


Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024.

Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, poté co v prosinci úřady nařídily propustit 99 lidí.
„Ráno prvního ledna oznámily matky a příbuzní nová propuštění politických vězňů,“ uvedl podle AFP Výbor pro osvobození politických vězňů. Ten také uvedl, že může potvrdit propuštění 55 lidí. Venezuelská vláda později uvedla, že nařídila propuštění 88 lidí zadržovaných v souvislosti s protesty po prezidentských volbách z července 2024.
U vánočního propuštění uvězněných se informace o jejich počtu lišily. Úřady informovaly o 99 lidech, venezuelská nevládní organizace Foro Penal ovšem uvedla, že byla schopna ověřit propuštění pouze 61 vězňů.
Odpůrci vlády vyšli do ulic krátce po volbách, které se konaly v létě 2024. Odmítali mimo jiné prohlášení volebního úřadu, který na základě neúplných a netransparentních výsledků den po hlasování označil znovu za vítěze autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia.
Během protestů byly tři desítky lidí zabity a kolem 2400 osob bezpečnostní složky zatkly. Úřady tvrdí, že na 2000 lidí nechaly propustit. Podle organizace je ve Venezuele zhruba 700 politických vězňů, píše AFP.
Maduro, který je prezidentem od roku 2013, se podle západních médií drží u moci potlačováním opozice, díky nedemokratickým volbám a podpoře armády, kterou si udržuje finančními a dalšími výhodami. Madurova vláda odmítá, že jsou v zemi političtí vězni, a tvrdí, že všichni zadržovaní jsou obviněni z trestných činů.
V poslední době se Maduro podle AFP snaží ukázat smířlivější postoj, zatímco čelí tlaku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington tvrdí, že se Maduro podílí na obchodu s drogami, a viní ho i z dalších zločinů. Caracas obvinění odmítá a varuje, že se Spojené státy navýšením počtu vojáků a vojenské techniky v Karibiku a zásahy proti venezuelským lodím připravují na agresi proti Venezuele.
USA podle venezuelské vlády usilují o násilnou změnu režimu s cílem zmocnit se obrovských ropných zásob země. Spojené státy podle Trumpa mezitím ve Venezuele zaútočily na přístav sloužící podle nich k pašování drog.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.



Primátor Karviné Jan Wolf (nestraník, dříve SOCDEM) nesouhlasí s obviněními v korupční fotbalové aféře. Chce očistit své jméno. Wolf to dnes uvedl v prohlášení pro tisk. Blíže se ke kauze ale nechtěl vyjadřovat a odkázal na svého právního zástupce.



Izrael podle pákistánského zdroje obeznámeného s jednáními dočasně stáhl z „likvidačního seznamu“ íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa poté, co Pákistán požádal Washington, aby na ně nebylo cíleno. Zdroj to ve čtvrtek řekl agentuře Reuters.



Už v dubnu poslanci rozhodnou o jménech šesti členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho koalici jde o ideální příležitost, jak v Radě ČT nastolit poměry, které vychýlí většinu ve prospěch radních, kteří mají blízko ke stranám současné vládní koalice.



Společnost OpenAI odložila plány na uvedení erotického chatbota na neurčito. Ve čtvrtek o tom informoval deník Financial Times (FT), který se odvolává na informované zdroje. OpenAI také tento týden oznámila konec aplikace Sora, která umožňuje generovat videa pomocí umělé inteligence (AI) a sdílet je.