Trumpovy dekrety mohou narazit. Odborníci je často ani neviděli, smršť zaskočila i některé ministry

ČTK ČTK
26. 1. 2017 16:43
Dokumenty, které během prvních dnů své vlády nový americký prezident Donald Trump vydal, neprocházejí podle kritiků řádnou odbornou kontrolou. Dekrety se tak mohou dostat dokonce do rozporu se zákony. Podle lidí v jeho blízkosti Trump jedná stejným stylem jako během volební kampaně. Spoléhá na malý okruh poradců a postupuje rázně. Profesor práva na Georgetownské univerzitě David Vladeck připomíná, že pouze jediná administrativa v minulosti postupovala s dekrety takovýmto způsobem, a to tým prezidenta Ronalda Reagana.
Foto: Reuters

Washington – Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí jen pramalé úsilí, aby s právníky federálních agentur a se zákonodárci prodiskutoval exekutivní příkazy, které tento týden Bílý dům chrlí.

To podle deníku Politico vyvolává obavy, že dekrety mohou být kvůli chybám nerealizovatelné, nevynutitelné, či dokonce nelegální.

Bílý dům nepožádal experty ministerstva zahraničí, aby prověřili Trumpovo memorandum o ropovodu Keystone XL, který zastavil bývalý prezident Barack Obama, i když společnost, která chce potrubí postavit, zažalovala Spojené státy o 15 miliard dolarů (378 miliard korun).

Ministr obrany James Mattis a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo byli zaskočeni návrhem, aby úřady zvážily opětovné využívání výslechových metod, které jsou nyní jako mučení zapovězené.

Pouze malý okruh představitelů ministerstva zdravotnictví věděl o dekretu, který je počátkem k odvolání Obamovy zdravotní reformy známé jako Obamacare. A tito představitelé se o tom navíc dozvěděli jen noc předtím, než byl příkaz zveřejněn. Záležitost podle některých nebyla konzultována ani s klíčovými členy Kongresu. Někteří republikánští zákonodárci na konferenci ve Filadelfii neměli ani tušení, zda se některý z exekutivních příkazů nedostane do rozporu s existujícími zákony, neboť texty nezkoumali.

Vysoké tempo vydávání Trumpových dekretů sice může potěšit jeho příznivce, ale kritici pochybují, zda dokumenty vydávané ve spěchu procházejí potřebnou kontrolou vládních expertů a zákonodárců, kteří ponesou břímě v jejich naplňování.

Právní otázky například vyvolává to, jak země může přinutit společnosti stavící potrubí, aby používaly materiály vyrobené v USA. Nemusí být dostupné a může to porušovat obchodní závazky. Panují rovněž pochyby, zda federální vláda může sebrat miliardy dolarů městům, která jednají v rozporu s imigračními úřady. Podle právních odborníků to není jasné.

"Když hrajete vysokou hru, tak si chcete být jistí, že máte ty nejlepší a nejhlubší informace, které ve vládě existují," prohlásil šéf nezávislé a neziskové organizace Partnerství pro veřejnou službu Max Stier. "Nevíte, co neznáte," dodal. Bílý dům záležitost nijak nekomentoval.

Hlavní je lidem ukázat, že něco děláme

Trump, který je prezidentem první týden, jedná stylem, jak byl zvyklý ve své společnosti, během předvolební kampaně i při přebírání moci. Spoléhá na malý okruh důvěrných poradců a postupuje rázně. Teatrálně ukazuje, jak v Oválné pracovně podpisuje dokumenty vázané v kůži.

Lidé blízcí Trumpovi tvrdí, že chce každý den něco předložit svým příznivcům. "Je rozhodnutý ukázat lidem, že se práce chopil hned od prvního dne," citoval Politico jeden zdroj s tím, že Trump takto rovněž demonstruje, že Obamovo funkční období je již minulostí.

Celý proces ale působí v Bílém domě i ve federální vládě chaoticky. Pro některé poradce v Západním křídle Bílého domu, kde má prezident kancelář, je prakticky nemožné dozvědět se o obsahu exekutivních příkazů, tvrdí zaměstnanci.

Dekrety podle zákulisních zdrojů vychází z pera Trumpova hlavního politického poradce Stephena Millera a Trumpova hlavního stratéga Steva Bannona, další nápady pak poskytuje tým, který má na starosti přebírání moci a který nepracuje v Bílém domě. Někteří poradci tvrdí, že někdy rozhodnutí o podpisu konkrétního dekretu v příslušný den padne i na poslední chvíli.

Profesor práva na Georgetownské univerzitě David Vladeck připomenul, že pouze jediná administrativa v minulosti postupovala s dekrety takovýmto způsobem, a to administrativa prezidenta Ronalda Reagana.

Naopak Obamovy exekutivní příkazy byly podle někdejších amerických představitelů výsledkem náročného a týdny trvajícího procesu vyjednávání mezi agenturami a zákonodárci. Obama někdy dokonce požádal právníky ze soukromé sféry, aby dokumenty zkontrolovali.

Někteří činitelé včetně senátora za Jižní Dakotu Johna Thunea se domnívají, že Trumpova nynější práce stále vykazuje znaky běžné při přejímání moci a že postupem času Bílý dům bude své kroky lépe koordinovat. Ironií však zůstává, že Trump nyní dekrety využívá, ačkoli v minulosti spolu s dalšími republikánskými členy Kongresu Obamu za neustále vydávání příkazů kritizoval s tím, že jde o velké mocenské zásahy.

Trumpovy příkazy navíc přicházejí s velkými přísliby, zároveň ale přinášejí nejistotu, kdo související náklady ponese. Například zamýšlená zeď na hranicích s Mexikem bude stát nejméně 20 miliard dolarů (504 miliard korun) a ztrojnásobení počtu pohraničních sborů bude stát další miliardy. A na ně podle neziskového názorového střediska Bipartisan Policy Center bude potřebovat Kongres.

Trump se obává rostoucího vlivu Číny, proto zřejmě hodlá posilovat vztahy s Ruskem, otázka je, co za to bude Putin chtít, říká Michael Žantovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 57 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy