


Riziko, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními gangy, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované, říká Jaroslav Bílek, odborník na Jižní Ameriku a autoritářské režimy z Institutu Politologických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zde bych byl zatím spíše skeptický. Únos Nicoláse Madura sám o sobě mění příliš málo. Dokud zůstávají u moci všechny ostatní popřední postavy včetně viceprezidentky nebo ministra obrany či vnitra, tak nejde o demokratizaci mluvit ani v žertu. Vedle toho do vládnoucí koalice patří i armáda nebo přesněji řada předních generálů, kteří se také nebudou chtít jen tak vzdát svého podílu na moci.
Umím si bohužel představit, že Donald Trump označí odvlečení Madura za velký úspěch a výhru a následně dojde k nějakému vylepšení diplomatických vztahů s Venezuelou. Pro běžné lidi ve Venezuele nebo obchod s drogami by to však neznamenalo žádnou změnu a celý režim by pokračoval dál – jen bez Madura v čele.
V minulosti Spojené státy v Latinské Americe podporovaly jak politiky demokraticky zvolené, tak ty, kteří si moc vzali silou. Často navíc dokázaly pružně reagovat a měnit svou pozici podle toho, jak moc jim daná vláda vyhovovala. Z nedávné minulosti jde jako pozitivní příklad zmínit tlak předchozí administrativy na dodržování výsledku voleb v Guatemale. Ve Venezuele však podobný tlak vyšel do prázdna a nebyl ani moc velký.
Na jedné straně vidíme, že USA kategoricky vystupují proti diktatuře na Kubě. K prezidentovi Salvadoru jsou ale velmi tolerantní a svého času neměly USA problém spolupracovat třeba s Danielem Ortegou v Nikaragui. Ačkoliv dnes už je to zase jinak…
Celkově si (i na základě soudobé bezpečnostní strategie) myslím, že pro Trumpovu administrativu je klíčová spíše stabilita a třeba ekonomická spolupráce než čistě úroveň demokracie nebo podoba vlády. Pokud by současný venezuelský režim pokračoval bez Madura, ale nějak omezil proudění drog, domluvil se s USA na těžbě nerostného bohatství a řešení migrace, tak by asi spolupráce mohla fungovat.
Riziko toho, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními aktéry, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované. I kdyby totiž došlo k nějaké dohodě či novým volbám, které by vedly k nastolení demokratičtější vlády (která by byla přátelštější k USA), může se stát, že s touto vládou budou o moc bojovat kartely, pohrobkové skupin, jako je třeba narkoskupina FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, kdysi marxistické), anebo milicí současného režimu.
A nová vláda bude v těžké situaci, protože potřebuje spíše klid na práci a zlepšování ekonomické kondice Venezuely.



Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.



V živém žebříčku už vystoupal na šestnácté místo, od pondělí bude novou českou jedničkou. Jiří Lehečka zažívá v Miami jeden z nejlepších turnajů dosavadní kariéry. Už je v semifinále a věří si na víc. Na Floridě se z něj stává jeden z taháků: bude to právě český tenista, kdo vyzve italskou superstar Jannika Sinnera v boji o velký titul?



Sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska ve čtvrtek postihl další výpadek. V 9:17 SEČ, kdy výpadek nastal, hlásilo podle údajů serveru Downdetector potíže přes 31 tisíc uživatelů ve Spojených státech. V Česku to byly stovky uživatelů. Počet zasažených uživatelů může být ovšem výrazně vyšší, než kolik jich nahlásí potíže prostřednictvím této služby. Kolem 9:30 SEČ potíže ustaly.



Na Frýdecko-Místecku v Beskydech intenzivně sněží. Silnice jsou mokré a řidiči by v horách měli jezdit s větší opatrností. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic. Turistům Horská služba doporučuje, aby počítali s tím, že na horách stále panuje zima, a přizpůsobili tomu své oblečení a vybavení.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.