


Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.

Madrid proces oficiálně spustil v úterý poté, co se na něm dohodla vládní Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze s levicovou stranou Podemos. Ta jeho menšinovou vládu podporuje od roku 2023.
„Nechceme být jen majákem, ale věřím, že se staneme i semínkem a impulzem v boji proti vlně krajní pravice, která se snaží získat vliv. A uděláme vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ cituje mluvčího vlády britský deník The Telegraph.
Strana Podemos uvedla, že nová legislativa pomůže rozbít „institucionální rasismus, který pouze podporuje vykořisťování a rasistickou nenávist“.
Podle vládního návrhu budou moci o legální status požádat migranti bez dokladů, žadatelé o azyl nebo lidé, kteří k 31. prosinci 2025 žili ve Španělsku déle než pět měsíců. Žádosti bude možné podávat od začátku dubna do konce června, přičemž osoby s trestní minulostí jsou z tohoto procesu vyloučeny.
Žádosti mají být posouzeny do dvou týdnů. Úspěšní žadatelé poté získají právo pracovat „v jakémkoli odvětví a kdekoli“ na území Španělska, uvedla ministryně pro migraci Elma Saiz Delgado.
Lídr národně konzervativní strany Vox Santiago Abascal obvinil premiéra z toho, že se prostřednictvím migrace snaží „nahradit“ španělské obyvatelstvo. „Chce urychlit invazi. Musíme ho zastavit. Repatriace, deportace a návraty migrantů,“ prohlásil.
Liberální přístup Španělska k migraci se tak výrazně odklání od trendu v dalších evropských zemích. Státy jako Velká Británie, Německo či Dánsko naopak v poslední době oznamují zpřísnění pravidel a tvrdší postup vůči žádostem o azyl.



Země na jihu Evropy v posledních letech přijala miliony migrantů, z nichž podle analytického centra Funcas bylo na začátku roku 2025 přibližně 840 tisíc bez platného povolení k pobytu. Většina z nich – zhruba 760 – pochází podle CNN z Latinské Ameriky, zejména z Kolumbie, Peru a Hondurasu.
Přes Španělsko zároveň vede jedna z nejvytíženějších migračních tras ze západní Afriky, odkud se každoročně desítky tisíc lidí pokoušejí o nebezpečnou, zhruba dva tisíce kilometrů dlouhou cestu na Kanárské ostrovy.



Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla. A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.



Nové auto téměř za polovinu ceníkové ceny? V Německu ještě několik týdnů realita. Čínský BYD vsadil na velmi agresivní slevovou akci, která v kombinaci s vládním bonusem na elektromobily a plug-in hybridy srazila ceny všech modelů na sumy dlouho nevídané. Třeba nejmenší elektromobil Dolphin Surf tak stojí v přepočtu 300 tisíc.



Tenisový turnaj WTA v Austinu nabízí hráčkám místnost, v níž si mohou vybít vztek bez dohledu kamer.



Personální zemětřesení v čele Xboxu vyvolalo víc otázek než odpovědí. Phil Spencer po 38 letech v Microsoftu odchází a spolu s ním i původně zamýšlená nástupkyně Sarah Bond. Novou šéfkou se stává Asha Sharma, dosud spojená především s vývojem AI. Značka, která kdysi definovala konzolovou revoltu proti Sony, tak vstupuje do další fáze své existence – a nikdo netuší, jak bude vlastně vypadat.



Evropská komise zaslala do Česka dopis, v němž žádá vysvětlení, jakým způsobem Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Chce také ujištění, že Agrofert nedostane evropské peníze, dokud situace nebude vyjasněna. Ve středu to napsal server Seznam Zprávy. Babiš tvrdí, že odstranil střet zájmů tím, že vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust.