reklama
 
 

Už žádný "Armagedon". Trump si chystá pozitivní řeč, od Kongresu chce ale víc peněz na armádu

28. 2. 2017 11:43
Nový americký prezident Donald Trump přednese v noci na středu v Kongresu první "zprávu o stavu unie". Ta ještě nebude rekapitulovat jeho kroky ve funkci, ale spíš naznačí budoucí plány. Trump chce zvýšit rozpočet na obranu, a naopak osekat finance na zahraniční pomoc a ochranu životního prostředí. Republikáni doufají, že jeho projev by mohl být "resetem" po úvodních divokých prezidentských týdnech. U televizorů ale bude Trumpa sledovat velmi skeptické obecenstvo. Jen 44 procent Američanů prezidenta vnímá pozitivně, zato 48 procent ho vidí negativně.

Washington, D.C. - Před pár dny na shromáždění konzervativních republikánů ve Washingtonu americký prezident Donald Trump prohlásil: "Doba prázdných řečí je za námi. Teď je čas k činům."

A v úterý večer, ve sledovaném projevu ke společnému shromáždění obou komor Kongresu, by měl Trump jasně vysvětlit, o jaké činy konkrétně půjde a v jakém časovém horizontu by jich chtěl dosáhnout.

Šéf Bílého domu představí své rozpočtové priority. Už v pondělí oznámil, že chce zvýšit výdaje na armádu o 54 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). To by byl dvouprocentní nárůst ve srovnání s letošním rozpočtem.

Většina dalších ministerstev a úřadů by naopak podle Trumpa měla čekat škrty.

Například rozpočet Agentury pro životní prostředí (EPA) se má snížit o čtvrtinu. Osekány by měly být taky finance na zahraniční pomoc, včetně rozpočtu ministerstva zahraničí. Počet jeho zaměstnanců by se podle amerického listu Washington Post mohl snížit až o třetinu.

Mariňáci místo diplomatů?

Ještě v předvolební kampani Donald Trump avizoval, že chce navýšit stav pozemního vojska ze 490 na 540 tisíc příslušníků. Námořní pěchota by se rozrostla o 12 480 lidí, námořnictvo by mělo dostat 350 nových lodí a ponorek a letectvo 100 dalších bojových letounů.

Přes 120 generálů ve výslužbě ale zaslalo vedoucím politikům v Kongresu dopis, ve kterém varují před jednostranným navyšováním vojenské síly na úkor diplomacie.

"Rozvoj obranyschopnosti" podle nich musí jít ruku v ruce právě s "posilováním diplomacie". Oba aspekty jsou prý "zásadní pro bezpečnost Ameriky".

Příležitost pro "reset"

Úvodní týdny Trumpova prezidentství byly plné přestřelek s médii, které generovaly hluk a vřavu, ale taky velmi skromný programový obsah.

Po pouhých třech nedělích v úřadě musel navíc odstoupit Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn. Kvůli aféře s údajnými vazbami na Rusko, která navíc ještě zdaleka nemusí být u konce.

Mnozí republikáni tak doufají, že úterní Trumpův projev - jeho první, tento rok ovšem ještě neoficiální zpráva o stavu unie - je pro prezidenta příležitostí pro "reset".

Očekávají, že Trump Američanům přehledně představí klíčové programové body pro úvodní roky v úřadě.

Zároveň republikáni doufají, jak vyplývá z jejich vyjádření v amerických médiích, že Trumpův projev bude mít obecně optimističtější tón, než jaký měla jeho inaugurační řeč. V té mluvil o "krveprolití", které za jeho předchůdců v úřadě prý Amerika utrpěla.

Hlavním autorem blížícího se vystoupení v Kongresu je prezidentův poradce Stephen Miller. Ten psal i zmíněnou inaugurační řeč.

Už žádný armagedon!

Podle některých poradců, citovaných americkou stanicí NPR, by měl být večerní projev v Kongresu skutečně "slunečnější a optimističtější - více o příležitostech, méně o armagedonu".

Rovněž mluvčí Bílého domu Sean Spicer potvrdil, že prezident představí "optimistickou vizi" pro Ameriku.

Vedle rozpočtových priorit by měl prezident ve své řeči narýsovat kontury daňové reformy a také svého plánu na demontáž reformy zdravotnictví (tzv. Obamacare), schválené za jeho předchůdce Baracka Obamy

Detailněji by měl taky mluvit o ohlášeném programu mohutných investic do infrastruktury a o své imigrační politice. Minulý týden jeho vláda výrazně přitvrdila pravidla pro možné deportace ilegálních přistěhovalců.

Ostatně ještě tento týden chce Trump vydat novou verzi dekretu, který zpřísní podmínky vstupu do USA pro lidi ze zemí s údajným bezpečnostním rizikem. Původní dekret, vydaný před měsícem, zastavily soudy.

Líbánky se nekonají

Kromě zákonodárců ale bude Trumpa sledovat i dosti skeptická americká veřejnost, která bude sedět doma u svých televizí.

V průzkumech veřejného mínění je na tom prezident hůře než kterýkoli jeho předchůdce od druhé světové války ve srovnatelné chvíli pobytu v úřadě. V případě Trumpa se nekonají žádné úvodní "líbánky", kdy lidé zpravidla nového prezidenta vidí optimisticky.

Například průzkum pro americký list Wall Street Journal ukázal, že Trumpa hodnotí pozitivně pouze 44 procent dotázaných, zatímco 48 procent jej vnímá negativně. Což jsou hodnoty, na které například Barack Obama klesl až po dvaatřiceti měsících v úřadě a George W. Bush až po jednačtyřiceti.

Trumpovo publikum přímo v Kongresu pak bude jasně rozlomené podle partají. Na jedné straně budou menšinoví opoziční demokraté, kteří se snaží Trumpovu agendu blokovat. Z Republikánské strany bude naopak slyšet potlesk.

Jenže i republikáni budou projev svého prezidenta poslouchat s velkým napětím.

Spory na obzoru

Trumpova agenda má zatím jen velmi hrubé obrysy. Zároveň je ale už patrné, že v některých důležitých bodech by se mohla rozejít s představami republikánských zákonodárců.

Prvním bodem sváru mohou být už oznámené návrhy rozpočtu. Většina republikánů sice schvaluje navýšení peněz na obranu, chtějí však zároveň vědět, kde prezident ušetří.

Trump nechce sahat na mandatorní neboli "povinné" výdaje na sociální zabezpečení a na zdravotní péči pro seniory (tzv. Medicare).

Zároveň však navržené škrty v jiných programech by nárůst rozpočtu Pentagonu rozhodně nepokryly. Například celá současná zahraniční pomoc, kterou chce zmenšit, představuje pouze 1 procento amerického rozpočtu. 

Dalším polem, kde se Trump utká s vlastními republikány, bude způsob demontáže Obamovy reformy zdravotnictví.

V kampani tvrdil, že reformu zruší jako celek. Nyní však avizuje, že by některé její podstatné části zachoval.

Ke štěpení názorů na tzv. Obamacare dochází navíc i mezi samotnými republikány. Mnozí z nich čelí pochybám vlastních voličů, zda by se pro ně dostupnost péče nakonec nezhoršila.

Také ve věci investic do infrastruktury se už rýsuje spor o to, zda by tyto výdaje mohly zvýšit státní dluh, nebo by byly rozpočtově neutrální.

Reagan, Bush i Obama byli rychlejší

Obecně má Trumpova agenda, respektive naplňování jejích ústředních bodů, zpoždění za tempem některých předchozích prezidentů.

Jak Ronald Reagan, tak George W. Bush už v tuto chvíli například měli v Kongresu předloženy návrhy svých daňových zákonů. A Barack Obama měl schválený a podepsaný svůj stimulační balíček k obnově americké ekonomiky ve výši bezmála jednoho bilionu dolarů.

Caitlyn Jennerová k Donaldu Trumpovi: Je to katastrofa. | Video: Caitlyn Jenner |  00:17

autor: Daniel Anýž | 28. 2. 2017 11:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama