Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos k dění na Ukrajině z technických důvodů končí, situaci ale sledujeme dál. Nejnovější zprávy najdete zde.
Ruské námořnictvo zahájilo plánované manévry za účasti Severní, Tichooceánské, Baltské a Kaspické flotily. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého se do rozsáhlého cvičení zapojilo na 20 tisíc lidí a 300 plavidel.
Za "pirátství" označil renomovaný americký skladatel Philip Glass skutečnost, že divadlo v Rusy okupovaném Sevastopolu toto pondělí večer uvedlo balet s jeho hudbou. Američan se od projektu dopředu distancoval, zabránit mu však nedokázal. O kauze informovala agentura AFP.
Zprávy z úterý 30. července
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že chystaná pomoc zahrnuje vojenské vybavení, zejména munici, v hodnotě 200 milionů dolarů, které bude převzato ze stávajících zásob americké armády. Další zbraňové systémy za 1,5 miliardy dolarů, především pro posílení ukrajinské protivzdušné a protitankové obrany, budou objednány u amerických zbrojovek.
Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc Ukrajině v celkové výši zhruba 1,7 miliardy dolarů (40 miliard korun), oznámilo dnes na svém webu americké ministerstvo obrany.
Součástí dodávek napadené zemi, která se již třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi, bude zejména další munice do systémů protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády.
České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk.
Ruská armáda zintenzivnila útoku na Pokrovsk v Doněcké oblasti. Uvedla to vedení ukrajinských ozbrojených sil. Rusko o víkendu oznámilo, že ve směru na Pokrovsk obsadilo tři vesničky - Lozuvatske, Prohres a Jevhenivku, což Ukrajina nepotvrdila. Pokrovsk je významným dopravním uzlem. Leží na hlavní silnici, která slouží jako důležitá zásobovací trasa k dalším ukrajinským městům, jako jsou města Časiv Jar a Kosťantynivka.
Putin není tak silný a všemocný, jak vypadá. Má strach, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz autor knihy o pádech tyranů Marcel Dirsus.
Ukrajinští vojáci dobyli zpět pozice, které nedávno ztratili u města Siversk v Doněcké oblasti. Informuje o tom Institut pro studium války (ISW), informace potvrzují satelitní snímky. Tvrdé boje pokračují v Časiv Jaru, ale frontová linie je tam stabilní.
Do Černého moře vpluly dvě ruské lodě schopné odpalovat střely s plochou dráhou letu Kalibr. Informovala o tom ukrajinská armáda.
Zprávy 29.července
Ukrajinské drony zaútočily na několik cílů ve Voroněžské oblasti na západě Ruska.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda dobyla další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Napsala to agentura Interfax. Jedná se o malé obce Jevhenivka a Prohres, které leží asi 30 kilometrů severozápadně od Doněcku a nedaleko vísky Lozuvatske. Její dobytí Moskva oznámila v sobotu.
Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. Na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu to dnes podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety.
V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla "významná ruská zařízení státu", vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. "Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut," uvedl ruský prezident.
"Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu," uvedl Putin.
Útok ukrajinských dronů v noci na neděli způsobil požár tří nádrží v ropném skladišti v západoruské Kurské oblasti. Na Telegramu to uvedl tamní gubernátor Alexej Smirnov. Útok si nevyžádal žádné zraněné. Ukrajina se k incidentu nevyjádřila.
Pozice Ruska v zahraniční politice je racionální a předvídatelná v kontrastu se slabostí Západu, řekl v sobotu před představiteli maďarské menšiny v Rumunsku maďarský premiér Viktor Orbán. Globální moc se podle něho přesunuje od iracionálního Západu do Asie a do Ruska.
"V příštích desítkách let, možná staletích, bude Asie dominantním centrem světa," řekl Orbán. V této souvislosti zmínil Čínu, Indii, Pákistán a Indonésii. "A my na Západě jsme do tohoto bloku zatlačili i Rusko," uvedl také. Rusko podle něho ukázalo ekonomickou flexibilitu tím, jak se dokázalo přizpůsobit sankcím, které na něj uvalil Západ po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Maďarský premiér, jenž vystupuje jako obhájce tradičních hodnot a jehož vláda v minulých letech přijala různá opatření namířená proti komunitě LGBT+, také o Rusku řekl, že v mnoha částech světa získalo váhu díky tomu, že omezilo práva této skupiny. "Z ruské 'měkké síly' na mezinárodní scéně nejvíce působí jeho odpor vůči LGBT+," uvedl Orbán.
Maďarsko v tomto půlroce předsedá Evropské unii. Jeho vláda ale na rozdíl od téměř všech dalších zemí EU udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu a je vstřícná vůči Číně. Vlnu nevole vyvolala začátkem tohoto měsíce Orbánova předem neohlášená cesta do Kyjeva, Moskvy a Pekingu, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Orbán v této souvislosti mluvil o "mírové misi".
Podle agentury APA řekl Orbán, že evropská politika se zhroutila a že Evropa dnes nedělá nic jiného, než že bezvýhradně následuje politiku amerických demokratů, i když ji to poškozuje. O Polsku řekl, že se z něj stal "prvotřídní opěrný bod Spojených států v Evropě".
Podle Orbána se Ukrajina nikdy nestane členem EU ani Severoatlantické aliance, protože "my Evropané na to nemáme dost peněz". EU by se měla vzdát své identity jako politický projekt a stát se ekonomickým a obranným projektem, míní Orbán.
Agentura AP poznamenala, že Orbán tradičně využívá vystoupení na letní akci maďarské menšiny v rumunském Sedmihradsku k tomu, aby naznačil, jakým ideologickým směrem se bude ubírat jeho národně-konzervativní vláda, a k tomu, aby se vysmíval politice EU. V roce 2014 v tomto projevu poprvé mluvil o svém záměru vybudovat v Maďarsku "iliberální stát" a předloni tento odpůrce migrace mluvil o tom, že "nechceme být míšenci, smíšenými s 'Neevropany'". Dnes o migraci řekl, že není odpovědí na maďarskou stárnoucí společnost.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. V sobotu o tom informoval list The New York Times s odkazem na tři nejmenované činitele. Moskva ani Kyjev zjištění listu nekomentovaly.
Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.
Belousov je ve funkci od května, kdy nahradil Sergeje Šojgua. Ten byl považovaný za blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina a resort vedl od roku 2012. Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou "tajnou operaci" proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.
Podrobnosti o plánu, který Ukrajina podle Ruska chystala, známé nejsou. Anonymní zdroje NYT však uvedly, že Pentagon o ničem takovém neměl tušení a potvrdily, že je Washington bral dostatečně vážně.
"Američané kontaktovali Ukrajince a v podstatě jim řekli: pokud o něčem takovém uvažujete, nedělejte to," napsal list. Zároveň upozornil, že je stále nejasné, zda Ruskem popsaná hrozba opravdu existovala.
Ukrajinští představitelé nejsou vůči svým americkým protějškům vždy transparentní, pokud jde o jejich vojenské operace, zejména proti cílům v týlu. Akce jako útok na Krymský most z podzimu 2022 podle listu frustrují americké představitele, kteří se domnívají, že nejenže nezlepšují postavení Ukrajiny na bojišti, ale také riskují, že si Kyjev znepřátelí své evropské spojence.
Nedaleko Volgogradu na jihozápadě Ruska se v sobotu zřítil stíhací bombardér Su-34. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany, podle něhož se piloti katapultovali.
Nehoda se stala během plánovaného výcvikového letu. Letoun bez munice se zřítil na neobydleném místě a piloti nejsou v ohrožení života. Není vyloučeno, že příčinou havárie byla technická závada.