jsou plné hřbitovy. Pokud nám už ale starosta Ponomarjov něco slíbil, tak se snažil slovo dodržet.

Jako zajatci jsme byli zcela odkázáni na vůli i rozmary svých věznitelů. Naši situaci jsme nemohli jakkoliv ovlivnit. Natož abychom rozhodovali o tom, co s námi bude.

A.cz: Jen dodám, že kancléřka Angela Merkelová se vás zastala. Jaké byly podmínky vašeho věznění?

První noc jsme strávili ve sklepě v otřesných hygienických podmínkách. A prvních osm hodin s pouty na rukou a se zavázanýma očima. Seděli jsme na balících papíru na zemi. Mohli jsme se nanejvýše postavit, abychom si protáhli záda a nohy.

A.cz: Promiňte, že se ptám. Jak jste měli zajištěnu hygienu?

Kdo chtěl na malou, toho odvedli do vedlejší místnosti, kde se mohl vyčůrat na stěnu. Podlaha jiné místnosti pak byla vyčleněna pro velkou potřebu. Co vám budu povídat... asi si domyslíte detaily. Na noc nám pak přinesli židle, abychom nemuseli sedět na papírech.

A.cz: Asi už víte, že starosta Slavjansku Ponomarjov celou tu dobu veřejnost ujišťoval, že vás přece nedrží v zajetí, ale že jste jeho hosté...

Vím. Nám ale řekl na rovinu: "Jste váleční zajatci. Jako příslušníci cizích armád jste nekontaktovali 'Doněckou republiku', abychom vám umožnili průjezd přes naše území." Že jsme hosty starosty Ponomarjova, nám řekl až později. To už nás přestěhoval do standardní kanceláře o rozměru osm na šest metrů... na našem postavení se však nic nezměnilo.

A pak nám řekli: Ukrajinci útočí, budete živé štíty

A.cz: Nejkritičtější chvíle?

Josef Přerovský, inspektor OBSE.
Josef Přerovský, inspektor OBSE. | Foto: Ludvík Hradilek

Když nám řekli, že ukrajinská armáda spouští druhou fázi protiteroristické operace, že z budovy neodejde nikdo živý, že podlaží jsou zaminována a nás rozmístí jako živé štíty. Náš německý velitel okamžitě požádal o rozhovor s velícím důstojníkem... a my začali přemýšlet, že tam možná zemřeme.

A.cz: Jak se člověk snaží tohle vědomí zpracovat, aby nepropadl panice a zachoval si důstojnost?

Osm dní v zajetí

25. dubna - Nedaleko východoukrajinského Slavjansku proruští ozbrojenci zadrželi skupinku pozorovatelů OBSE. Misi tvořilo sedm důstojníků z Německa, České republiky, Polska, Švédska a Dánska a jejich doprovod.

26. dubna - Představitel vzbouřenců na východě Ukrajiny Denis Pušilin označil zadržené osoby za špiony NATO. Oznámil také, že je ochoten je propustit na svobodu jen výměnou za jiné zajatce.

Na východ Ukrajiny odcestoval vyjednávací tým OBSE.

27. dubna - Proruští separatisté propustili ze zdravotních důvodů švédského člena mise OBSE.

28. dubna - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval k propuštění.

Vůdce slavjanských separatistů Vjačeslav Ponomarjov chce zadržované důstojníky vyměnit za vězněné separatisty, především za svého zástupce Igora Perepečajenka. Mluvčí ukrajinské tajné služby řekl, že zadržení kontrolorů OBSE bylo provedeno na příkaz ruské vojenské rozvědky.

29. dubna - Ponomarjov podmínil rozhovory o propuštění vězněných členů mise odvoláním sankcí, které Evropská unie vyhlásila proti vůdcům povstaleckých skupin na východě Ukrajiny. Do Kyjeva přicestoval generální tajemník OBSE Lamberto Zannier, aby s ukrajinskými představiteli jednal o zajatých členech mise.

30. dubna - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k osvobození evropských vojenských komisařů. Zároveň ale řekl, že za tamní "síly domobrany" nemůže Moskva rozhodovat.

1. května - Německá kancléřka Angela Merkelová telefonicky požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pomohl s osvobozením členů mise.

Rusko vyzvalo k propuštění pozorovatelů. Moskva ale zdůraznila, že na separatisty nemá žádný vliv, a misi OBSE označila za nezodpovědný hazard.

2. května - Americký prezident Barack Obama vyzval Rusko k zásahu ve věci zadržovaných členů mise OBSE.

3. května - Všech sedm zadržovaných členů mise OBSE bylo propuštěno na svobodu. 

Většina z nás se začala loučit se životem. Každý se asi v této fázi v duchu rozloučil s rodinou... Ale důstojnost jsme si zachovali. Nikdo nebrečel ani nežadonil, aby ho separatisté propustili. Jen mi chvílemi blesklo hlavou, zda mi vůbec stojí za to, abych se živil podobnou prací.

A.cz: A stojí?

Samozřejmě. V krizi vás napadne ledasco.

A.cz: A co posttraumatický syndrom?

Včera (v pondělí - pozn. redakce) jsem prošel kompletní zdravotní prohlídkou i psychologickými pohovory... a zatím mi nic nenašli. Ale řekli mi, že se ten stres může v podobě nočních můr, nespavosti či ztráty zájmu o rodinu projevit i po půl roce. Já si ale po Slavjansku řekl, že si musím partnerku konečně vzít. Co kdybych tam zemřel? Pak by nedostala ani vdovský důchod. Tohle bych jí přece nemohl udělat.

Občanská válka? Je na spadnutí

A.cz: Řekněte - má Kyjev svou vlastní armádu a policii pod kontrolou?

Těžko soudit. Byli jsme přece jen osm dnů zcela izolováni. Že se ale Ukrajina velmi přibližuje k občanské válce - to je hrozný fakt. Lidé ve východních částech země nepodporují kyjevskou vládu. Distancují se od ní.

A.cz: Velitel slavjanské domobrany Igor Strelkov říká, že všechnu výzbroj mají jeho muži od bratrů z kyjevské armády a policie...

Nechci se jako voják pouštět do politických spekulací, ale hodně lidí z východních oblastí Ukrajiny si podle všeho nemyslí, že to, co se odehrálo na Majdanu, bylo učiněno v jejich prospěch. Nepovažují kyjevskou vládu za svou. Pokud mohu soudit, tak se separatisté těší poměrně velké podpoře lidí - ať již jde o vyhlášení samostatné 'Doněcké republiky' anebo připojení k Rusku.

Obklopili nás afghánští veteráni

(Ponomarjov) nám řekl na rovinu: "Jste váleční zajatci. Jako příslušníci cizích armád jste nekontaktovali 'Doněckou republiku', abychom vám umožnili průjezd přes naše území."

A.cz: Proč a za jakých okolností vás separatisté "Doněcké republiky" vlastně zajali?

Podle Vídeňského dokumentu jsme monitorovali činnost ukrajinské armády. Ten den jsme se převlékli do civilních oděvů. Vzhledem ke zvyšujícímu se napětí jsme v Doněcku při snídani usoudili, že to tak bude lepší, abychom cizími uniformami nikoho zbytečně neprovokovali. Místní se k nám totiž nechovali zrovna přátelsky. Při podobných kontrolách jsme jinak standardně oblečeni do svých národních uniforem. Ten den jsme si chtěli ověřit informace o pozicích ukrajinské armády v okolí Slavjansku. Při jakýchkoliv náznacích konfliktu jsme plánovali návrat.

Separatisté nás zadrželi nedaleko Slavjansku. Doprovázela nás eskorta místní policie a plukovník ukrajinského generálního štábu. Možná jsme se ocitli tak trochu ve vleku událostí. Avšak policejní auto, které nás vedlo, bez problémů projíždělo oblastí a my jsme ho následovali. Neměli jsme důvod pochybovat o ujištění policistů, že se pohybujeme v bezpečné oblasti. Rovněž při průjezdech kontrolními místy separatistů "Doněcké republiky"- například v Kramatorsku - nám nikdo nekladl překážky.

Když jsme se nicméně přiblížili na dva kilometry ke Slavjansku, pro jistotu jsme zastavili a pokusili se podle mapy přesně určit naši polohu a směr dalšího postupu. Cítili jsme, že nás policie zavedla až příliš hluboko do nebezpečného pásma, aniž bychom se do něj dostat chtěli. Ani žádné pohyby ukrajinské armády jsme neregistrovali.

A.cz: A nezískali náhodou separatisté dojem, že kontrolujete je?

Těžko říct. Možná. O tom teď můžeme jen spekulovat. My jsme měli v každém případě informace, že ukrajinská armáda se v okolí Slavjansku rozmísťuje. Separatisté měli držet jen město, a ne i jeho okolí. Bylo proto naší povinnosti si informace o pohybech ukrajinské armády ověřit.

Ten den jsme se převlékli do civilních oděvů. Vzhledem ke zvyšujícímu se napětí jsme v Doněcku při snídani usoudili, že to tak bude lepší, abychom cizími uniformami nikoho zbytečně neprovokovali. Místní se k nám totiž nechovali zrovna přátelsky.

Ukrajinský vojenský doprovodný tým nám ale nechtěl sdělit, kde máme armádu hledat. Museli jsme se spoléhat jen na vlastní odhady a instinkty. Předpokládali jsme tedy, že pokud nevjedeme do Slavjansku, tak jsme v bezpečí. Naše ukrajinská eskorta proto kontaktovala slavjanskou policii, zda by nemohla přijet a dát nám krátký brífink o bezpečnostní situaci.

A.cz: A tahle slavjanská policie podléhala komu?

Podle všeho separatistům. Čekali jsme na ni asi čtvrt hodiny. A sotva prohodili pár vět s našimi policisty, tak přijelo auto plné ozbrojenců. Šlo o starší pány kolem padesátky. Mohlo jít o veterány z Afghánistánu. Oblečeni byli v polních uniformách a dost se vyznali.

Natáhli závěry samopalů a zamířili na nás. Šéf našeho ukrajinského doprovodu protestoval, a tak ho posadili do svého auta, zakázali mluvit a zamířili i na něj zblízka samopal. No a když pak podle jeho identifikační karty zjistili, že je plukovníkem generálního štábu ukrajinské armády, tak jen škodolibě prohodili: "Ty se nám budeš ještě hodit!"

Natáhli závěry samopalů a zamířili na nás. Šéf našeho ukrajinského doprovodu protestoval, a tak ho posadili do svého auta, zakázali mluvit a zamířili i na něj zblízka samopal. No a když pak podle jeho identifikační karty zjistili, že je plukovníkem generálního štábu ukrajinské armády, tak jen škodolibě prohodili: "Ty se nám budeš ještě hodit!"

Moskva o nás věděla

A.cz: A co chtěli po vás?

Zajímalo je, zda jsme vojáci. Řekli jsme jim po pravdě, že jsme vojáci a tvoříme mezinárodní inspekční tým, který monitoruje aktivity ukrajinské armády. Sevřeli nás do hloučku, stále na nás mířili samopaly a někam telefonovali. Po dalších pěti minutách přijelo další auto, z něhož vyskákali mladší muži v kuklách s profesionálním výcvikem. Okamžitě zaujali kruhovou obranu a zajistili přístupová místa.

A.cz: Co člověku běží v takových momentech hlavou?

Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny

Zvláštní zpravodaj živě z Ukrajiny

Reportér Aktuálně.cz projel Ukrajinu. Přečtěte si jeho reportáže z konfliktu, který je označován za největší v Evropě od konce studené války.

Živě z Luhansku a Kramatorsku: Do války s fašisty půjdeme znovu

Reportáž ze Slavjansku: Putin je mesiáš i antikrist

Vlakem z východu na západ: Jsme šašci v cirkusu Ukrajina. Zadarmo

Reportáž: Povstalci z kraje stachanovců bojují za staré časy

CHAT Začala válka? Odpovídal zpravodaj z Ukrajiny

Ze Lvova: Západ Ukrajiny budou bránit i babičky

Že se vše určitě vysvětlí. Vůbec nás nenapadlo zjišťovat si jakékoliv informace o separatistech. Drželi jsme se přesně vídeňského protokolu. Pořád jsme tedy věřili, že se vše vysvětlí. Pak nás ale posadili do autobusu, stoupli si se samopaly do uličky a jelo se. Avšak ne k místní politické autoritě - jak jsme doufali -, ale do sklepa... ale to jsme si již řekli.

A.cz: Moskva o vaší inspekční misi věděla?

Samozřejmě.

A.cz: Kdo vlastně rozhodl, že se vydáte do nebezpečné oblasti ke Slavjansku? Nešlo o neuvážený krok?

Samozřejmě že jsme mohli jet úplně jinam, kde se nic neděje a ukrajinská armáda se nerozmisťuje. V tom případě bychom tam ale jeli zbytečně a nic bychom nezjistili. A k čemu takové formální plnění Vídeňského dokumentu je? Místní bezpečnostní složky nás navíc ujišťovaly, že mají situaci pod kontrolou.

A.cz: Je nyní na Ukrajině jiná mise OBSE?

Pokud vím, tak ano. Souběžně s námi tam působili Kanaďané a tuším, že teď na Ukrajině operují Švýcaři či Britové...

 

Právě se děje

Další zprávy