Spojené státy poskytnou novou vojenskou pomoc Ukrajině za 1,7 miliardy dolarů
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos k dění na Ukrajině z technických důvodů končí, situaci ale sledujeme dál. Nejnovější zprávy najdete zde.
Ruské námořnictvo zahájilo plánované manévry za účasti Severní, Tichooceánské, Baltské a Kaspické flotily. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého se do rozsáhlého cvičení zapojilo na 20 tisíc lidí a 300 plavidel.
Za "pirátství" označil renomovaný americký skladatel Philip Glass skutečnost, že divadlo v Rusy okupovaném Sevastopolu toto pondělí večer uvedlo balet s jeho hudbou. Američan se od projektu dopředu distancoval, zabránit mu však nedokázal. O kauze informovala agentura AFP.
Zprávy z úterý 30. července
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že chystaná pomoc zahrnuje vojenské vybavení, zejména munici, v hodnotě 200 milionů dolarů, které bude převzato ze stávajících zásob americké armády. Další zbraňové systémy za 1,5 miliardy dolarů, především pro posílení ukrajinské protivzdušné a protitankové obrany, budou objednány u amerických zbrojovek.
Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc Ukrajině v celkové výši zhruba 1,7 miliardy dolarů (40 miliard korun), oznámilo dnes na svém webu americké ministerstvo obrany.
Součástí dodávek napadené zemi, která se již třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi, bude zejména další munice do systémů protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády.
České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk.
Ruská armáda zintenzivnila útoku na Pokrovsk v Doněcké oblasti. Uvedla to vedení ukrajinských ozbrojených sil. Rusko o víkendu oznámilo, že ve směru na Pokrovsk obsadilo tři vesničky - Lozuvatske, Prohres a Jevhenivku, což Ukrajina nepotvrdila. Pokrovsk je významným dopravním uzlem. Leží na hlavní silnici, která slouží jako důležitá zásobovací trasa k dalším ukrajinským městům, jako jsou města Časiv Jar a Kosťantynivka.
Putin není tak silný a všemocný, jak vypadá. Má strach, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz autor knihy o pádech tyranů Marcel Dirsus.
Ukrajinští vojáci dobyli zpět pozice, které nedávno ztratili u města Siversk v Doněcké oblasti. Informuje o tom Institut pro studium války (ISW), informace potvrzují satelitní snímky. Tvrdé boje pokračují v Časiv Jaru, ale frontová linie je tam stabilní.
Do Černého moře vpluly dvě ruské lodě schopné odpalovat střely s plochou dráhou letu Kalibr. Informovala o tom ukrajinská armáda.
Zprávy 29.července
Ukrajinské drony zaútočily na několik cílů ve Voroněžské oblasti na západě Ruska.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda dobyla další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Napsala to agentura Interfax. Jedná se o malé obce Jevhenivka a Prohres, které leží asi 30 kilometrů severozápadně od Doněcku a nedaleko vísky Lozuvatske. Její dobytí Moskva oznámila v sobotu.
Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. Na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu to dnes podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety.
V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla "významná ruská zařízení státu", vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. "Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut," uvedl ruský prezident.
"Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu," uvedl Putin.
Útok ukrajinských dronů v noci na neděli způsobil požár tří nádrží v ropném skladišti v západoruské Kurské oblasti. Na Telegramu to uvedl tamní gubernátor Alexej Smirnov. Útok si nevyžádal žádné zraněné. Ukrajina se k incidentu nevyjádřila.
Pozice Ruska v zahraniční politice je racionální a předvídatelná v kontrastu se slabostí Západu, řekl v sobotu před představiteli maďarské menšiny v Rumunsku maďarský premiér Viktor Orbán. Globální moc se podle něho přesunuje od iracionálního Západu do Asie a do Ruska.
"V příštích desítkách let, možná staletích, bude Asie dominantním centrem světa," řekl Orbán. V této souvislosti zmínil Čínu, Indii, Pákistán a Indonésii. "A my na Západě jsme do tohoto bloku zatlačili i Rusko," uvedl také. Rusko podle něho ukázalo ekonomickou flexibilitu tím, jak se dokázalo přizpůsobit sankcím, které na něj uvalil Západ po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Maďarský premiér, jenž vystupuje jako obhájce tradičních hodnot a jehož vláda v minulých letech přijala různá opatření namířená proti komunitě LGBT+, také o Rusku řekl, že v mnoha částech světa získalo váhu díky tomu, že omezilo práva této skupiny. "Z ruské 'měkké síly' na mezinárodní scéně nejvíce působí jeho odpor vůči LGBT+," uvedl Orbán.
Maďarsko v tomto půlroce předsedá Evropské unii. Jeho vláda ale na rozdíl od téměř všech dalších zemí EU udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu a je vstřícná vůči Číně. Vlnu nevole vyvolala začátkem tohoto měsíce Orbánova předem neohlášená cesta do Kyjeva, Moskvy a Pekingu, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Orbán v této souvislosti mluvil o "mírové misi".
Podle agentury APA řekl Orbán, že evropská politika se zhroutila a že Evropa dnes nedělá nic jiného, než že bezvýhradně následuje politiku amerických demokratů, i když ji to poškozuje. O Polsku řekl, že se z něj stal "prvotřídní opěrný bod Spojených států v Evropě".
Podle Orbána se Ukrajina nikdy nestane členem EU ani Severoatlantické aliance, protože "my Evropané na to nemáme dost peněz". EU by se měla vzdát své identity jako politický projekt a stát se ekonomickým a obranným projektem, míní Orbán.
Agentura AP poznamenala, že Orbán tradičně využívá vystoupení na letní akci maďarské menšiny v rumunském Sedmihradsku k tomu, aby naznačil, jakým ideologickým směrem se bude ubírat jeho národně-konzervativní vláda, a k tomu, aby se vysmíval politice EU. V roce 2014 v tomto projevu poprvé mluvil o svém záměru vybudovat v Maďarsku "iliberální stát" a předloni tento odpůrce migrace mluvil o tom, že "nechceme být míšenci, smíšenými s 'Neevropany'". Dnes o migraci řekl, že není odpovědí na maďarskou stárnoucí společnost.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. V sobotu o tom informoval list The New York Times s odkazem na tři nejmenované činitele. Moskva ani Kyjev zjištění listu nekomentovaly.
Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.
Belousov je ve funkci od května, kdy nahradil Sergeje Šojgua. Ten byl považovaný za blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina a resort vedl od roku 2012. Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou "tajnou operaci" proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.
Podrobnosti o plánu, který Ukrajina podle Ruska chystala, známé nejsou. Anonymní zdroje NYT však uvedly, že Pentagon o ničem takovém neměl tušení a potvrdily, že je Washington bral dostatečně vážně.
"Američané kontaktovali Ukrajince a v podstatě jim řekli: pokud o něčem takovém uvažujete, nedělejte to," napsal list. Zároveň upozornil, že je stále nejasné, zda Ruskem popsaná hrozba opravdu existovala.
Ukrajinští představitelé nejsou vůči svým americkým protějškům vždy transparentní, pokud jde o jejich vojenské operace, zejména proti cílům v týlu. Akce jako útok na Krymský most z podzimu 2022 podle listu frustrují americké představitele, kteří se domnívají, že nejenže nezlepšují postavení Ukrajiny na bojišti, ale také riskují, že si Kyjev znepřátelí své evropské spojence.
Nedaleko Volgogradu na jihozápadě Ruska se v sobotu zřítil stíhací bombardér Su-34. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany, podle něhož se piloti katapultovali.
Nehoda se stala během plánovaného výcvikového letu. Letoun bez munice se zřítil na neobydleném místě a piloti nejsou v ohrožení života. Není vyloučeno, že příčinou havárie byla technická závada.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes při návštěvě Paříže znovu vyjádřil nesouhlas s účastí ruských a běloruských sportovců na olympiádě. "Rusko na Ukrajině agresivně útočí na civilní obyvatelstvo. To je něco, co nelze tolerovat. A pak si představte, že tady budou ukrajinští sportovci, kteří se nemohli připravovat, jejich sportovní zařízení jsou rozstřílená. Kteří často místo příprav v tréninku bojují za svou zemi na frontě a budou soutěžit s ruskými agresory. To je opravdu nepřijatelné," prohlásil Fiala, který se večer zúčastní slavnostního zahájení olympiády.
Ruští policisté zatkli a umístili do vazby bývalého náměstka ministra obrany Dmitrije Bulgakova, kterého ruské úřady podezírají z korupce. S odvoláním na tajnou službu FSB to napsal server Kommersant. Bulgakov působil jako náměstek šéfa resortu obrany v letech 2008 až 2022 a měl na starosti logistiku. V roce 2016 dostal vyznamenání Hrdina Ruské federace.
Ukrajinská policie zatkla muže podezřelého z vraždy ukrajinské lingvistky a političky Iryny Farionové ve Lvově. Snaží se zjistit, kdo si vraždu objednal, střelec byl podle všeho jen vykonavatelem.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur.
Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Boka uvedl, že zastavení tranzitu ruské ropy Ukrajinou do Maďarska je porušením pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou unii, aby je podpořila poté, co Kyjev před týdnem zakázal tranzit ropy od ruské firmy Lukoil přes své území. Unie se zatím nevyjádřila.
Spokojený Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie je hostem zasedání zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v laoském Vientiane.
Muž podezřelý z umístění bomby pod auto, které explodovalo tento týden v Moskvě, ruským vyšetřovatelům řekl, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU. Exploze zranila dva lidi, jedním z nich je voják, který se vrátil z Ukrajiny. Kyjev popírá, že by měl s výbuchem cokoliv společného.
Po vzdušném útoku na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym hoří na vojenském letišti Saky v Novofedorivce, píše server RBK-Ukrajina, jenž se odvolává na regionální proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Slyšet byly podle něj exploze munice. Ruské úřady zprávy nekomentovaly. Ukrajinské úřady ráno informovaly o sestřelení dvacítky ruských dronů, škody po ruském útoku hlásí mimo jiné Černihivská oblast.
Svědci kanálu Krymskyj veter hlásili četné exploze v různých částech Krymského poloostrova, výbuchy slyšeli i obyvatelé Simferopolu, píše RBK-Ukrajina. Viděli podle něj také hasičské vozy a sanitky mířící směrem k letecké základně Saky. Podle zdroje Krymského veteru byl na letišti zasažen sklad s municí.
V Rostově na Donu na západě Ruska začal soud s dvěma ruskými vojáky, kteří podle vyšetřovatelů loni v říjnu v okupovaném ukrajinském městě Volnovacha postříleli devět členů jedné rodiny, včetně devítileté dívky a čtyřletého chlapce. Případ projedná vojenský soud s vyloučením veřejnosti a médií, napsal dnes list Kommersant. Obžalovaným podle deníku hrozí doživotí. Oba obžalovaní vojáci, Stanislav Rau (28) a Anton Sopov (21), pocházejí z ruského Dálného východu.
Poslanec Chinštejn napsal, že další osud YouTube v Rusku závisí výlučně na společnosti samé: pokud nezmění svou politiku a nezačne dodržovat ruské zákony, "nic dobrého ji zde nečeká", varoval a dodal, že v Rusku existují alternativní platformy. Ve skutečnosti ale přes veškeré snahy ruských úřadů od roku 2022 nabídnout vlastní alternativy k YouTube žádný ruský server nezískal výraznější popularitu. Naopak počet sledujících YouTube v Rusku roste, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Ukrajinské úřady zahájily projekt, jehož cílem je dostávat zpět Ukrajince zadržované v Rusku výměnou za lidi, které ukrajinské soudy shledaly vinnými z kolaborace s Moskvou.
- Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu. Oznámilo to ve čtvrtek rumunské ministerstvo obrany.
- Ruské úřady schválně zpomalují server YouTube v Rusku, připustil poslanec Alexandr Chinštejn, který ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, vede výbor pro informační politiku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve tento měsíc ujišťoval, že úřady neplánují omezit přístup k YouTube, a Rostelekom tvrdil, že rychlost stahování může klesat kvůli problémům technického zařízení, které patří společnosti Google a které se po odchodu Googlu z Ruska neobnovovalo. Chinštejnovo vyjádření tak podle BBC představuje první přiznání ruských představitelů, že server v Rusku schválně zpomalují.
Ruské úřady schválně zpomalují server YouTube v Rusku, připustil poslanec Alexandr Chinštejn, který ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, vede výbor pro informační politiku. Až dosud ruské úřady takové opatření popíraly, připomněl server BBC News. Podle zákonodárce jde o "vynucený krok", který nemá potrestat ruské uživatele, ale server, který "se stále domnívá, že může beztrestně ignorovat a porušovat naše zákony".
Moskva po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přijala zákony, které mají umlčet veškerou kritiku a odpor proti válce. YouTube dosud zůstává jednou z mála nezablokovaných platforem, na které publikují či vysílají i opoziční politici a blogeři.
Ukrajinské úřady zahájily projekt, jehož cílem je podle nich pomoci dostávat zpět Ukrajince zadržované v Rusku. A to výměnou za lidi, které ukrajinské soudy shledaly vinnými z kolaborace s Moskvou. Informoval o tom web The Kyiv Independent nebo Krym.Realii, jenž spadá pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Zprávy z pátku 26. července
Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely osmnáctiletého muže, jehož podezírají ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně a lingvistky Iryny Farionové. S odvoláním na ukrajinské činitele o tom dnes informovala agentura Reuters a další média. Šedesátiletou Farionovou útočník napadl minulý týden v západoukrajinském Lvově; žena zemřela po převozu do nemocnice.
Rusko tento incident nekomentovalo, informovalo nicméně o jednom mrtvém a dvou zraněných, když ukrajinská armáda ostřelovala příhraniční město Šebekino. Útok podle gubernátora Gladkova poškodil dvě budovy a objekt v průmyslovém areálu.
"NATO sice nemá informaci, která by ukazovala na úmyslný útok Ruska na alianční území, tyto činy jsou však nezodpovědné a potenciálně nebezpečné," uvedl podle agentury Reuters mluvčí aliance. Doplnil, že NATO v posledních dnech posílilo přítomnost v oblasti Černého moře.
Pátrání po dalších úlomcích dronů pokračuje, uvedlo rumunské ministerstvo. Možná místa dopadu jsou podle něj mimo obytné oblasti, poškozeny nebyly podle ministerstva ani žádné prvky infrastruktury.
Úlomky ruských dronů našli rumunští vojáci u vesnice Plauru, která leží na Dunaji u hranic s Ukrajinou, naproti ukrajinskému přístavu Izmajil, napsal server Digi24. Podle rumunského ministerstva obrany šlo o Geraň-2, což je ruské pojmenování pro íránské drony Šáhed-136. Ty Rusko dlouhodobě využívá k útokům na Ukrajinu.
Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu. Oznámilo to dnes rumunské ministerstvo obrany. Rumunsko je členem Severoatlantické aliance, která uvedla, že nemá informace o úmyslném útoku. Incident je však podle ní potenciálně nebezpečný, informovala agentura Reuters.
Slovensko a Maďarsko žádají Evropskou unii o podporu ve sporu s Ukrajinou, která nepouští přes své území ropu od ruské společnosti Lukoil. Bývalý slovenský ministr zahraničí a neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok oznámil na sociální síti X, že členské státy EU odmítají Bratislavu a Budapešť podpořit. Situace je vážná zejména pro Maďarsko, které se během několika týdnů může potýkat s nedostatkem pohonných hmot.
Keďže zastavenie tranzitu ropy z UKR je vážna vec, občania by mali vedieť aký je výsledok včerajších rokovaní v Bruseli. Zo 🇸🇰pohľadu veľmi tristný a práve preto je vláda ticho. Nulová podpora od členských štátov, naopak vypočuli sme si od mnohých kritiku. 1/2
— Ivan Korcok (@IvanKorcok) July 25, 2024
Čína a Rusko uskutečnily leteckou hlídku na Beringovým mořem. V reakci odstartovaly americké a kanadské stíhačky, podle NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany) nešlo o hrozbu.
Španělsko pošle Ukrajině protiletadlové raketové systémy Hawk. Oznámila to španělská ministryně obrany Margarita Roblesová v telefonickém rozhovoru svému ukrajinskému protějšku Rustemu Umerovovi.
Fotbalový turnaj olympijských her začal v Lyonu zápasem Irák - Ukrajina. Iráčané zvítězili 2:1.
Syrský prezident Bašár Asad navštívil Vladimira Putina v Kremlu. Ruská vojenská intervence v Sýrii v roce 2015 udržela Asada u moci a syrský vůdce teď otevřeně podporuje ruskou agresi proti Ukrajině. Rusko má v Sýrii vojenské základny.
Moskevská radnice přejmenovala náměstí Evropy u Kyjevského nádraží v ruské metropoli na náměstí Eurasie. V dokumentu, zveřejněném na webu radnice, není uveden důvod pro přejmenování náměstí, které bylo otevřeno v roce 2002 v rámci společného projektu Ruska a Belgie, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Přejmenování se odehrálo na pozadí prudkého ochlazení vztahů Ruska s evropskými státy po ruské invazi na Ukrajinu.
V ruské Kalužské oblasti jihozápadně od Moskvy se zřítil vojenský vrtulník Mi-28. Posádka zahynula, uvedla dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Podle ministerstva byla příčinou havárie pravděpodobně technická závada během plánovaného letu. Neuvedlo, kolik lidí bylo na palubě, Mi-28 má ale obvykle dvoučlennou posádku, uvedla agentura Reuters.
Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.
Zprávy ze čtvrtka 25. července
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Modernizace osmi vrtulníků systému H-1, které Česko obdrží od Spojených států za pomoc Ukrajině, vyjde celkem na 8,1 miliardy korun.
- Rusko bude potřebovat ještě pět let, aby si připravilo cestu k dosažení svých minimálních cílů na Ukrajině v podobě úplného dobytí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, míní náčelník generálního štábu britských ozbrojených sil Roly Walker.
- Ropa se do Maďarska může dostávat pouze z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Modernizace osmi vrtulníků systému H-1, které Česko obdrží od Spojených států za pomoc Ukrajině, vyjde celkem na 8,1 miliardy korun. Většinu z částky zaplatí USA jako kompenzaci za dary Ruskem napadené zemi. ČR z částky zaplatí asi 1,42 miliardy korun.
Celkem má Česko na dodávku osmi darovaných vrtulníků vyčleněno 3,65 miliardy korun, v částce jsou vedle doplatku za modernizaci zahrnuty také platby DPH za dodané zboží, náklady spojené s celním a licenčním řízením a dopravou nebo kurzové rezervy. Informace o zakázce dnes projednala vláda.
Kabinet dnes také rozhodl o poskytnutí trvale nepotřebného materiálu české policie na Ukrajinu. Zemi pošle 11 automobilů a 66 elektrocentrál v současné účetní hodnotě 5,5 milionu korun. Jde o skladové zásoby, které resort nyní nevyužije, uvedlo ministerstvo.
Ministerstvo vnitra pošle na podporu Ukrajiny 50 milionů korun, část má jít na odminování, část na pomoc vnitřním vysídlencům, navrátilcům a dalším válkou postiženým obyvatelům na východní Ukrajině. Návrh dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.
Náčelník britského štábu v odpovědi na otázky podle televize Sky News připustil, že válka na Ukrajině "pro nikoho neprobíhá dobře".
Varoval, že Putin nesmí uspět, protože jinak by se v ohrožení ocitne širší bezpečnostní rámec, který chrání Severoatlantická aliance - a to je podle generála skutečný cíl Putinovy agrese. Proto se Walker domnívá, že to, co začalo ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, musí na Ukrajině také prohrát, protože jinak by ruská agrese pokračovala.
Pokud válka Ruska proti Ukrajině skutečně potrvá roky, ztráty podle generála Walkera "nejspíše výrazně přesáhnou 1,5 milionu lidí". Rusko také přijde o výzbroj a vybavení "za nespočet miliard dolarů", citovala jej BBC.
Generál upozornil, že jeho odhad vychází z toho, jak si Rusko dosud vedlo na ukrajinském bojišti a předpokládá, že bude dál válčit v dosavadním stylu. Klíčové je podle něj také, zda Ukrajina nadále udrží svou obranu.
Dobytí čtyř oblastí, jejichž připojení k Rusku ohlásil ruský prezident Vladimir Putin na podzim 2022, si vyžádá ztráty přesahující 1,5 milionu vojáků, odhadl britský generál podle serveru BBC News na konferenci pořádané Královským ústavem pro obranná studia (RUSI).
Rusko bude potřebovat ještě pět let, aby si připravilo cestu k dosažení svých minimálních cílů na Ukrajině v podobě úplného dobytí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, míní náčelník generálního štábu britských ozbrojených sil Roly Walker.
Německo s Británií podepsaly obranné prohlášení, ve kterém se zavazují posílit zbrojní spolupráci i evropskou bezpečnost a nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Dokument za Británii podepsal v Berlíně britský ministr obrany John Healey, za Německo ministr obrany Boris Pistorius.
"My jsme se k Ukrajině vždy chovali zodpovědně slušně. To, co udělala, je nepříjemný zásah do našich vztahů," řekl slovenský prezident.
Pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba, mohlo by Slovensko přistoupit k odvetným opatřením, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Ropa od ruské společnosti Lukoil neproudí ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska od minulé středy. Ukrajina to zdůvodnila sankcemi proti Lukoilu.
Ropa se do Maďarska může dostávat pouze z Ruska přes Ukrajinu, alternativní řešení neexistuje, řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Od středy do Maďarska neproudí ropa od ruské společnosti Lukoil, na kterou Ukrajina uvalila sankce. Rafinerie MOL na Slovensku a v Maďarsku jsou na dodávkách ropy od Lukoilu zcela závislé.
Ukrajinská mobilizace přes počáteční problémy a průtahy už nabírá tempo.
Čína rozšíří dovoz obilí z Ukrajiny a bude poskytovat Ukrajině humanitární pomoc. Řekl to čínský ministr zahraničí Wang I po schůzce se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou v Kantonu.
Ukrainian Foreign Minister Dmytro Kuleba has met with Chinese Foreign Minister Wang Yi in China
— NEXTA (@nexta_tv) July 24, 2024
The website of the Chinese Foreign Ministry published a report saying that Kuleba allegedly said during a meeting in Guangzhou with his Chinese counterpart Wang Yi that Kyiv is ready… pic.twitter.com/xNO53IfLfB
Německá zbrojovka Rheinmetall se dohodla s ukrajinskou vládou na stavbě velké zbrojní továrny na Ukrajině. Produkce zbraní má začít do dvou let.
Rumunské ministerstvo obrany popřelo informace, že části ruských dronů se po náletu na ukrajinské město Izmail zřítily na rumunské území.
Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.
Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.
První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Nikomu se nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut. Při druhém útoku byl zasažen soukromý areál, v jedné budově vznikl požár. Úřady mají podle Terechova informace o jednom mrtvém, na zasaženém místě ale dále pracují záchranáři.
Zprávy ze středy 24. července
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem.
Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.
Trajekt Slavjanin, zasažený v přístavu Kavkaz v Kerčském průlivu, sloužil podle ukrajinského velení k přepravě železničních vagonů, kamionů a kontejnerů pro vojenské účely.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.
- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině.
- Dodávky ropy do České republiky prostřednictvím ropovodu Družba jsou stabilní a pokračují podle standardního plánu, sdělila tajemnice státního provozovatele ropovodů Mero Barbora Putzová.
Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. V ukrajinských médiích to uvedl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu.
"Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití," řekl poslanec listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou vyšetřovací vazbě, usoudil.
Kuleba chce s Čínou navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině, uvedly agentury. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba přiletěl do Číny.
⚡️The head of the Ministry of Foreign Affairs of 🇺🇦Ukraine arrived in 🇨🇳China.
— 🪖MilitaryNewsUA🇺🇦 (@front_ukrainian) July 23, 2024
During the visit to China, ways to a just peace in Ukraine will be discussed pic.twitter.com/wHNSTMWzIs
Dodávky ropy do České republiky z ropovodu Družba jsou stabilní a pokračují podle plánu. Uvedla to společnost Mero, vlastnící a provozující ropovody Družba a IKL na českém území. Česka se tak netýkají problémy, které mají Slovensko a Maďarsko.
O ruských problémech s benzinem informoval nedávno server Moscow Times. Země čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném "pětka". Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinérie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times. "Pětka prostě nestačí pro všechny," cituje server z vyjádření jednoho obchodníků, stěžujícího si, že při obchodování na burze s pohonnými hmotami chybí Ai-95 již chronicky. A kvůli tomu, že benzin chybí ve velkoobchodu, jeho ceny prudce rostou a blíží se k rekordům, dosaženým během kritického nedostatku pohonných hmot loni na podzim.
Rusko od 1. srpna obnoví embargo na vývoz benzinu, uvedl vicepremiér Alexander Novak. Vláda podle něj zvažuje, že ponechá embargo v platnosti i na podzim. Ukrajinské dronové útoky poškodily nebo vyřadily z provozu několik ruských rafinerií.
Co se počtu vojáků týče, Kreml má oproti Ukrajině logicky navrch. S nahrazováním bojové techniky, kterou se vojákům okupované země daří likvidovat, už si Moskva tak dobře nevede.
Ropa ruské společnosti Lukoil už šestým dnem neproudí přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska. Ukrajinská vláda začala uplatňovat sankce proti Lukoilu. Kyjev podle slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má EK od pondělí tři dny na to, aby konala, pak se Budapešť a Bratislava obrátí na mezinárodní soud, který si samy zvolí.
Ruská Duma (dolní komora parlamentu) projednává návrh na tresty pro ruské vojáky, kteří na Ukrajině natáčejí mobilem a příspěvky zveřejňují na sociálních sítích.
Nová slovenská vláda sice odmítla pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, ale slovenská munice tam proudí dál přes třetí země. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Podle něj je věcí těchto třetích zemí, jak se slovenskou municí naloží.
Gubernátor Krasnodarského kraje na jihozápadě Ruska Venjamin Kondratjěv uvedl, že roj ukrajinských dronů v noci na úterý zasáhl trajekt v přístavu Port Kavkaz. Ukrajina v uplynulých dnech zintenzivnila dronové útoky na západě Ruska, v pondělí hořela rafinerie v Tuapse a budovy na letišti v Morozovsku u Rostova.
Gubernátor ruského Krasnodarského kraje obvinil Ukrajinu, že v noci zaútočila na trajekt.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila více než 15 ukrajinských dronů blízko krymského Sevastopolu, uvedla v úterý s odkazem na místní úřady agentura Reuters.
První skupina téměř 250 ruských školáků odletěla z Vladivostoku na tábor do Severní Koreje, oznámily úřady v ruském Přímořském kraji. Jde o první výpravu ruských dětí do tábora v KLDR po pandemii covidu-19. Podobně letos v únoru do Pchjongjangu přiletěla první skupina turistů po pandemii, a to rovněž z Ruska. Rusko prohlubuje vztahy s Pchjongjangem od doby, co se dostalo do mezinárodní izolace v důsledku invaze na Ukrajinu.
Zprávy z úterý 23. července
"Pozice EU zůstává stejná, jediný mírový plán, který Evropská unie podporuje, je mírový plán (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského. Rusko je agresor, Ukrajina je oběť," prohlásil Borrell na tiskové konferenci po dnešním jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Zkritizoval i prohlášení šéfa maďarské diplomacie, které pronesl na jednání Rady bezpečnosti OSN, kde označil EU za unii, která prosazuje válku. "Politika EU není proválečná, to odmítáme. My jen podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit," dodal. Jediný, kdo chce válku, je podle Borrella ruský prezident Vladimir Putin. "My chceme mír a nikdo nechce mír více než sami Ukrajinci," doplnil.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí EU, označované jako Gymnich.
Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského někteří z přítomných vyjádřili i své zklamání z toho, že maďarské předsednictví nerespektuje svou oficiální roli a místo společně schválené pozice prosazuje své vlastní zájmy.
"Klíčová otázka, okolo které se to točilo, byla, jaký mírový plán je tím naším mírovým plánem a Česko říká, že je to mírový plán prezidenta (Volodymyra Zelenského)," uvedl Lipavský.
Většina ministrů zahraničí členských zemí EU na dnešním jednání v Bruselu zopakovala, že maďarský premiér Viktor Orbán při svých cestách unii nereprezentuje, uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Dnešní schůzka se podle něj odehrála v atmosféře nejednoty.
Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na Facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní Evropská komise tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, uznal ji vinnou ze šíření lží o ruské armádě.
Kdo je maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó? Výkonný robot Viktora Orbána.
Ropa od Lukoilu neproudí do Maďarska a na Slovensku od středečního večera, větší problém to ale představuje pro Maďarsko.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyzval Evropskou unii, aby vyjednala obnovení dodávek ropy ruské firmy Lukoil do Maďarska. Od středa tato ropa neproudí ropovodem Družba, Budapešť z toho viní Ukrajinu. Szijjártó také řekl, že Maďarsko dodává Ukrajině elektřinu, a to 42 procent její spotřeby. Nepřímo pohrozil, že Budapešť může v reakci přerušit dodávky.
Ukrajina dosáhla dohody s mezinárodními věřiteli na splátkách dluhu. Oznámil to ministr financí Serhij Marčenko.
Videozáznam, zachycující dopad ukrajinského dronu na rafinerii v ruském Tuapse.
Russia's Tuapse oil refinery, its biggest on the Black Sea, was damaged in a major Ukrainian drone attack overnight, which sparked a fire, Russian officials said https://t.co/w7QNxP1Q2R pic.twitter.com/9tMBPheYY0
— Reuters (@Reuters) July 22, 2024
Půl milionu kusů munice, která budou díky české iniciativě dodány na Ukrajinu, má hodnotu skoro dvě miliardy eur, uvedl vládní zmocněnec Tomáš Kopečný.
Maďarská obvinění, že Evropská unie prosazuje válku, jsou podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella absolutně nepřijatelná. Borrell zdůraznil, že EU brání Ukrajinu před ruskou agresí.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda provedla dronový útok na letiště v Morozovsku a na rafinerii v Tuapse na západě Ruska.
- Ukrajina dostane v červenci a srpnu 100 tisíc kusů munice díky české iniciativě, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
- Starosta Kyjeva Vitalij Kličko kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského za autoritářské tendence.
V ruském Tuapse se podle svědků ozývaly výbuchy celou noc. Tamní rafinerie hoří.
Běloruský ministr zahraničí Maksim Ryženkov navštíví 23. července Severní Koreu.
Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna na Ukrajinu dodáno 100 tisíc kusů munice, uvedl v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Další požár po ukrajinském útoku propukl na letišti Morozovsk v Rostovské oblasti, blízko hranice s Ukrajinou.
▪️The oil refinery in Tuapse, Krasnodar territory, russia, is attacked by drones (video 1 and 2).
— ✙ Albina Fella ✙ 🇺🇦🇬🇧🇫🇷🇩🇪🇵🇱🇺🇸🇨🇦🇦🇺 (@albafella1) July 22, 2024
▪️Also in the morning, the russian military airfield in Morozovsk, Rostov region, was attacked. There, after the explosions, a strong fire started and everything around was covered… pic.twitter.com/ze2M7EK77M
Ukrajinské drony zaútočily v noci na pondělí na ropnou rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji na západě Ruska. Na místě vypukl velký požár. Útok potvrdila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji u břehů Černého moře.
Ukrajina respektuje obtížné, ale silné rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Zároveň je mu vděčná za neochvějnou podporu v boji proti ruské vojenské invazi. Na sociální síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kreml sleduje situaci okolo prezidentských voleb ve Spojených státech. Za prioritu však nepokládá jejich výsledek, ale dosažení cílů své vojenské operace na Ukrajině, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS v reakci na rozhodnutí nynějšího šéfa Bílého domu Joea Bidena odstoupit z kampaně za své znovuzvolení.
Ruský trh pohonných hmot čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném "pětka". Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinerie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncentruje ve svých rukou příliš mnoho moci a na Ukrajině je cítit zápach autoritářství. V rozhovoru, který zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl kyjevský starosta Vitalij Kličko, který podle tisku patří ke kritikům hlavy státy. Kličko by si však nyní nepřál v zemi volby a Zelenského vyzval k více kolegiálnímu vedení země.
Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že ruská armáda dobyla vesnice Nižne Piščane v Charkovské oblasti. V místech, do kterých Rusové vpadli přes hranici v květnu. Kyjev ztrátu vesnice nepotvrdil.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda dobyla dvě vesnice na východě Ukrajiny. Píše to agentura AFP, podle které se jedná o málo obydlené obce v Charkovské a Luhanské oblasti. Ukrajina se zatím k tvrzení Moskvy nevyjádřila.
Ukrajinská armáda v posledních měsících čelí na východě tlaku ruských vojsk. Těm se v uplynulých týdnech podařilo získat několik menších obcí. Útoky, které jsou pro ruskou armádu nákladné z hlediska lidí i vojenského materiálu, však zatím nepřinesly průlom na frontě, uvedla agentura AFP.
Ukrajinská armáda v posledních měsících čelí nedostatku vojáků a částečně i vojenského vybavení a munice. To Ukrajincům velmi ztížilo převzetí iniciativy na frontě.
Rusko dnes vyslalo do vzduchu stíhačky kvůli americkým bombardérům, které se podle prohlášení Moskvy pohybovaly nad Barentsovým mořem. S odvoláním na vyjádření ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura Reuters.
Ruské stíhací letouny MiG-29 a MiG-31 podle úřadu zabránily americkým strategickým bombardérům В-52Н v údajném narušení státní hranice nad Barentsovým mořem. "Když se ruské stíhačky přiblížily, americké strategické bombardéry upravily kurz letu… a následně se odvrátily od státní hranice Ruské federace," uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
Ruské ministerstvo obrany poměrně pravidelně informuje o incidentech, kdy muselo vyslat stíhačky kvůli zahraničním letounům, které se údajně blížily k ruské hranici.
Rusko v noci na dnešek zahájilo pátý útok drony na Kyjev během dvou týdnů. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany všechny bezpilotní letouny zničily dříve, než dorazily do ukrajinského hlavního města, uvedla agentura Reuters s odkazem na ukrajinskou armádu. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho systémy protivzdušné obrany zničily osm bezpilotních letounů, které Ukrajina v noci vypustila.
V Kyjevě nebyly hlášeny žádné oběti ani bezprostřední škody, uvedl na platformě Telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko.
"Tyto systematické útoky… pomocí bezpilotních letounů opět dokazují, že útočník aktivně hledá příležitost, jak udeřit na Kyjev," uvedl Popko. "Testují novou taktiku, hledají nové přístupové trasy k hlavnímu městu a snaží se odhalit umístění naší protivzdušné obrany," dodal.
Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily 35 z 39 dronů, které Rusko v noci vypustilo, uvedlo ukrajinské letectvo na sociálních sítích. Rusko se k útoku nevyjádřilo.
Ruské úřady dnes informovaly o zničení osmi bezpilotních letounů, které Ukrajina v noci vypustila. Tři z dronů byly zničeny nad Belgorodskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a tři byly zachyceny v Černém moři, uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu.
Fico kvůli problémům s dodávkami ruské ropy volal ukrajinskému premiérovi; Slovensko a Maďarsko nedostávají ropu od Lukoilu postiženého sankcemi.
Obyvatelé Krasnodaru, města s více než milionem obyvatel na jihu evropské části Ruska, vyšli dnes do ulic. Živelný protest vyvolaly výpadky dodávek elektřiny. Kolaps, který na jihu Ruska trvá už čtvrtým dnem, způsobila porucha na Rostovské jaderné elektrárně, uvedl server The Moscow Times.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes slaví 30 let u moci. Na konferenci u této příležitosti zazněl z úst prorežimních aktivistů návrh vyznamenat jej nejvyšším vyznamenáním a titulem Hrdina Běloruska. Vůdci bývalé sovětské republiky dnes poblahopřál ruský prezident Vladimir Putin, jehož je Lukašenko spojencem. Opoziční weby připomínají, co vše se změnilo za 30 let, během nichž má Bělorusko stále stejnou hlavu státu.
Ruské údery zabily v noci na dnešek na východě Ukrajiny dva civilisty. Podle agentury AFP to uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské weby informují i o dalších ruských útocích na energetickou soustavu. Úřady ruské Rostovské oblasti ohlásily, že v noci protivzdušná obrana zničila 26 dronů. Útok si podle nich nevyžádal žádné oběti. Podle ukrajinských médií však zasáhl leteckou základnu Millerovo.
Farionová se v roce 2005 stala členkou ukrajinské nacionalistické strany Svoboda a v roce 2012 byla zvolena do parlamentu. Při dalších pokusech o získání poslaneckého mandátu již ale neuspěla.
Lingvistka Farionová si získala pozornost aktivitami na podporu ukrajinského jazyka a kritikou ukrajinských veřejných činitelů používajících ruštinu. V minulosti například vyzývala, aby každý, kdo mluví rusky, dostal ránu do čelisti, napsala agentura Reuters.
V ukrajinském Lvově byla v pátek zastřelena bývalá ukrajinská poslankyně Iryna Farionová, která byla známá jako hlasitá obhájkyně ukrajinského jazyka. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes ráno řekl, že se po útočníkovi stále pátrá, podle něj šlo o plánovaný čin.
Šedesátiletou Farionovou útočník napadl na Masarykově ulici severně od centra Lvova. Zemřela po převozu do nemocnice, uvedl v noci na dnešek šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj.
Ministr vnitra Klymenko ráno řekl, že policie po pachateli intenzivně pátrá. Zjištění totožnosti střelce ztěžuje fakt, že v okolí místa útoku nefungovaly bezpečnostní kamery kvůli výpadku proudu, informoval web Ukrajinska pravda.
Podle Klymenka se však nejednalo o náhodný čin či vraždu v afektu. "Střelec se připravoval," uvedl. Podle něj vyšetřovatelé předpokládají, že útok souvisí s politickými aktivitami zavražděné či osobním nepřátelstvím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čin odsoudil a uvedl, že dostává pravidelně informace u průběhu vyšetřování a pátrání po pachateli.
"Hovořil jsem s Donaldem Trumpem, abych mu poblahopřál k republikánské nominaci (do prezidentských voleb) a odsoudil šokující pokus o atentát. Popřál jsem mu sílu a naprostou bezpečnost v budoucnosti," napsal ukrajinský prezident na síti X. Dodal, že se s Trumpem dohodl, že na osobní schůzce prodiskutují, jaké kroky mohou zajistit spravedlivý a trvalý mír. Vyjádřil rovněž vděčnost Spojeným státům za to, že pomáhají Ukrajině čelit "ruskému teroru".
Bývalý americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump, který tento týden přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb v USA, to napsal na své sociální síti Truth Social. Rozhovor označil za "velmi dobrý".
Trump již dříve opakovaně uvedl, že v případě svého vítězství v listopadových volbách rychle ukončí válku na Ukrajině, která čelí ruské vojenské invazi. V příspěvku o telefonátu se Zelenským napsal, že jako příští prezident USA přinese světu mír a ukončí "válku, která stála tolik životů a zničila nespočet nevinných rodin". "Obě strany se budou moci sejít a sjednat dohodu, která ukončí násilí a otevře cestu k prosperitě," dodal.
Trump minulou sobotu na předvolebním shromáždění v Pensylvánii přežil atentát, z něhož vyvázl s poraněním pravého ucha. Zelenský podle Trumpa v telefonickém rozhovoru tento atentát odsoudil.
Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem, uvedly dnes agentury Ukrinform a Reuters. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.
Nejméně tři oběti, včetně jednoho dítěte, si dnes vyžádal ruský útok na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění. Ruská raketa podle agentur AFP a Reuters zasáhla obytnou část města.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko dnes vyslalo do vzduchu stíhačky kvůli americkým bombardérům, které se podle prohlášení Moskvy pohybovaly nad Barentsovým mořem.
- V noci pokračovaly dronové útoky mezi oběma zeměmi, Kremlem řízená armáda znovu cílila na Kyjev.
- Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda dobyla dvě vesnice na východě Ukrajiny. Podle AFP se jedná o málo obydlené obce v Charkovské a Luhanské oblasti.
USA budou dál usilovat o propuštění Evana Gershkoviche. Byl odsouzen za to, že je novinář a Američan, reaguje na rozsudek americký prezident Joe Biden.
Za podvodné rozhodnutí ruského soudu o odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení označili vydavatel a šéfredaktorka listu The Wall Street Journal (WSJ). Soud v pátek shledal amerického novináře vinným ze špionáže. Novinář i jeho zaměstnavatel obvinění odmítají, ostře kriticky se dnes vyjádřili například představitelé Británie, Německa a EU.
"Toto ostudné a podvodné odsouzení přichází poté, co Evan strávil 478 dní ve vězení. Poté, co byl neprávem zadržován daleko od své rodiny a přátel a bylo mu bráněno v reportování. A to vše jen proto, že dělal svou práci," uvedli v prohlášení generální ředitel vydavetele WSJ, společnosti Dow Jones, Almar Latour a šéfredaktorka listu Emma Tuckerová. "Žurnalistika není zločin a my si nedáme pokoj, dokud nebude propuštěn. Tohle musí hned skončit," stojí v jejich společném prohlášení.
We’ll keep telling Evan Gershkovich’s story—until he can tell his own #IStandWithEvan pic.twitter.com/4yhEFpMvBW
— The Wall Street Journal (@WSJ) July 19, 2024
Žádná ruská televize nebude letos vysílat přenosy z olympiády v Paříži. Něco podobného se stalo naposledy v roce 1984, kdy východní blok bojkotoval olympijské hry v Los Angeles, připomíná dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.
Do Paříže může odcestovat jen 15 ruských sportovců, kteří aktivně nepodporovali válku. Ve výsledcích budou uvedeni se zkratkou AIN označující individuální neutrální sportovce a jejich případné medaile se nebudou započítávat do hodnocení zemí. Na oblečení nebudou moci mít státní symboly ani barvy, při případném vítězství nezazní ruská hymna.
"Nevysílat olympijské hry v ruské televizi je samozřejmě správné rozhodnutí. Hry v Paříži jsou cizí akce. Naší televizi a našemu sportu nevzniká žádná škoda," myslí si bývalý mistr světa v boxu a nynější ruský poslanec Nikolaj Valujev.
Novinařina by neměla být zločinem, Evan Gerschkovich musí být okamžitě propuštěn, reagoval na odsouzení amerického novináře britský premiér Keir Starmer.
The sentencing of @WSJ reporter Evan Gershkovich is despicable and only serves to underscore Russia’s utter contempt for media freedom.
— Keir Starmer (@Keir_Starmer) July 19, 2024
Journalism should not be a crime.
Gershkovich must be released immediately.
Evan Gershkovich je v Rusku ve vazbě od března 2023.
Ruský soud v Jekatěrinburgu poslal amerického novináře Evana Gershkoviche na šestnáct let do vězení za špionáž. Reportér deníku Wall Street Journal vinu popřel.
"Biden by byl pro Putina neuvěřitelně výhodný," říká profesorka mezinárodních vztahů na New School v New Yorku Nina Chruščova k tomu, který kandidát na amerického prezidenta by byl pro Kreml lepší. Kdyby vyhrál Joe Biden, Putin by podle analytičky ani příliš "nemusel používat propagandu".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal britského premiéra Keira Starmera, aby mu pomohl přesvědčit ostatní spojence k odstranění omezení týkajících se ukrajinského použití zbraní dlouhého doletu. Ve svém projevu k novému labouristickému kabinetu Zelenskyj uvedl, že "pokud bude zrušeno omezení západních zbraní", pomůže to Kyjevu posílit obranu a zabezpečit pozice na frontě. Uvedl, že "je možné zničit" oblasti v Rusku, kde jsou soustředěny zbraně.
"V tuto chvíli nám chybí hlavní odpověď na tuto otázku a tou je náš raketový potenciál dlouhého doletu," řekl Zelenskyj v Downing Street. "Prosím, přesvědčte ostatní partnery, aby odstranili překážky," řekl Starmerovi.
Obžaloba žádá pro amerického novináře Evana Gershkoviche, souzeného v Rusku za špionáž, trest osmnácti let vězení. Soudce vynese rozsudek ještě dnes. Gershkovich pracoval v Rusku pro deník Wall Street Journal, zatkli ho během shánění informací o žoldnéřské Wagnerově skupině.
První ukrajinští sportovci vyrazili na Olympijské hry do Paříže. Na rozdíl od ostatních jeli vlakem, protože kvůli ruské agresi je ukrajinský vzdušný prostor uzavřený. Do letadel přesednou až v Polsku. Na olympiádu vysílá Ukrajina celkem 140 sportovců.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se v nejbližších dnech telefonicky spojí. Oznámila to prezidentská kancelář v Kyjevě. Ukrajinský prezident řekl v rozhovoru pro britskou televizi BBC, že Ukrajina musí spolupracovat s USA, i když bude prezidentem Trump. Ten dosud naznačoval, že bude ve válce proti Rusku Ukrajinu podporovat méně než Joe Biden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video z podpisu bezpečnostní smlouvy mezi Ukrajinou a Českou republikou na summitu ve Velké Británii.
During the European Political Community Summit, Czech Prime Minister Petr Fiala @P_Fiala and I signed an Agreement on Security Cooperation and Long-Term Support between our countries.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 18, 2024
Ukraine and the Czech Republic will intensify cooperation in the military-technical field,… pic.twitter.com/0Ms2u6xqTF
Ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems. Úřad to dnes sdělil v tiskové zprávě. Smlouva, o které ve středu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu, umožní do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy bude ministerstvo pořizovat podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností.
Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku, píše Bloomberg. Podle něj to vyplývá z dopisu ministra průmyslu a obchodu Síkely.
Z vyjádření na plenárním zasedání i v pracovních skupinách na summitu Evropského politického společenství (EPC) vyplývá podle premiéra Petra Fialy jednoznačný závěr, že Evropa stojí za Ukrajinou a kritizuje ruskou agresivní politiku. Fiala to dnes řekl novinářům po skončení summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes jednal o bezpečnostních otázkách a bilaterálních vztazích se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Srbsko udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zároveň však umožnilo dodat přes prostředníky svou munici Ukrajině, která se brání ruské invazi.
Ukrajina chce jako budoucí člen EU přispívat k posilování míru, bezpečnosti a prosperity v Evropě, napsal Zelenskyj v gratulaci von der Leyenové ke znovuzvolení.
Úřad rovněž odmítl, že uzavření dohody způsobí eskalaci konfliktu s Ruskem a Česko se stane terčem ruských útoků. Moskvě podle ministerstva zahraničí nevyhovuje, že se Česká republika stala členem euro-atlantického společenství a rádo by do tohoto prostoru vrátilo svůj vliv. Cíleně proto využívá hybridní metody, aby podrývalo občanskou a politickou angažovanost a zasévalo pochyby, nejistotu a strach, uvádí ministerstvo zahraničí. "Pokud vidí, že tyto metody fungují - a český (ne)podpis dohody s Ukrajinou by si Rusko vyhodnotilo přesně tak, jen zesílí jejich využívání," uvedl v materiálu Černínský palác.
Bezpečnostní dohoda s Kyjevem neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině. Uvedlo to české ministerstvo zahraničních věcí v materiálu, ve kterém vyvrací mýty spojené s dnes podepsaným dokumentem. Podpora napadené zemi podle Černínského paláce nedělá z České republiky stranu konfliktu.
Ruská generální prokuratura dnes označila americkou Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír za nežádoucí organizaci, uvedla agentura Interfax. Prakticky to znamená zákaz činnosti tohoto institutu v Rusku. Carnegieho nadace vede jeden z předních západních think-tanků, který se zabývá analýzami dění v Rusku. V dubnu 2023 byla v Rusku označena nálepkou "zahraniční agent", což přináší zpřísněný úřední dohled a silně negativní konotace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes jednal o bezpečnostních otázkách a bilaterálních vztazích se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Srbsko udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zároveň však umožnilo dodat přes prostředníky svou munici Ukrajině, která se brání ruské invazi.
"Jsem vděčný Srbsku za jeho účast na prvním globálním mírovém summitu a za jeho podporu společného komuniké," napsal Zelenskyj na sociální síti X. Ocenil také finanční a humanitární pomoc, kterou Srbsko Ukrajině poskytlo.
Premiér Petr Fiala a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. K aktu došlo ve čtvrtek odpoledne v Londýně při setkání Evropského politického společenství. Platforma vznikla v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Jde o nejkomplexnější dokument podepsaný oběma stranami po začátku ruské invaze, Aktuálně.cz dohodu získalo.
Deset ruských a sedm běloruských sportovců, kteří mají startovat na olympiádě v Paříži, porušilo podle organizace specializující se na humanitární právo pravidlo neutrality definované Mezinárodním olympijským výborem (MOV). Informuje o tom dnes agentura Reuters.
MOV rovněž zřídil kontrolní komisi, aby vyloučila ruské a běloruské sportovce, kteří veřejně podporovali válku nebo byli smluvně vázáni s vojenskými či národními bezpečnostními ať už ruskými, nebo běloruskými agenturami. Organizace Global Rights Compliance uvedla, že na základě šetření z otevřených zdrojů zjistila, že deset Rusů a sedm Bělorusů dostalo povolení soutěžit, přestože tato kritéria porušili.
Zpráva uvádí konkrétní jména. Například ruská tenistka Jelena Vesninová na sociálních sítích "lajkovala" příspěvky o "vojenských výkonech" ruských vojáků zabíjejících Ukrajince a příspěvky zobrazující ruský proválečný symbol "Z". Mezi jmenovanými byla i ruská cyklistka Aljona Ivančenková, která podle organizace na sociálních sítích "lajkovala" řadu proválečných příspěvků, včetně příspěvků zpochybňujících právo Ukrajiny na existenci nebo podporujících ruskou anexi ukrajinských území Doněcka a Luhanska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nepřímo zkritizoval maďarského premiéra Vitkora Orbána. EU a NATO mohou své problémy řešit bez lídrů, kteří narušují evropskou jednotu, řekl na summitu v Británii.
Premiér Petr Fiala dnes na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci.
Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, dohoda je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.
Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak ČR Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, české firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země.
Slovensko se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl dnes slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví plánuje na neformální jednání ministrů posílat místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky.
"Nevidíme důvod, abychom kvůli suverénnímu postoji vlády jedné z členských zemí Evropské unie měli vůči ní jednat jen kvůli tomu, že se někomu jednání suverénní vlády, suverénního premiéra, suverénní země nelíbí. Nemyslím si, že je někoho třeba trestat jen proto, že se snaží o dialog. Slovenská republika tak ani dělat nebude," uvedl Pellegrini, který na oficiální návštěvu Budapešti zavítal poprvé od nástupu do prezidentského úřadu v polovině června.
Ukrajinští vojáci se stáhli ze vsi Urožajne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, potvrdil dnes armádní mluvčí v televizním vysílání. Stalo se tak podle něj s ohledem na životy vojáků, kteří pozice ve vsi bránili.
"Když nepřítel zničil v Urožajne skoro vše, obranné síly se stáhly na jiné pozice. Toto rozhodnutí bylo přijato, abychom ušetřili životy našich vojáků, kteří zde drželi obranu," uvedl mluvčí Nazar Vološin podle agentury Reuters.
Obec Urožajne ovládala Ukrajina od loňského léta, kdy ji od ruských okupačních sil osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti opět postupovat na řadě míst.
Ukrajinská armáda v noci na čtvrtek zaútočila drony na ruskou leteckou základnu na západě okupovaného Krymu. Oznámilo to ministerstvo obrany.
Ruská tisková agentura TASS publikovala ve svém zpravodajském servisu slova Andreje Babiše o tom, že česká vláda Petra Fialy sní o válce s Ruskem. Babiš pronesl výrok v rozhovoru pro Parlamentní listy.
V Severoatlantické alianci začne od září fungovat nová velitelská struktura, která bude mít za úkol koordinovat pomoc Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že nová struktura bude mít sídlo v Německu a bude mít k dispozici zhruba 700 lidí.
"Shodli jsme se, že ustavíme velitelství pro koordinaci a poskytování asistence a výcviku Ukrajině," uvedl Stoltenberg na okraj zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Británii.
"Bez přílivu dolarů Rusko do roka padne." Ekonom Jurij Gorodničenko, kterého někteří Ukrajinci označují za "legendu", přišel s řešením, které by mohlo zastavit válku na Ukrajině. "Nejúčinnější by byly sankce, které by se dotkly ruského energetického sektoru a snížily jeho příjmy z plynu a ropy - úplné embargo na ruskou energii," řekl ekonom.
Belgorodská oblast na západě Ruska pozastavila provoz všech mateřských škol a jeslí ve vzdálenosti 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Podle ruských představitelů je to z důvodu nebezpečí, které představuje ukrajinské ostřelování, uvádí dnes agentura Reuters.
Opatření vstoupilo v platnost ve středu, informovala ruská média. Podle úřednice Belgorodské oblasti Anny Kuťašovové by mělo být v platnosti minimálně týden. Zavření školek a jeslí se podle úřadů dotkne asi 50 tisíc lidí v regionu. Zatím není jasné, jestli bude prodlouženo.
Cesta maďarského premiéra Viktora Orbana do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, uvedla Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci s odkazem na politiku ústupků a usmíření. Za svá slova si vysloužila dlouhý potlesk.
Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla dosavadní šéfka Evropské komise, o jejímž dalším mandátu má dnes Evropský parlament hlasovat. "Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz," dodala von der Leyenová.
V Británii se dnes sejde Evropské politické společenství (EPC) a Česko na okraj jednání podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Předsedové vlád a hlavy států Evropské unie a dalších zemí budou v Blenheimském paláci u Oxfordu hovořit například o migraci, energetice či kybernetické bezpečnosti a boji proti dezinformacím. ČR bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Rusko je podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova připraveno spolupracovat s každým lídrem USA, který bude ochoten vést "vzájemně respektující dialog". Šéf diplomacie země, která už téměř dva a půl roku vede válku proti Ukrajině, to dnes podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci v OSN.
Čeští europoslanci mají rozdílné názory na usnesení o podpoře Ukrajiny schválené v Evropském parlamentu, větší část z nich ale rezoluci podpořila. Europoslanci za ANO se zdrželi, Filip Turek (Motoristé) hlasoval proti.
"Neměli bychom se ptát, jestli Ukrajina prohraje, ale kdy prohraje Rusko," prohlásil v Praze elitní americký historik Timothy Snyder. Na své přednášce a v následné debatě vysvětloval, že se Kremlu nedaří naplňovat jeho vojenské cíle a výrazně ztrácí dech i ruská propaganda. Podle něj válka na Ukrajině, která trvá víc než dva roky, může skončit jedině porážkou okupantů.
Krátce před půlnocí ukrajinské letectvo a zpravodajské kanály informovaly o střele letící ve směru na Oděskou oblast na jihu země a následně o výbuchu v Bilhorodsko-Dnistrovském okrese na jihu této oblasti. Další informace o raketách či dronech však nenásledovaly, jakkoli byl letecký poplach na východě země během noci vyhlášen třikrát, dodala BBC.
Ruské letectvo nad ránem bombardovalo městečko Borova u Izjumu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny klouzavými řízenými bombami. Ty poškodily tři domy, restauraci a myčku aut, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila pět ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden dron byl podle krátkého komuniké zničen nad Belgorodskou oblastí, další dva nad Voroněžskou oblastí. Později ministerstvo oznámilo zničení dalších dvou dronů nad Brjanskou oblastí.
Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na osobní automobil u osady Cerkovnyj, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. "Ve voze byl mladý manželský pár. V důsledku požáru auta manželé zahynuli na místě ještě před příjezdem sanitky," napsal na sociální síti.
Do Ruska se vrací 95 vojáků propuštěných z ukrajinského zajetí výměnou za stejný počet zajatých ukrajinských vojáků, oznámilo dnes podle agentur ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců následně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Pokračujeme ve vracení našich lidí domů," napsal Zelenskyj na sociální síti s tím, že mezi 95 osvobozenými zajatci jsou vojáci, příslušníci národní gardy i pohraniční stráže. "Bez ohledu na potíže se snažíme najít každého, kdo mohl padnout do zajetí. Všichni se musí vrátit," zdůraznil prezident. Výměnu zajatců podle Moskvy i Kyjeva pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty, podobně jako červnovou výměnu 90 zajatců z každé strany.
Ruští policisté zadrželi v Moskvě důchodkyni, který na památník na Rudém náměstí nastříkala barvou zkratku ukrajinské vojenské rozvědky HUR, oznámila dnes ruská média. Nejde o první případ svého druhu, nedávno se stejná písmena opakovaně objevila na památníku sovětského maršála Georgije Žukova, který stojí u vstupu na náměstí v centru ruské metropole. Ženě hrozí v případě odsouzení až šest let za mřížemi.
K použití spreje k nastříkání písmen HUR na pomník vůdcům povstání, která na počátku 17. století vedlo k vyhnání polských uchvatitelů z Kremlu, přiměli 68letou penzistku telefonní podvodníci. Slibovali jí, že v takovém případě jí odpustí dluhy z půjček, ke kterým ji dříve přemluvili, uvedli podle agentury TASS policisté. Ti penzistku trestně stíhají kvůli poškozování objektu kulturního dědictví.
Na počátku června moskevský soud vzal do vazby dvě sestry, které nastříkali HUR na pomník Žukova. Tatáž písmena na pomník nastříkal muž, kterého policisté zadrželi v první červencový den.
Evropský parlament také v rezoluci odsoudil návštěvu Viktora Orbána v Moskvě s tím, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. "Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky," píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově "mírové" misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli.
Europoslanci drtivou většinou 495 hlasů podpořili pokračování další pomoci včetně vojenské pro Ukrajinu. Proti bylo 137. Jde o první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu
Ruský "mlýnek na maso" u města Toreck se vymyká kontrole.
Několik desítek Ukrajinců už vrátili pohraničníci od hranic poté, co v zemi začal od půlnoci platit nový předpis, podle kterého muži v branném věku nesmějí vycestovat do ciziny, pokud nemají v pořádku záznamy a doklady u vojenských úřadů. Podmínky pro vycestování zpřísnil nový zákon o mobilizaci, který Ukrajina nedávno přijala ve snaze zajistit čerstvé síly pro armádu. "Při překračování hranic musí mít od dnešního dne muži ve věku od 18 do 60 let povinně u sebe doklad o registraci u vojenské správy," řekl serveru RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.
Spolupráce s Ukrajinou nespočívá jen v pomoci zemi napadené Ruskem, je zaměřena na budoucnost a pro obě strany výhodná, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze.
Potenciál dalšího růstu vidí premiér například v modernizaci jaderných elektráren na Ukrajině. Česká vláda ujistila podle Fialy ukrajinské ministry, že s českou pomocí a podporou mohou nadále počítat. Po jednání podepsali ministři pět memorand o spolupráci. Šmyhala odpoledne přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel.
Kandidát Republikánské strany do Bílého domu Donald Trump je připraven se okamžitě po svém případném vítězství v listopadových prezidentských volbách v USA zasadit o mír na Ukrajině, napsal v dopise lídrům Evropské unie maďarský premiér Viktor Orbán.
V textu adresovaném šéfovi unijních summitů Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří. Michel v reakci Orbánovi napsal, že o Ukrajině nelze diskutovat bez Ukrajiny.
Většina civilistů bude mít zakázaný vstup do celkem 14 vesnic na jihu ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova.
"Doufám, že pochopíte, že ženy a děti na tato místa, která denně čelí ostřelování, pustit nemůžeme. Už tak jsme o spoustu civilistů přišli, další lidé jsou zranění. Naším úkolem je především zajistit dostatečnou bezpečnost," oznámil Gladkov na sociální síti Telegram.
Sellier & Bellot a ukrajinská společnost Ukroboronprom se dohodly na spolupráci při výrobě několika typů malorážového střeliva na Ukrajině. Česká zbrojovka v návaznosti na Dohodu o společném záměru s Ukroboronprom z února podepsala smlouvu o transferu technologie pro montáž pušek CZ BREN 2 na Ukrajině.
Provozovatelé energetických sítí Estonska, Lotyšska a Litvy podepsali smlouvu, na jejímž základě se odpojí od společné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem. Od sítě BRELL, která je z dob Sovětského svazu, se chtějí odpojit v únoru příštího roku, uvedla dnes agentura Reuters. Záměr daly tyto státy najevo už loni.
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot, oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal po společném zasedání české a ukrajinské vlády v Praze.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) projednal na dnešní česko-ukrajinské mezivládní konzultaci s náměstkem ministra pro digitální transformaci Ukrajiny Oleksandrem Bornjakovem spolupráci v digitálním vzdělávání a v kyberbezpečnosti.
Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi a současně myslí na její rekonstrukci, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu dnešního druhého společného zasedání české a ukrajinské vlády v Praze. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal si od jednání v Praze slibuje debatu o posílení obranné a průmyslové spolupráce obou zemí nebo o zabavení ruského majetku.
V Praze začalo již druhé společné jednání vlád ČR 🇨🇿 a Ukrajiny 🇺🇦. Premiéři @P_Fiala a @Denys_Shmyhal na něm diskutují mj. o podpoře českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny. Současně probíhají bilaterální jednání vybraných resortů, jejich tématem je například… pic.twitter.com/SOqDH2VnDf
— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 16, 2024
"Čína je největší hrozba a pro nás je důležitější než válka Ruska s Ukrajinou," prohlásil republikánský senátor za stát Ohio a Trumpův kandidát na viceprezidenta J. D. Vance v prvním proslovu na sjezdu Republikánské strany. Vance na začátku roku řekl, že Ukrajina bude muset přenechat část svého území Rusku.
Ruská antivirová společnost Kaspersky Lab odejde z USA, odchod zahájí už tento týden. Vláda před měsícem oznámila, že prodej výrobků firmy zakáže.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila nad čtyřmi regiony země 13 ukrajinských dronů; devět nad Rostovskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblastí a u západního pobřeží anektovaného Krymu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany. O případných následcích náletů ministerstvo neinformovalo. Ukrajina informovala o sestřelu jednoho dronu ruských sil.
Dron v noci na dnešek způsobil požár v továrně na elektronická zařízení v Koreněvu nedaleko hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích to uvedl gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov. Podle něj šlo o ukrajinský bezpilotní letoun.
"Dron shodil výbušné zařízení na území továrny," napsal Smirnov na Telegramu. "Nikdo z pracovníků nebyl zraněn. Hasiči ze dvou okresů likvidují požár v jednom z technologických provozů," dodal.
Česká a ukrajinská vláda budou dnes společně jednat v Praze, tématem bude obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny. Společné zasedání vlád naváže na schůzku, která se koncem října 2022 konala v Kyjevě. Ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala odpoledne na Pražském hradě přijme prezident Petr Pavel.
Neznámý pachatel hodil v noci na dnešek granát na budovu vojenského náborového střediska v západoukrajinském městě Busk. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom dnes informovala agentura Reuters a ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne na svém webu.
První dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost… Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si," řekl prezident.
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Po svých návštěvách Kyjeva, Moskvy a Pekingu vypracoval maďarský premiér Viktor Orbán mírový plán, který má ukončit válku na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Magyar Nemzet to oznámil ředitel Orbánovy kanceláře Balász Orbán. Dokument prý dostali od maďarského premiéra lídři všech členských zemí Evropské unie.
Ukrajina podepsala bilaterální bezpečnostní dohody celkem s třiadvaceti zeměmi. Znamená to pro ní pomoc ve výši 38 miliard dolarů, oznámil v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko patří k zemím, které dohodu s Ukrajinou podepsaly.
Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor, pohraničník jej zastřelil, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. Incident potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé.
Rusové v noci na pondělí ostřelovali několik vesnic a měst v Sumské oblasti na severu Ukrajiny.
V Praze se v úterý uskuteční jednání české a ukrajinské vlády. Delegace budou hovořit o obraně, migraci či obnově Ukrajiny, informoval Úřad vlády.
Napětí na bělorusko-ukrajinské hranici hranici polevilo a dodatečné vojenské posily, které tam byly nedávno vyslány, se stáhly na základny. Prohlásil to v sobotu běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
V sobotu Lukašenko podle agentury Belta během návštěvy příhraničního regionu řekl, že běloruské zpravodajské služby zjistily, že se ukrajinští vojáci z citlivých oblastí stáhli. "To znamená, že vojáci, kteří byli vysláni jako posily, nyní odešli," citovala běloruského vůdce Belta. "Teď nejsou s Ukrajinci žádné obtíže a já doufám, že žádné nebudou," dodal Lukašenko.
Ukrajina popírá, že by k hranici vyslala dodatečné vojáky, a považuje tvrzení za běloruskou smyšlenku.
Při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské a Chersonské oblasti zemřelo na dvou místech celkem pět lidí. Mezi oběťmi v Charkovské oblasti je policista a záchranářka, kteří pomáhali na místě dopadu předchozí rakety u vesnice Budy jihozápadně od Charkova na východě země. Podle agentury AFP o tom informovaly ukrajinské úřady.
Rakety dopadly na totéž místo s odstupem 30 minut, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Útok si podle něj vyžádal 22 zraněných, včetně pěti zaměstnanců železnice, neboť rakety dopadly na nádraží.
Později se rovněž objevily zprávy o zásahu v obci Čornobajivka v téže oblasti, při němž přišla o ruku 16letá dívka a ve vážném stavu byla převezena do nemocnice, píše server Ukrajinska pravda.
Americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Peskov.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- V ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vzplál v noci na dnešek v důsledku dronového útoku sklad ropy.
- Prezident Pavel uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo na Ukrajinu dorazit po 50 000 kusech munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně 80 000 až 100 000 kusů.
- Lídři Ukrajiny jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná, napsal web Politico.
Zhruba padesát lidí dnes dopoledne požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.
V ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vzplál v noci na dnešek v důsledku dronového útoku sklad ropy. Podle agentury TASS o tom dnes informoval gubernátor oblasti Vasilij Golubjev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala čtyři ukrajinské drony nad Belgorodskou, Kurskou a Rostovskou oblastí. Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo čtyři z pěti útočných dronů typu Šáhed, které na Ukrajinu vyslalo Rusko. Pátý Šáhed přeletěl nad ukrajinským územím a zamířil do Běloruska, napsal list Ukrajinska pravda.
Prezident Pavel v Houstonu hovořil také o české muniční iniciativě na zajištění dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. Premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová poté upřesnila, že šlo až o 50 000 kusů munice. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500 000 kusů munice. Pavel uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo do země dorazit po 50 000 kusech munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně 80 000 až 100 000 kusů.
Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to dnes v debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod.
Nikdo nemůže popřít, že Rusko je v současnosti skutečně urgentní, přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě. V debatě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a 75. výročí jejího založení to dnes řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Pro bezpečnost a obranu je podle něj zásadní jednota, summit NATO ve Washingtonu ji podle něj ukázal.
Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle Řehky zásadní pro obranu celé Evropy. Výsledek války bude formovat chování Ruska v Evropě. Co se týče potenciální ruské agrese vůči alianci, nejsou podle náčelníka generálního štábu takové náznaky či varování pro brzkou budoucnost, existují ale varování ohledně dlouhodobé přípravy na potenciální konflikt s NATO.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 4,1 procenta. V samotném červnu však hospodářský růst zpomalil na 1,1 procenta kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny, které jsou důsledkem ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na údaje ukrajinského ministerstva hospodářství.
Finští zákonodárci v pátek těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou.
Ruská armáda zřejmě použila při vzdušném úderu na Ukrajinu imitace útočných dronů, vyplývá z dnešního vyjádření velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka. Ruští vojáci se podle něj napodobeninami pravděpodobně snažili přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Hlavním cílem ruského útoku v noci na pátek bylo západoukrajinské město Starokosťantyniv, kde se nachází důležitá letecká základna.
Ukrajinci podle velitele letectva ve čtvrtek večer sestřelili všech pět střel s plochou dráhou letu Ch-101 a v noci na pátek také 11 dronů. Rusové přitom vyslali na Ukrajinu 19 útočných dronů typu Šáhed a bezpilotních letounů neznámého typu, uvedl Oleščuk.
Zbývajících osm dronů se ztratilo, uvedl velitel a dodal, že Rusové pravděpodobně používají napodobeniny útočných dronů k přetížení protivzdušné obrany. Detaily neposkytl, vyzval ale obyvatele země, aby při nálezu s podezřelými předměty nemanipulovali a nahlásili jejich polohu úřadům.
Neznámí vandalové polili červenou barvou vchod do areálu českého velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská tisková agentura TASS. Poškozena byla kovová branka a plot na místě, kde je instalována tabulka s označením ambasády a nad kterým vlají česká a unijní vlajka. Většinu barvy se již podařilo smýt a chod ambasády incident nenarušil, píše TASS. Vyjádření české diplomacie se ČTK snaží získat.
"Česko je známé svým ostře protiruským postojem a patří k těm západním zemím, které nejaktivněji přispívají k militarizaci Ukrajiny," napsala ruská agentura.
Incident může být reakcí na sérii akcí před ruským velvyslanectvím v české metropoli, při nichž demonstranti tento týden protestovali proti rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu; při kterém přišlo o život více než 40 osob a byla zasažena mimo jiné dětská nemocnice v Kyjevě. V pondělí demonstranti plot u ruského diplomatického areálu v Praze polili údajně kečupem.
Lídři Ukrajiny, jež čelí ruské invazi, jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Napsal to v noci na dnešek web Politico, podle kterého Ukrajinci odjíždějí z Washingtonu lépe naladěni než po loňském summitu v Litvě. Další světová média ale upozorňují, že přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté a že ani nově přislíbená vojenská pomoc Ukrajincům neumožní v brzké době vést novou ofenzívu.
"Kyjev nedostal vše, co chtěl," uvádí Politico. Prohlášení o nevyhnutelné budoucnosti Ukrajiny v NATO nicméně hodnotí jako lepší výsledek ve srovnání s minulým rokem, kdy lídři aliance ve Vilniusu pouze konstatovali, že Ukrajina bude přijata, až se na tom spojenci shodnou. Tehdy vývoj podle Politico ukrajinské lídry rozzuřil.
"Je to lepší, než to bylo," hodnotil letošní vrcholnou schůzku místopředseda ukrajinského parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Jehor Černěv.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu šéfa Rheinmetallu.
"Je pro nás velmi obtížné komentovat zprávy z různých médií, které neobsahují seriózní argumentaci," prohlásil dnes na tiskové konferenci Peskov, který podle TASS upozorňoval na anonymní zdroje médií. "Vše je prezentováno ve stylu dalších falešných zpráv. Takové zprávy nelze brát vážně," tvrdil mluvčí ruského prezidenta.
Podle webu Politico jsou ukrajinští lídři se summitem NATO převážně spokojeni. Nedostali ale všechno a přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté.
Kreml odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině.
NATO přiznalo, že Rusko obnovilo svou válečnou mašinérii rychleji, než se čekalo. Podle litevského ministra obrany Laurynase Kasčiunase je důležitým ukazatelem výroba dělostřeleckých granátů. Tu podle nich Kreml rozjel závratným tempem, napsal americký server Business Insider.
Kanada vyčlení 389 milionů kanadských dolarů (více než 6,5 miliardy korun) na výcvik ukrajinských pilotů stíhacích letounů F-16, informovala ve čtvrtek kancelář kanadského premiéra Justina Trudeaua. Uvedla tak bližší údaje o již dříve oznámeném balíčku vojenské pomoci Ukrajině.
Peníze podle premiérovy kanceláře pomohou s výcvikem pilotů ukrajinské armády a také vojákům poskytnou vybavení pro zajištění bezpečného provozu stíhaček.
"Kanadský resort obrany uvolní 389 milionů kanadských dolarů k finančnímu pokrytí vojenského vybavení a asistenci při tréninku ukrajinských vojáků. Do fondu NATO na poválečnou obnovu Ukrajiny přispějeme více než 56 miliony kanadských dolarů (necelá miliarda Kč)," stojí dále ve zprávě se čtvrtečním datem.
Austrálie zadržela manželský pár původem z Ruska a obvinila jej ze špionáže. Žena, která pracovala jako technik informačních systémů v australské armádě, se podle obvinění snažila získat přístup k obranným materiálům a odeslat je ruským představitelům. Jde o první obvinění vznesená proti podezřelým agentům na základě australských zákonů o špionáži přijatých v roce 2018, napsala agentura AP.
Čtyřicetiletá Kira Korolevová a její dvaašedesátiletý manžel Igor Korolev jsou australskými občany ruského původu a držiteli ruských pasů. Australská federální policie uvedla, že se manželé snažili dostat k materiálům souvisejícím s národní bezpečností Austrálie. "Tvrdíme, že tyto informace vyhledávali s úmyslem poskytnout je ruským orgánům," uvedl komisař australské policie Reece Kershaw během tiskové konference. "Klíčovým bodem našeho vyšetřování zůstává, zda byly tyto informace předány," dodal.
Žena podle policie v roce 2023 tajně odcestovala do Ruska a pověřila svého manžela v Austrálii, aby se přihlásil k jejímu služebnímu účtu a získal přístup k obranným materiálům. Soud v Brisbane dnes proti manželům vznesl obvinění z přípravy trestného činu špionáže, za který jim hrozí až patnáct let vězení. Oba zůstanou ve vazbě do 20. září, kdy má být další soudní jednání.
Americký prezident Joe Biden během společné akce při summitu NATO uvedl ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina, lídra Ruska útočícího na Ukrajinu. Biden, který čelí sílícímu tlaku, aby kvůli své pochybnosti vzbuzující mentální kondici odstoupil z boje o Bílý dům, se vzápětí opravil. Zelenskyj vzal přeřeknutí s úsměvem a lídři dalších aliančních zemí Bidena hájili.
Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes zopakoval svůj postoj, že právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska. Ukrajinský prezident Zelenskyj poznamenal, že pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá taková omezení. Hovořil o tom i s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Turecko a Ukrajina připravují konferenci o potravinové bezpečnosti a svobodě plavby. Uvedl to dnes po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše agentura Reuterts. Erdogan řekl, že Turecko usiluje o obnovu dohod pro bezpečnou přepravu zemědělských produktů přes Černé moře.
Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu podle něj vedl ke konkrétním úspěchům. Zelenskyj to řekl na dnešní společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem před zahájením pracovního zasedání Rady NATO-Ukrajina.
Zelenskyj uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina dnes podle Zelenského také podepsala další bezpečnostní dohodu, tentokrát s Rumunskem. Příští týden ji podepíše s Českou republikou.
Americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému řekl, že Spojené státy představí další balík bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. "Budeme stát při vás, tečka," řekl Biden Zelenskému před bilaterálním jednáním, které se koná na okraj summitu NATO ve Washingtonu.
Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom ve čtvrtek informovala americká televizní stanice CNN.
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes vyzval, aby byla zrušena omezení, která se vztahují na zbraně, jež na Ukrajinu dodávají její spojenci. Jermak to dnes podle agentury Reuters řekl na okraj summitu NATO s tím, že by zrušení podobných omezení "změnilo pravidla hry" v boji proti ruským okupantům.
Jermak nezmínil omezení stanovená konkrétními zeměmi. K věci se však vyjádřil jen několik dní poté, co Bílý dům zopakoval, že Ukrajina nesmí se zbraněmi od Spojených států provádět útoky hluboko na ruském území. Spojené státy se takto vyjádřily po ruském raketovém útoku na kyjevskou dětskou nemocnici, kde se léčí dětští onkologičtí pacienti.
Vláda tento týden schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. Dnes to potvrdila mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Dohodu podepíše s ukrajinskou stranou premiér Petr Fiala (ODS) za týden na summitu Evropského politického společenství v Londýně.
V první linii války proti Rusku plní bojové úkoly více než 10 tisíc žen. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, jejíž vyjádření na svém webu citoval list Ukrajinska pravda.
"Ukrajinci vzdorují ruské agresi jako jeden národ - ženy i muži. Stále více žen slouží v ozbrojených silách a v současné době plní bojové úkoly v první linii více než 10 000 žen," řekla podle deníku vicepremiérka v debatě na konferenci o roli žen, pořádané Severoatlantickou aliancí. "Také jsme přehodnotili roli žen při (poválečné) obnově a rekonstrukci Ukrajiny. Máme již velký program, který zajistí větší přístup a aktivní zapojení žen do procesu obnovy a rekonstrukce," dodala Stefanišynová.
Deník připomněl, že podle ukrajinského ministerstva obrany slouží v ozbrojených silách více než 67 tisíc žen; 19 tisíc jako občanské pracovnice a všechny ostatní jako vojákyně.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
"Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU," sdělila prezidentská kancelář.
Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před čtvrtečním jednáním Rady NATO-Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. "Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru," uvedl Zelenskyj.
On the sidelines of the NATO Summit, I met with Czech President Petr Pavel @prezidentpavel. We coordinated our positions ahead of the NATO-Ukraine Council meeting, as well as the meetings of the Air Defense Coalition and the Fighter Jets Coalition.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 11, 2024
We also discussed the… pic.twitter.com/dvHoQQu79y
Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do aliance nepodpoří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu organizace, které se účastní i zástupci Slovenska, řekl, že Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.
"Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem," řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti.
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO ve Washingtonu to dnes uvedla agentura Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby.
Norsko poskytne Ukrajině miliardu norských korun (2,2 miliardy korun) na posílení její protivzdušné obrany, oznámil na summitu NATO norský premiér Jonas Gahr Störe.
Maďarský opoziční lídr Péter Magyar přivezl do Kyjeva pomoc pro dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v pondělí podle ukrajinských úřadů poničil ruský vzdušný úder. Politik o tom informoval na Facebooku. Magyar podle agentury Ukrinform předal humanitární pomoc ve výši 20 milionů forintů (přibližně 1,3 milionu korun).
"Bylo to náhlé rozhodnutí poté, co jsme viděli brutální ruský raketový útok," řekl Magyar podle agentury Reuters novinářům před odjezdem do ukrajinské metropole.
Maďarský opoziční politik na Facebooku už dříve uvedl, že do Kyjeva vyráží ve středu ráno, přičemž příjezd předpokládal pozdě večer téhož dne. Na dnešní ráno naplánoval návštěvu vybombardované nemocnice a předání pomoci. Reuters ve středu napsal, že peníze na humanitární pomoc vybrala Magyarova strana Respekt a svoboda a shromáždila zdravotnický materiál nebo potraviny, které darovali Maďaři.
Podotkl, že nebude jednat s politickými vůdci. Po cestě zpátky se chce sejít s maďarskou komunitou v Zakarpatské oblasti. Během dneška také navštívil zeď připomínající padlé ukrajinské vojáky.
Magyar je v současné době považován za nejvážnějšího oponenta premiéra Viktora Orbána, který se minulý týden vypravil na cesty, které nazval mírovými misemi. Nejdříve navštívil Kyjev, kam přijel poprvé od začátku ruské invaze do země. V pátek jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho návštěva ruské metropole a jednání s Putinem si vysloužilo kritiku vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok Maďarsko předsedá.
NATO při summitu ve Washingtonu adresovalo Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl.
Podle deníku The New York Times se zároveň aliance snaží položit základy trvalého partnerství s Ukrajinou, zatímco se nad summitem vznáší scénář návratu amerického exprezidenta Donalda Trumpa, který podporu Kyjeva zpochybňuje.
Autoři podcastu E40 rozebírají Orbánovu cestu do Moskvy.
Kyjev v pondělí čelil jednomu z nejhorších útoků od začátku války. Rusové při něm zasáhli i dětskou nemocnici, což si vyžádalo tři oběti včetně jednoho dítěte. Lékaři a sestry chránili pacienty vlastními těly. Deník Aktuálně.cz přináší obsáhlou reportáž ukrajinských novinářek o útoku na největší dětskou nemocnici v zemi. Rusko ten den ostřelovalo i města Dněpr, Kryvyj Rih, Slavjansk a Kramatorsk.
Partyzánské hnutí Ateš zaútočilo na jednu z hlavních železničních tratí spojující Rusko a Doněckou oblast. O sabotáži železnice, kterou Rusové používají k přepravě vojenské techniky a vojáků na Ukrajinu, partyzáni informovali na sociální síti Telegram, kde zveřejnili i video z akce.
Ruský soud zamítl odvolání ochránce lidských práv Olega Orlova, který byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině odsouzen ke dvouapůlletému vězení. Jde o dalšího z řady odpůrců režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který v rámci silných represí vůči opozici skončil za mřížemi nebo v exilu, píše agentura AFP.
Jedenasedmdesátiletý aktivista přirovnal současný ruský soudní systém k nacistickému Německu, když citoval slova amerického právníka Telforda Taylora během norimberských procesů po druhé světové válce. "Zkreslili, překroutili a nakonec dosáhli úplného zničení spravedlnosti a práva," uvedl Orlov.
"Ze soudního systému udělali nedílnou součást diktatury. (…) Soudy se změnily v hrozné frašky, které nejsou ničím jiným než výsměchem nešťastným obětem," pokračoval Orlov v citování Taylora. "Tato slova nyní může říci každý ruský politický vězeň," dodal poté, co odmítl odpovídat na otázky soudu. Ty označil za nespravedlivé.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk. Obec Rževku napadly drony ukrajinských ozbrojených sil, uvedl na platformě Telegram Gladkov, podle něhož jeden bezpilotní letoun zaútočil na automobil, což připravilo o život muže. Tři další muži podle něj utrpěli zranění.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala všech šest útočných dronů, které vyslalo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruské invazní síly podle něj také zaútočily na ukrajinskou Sumskou oblast dvěma raketami Iskander-M, nicméně o jejich osudu se nezmiňuje.
Raketový útok na Sumskou oblast zranil jednoho člověka, uvedla agentura Reuters s odvoláním na místní činitele. Podrobnosti nesdělila. Úřady v Mykolajivské oblasti podle ní informovaly o požáru na otevřeném prostranství kvůli pádu trosek dronu. Činitelé ve zbylých třech regionech podle ní žádné škody nebo oběti nehlásili.
Ukrajinské úřady ve vodách v jihoukrajinské Oděské oblasti zadržely kamerunské nákladní plavidlo a jejího kapitána. Podezřívají ho, že Moskvě pomáhalo z anektovaného Krymského poloostrova vyvážet ukrajinské obilí.
Nákladní loď Usko MFU plující pod vlajkou Kamerunu loni a letos nejméně dvakrát vplula do krymského přístavu Sevastopol na poloostrově, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Podle ukrajinské prokuratury při tom deaktivovala svůj systém AIS, který umožňuje její sledování.
Úřady se na plavidlo nalodily při jeho plavbě přes ukrajinský přístav na Dunaji Reni minulý týden, píše server Ukrajinska pravda. Ázerbájdžánského kapitána lodi ukrajinské úřady obvinily z porušení ukrajinského zákona zakazujícího vývoz a dovoz z ukrajinských území okupovaných Ruskem. Hrozí mu až pětileté vězení. Podle SBU bylo na palubě 12 dalších členů posádky, všichni občané jiných zemí než Ukrajiny.
Členské země NATO na summitu ve Washingtonu ve středu přijaly společnou deklaraci, která slibuje další podporu Ukrajině, kritizuje Čínu za partnerství s Ruskem a dotýká se řady dalších témat.
"Vyzýváme ČLR… aby ukončila veškerou materiální a politickou podporu ruského válečného úsilí. To zahrnuje přesuny zboží dvojího užití, jako jsou komponenty do zbraní, vybavení a surovin, které slouží jako zdroje ruského obranného průmyslu. ČLR nemůže umožňovat největší válku v Evropě v nedávné minulosti, aniž by to negativně dopadalo na její zájmy a pověst," stojí v komuniké.
Aktivity NATO si vyžádají ruskou odpověď, uvedl Kreml. Aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině.
Samostatná diplomatická mise maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byla podle unijní právní služby v rozporu se smlouvami EU. Informoval o tom s odvoláním na své zdroje list Financial Times (FT).
Vrcholní představitelé EU v reakci ihned oznámili, že jde o návštěvy bilaterální a Orbán pro ně nedostal žádný mandát od Evropské unie. Kritika se ozvala i z členských států, včetně Česka. EU ve svém oficiálním postoji, se kterým Orbán souhlasil, odsuzuje Moskvu jako agresora a na ruský režim uvalila množství sankcí.
"Bylo politickou chybou jet do Moskvy," řekl Financial Times předseda Evropské rady Charles Michel, který je šéfem unijních summitů. "Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu… takovou žlutou kartu," dodal Michel.
Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
"Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu," řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS Rjabkov novinářům na okraj konference hospodářského uskupení BRICS v Petrohradu. "Myslím, že je to jen článek v operačním kurzu, jeden z prvků zastrašování, který je dnes téměř hlavní součástí linie NATO a USA směrem k Rusku," uvedl ruský diplomat.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský vzdušný prostor budou od tohoto léta hlídat stíhací letouny F-16 z Dánska, Norska či Belgie. Jsou na cestě na Ukrajinu.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při summitu skupiny řekl, že není otázkou, jestli Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy. Zároveň potvrdil 40 miliard eur vojenské pomoci Kyjevu.
- Prezident Petr Pavel jednal ve Washigtonu s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Tématem byla i česká muniční iniciativa.
- Rusko bude vojensky reagovat na plán umísťovat v Německu americké střely dlouhého doletu, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Rjabkov.
Rusko bude vojensky reagovat na plán umísťovat v Německu americké střely dlouhého doletu, řekl podle TASS náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov.
"Otázka není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane," prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za "nezvratnou". Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině "v příštím roce" vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
Spojenci na summitu Severoatlantické aliance (NATO) učinili další krok k tomu, aby se aliance stala silnější a občané byli více v bezpečí. Po středečním prvním pracovním zasedání lídrů členských států NATO to na síti X uvedl prezident Petr Pavel, který vede českou delegaci.
"Shodli jsme se na poskytnutí další pomoci Ukrajině, aby se mohla lépe bránit ruské agresi. Vítám také skutečnost, že doporučení pro nový strategický přístup vůči Rusku jakožto všeobecné a dlouhodobé hrozbě budou prezentována před příštím summitem," uvedl Pavel.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Ruská generální prokuratura dnes označila nezávislý zpravodajský portál The Moscow Times za nežádoucí organizaci. To prakticky znamená zákaz činnosti tohoto portálu v Rusku, napsala agentura Reuters. Portál The Moscow Times je podle agentury AP populární mezi Rusy žijícími v zahraničí.
Zemřel chlapeček, který byl během pondělního ruského útoku na kyjevskou nemocnici na jednotce intenzivní péče, oznámil ukrajinský ministr Ljaško.
Ukrajinské úřady vyšetřují další případ, kdy jsou ruští vojáci podezřelí, že zavraždili dva zajaté ukrajinské vojáky. Oznámil to dnes ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin poté, co se dnes podle médií na sociálních sítích objevily záběry zachycující tento zločin.
"Víme, že to nebyla náhoda, ale je to úmyslná politika zločinného režimu Kremlu zničit vše ukrajinské. Najdeme a potrestáme všechny, kdo se na tom podíleli, od těch, co vydali zločinný rozkaz, až po ty, kdo tento krutý zločin přímo spáchali," slíbil prokurátor, jehož úřad už vyšetřuje několik obdobných zločinů.
Podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí, uvedl prezident Petr Pavel.
Ukrajina, která se snaží přesvědčit Ukrajince žijící v Evropě ke vstupu do své armády, vytváří novou jednotku, takzvanou Ukrajinskou legii, která má vzniknout a být vycvičena v Polsku, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na dřívější vyjádření ukrajinského ministra obrany Rustama Umerova na sociálních sítích.
Varšava je naopak ohledně nového projektu "velice diskrétní", poznamenala AFP. Do jednotky, která ještě oficiálně nevznikla, se podle polské rozhlasové stanice už hlásí stovky zájemců.
Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem, zpoždění ji stála mnoho životů i část území, řekl Pavel.
Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do aliance je nezvratný.
Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, uvedl dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již dnes. Oba politici hovořili na okraj třídenního summitu NATO, který se koná ve Washingtonu.
Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu.
Stíhací letouny F-16 jsou podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena na cestě na Ukrajinu. Podle Volodymyra Zelenského se o dalších dodávkách stíhaček rozhodne dnes, píše Reuters.
Spojené státy v úterý oznámily, že ve spolupráci s kanadskými a nizozemskými úřady narušily síť falešných účtů, která za pomoci umělé inteligence (AI) šířila ruskou propagandu na sociální síti X. Operaci tvořilo téměř 1000 účtů napojených na agenta ruské tajné služby FSB a také na státní televizi RT, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti. Síť podle něj cílila na USA i střední Evropu.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci zásahu proti "farmě botů" zabavil dvě domény, které správci falešných účtů použili k registraci e-mailových adres při jejich vytvoření. "Dnešní kroky představují premiéru, pokud jde o narušení Ruskem podporované farmy botů na sociálních sítích využívající generativní AI," komentoval vývoj šéf FBI Christopher Wray.
Fungování vlivové operace podrobně popisuje tisková zpráva ministerstva spravedlnosti i samostatný materiál FBI a zahraničních parterů, podle kterého Rusové skrze falešné účty šířili dezinformace do několika zemí včetně Polska, Německa a Izraele. Jako příklady jsou uvedeny příspěvky o ruské válce na Ukrajině na účtech, které se vydávaly za profily Američanů.
Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Störeho. První z amerických strojů východoevropská země, která se déle než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, dostane už letos.
"Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová. Norsko se nyní rozhodlo darovat Ukrajině šest stíhaček F-16. S darováním chceme začít v roce 2024," citoval list Störeho, který je nyní ve Washingtonu, kde se účastní summitu NATO.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.
Pro útok na letadlový křižník Admirál Kuzněcov se podle FSB snažila HUR zverbovat muže narozeného v roce 2000, jenž na letadlové lodi sloužil. Na pokyn HUR měl údajně Admirála Kuzněcova zapálit. Voják se ale podle ní obrátil na ruské bezpečnostní orgány.
Na personál ministerstva obrany podle tvrzení FSB chystal atentát Rus narozený v roce 1994, který na pokyn HUR pomocí kurýrních služeb údajně zorganizoval doručení tří výbušných zařízeních zamaskovaných v dárkovém balení na moskevské adresy vedoucích činitelů resortu obrany. Ruské úřady ho zadržely a zahájily proti němu trestní řízení pro podezření z pokusu o teroristický čin a nedovolené obchodování s výbušninami, píše agentura Interfax.
Ruská armáda ztrácí dle posledních zpráv v rámci své agresivní invaze na Ukrajinu až 100 tanků měsíčně. Zemi se zároveň nedaří ztráty obnovovat, za stejnou dobu jich tamní závody vyrobí jen 50. Armáda tak sahá do skladů a obnovuje starší stroje. Analytici si ale všimli, že jeden konkrétní typ zůstává zdánlivě nelogicky nevyužit. Rusové k tomu ale mají pravděpodobně pádný důvod.
Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.
Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.
Rakouští demografové navíc počítají s tím, že úbytek obyvatel v zemi, z níž už před válkou řada lidí odešla do jiných evropských zemí, bude pokračovat. I v případě velmi optimistického scénáře, který počítá s tím, že konflikt skončí poměrně brzy a velká část Ukrajinců se vrátí do své vlasti, vycházejí experti z toho, že počet obyvatel do 30 let po ruské agresi klesne na 34,4 milionu, tedy o 21 procent.
Nejhorší scénář, který počítá s dlouho trvající válkou a malou vůlí Ukrajinců vracet se do zničené země, došel k možnému poklesu počtu obyvatel do roku 2052 dokonce na 29,9 milionu, tedy o 31 procent.
Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho ráno informovala, že v Rivnenské oblasti se stal terčem nočního útoku blíže neupřesněný energetický objekt. Podle šéfa oblastní správy Oleksandra Kovala nebyl nikdo zraněn.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ráno informoval o sestřelení 14 ruských útočných dronů z celkově 20 bezpilotních letadel a pěti raket, které podle něj Rusko na zemi vyslalo. "Nepřítel v noci na dnešek zaútočil jednou balistickou střelou Iskander-M a čtyřmi řízenými střelami X-59/Ch-69 z okupovaného Krymu a také 20 útočnými bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z Kurské oblasti Ruské federace," uvedl velitel ukrajinských vzdušných sil. Většinu dronů podle něj ukrajinská obrana zničila nad osmi ukrajinskými oblastmi.
"Rakety zaútočily na přístavní infrastrukturu Oděské oblasti. V důsledku aktivního odporu tři nepřátelské střely Ch-59/Ch-69 a tři útočné drony nedosáhly svých cílů," dodal Oleščuk. Neupřesnil, co "nedosažení cílů" znamená, nezmínil se ani o osudu zbylých střel a dronů.
Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynuli dva lidé, oznámil dnes na Telegramu šéf regionální správy Oleh Kiper. "Bohužel zahynuli dva lidé, strážce a řidič nákladního automobilu," uvedl Kiper, podle něhož byl také zraněn námořník. "Trosky poškodily sklady, nákladní automobily a civilní loď, dodal.
Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí.
Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo.
Zelenskyj se s americkým prezidentem Joem Bidenem setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.
Šéf NATO dnes prohlásil, že se spojenci stále více zaměřují na společnou produkci a pořizování zbraní. Jako příklad uvedl zmíněný kontrakt na nákup střel Stinger, který alianční agentura podepsala jménem několika nespecifikovaných států.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
Nejméně 23 zemí NATO letos vydá na obranu dvě procenta HDP, či více, řekl Stoltenberg. Starmer prohlásil, že Británie v budoucnu vydá 2,5 procenta.
NATO dnes pro několik členských států podepsalo smlouvu o nákupu protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů, řekl Stoltenberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu.
"Dnes začíná summit NATO… Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora," uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu.
"Dnes začíná summit NATO… Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora," uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.
Představitelé OSN, USA nebo Francie ostře kritizovali Rusko na zasedání RB OSN za pondělní údery na ukrajinská města, při nichž zahynulo přes 40 lidí.
Český prezident Petr Pavel dnes s předsedou branného výboru americké Sněmovny reprezentantů Mikem Rogersem hovořil o válce na Ukrajině, o výdajích na obranu či o summitu Severoatlantické aliance (NATO), který začíná ve Washingtonu.
Pavel to řekl novinářům po sérii jednání, při zastávce u lavičky Václava Havla v Georgetownu.
Ruské velvyslanectví v Praze dnes v prohlášení odmítlo, že Moskva v pondělí útočila na civilní cíle v Kyjevě, a českou vládu obvinilo z šíření protiruských narativů.
Při ruském útoku podle ukrajinských úřadů zahynuly více než čtyři desítky lidí včetně čtyř dětí, téměř dvě stovky osob utrpěly zranění.
Doggett vyzdvihl, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která pomohla Ukrajině po ruské invazi v únoru 2022. Ocenil, jak se země postarala o ukrajinské uprchlíky i českou muniční iniciativu na zajištění dělostřelecké munice ze zemí mimo Evropskou unii. Česká republika je podle Doggetta možná malá rozlohou, nicméně má pozitivní vliv na Evropu z hlediska podpory Ukrajiny.
Předseda Českého klubu v Kongresu, člen Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett ocenil při setkání s prezidentem Petrem Pavlem českou pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Pavel v úvodním projevu vzpomínal i na svou první návštěvu Washingtonu. Setkání se zúčastnilo zhruba deset kongresmanů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Washingtonu, kde začíná třídenní summit Severoatlantické aliance, který bude jednat mimo jiné o Ukrajině.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) dnes nechal do Černínského paláce předvolat ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli pondělnímu ruskému vzdušnému úderu na ukrajinská města. "Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva. Dostal pokyn to v Moskvě vyřídit," sdělil Lipavský k předvolání velvyslance. Česko podle diplomacie také usilovalo o to, aby se mohl jeho zástupce k útoku vyjádřit na dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN, Rusko však vystoupení neumožnilo.
Členové slovenské a ukrajinské vlády by se letos na podzim měli sejít ke společnému jednání na Ukrajině. Předběžný termínem byl stanoven na druhou polovinu září nebo začátek října. Informoval úřad slovenské vlády po telefonátu slovenského premiéra Roberta Fica s jeho ukrajinským kolegou Denysem Šmyhalem.
Německý zdravotník a bývalý voják Caspar Grosse hledal po odchodu z armády další dobrodružství, přidal se proto k elitní skupině zahraničních vojáků bojujících za Ukrajinu. Místo dobrodružství ale odešel od jednotky s důkazy o popravách válečných zajatců. Mezinárodní dohody to hodnotí jako válečný zločin.
Ruská protivzdušná obrana zničila 38 dronů, které Ukrajina vypustila v noci, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters a server Ukrajinska pravda píší s odvoláním na své nejmenované zdroje, že ukrajinské tajné služby SBU a HUR podnikly úder pomocí dronů na vojenské letiště Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, ropnou rafinerii ve Volgogradské oblasti a rozvodnu elektřiny v Rostovské oblasti.
Další snímek ze setkání indického premiéra s ruským prezidentem.
Indický premiér Naréndra Módí a ruský prezident Vladimir Putin dnes v Moskvě zahájili jednání o posílení strategického partnerství, informovala agentura AFP. Putin ocenil snahu Indie hledat mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Dillí ruskou vojenskou agresi na Ukrajině nikdy otevřeně neodsoudilo.
Módí v souvislosti s pondělním útokem Rusů na dětskou nemocnici v Kyjevě uvedl, že smrt nevinných dětí, ať už ve válce nebo při teroristickém útoku, je vždy "velmi bolestivá". Řešení války na Ukrajině podle něj nelze hledat na "bitevním poli", ale prostřednictvím mírových rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návštěvu Módího v Moskvě označil za zklamání a "zničující ránu mírovému úsilí" na Ukrajině.
Ruští představitelé a aktéři v informačním prostoru se snaží popřít zodpovědnost Moskvy za pondělní úder na kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. Ve své poslední analýze vývoje bojů na Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války, podle něhož Rusové uvádějí v rozporu s dostupnými fakty nepravdivá tvrzení o zapojených střelách i stavu nemocnice.
"Analýza videozáznamu a posouzení na místě incidentu ukazují na vysokou pravděpodobnost toho, že dětská nemocnice utrpěla přímý zásah," konstatovala Danielle Bellová, šéfka mise OSN monitorující lidská práva na Ukrajině. Raketu, která zasáhla nemocnici v Kyjevě, podle ní zřejmě odpálilo Rusko.
Na frontě u Charkova ukrajinští vojáci znovu čelí útokům, kterým se přezdívá "masové útoky". Rusové posílají až stovky svých mužů do boje i pětkrát za den. Cílem je podle Ukrajinců hlavně zjistit, kde se nachází jejich palebná technika, a snaha o vyčerpání jednotek napadené země.
Kreml trvá na tom, že ruské síly při pondělním úderu na ukrajinské cíle nemocnici v Kyjevě nezasáhly, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zopakoval, že Moskva neútočí na civilní cíle. Podle ruských agentur se odkázal na pondělní tvrzení ruského ministerstva obrany, které uvedlo, že škody způsobil pád rakety ukrajinské protivzdušné obrany. Důkaz Peskov neposkytl, podotkla agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU dříve uvedla, že dětskou nemocnici zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101.
Dětskou nemocnici v Kyjevě v pondělí velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa, uvedla monitorovací mise OSN na základě své analýzy.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítejte u nového online přenosu k ruské invazi na Ukrajinu. Všechny starší informace najdete zde.
Právě se děje
"Ostuda je slabé slovo." Češi by nám měli závidět, ale je to naopak, píší v Polsku
