Donald Trump vyráží proti ilegálním imigrantům, deportace hrozí prakticky všem. Mexiko se brání

Daniel Anýž Daniel Anýž
23. 2. 2017 11:35
Nová opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa ohledně deportací můžou postihnout kohokoliv, kdo není v USA legálně. Podle Bílého domu nebude "žádná skupina nebo kategorie" výjimkou. Omezení zatím platí jen pro mladé lidi, kteří přišli do USA jako malé děti a mezitím vystudovali minimálně střední školu. Nová Trumpova opatření začala platit ve chvíli, kdy v Mexiku jednají americký ministr zahraničí Rex Tillerson a jeho kolega pro vnitřní bezpečnost John F. Kelly. Začátek jejich návštěvy byl velmi chladný. "Nepřistoupíme na to, protože nemusíme," odmítl mexický ministr zahraničí Luis Videgaray plán Bílého domu na hromadné deportace imigrantů do Mexika.
Stavba bariéry na hranici USA a Mexika, ilustrační foto.
Stavba bariéry na hranici USA a Mexika, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Jedním z hlavních témat prezidentské kampaně Donalda Trumpa byla "hrozba", kterou pro USA představuje imigrace z Mexika. Trump voličům sliboval, že z USA vyhostí všechny nezákonné přistěhovalce.

Jeho příznivci na předvolebních shromážděních tleskali prohlášením, že na hranici s Mexikem postaví "velkou krásnou zeď". A že ji Mexiko navíc zaplatí. Slibovaný tvrdý postup proti imigrantům byl potom opravdu jedním z podstatných důvodů, proč Trump volby vyhrál.

Teď začíná prezident Trump konat. Nová opatření, která v úterý podepsal americký ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly, neodrážejí všechny Trumpovy předvolební sliby. I tak jsou ale radikální změnou ve srovnání s imigrační politikou nejen Baracka Obamy, ale i dalších jeho předchůdců ve funkci prezidenta USA.

Výrazně rozšiřují skupinu přistěhovalců, kteří můžou být ze země deportováni. V USA žije v současnosti 11,1 milionu nelegálních imigrantů, většina z nich přichází do země přes jižní hranici s Mexikem.

Obama deportace omezil jen na ty ilegální přistěhovalce, kteří v USA spáchali vážnější trestné činy. A na lidi, kteří ve Spojených státech žili krátce, pár měsíců, nejvýš rok.

Podle nových pravidel Trumpovy administrativy ale nově musejí s možností deportace počítat prakticky všichni, kdo v USA pobývají nezákonně. Nová pravidla sice taky přednostně míří na pachatele trestných činů, zároveň ale říkají, že už "žádné skupiny nebo kategorie" nebudou před vyhoštěním chráněné. Deportace hrozí každému, kdo "porušil imigrační zákony".

Vztahy s Mexikem na bodu mrazu

Nová opatření můžou dál zkomplikovat vztahy mezi USA a Mexikem. Americká administrativa je oznámila ve chvíli, kdy v Mexiku jednají ministr zahraničí Rex Tillerson a ministr pro vnitřní bezpečnost John F. Kelly.

Tillersonův mexický protějšek Luis Videgaray se ještě před jejich setkáním proti imigrační politice Bílého domu tvrdě ohradil. "Chci říct naprosto jasně, že ani mexická vláda, ani mexický lid nemají jediný důvod, aby přijaly jednostranná opatření, zavedená jinou vládou," uvedl Videgaray. "Nepřijmeme to, protože nemusíme," odmítl mexický ministr zahraničí záměr Bílého domu vracet přistěhovalce hromadně přes hranici na jih. 

Nová americká opatření ale i přes mexický odpor s největší pravděpodobností zvýší počty lidí reálně z USA deportovaných.

Rozšiřují totiž i okruh imigrantů, kteří mohou být vyhoštěni ve zrychleném řízení, bez jinak zákonem nařízeného slyšení před soudem. Za prezidenta Obamy se to týkalo jen lidí, kteří přišli do USA v předchozích čtrnácti dnech a byli chyceni do vzdálenosti 100 mil od hranic. 

Teď bude jedno, kde byl imigrant zachycen. Každý, kdo vstoupil do USA nezákonně v posledních dvou letech, může být okamžitě vypovězen.

Zůstanou jen "snílci" 

Pouze jediná skupina "ilegálů" zůstala z hrozby deportace vyňata.

Jde o mladé lidi, kteří přišli do USA jako malé děti se svými rodiči, a mezitím vystudovali minimálně střední školu. Je jich zhruba 800 tisíc a mají přezdívku  "dreamers" neboli "snílkové". Pokud si zlegalizují svůj imigrační status, tedy podají žádost o získání občanství, můžou v USA zůstat a legálně pracovat.

Je zřejmé, že v praxi se nová americká pravidla nebudou uplatňovat naplno. Prezident Trump sice nařídil navýšit stav imigračních úředníků o 10 000 lidí a pohraniční stráž dostane dalších 5000 lidí. Ani tak ale nebudou mít úřady a bezpečnostní složky dost lidí a peněz na to, aby skutečně plošně stíhali ilegální imigranty.

Nicméně už jen hrozba, že vyhoštění se může týkat každého, vyvolala obrovskou nejistotu a strach v přistěhovaleckých komunitách po celých Spojených státech. 

Řada lidí v USA žije a pracuje celé roky, nebo i desítky let bez toho, že by si legalizovala svůj pobyt. Jejich děti jsou zapsány do škol, oni sami odvádějí daně, mají řidičské průkazy, ale z formálního hlediska žijí ve svém "domově" nezákonně.

Už uplynulý víkend, kdy média o nových pravidlech pro imigranty poprvé informovala, se tak proti nim v mnohých místech USA konaly demonstrace. Očekává se, že tento odpor zesílí a přibude i žalob napadajících Trumpovu imigrační politiku.

Trumpova "fakta" o imigrantech

Achillovou patou můžou být pro Donlada Trumpa i argumenty, které v předvolební kampani i jako nový americký prezident proti imigrantům používal.

Imigranty vykreslil jako zdroj vyšší kriminality. A jako příliv levné pracovní síly, která bere místa rodilým Američanům.

Nezávislé studie nic takového nepotvrzují. S kriminalitou je to například podle analýzy americké neziskové organizace American Immigration Council spíš naopak. Přistěhovalci, kteří se snaží vyvarovat problémů s policií, mají daleko méně konfliktů se zákonem, než je průměr americké populace.

"Je nezodpovědné jednat s někým, kdo spáchal trestný čin, úplně stejně jako s imigrantkou, matkou dětí," kritizoval nová opatření demokratický senátor Robert Menendez v deníku Washington Post. Podle Menendeze je Trumpova imigrační politika "xenofobní a povede k třídění lidí podle rasy".

Podle obhájců tvrdšího přístupu nejde o nic jiného než o důsledné uplatňování zákona. "Porušování imigračních zákonů už prostě nebude nějakým druhořadým prohřeškem," citoval New York Times Marka Krikoriana, ředitele Centra pro imigrační studia.

V rámci zátahu na nelegální imigranty chce taky tým prezidenta Trumpa pohnout se slibem výstavby "zdi" na hranici s Mexikem.

Podle neoficiálních informací amerických médií ale bude pravděpodobně kombinovat různé bezpečnostní prvky, technologie a materiál. Je tedy už předem zřejmé, že nepůjde o jednolitou, pevnou zeď, jak o ní Trump dřív mluvil. Výdaje na výstavbu experti odhadují na 20 miliard dolarů.

O tom, zda a jakým způsobem zeď zaplatí Mexiko, jak dosud tvrdil prezident Trump, ale materiál uniklý z jeho administrativy nic neříká. Sami Mexičané takový plán ostře odmítli.

Kamery mexické televize natočily dvojici mladíků, kteří dokázali překonat devítimetrovou kovovou bariéru mezi USA a Mexikem za pár sekund. | Video: Reuters

 

 

Právě se děje

před 13 minutami

Lidé a firmy zatím odevzdali 349 tisíc přiznání, loni 2,7 milionu

Lidé a firmy zatím odevzdali 348 602 daňových přiznání za loňský rok. V případě firem je to 48 525 a fyzických osob 300 077. Data v úterý zveřejnila Finanční správa na twitteru. Loni správa evidovala za rok 2019 zhruba 2,7 milionu daňových přiznání k daním z příjmů. Z toho 2,3 milionu od fyzických osob a 470 000 od firem. Pro letošní rok zatím odhad počtu správa s ohledem na situaci kolem pandemie neuvedla.

Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července. Nově je pak od letoška i další lhůta, pro ty kteří podají přiznání elektroniky. Těm se termín prodlužuje o měsíc, tedy do 3. května.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Přiznání lze podat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů, poštou nebo elektronicky. Nově je také možné letos podat přiznání přes on-line finanční úřad, který funguje od neděle.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy