Brusel, Štrasburk - V září 2008, jen několik dní před pádem investiční banky Lehman Brothers, ujišťovala ratingová agentura Standard & Poor's investory, že jejich peníze jsou v bezpečí.
Mylné hodnocení vydala v předchozím období agentura také pro řadu úvěrových derivátů, s nimiž se obchodovalo na americkém hypotečním trhu, který se následně zhroutil.
Otazníky nad tím, jak a proč na druhé straně snižuje rating některým členským zemím EU, vyvolala Standard & Poor's v souvislosti se současnou dluhovou krizí v eurozóně. Vrcholem jejích přehmatů bylo nedávné odvolání nižšího ratingu Francie, zveřejněného "technickým nedopatřením".
Aby podobné omyly, provázené zpravidla mohutnými otřesy na finančních trzích, omezila, přichází nyní Evropská komise s návrhem na částečnou regulaci činnosti ratingových agentur.
Ty by podle ní napříště již neměly mít možnost libovolně srážet hodnocení zemí, jež se ocitly ve vážných potížích, protože by se tím mohla destabilizovat nejen evropská, ale i globální ekonomika.
Zákaz "špatných ratingů"
Eurokomisař pro záležitosti vnitřního trhu Michel Barnier chce proto agenturám zakázat vydávat ratingy v případě států, u nichž se má v dohledné době rozhodnout o další finanční pomoci ze strany Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
"Nechceme z nikoho dělat obětní beránky, užitečnost (agentur) je všeobecně uznávána, poslední incident okolo S&P ale ukazuje nezbytnost přísné regulace (ratingových hodnocení)," citoval deník Le Monde ze stanoviska komise.
Dalším z opatření navrhovaných Bruselem je povinná rotace agentur, na něž by se jednotlivé země, banky či společnosti obracely s žádostí o hodnocení. Zamezilo by se tím preferenčním ratingům udělovaným v minulosti "spřáteleným subjektům", které se sice dostaly do finančních potíží, na jejich hodnocení se to ale často nijak neprojevovalo.
Zadlužení USA se začalo zvedat k hranici 90 procent HDP již za předchozího prezidenta Bushe, Standard & Poor's se však ke snížení ratingu Spojených států odhodlala až letos v září.
Návrhy komise nejsou velké ratingové agentury ani mnozí experti nijak nadšeni.
"Snaha popřít (udělený) nižší rating může dát trhům negativní signál," namítá Michel Madelain z Moody's Investors Service. "Namísto zklidnění situace může takové opatření mít právě opačný efekt a vést k masivním prodejům (akcií a dluhopisů)."
Záměry Bruselu kritizuje i hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek.
"Návrh na regulaci ratingových agentur, tak jak byl připraven, situaci nezlepší," uvedl pro Aktuálně.cz. "Naopak může vést k úvahám, zda zákaz publikace ratingu v určitých okamžicích není motivován snahou skrýt nějaký problém."
"Finanční trhy čtou informaci o kreditním riziku jednotlivých států z řady dalších informací, EU by tak musela nejen regulovat ratingové agentury, ale také manipulovat s trhy s dluhopisy a dalšími finančními instrumenty," dodává analytik pražské společnosti.
Zákaz "nepatřičných ratingů" by spadal pod pravomoci Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (EMSA), jehož funkce regulátora byla posílena letos v lednu.
Evropská agentura zatím nebude
Komise se na druhou stranou rozhodla neprosazovat myšlenku zřízení ryze evropské ratingové agentury, která by korigovala hodnocení tří lídrů na trhu, tedy S&P, Moody's a Fitche.
Trh služeb v oblasti kreditních analýz a ratingů by přitom potřeboval větší konkurenci.
"Na světě existuje asi 150 ratingových agentur, naprostou většinu trhu ovšem ovládly tři společnosti, odhaduje se, že tržní podíly S&P a Moody's dosahují 40 procent, podíl Fitch je asi 14 procent," připomíná Marek. "Vznikla tak typická oligopolní situace. Díky tomu jsou služby ratingových agentur relativně velmi drahé a jejich zisková marže někdy dosahuje až 50 procent."
Kromě nešvaru oligopolu navíc hrozí riziko, že když udělají chybu dvě z agentur, může to podle Marka zmást většinu finančního trhu.
"Kdyby byla na trhu s ratingem větší konkurence, riziko chyby jedné či dvou z nich by se rozmělnilo," říká. "Navíc by konkurenční prostředí vyvíjelo větší tlak na kvalitu práce ratingových agentur. Prospěl by jim proto návrat k původnímu modelu fungování, kdy za rating platil investor a nikoli emitent."
Za stávající situaci si ale EU do určité míry může sama.
"Evropa se snaží regulovat ratingové agentury a přitom jim vlády daly do rukou značný vliv, když se na ně odvolávají v bankovní regulaci," upozorňuje hlavní analytik Patria Finance. "Evropská centrální banka explicitně zmínila výše zmíněný triumvirát agentur a jejich ratingové známky jako podmínky pro její nákupy státních dluhopisů. Trochu schizofrenní situace: kritizovat malou konkurenci a přitom ji zároveň omezovat."
Dvojí metr
Brusel v uplynulých dvou letech opakovaně naznačoval, že ratingové agentury sledují při hodnocení bezpečnosti investic vlastní cíle a jdou příliš na ruku hedgeovým společnostem působícím na sekundárním trhu s dluhopisy.
Moody's kupříkladu snížila v červnu 2010 a v červenci 2011 ratingy Řecka a Portugalska jen krátce poté, co obě země dostaly finanční pomoc od EU.
Úroky z obligací, které obě země vydaly, následně vylétly díky spekulativním nákupům a prodejům vzhůru a v případě řeckých dluhopisů s dvouletou lhůtou splatnosti dnes činí 26,65 procenta - ve srovnání s 1,78 procenta z července 2009.
Řecké zadlužení, které v roce 2009 bylo na úrovni 120 procent hrubého domácího produktu, se letos zvýšilo až na závratných 165 procent HDP. Japonsko, jehož dluh činí již po léta 200 procent HDP, má přitom u agentury Moody's stále poměrně vysoký rating Aa3.
