Moskva/Washington - Vztahy mezi USA a Ruskem se ochlazují každým dnem. Nejde pouze o diplomatické přestřelky typu čtvrtečního projevu ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové, která prohlásila, že Rusko se stává „izolovaným" a „mezinárodně irelevantním".
Jsou tu i konkrétní náznaky toho, že svět se začíná opět polarizovat. A to nejen na Kavkaze, kde má nynější napětí svůj původ, ale i v dalších regionech.
Latinská Amerika
Rusko poslalo poprvé od konce studené války bombardéry schopné nést atomové zbraně do Latinské Ameriky a nabídlo Bolívii, že jí místo USA začne platit za boj s pašeráky drog. Na listopad plánuje ve venezuelských vodách námořní cvičení, což vyvolalo zdvižené obočí u regionálního rivala Venezuely: Kolumbie.
Senátorka a bývalá kolumbijská ministryně obrany Martha Ramírezová vyzvala Unii jihoamerických národů (UNASUR) a Organizaci amerických států (OAS), aby „prodiskutovaly, zda je pro Latinskou Ameriku výhodné přinášet globální napětí."
Kolumbie je nyní jediným blízkým spojencem USA v Jižní Americe a každý rok získává od Kongresu stamiliony dolarů na protipovstalecké operace.
Venezuela se postavila v gruzínské krizi na stranu Moskvy a její regionální spojenec Nikaragua dokonce jako jediný další stát (vedle Ruska) uznala i nezávislost gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.
Rusko versus NATO
Problémy se však dají čekat i jinde. Spojené státy nyní ještě důrazněji prosazují členství Gruzie a Ukrajiny v Severoatlantické alianci a Rusko se cítí ohroženo i plánovanými raketovými základnami v Polsku a radarem v České republice. Právě z Česka je slyšet jeden z nejsilnějších hlasů vyjadřujících podporu Gruzii.
Objevily se názory, že by mělo NATO vztah k Moskvě přehodnotit, což se ale zatím nestalo. Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer však zatím naopak vyzývá k větší umírněnosti.
Tlak na změnu kurzu by však zřejmě zesílil, pokud by Kreml splnil svou hrozbu a zakázal aliančním jednotkám používat ruský prostor pro dodávky do Afghánistánu. Ruský velvyslanec v Afghánistánu tak pohrozil den poté, co přijel Scheffer a 26 velvyslanců NATO podpořit Gruzii přímo do Tbilisi.
Kvůli gruzínské krizi už Kreml nejméně na půl roku pozastavil společné mírové operace s NATO a také svou účast v programu Partnerství pro mír, který má budovat důvěru mezí aliancí, evropskými neutrálními státy a zeměmi bývalého Sovětského svazu.
Další, kdo přímo pocítil dopad současné krize, je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta hodlala poslat do Gruzie stovku pozorovatelů, kteří měli dohlížet na dodržování šestibodového francouzského plánu příměří mezi ruskými a gruzínskými jednotkami.
Debaty ohledně toho, kde se mohou pozorovatelé přesně pohybovat, trvaly týdny a nakonec ve čtvrtek ztroskotaly.
Korea a Írán
Ohroženy jsou také šestistranné rozhovory mezi Čínou, Ruskem, Jižní Koreou, Japonskem, USA a Severní Koreou o ukončení severokorejského zbrojního jaderného programu. A to právě v době, kdy Pchjongjang oznámil, že obnoví demontovaný reaktor v Jongbjonu.
Podobně je podle analytiků těžké představit si, že by nyní Moskva tlačila na Írán, aby zastavil svůj jaderný program.
Místo toho tento týden přinesla ruská a íránská média informace o tom, že Teherán a Moskva pokračují v jednáních o dodávkách ruských raket pro íránský systém protiletecké obrany. Do Íránu přitom už nedávno dorazilo 29 systémů Tor-M1 ruské výroby, za které dali Íránci 700 milionů dolarů.
Tahanice o jádro
Ruší se i bilaterální „jaderná" ujednání mezi Západem a Ruskem. Ve stejné chvíli, kdy do Karibiku plují první ruské válečné lodě od konce studené války, Bushova administrativa oznámila, že odstupuje od smlouvy, kterou přitom americký prezident poslal ke schválení do Kongresu teprve v květnu.
Tzv. Dohoda o jaderné spolupráci, která se projednávala dva roky a byla ještě nedávno vyzvedávána coby diplomatický majstrštyk, měla z Ruska učinit centrum přepracování vyhořelého jaderného paliva z amerických reaktorů rozesetých ve světě.
Zrušení dohody vysvětlil Bush Kongresu zcela otevřeně. Rusko přijde o miliardy dolarů kvůli „akcím vlády ruské federace, které jsou neslučitelné s mírumilovnými vztahy s jeho suverénním a demokratickým sousedem Gruzií."
Australský premiér Kevin Rudd nyní zase zkoumá zprávu parlamentní komise, doporučující odstoupit od dohody s Moskvou o prodeji uranu pro civilní jaderný program. Jeden z důvodů? Gruzie.
Rukavice teroristům?
Autoři Spojenými státy placeného programu na demontáž zbraní hromadného ničení v zemích bývalého Sovětského svazu dokonce varovali, že nynější pošramocené vztahy by mohly být zneužity teroristy k získání jaderného materiálu.
Nunn-Lugar Comprehensive Threat Reduction Act byl schválen roku 1992 a podle bývalého senátora Sama Nunna citovaného agenturou AP „už dříve přežil velice špatné vztahy mezi USA a Ruskem". To však neznamená, že tomu bude i nyní.
„Historie je plná příkladů, kdy pýcha a důstojnost v podstatě přemohly vlastní zájmy," říká Nunn.
„Samozřejmě jsem znepokojen," doplňuje druhý z autorů zákona, senátor Richard Lugar. „Věřím, že tato činnost je v zájmu obou zemí a je důležité pro některé z nás, abychom to neustále připomínali."
Spory o Arktidu
Celá současná situace je tím vážnější, že může vyostřit spory v oblasti potenciálního konfliktu mezi mocnostmi, Arktidě, kde oteplování planety zpřístupňuje naleziště energetických surovin.
Ještě nedávno bylo dobývání ropy a plynu v zóně věčného ledu považováno za příliš nákladné a hranice zde nebyly přesně vyznačeny. Teď však hrozí spory.
Rusové minulý rok umístili na dno pod severním pólem svou vlajku a prohlašují, že nejsevernější bod planety je ruský, protože je součástí Lomonosova hřbetu a tedy jen podmořským pokračováním eurasijského kontinentu. Hřbet však za součást svého území chtějí prohlásit i Dánsko a Kanada.
Teritoriální nároky v arktické oblasti, obsahující podle odhadů 90 miliard barelů ropy, vznesly také Spojené státy a Norsko.
Kanadský premiér Stephen Harper v pátek oznámil, že kvůli "ruským nárokům, ale i ruským testováním kanadského vzdušného prostoru a dalším znamením" Kanada posílí v oblasti svou vojenskou přítomnost.
Čtěte více: Kanada posílí vojsko v Arktidě. Obává se Ruska
