Washington - V dílčích samostatných zprávách to možná není tak viditelné.
Americký prezident Donald Trump ale zažívá nejrušnější diplomatický týden od svého nástupu do Bílého domu.
V sázce je hodně.
Trumpův tým si během schůzek s představiteli Egypta a Jordánska ujasňuje politiku na Blízkém východě, včetně konkrétního postupu USA proti takzvanému Islámskému státu.
Hlavně ale určí atmosféru vztahů se zemí, kterou ve své předvolební kampani označil za hlavního viníka úpadku americké průmyslové výroby a obecného úbytku ekonomické síly USA.
Tedy s Čínou.
Její prezident Si-Ťin Pching dorazí na dvoudenní návštěvu USA ve čtvrtek. Jeho první osobní setkání s Donaldem Trumpem o mnohém napoví.
A poutá mimořádnou pozornost.
Parazit Čína
Čínského prezidenta Si-Ťin Pchinga pozval nový americký prezident do svého floridského letoviska Mar-a-Lago v Palm Beach.
Uvolněnější prostředí, daleko od Washingtonu, má naladit vstřícnou atmosféru. Samotná jednání ale pravděpodobně uvolněná nebudou.
Donald Trump totiž vyhrál před pěti měsíci americké prezidentské volby s heslem "Amerika na prvním místě".
Slibům, že vrátí do Spojených států pracovní místa a narovná nevýhodné obchodní vztahy se světem, uvěřili hlavně Američané z regionů, které nejvíc utrpěly odlivem průmyslové výroby.
Za hlavního viníka těchto změn označil Trump v kampani Čínu.
Voličům slíbil, že okamžitě po nástupu do Bílého domu zareaguje na údajné podhodnocování čínské měny a dovoz Pekingu do USA zatíží novou daní ve výši 45 %.
Po vítězství v prezidentských volbách v USA zpochybnil Trump politiku "jedné Číny". Tedy princip, na kterém stojí americko-čínské vztahy už od 70. let minulého století.
Teď už opatrněji
Později ale nový prezident - podobně jako v řadě jiných témat - svůj ostrý postoj k Číně přece jen zmírnil.
Začátkem února v telefonickém rozhovoru s čínským prezidentem Si-Ťin Pchingem potvrdil, že politiku "jedné Číny" bude dál respektovat.
Na snaze změnit obchodní vztahy obou zemí ale Trump trvá. A chce použít silnější páky než předchozí administrativa Baracka Obamy.
"Jednání s Čínou bude velmi složité. Nemůžeme mít dál takový tržní deficit a ztrácet pracovní místa. Americké firmy musejí být připravené hledat jiné alternativy," napsal Trump před víkendem na Twitter.
The meeting next week with China will be a very difficult one in that we can no longer have massive trade deficits...
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 30, 2017
Ekonomové ale berou tento vzkaz s rezervou. Podle nich je určený hlavně Trumpovým voličům doma.
Kvůli vzájemné provázanosti obou ekonomik očekávají po prvním setkání Trumpa se Si-Ťin Pchingem spíš kompromisy než radikální americký řez.
Těžce vychýlený obchod
V podobném duchu se nesla i nedávná první návštěva amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona v Pekingu.
Po schůzce s čínským prezidentem vydal Tillerson prohlášení o "velmi pozitivním vztahu" obou zemí, "nekonfliktním, nekonfrontačním, založeném na vzájemném respektu a vzájemně výhodném obchodu".
Směrem k americkým voličům ale Trump potřebuje ukázat rozhodnost a schopnost prosadit vůči Číně alespoň některé ze svých požadavků. Hlavně ekonomických, ale taky politických.
Záporné hodnoty ve vzájemném obchodu s Čínou jsou pro Spojené státy reálný problém.
Ten navíc dramaticky narostl po vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001.
V současné době představují záporná americká čísla v obchodu s Čínou už dvě třetiny celkového deficitu americké obchodní bilance se světem. V praxi to znamená, že na 4 dolary amerického dovozu z Číny připadá 1 dolar vývozu opačným směrem.
Dobře vidět je to například na automobilovém průmyslu.
Čína zatěžuje dovoz aut daní ve výši 25 %. Clo při importu do USA je naopak nízké, pouze 2,5 %.
Výsledkem je, že velké americké automobilky General Motors nebo Ford mají provozy v Číně. A prakticky všechna auta, která tam prodávají, v Číně taky vyrábějí.
Jednou z možností, kterou Trumpův tým vážně zvažuje, je zavedení nového všeobecného dovozního cla, takzvané "vyrovnávací daně", ve výši 20 procent.
Silná obchodní lobby, především největší americký řetězec Walmart, je ale proti. Podle něj by se to promítlo do koncové ceny zboží.
Do Koreje na vlastní pěst?
Nový středeční raketový test Severní Korey taky připomněl další důležitý rozměr prvního setkání Donalda Trumpa se Si-Ťin Pchingem.
"Spojené státy už o Severní Koreji řekly dost. Další komentář nemáme," prohlásil k zatím poslednímu testu severokorejských raket americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Prezident Donald Trump ale řekl to nejpodstatnější o Severní Koreji už ve víkendovém rozhovoru pro Financial Times.
Peking chce přitlačit, aby využil svého vlivu a přiměl Pchjongjang k řešení eskalujícího problému s jeho vojenským jaderným programem.
Pokud to Peking neudělá, můžou USA podle Trumpa jednat samostatně.
"Pokud Čína nevyřeší problém Severní Koreje, my to uděláme," varoval Trump nepřímo Peking.
Podle amerických médii ale není možné od schůzky obou prezidentů čekat průlomové změny. Nastavovat se budou spíš mantinely a atmosféra dalších jednání.
Mluvit spolu budou státníci, kteří oba usilují o potvrzení statusu velmoci pro svoji zemi. A zástupci dvou největších ekonomik světa.
Jejich případný konflikt by měl proto silný dopad na celou globální ekonomiku.
Podle řady ekonomů jsou ale obě země na sobě natolik závislé, že by se jim tvrdá obchodní válka vlastně nevyplatila.
