Kanada stáhne část lidí z velvyslanectví na Ukrajině. Zůstanou experti na bezpečnost
Vážení čtenáři, i nadále sledujeme situaci okolo Ukrajiny. Nové informace najdete v on-linu přenosu zde. Tuto reportáž jsme uzavřeli.
Kanada dočasně stáhne všechny pracovníky, kromě těch nezbytných, ze svého velvyslanectví na Ukrajině. Oznámilo to dnes kanadské ministerstvo zahraničí. Podobné rozhodnutí na začátku tohoto týdne učinily i Spojené státy a Británie, a to vzhledem k ruským vojenským aktivitám u ukrajinských hranic.
Kanada zároveň tým na velvyslanectví v Kyjevě posílí o specialisty na bezpečnost či zvládání konfliktu, oznámila kanadská diplomacie. "Společně rozšíří naši diplomatickou kapacitu a umožní nám dál vyhodnocovat a reagovat na vyvíjející se situaci na podporu Ukrajiny," píše se v prohlášení.
Ukrajinští vojáci v místě zvaném Zolote 4 už roky brání zemi před ruským zásahem. Nacházejí se jen několik stovek metrů od proruských separatistů
Dnešní protest podpořily organizace Ne základnám, komunistický svaz mládeže či uskupení levicových žen. Na akci vystoupil také neúspěšný kandidát na předsedu komunistů Josef Skála. Podle předsedy pořádajícího spolku a místopředsedy Komunistické strany Čech a Moravy Milana Krajči v dění kolem Ukrajiny "triumfují proválečné a antikomunistické síly" a česká vláda svým rozhodnutí přilévá olej do ohně. "Nechceme severoatlantický pakt NATO ve východní Evropě a v ČR," řekl Krajča. Zástupce komunistického svazu mládeže uvedl, že se "kapitalisté snaží sanovat své zisky imperialistickou válkou", pracující lid je proti a "váleční štváči musí být poraženi".
Stovka lidí se dnes odpoledne sešla u generálního štábu armády v Praze, aby protestovala proti poskytnutí zbrojního materiálu Ukrajině a proti NATO. Akci, která skončila zhruba po 40 minutách, pořádal spolek České mírové hnutí. Na pořádek dohlížela policie.
Maďarsko podle svého ministra obrany za současné situace kolem Ukrajiny nepovažuje za účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO.
Vedle Johnsona, který má v příštích dnech východní Evropu navštívit osobně, se na další vyjednávání o Ukrajině chystá i britský ministr obrany Ben Wallace. V příštím týdnu navštíví Česko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko.
Británie zvažovanými opatřeními reaguje na obavy západních zemí, že Rusko chystá invazi do Ukrajiny, u jejíchž hranic má na 100 000 vojáků. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, popírá, že by připravovala jakýkoliv útok proti svému západnímu sousedovi.
Británie uvažuje o tom, že kvůli napětí mezi Ukrajinou a Ruskem do východní Evropy pošle více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Ministerský předseda Boris Johnson, kterého brzy čeká telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, má podle agentury DPA možnosti posoudit tento víkend. Londýn navíc chystá zpřísnění protiruských sankcí. Ty nové má oznámit v pondělí.
Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. The New York Times ale už v pondělí napsal, že prezident uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy. Konkrétně v minulosti média zmínila i Rumunsko.
"V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc," citovaly agentury amerického prezidenta. CNN jeho vyjádření vnímá tak, že Washington své vojáky přesune výhradně do států, které jsou členy Severoatlantické aliance. Pentagon už dříve uvedl, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.
Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na dnešek podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden.
Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.
"V případě vpádu Ruské federace na Ukrajinu bych očekával, že opatření proti (plynovodu) Nord Stream 2 budou součástí významných, kolosálních hospodářských důsledků, které by Rusko za takového scénáře postihly," řekl podle agentury TASS americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan při setkání s novináři.
Rusko svým silám v blízkosti hranic s Ukrajinou začalo v rámci dodávek lékařských potřeb posílat i krev, která by mohla být podána zraněným vojákům, píše agentura Reuters s odkazem na tři nejmenované americké činitele. Jde podle nich o další ukazatel ruské bojové připravenosti.
Rusko má u Ukrajiny pozemní, vzdušné, námořní i další formace, řekl nejvyšší americký generál. Ministr obrany USA nemá konflikt za nevyhnutelný.
Ačkoli podle diplomatů v OSN bude zřejmě jakýkoliv pokus o zablokování pondělní schůze neúspěšný, Rusko naznačilo, že hlasování v této věci spustí. "Doufejme, že další členové RB OSN nepodpoří toto zjevné divadlo, které je ostudné pro pověst Rady bezpečnosti OSN," uvedl dnes na Twitteru zástupce ruského velvyslance při OSN. USA podle něj jednání rady navrhly na základě "nepodložených nařčení a předpokladů".
Rusko v odvetě za sankce Evropské unie rozšířilo seznam představitelů zemí a institucí EU, kterým zakázalo vstup do země, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní seznam osob, kterým zakázalo vstup do Ruska, ale zatím nezveřejnilo. Krok podle prohlášení ruské diplomacie postihne především vedení evropských soukromých vojenských společností, které působí v různých regionech světa, ale také představitele bezpečnostních složek, zákonodárných a výkonných orgánů řady členských států, kteří jsou podle Moskvy "osobně zodpovědní za protiruskou politiku" a za kroky "omezující práva ruskojazyčných obyvatel a médií".
Ukrajina ve sporu s Ruskem nepotřebuje paniku, napětí se nyní nevyhrocuje, i když se to do budoucna nedá vyloučit, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci také apeloval, že Západ by měl otevřeně říct, zda Ukrajina jednou vstoupí do Severoatlantické aliance. Kromě členství v NATO nevidí pro svou zemi prezident žádné jiné bezpečnostní záruky.
"Nepotřebujeme paniku (ohledně případné ruské invaze), potřebujeme stabilizovat naši ekonomiku," zdůraznil Zelenskyj podle agentury AFP.
Do České republiky příští týden přijede vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Bude jednat s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou i náměstky ministryně obrany Danielem Blažkovcem a Janem Havránkem. Uvedl to Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany. V pondělí do Prahy zavítá také britský ministr obrany Ben Wallace, jednat s ním bude ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
NATO je připraveno posílit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě, řekl dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. NATO je podle něj také nadále otevřené dialogu s Moskvou, informovala agentura Reuters.
"Ze strany NATO jsme připraveni zapojit se do politického dialogu. Jsme ale také připraveni odpovědět v případě, že se Rusko rozhodne pro konfrontaci v ozbrojeném konfliktu," řekl Stoltenberg v Bruselu na on-line konferenci.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
"Vladimir Putin uvedl, že ruská strana pečlivě prostuduje písemné odpovědi na návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které 26. ledna obdržela od Spojených států a NATO, a poté rozhodne o svých dalších krocích," uvedl Kreml v prohlášení.
Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis po jednání s místopředsedou sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL) Česku poděkoval za "morální i konkrétní podporu" v konfliktu s Ruskem. Středečním schválením daru dělostřelecké munice se podle něj Česko zařadilo mezi země, které Ukrajině poskytly konkrétní vojenskou podporu. Zatím takových zemí není mnoho, uvedl na tiskové konferenci Perebyjnis.
Hospodářské sankce by byly součástí širší reakce Západu vůči Rusku v případě, že by ruská armáda napadla Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan. Další opatření by se podle něj dotkla plynovodu Nord Stream 2, kontroly vývozu zboží a zahrnovaly by větší ochranu amerických spojenců v Evropě.
"V případě vpádu Ruské federace na Ukrajinu bych očekával, že opatření proti (plynovodu) Nord Stream 2 budou součástí významných, kolosálních hospodářských důsledků, které by Rusko za takového scénáře postihly," řekl podle agentury TASS diplomat při setkání s novináři.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ve svém dnešním projevu k národu vyzdvihl důležitost společných armádních cvičení, která Bělorusko v únoru uspořádá s Ruskem na jihu země. Bělorusko tyto manévry podle Lukašenka potřebuje, aby v případě potřeby mohlo chránit své jižní pohraniční oblasti sousedící s Ukrajinou.
Reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro rozhlasové stanice.
Rusko se zaměří na destabilizaci Ukrajiny spíš diverzními akcemi než totální ofenzivou, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz slovenský novinář a velký znalec tohoto konfliktu Tomáš Forró. V zemi strávil mnoho času na obou stranách fronty a napsal o tom knihu s názvem Donbas. Před pěti lety jako první reportér hovořil s Čechy bojujícími v řadách proruských separatistů.
Čtvrteční telefonát mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským "neprobíhal dobře", napsal server CNN s odkazem na zdroj z ukrajinské diplomacie. Bílý dům to následně označil za nepravdu.
Biden podle zdroje z ukrajinské strany Zelenského varoval, že "ruský útok hrozí bezprostředně a že invaze je nyní prakticky jistá". Mělo by k ní dojít, až v průběhu února zamrzne na Ukrajině půda. Ukrajinský prezident Zelenskyj naopak trvá na tom, že ruská hrozba je sice nebezpečná, ale není jisté, že k útoku skutečně dojde. Hlavy obou států podle informací z americké strany vedly "vážný" a "produktivní" rozhovor po dobu asi hodiny a 20 minut.
Rada bezpečnosti OSN se nejspíše bude poprvé věnovat současné krizi kolem Ukrajiny, která čelí hrozbě ruské invaze. Spojené státy ve čtvrtek požádaly, aby se v této věci orgán OSN odpovědný za zajištění světového míru sešel v pondělí v New Yorku.
"Rusko se dopouští dalších destabilizačních akcí namířených proti Ukrajině a představuje jasnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost i Chartu OSN," uvedla podle agentury Reuters v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. "Toto není okamžik, kdy bychom měli vyčkávat a přihlížet. Nyní je zapotřebí plné pozornosti Rady bezpečnosti a my se v pondělí těšíme na přímou a účelnou diskusi," dodala.
Kterýkoliv člen rady může požádat o procedurální hlasování, které může zasedání zablokovat. K tomu je zapotřebí alespoň devět z patnácti hlasů, přičemž stálí členové - Čína, Rusko, USA, Británie a Francie - v tomto případě nemohou uplatnit právo veta. Podle diplomatů v OSN bude zřejmě jakýkoliv případný pokus o zablokování pondělní schůze neúspěšný.
Od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se Rada bezpečnosti kvůli Ukrajině sešla mnohokrát. Kvůli ruskému právu veta však v této věci nikdy nebyla schopna podniknout zásadní kroky.
Ukrajinský prezident Zelenskyj hovořil se svým americkým protějškem Bidenem o možnostech zmírnění napětí s Ruskem. Probrali také finanční pomoc.
Německý kancléř Olaf Schloz 7. února zavítá do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probral mimo jiné společnou snahu předejít další agresi Ruska vůči Ukrajině. Oznámila to dnes kancelář prezidenta Spojených států. USA společně s evropskými spojenci dojednávají plán protiruských sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a Německo v tomto směru čelí výzvám k odchodu od plynovodu Nord Stream 2.
Nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet. Po svém prvním jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to dnes v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Aliance podle něj zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují i českou suverenitu. Česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další pomoc, řekl také Lipavský.
NATO uvažuje o nasazení svých jednotek na Slovensku, cituje Denník N ministra zahraničí Ivana Korčoka s tím, že bližší informace neposkytl a jedná se pouze o úvahy.
Server Sky News dříve uvedl, že aliance zvažuje vytvoření tisícičlenné jednotky v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, a právě na Slovensku.
Jeden z hlavních představitelů proruských separatistů na východní Ukrajině Denis Pušilin podle ruské agentury Ria Novosti požádal Moskvu o vojenskou techniku, s jejíž pomocí by se mohli povstalci bránit bezpilotním letounům používaným ukrajinskými silami. Děje se tak v situaci, kdy vrcholí napětí ve vztazích Ruska a Západu kvůli obavám, že Moskva chystá invazi na Ukrajinu.
Ve středu vyzval Moskvu k poskytnutí zbraní samozvané Luhanské a Doněcké lidové republice na východní Ukrajině tajemník ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak. List Ukrajinska pravda k tomu napsal, že Rusko podporuje povstalce vojensky i dodávkami zbraní a vojenské techniky již osm let. Současně ale Rusko své zapojení do konfliktu na východní Ukrajině, který se rozhořel v roce 2014 mezi separatisty a ukrajinskými vládními silami, popírá.
Připomeňme, že Rusko v návrhu, předloženém Spojeným státům v polovině prosince, požadovalo od Američanů, aby zaručili, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhnou z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Ruští představitelé opakovaně říkali, že očekávají od USA písemnou a podrobnou odpověď.
Washington podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Anthonyho Blinkena dal jasně najevo, že nehodlá jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Vyjádřil ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.
"Na hlavní otázku v tomto dokumentu není pozitivní reakce. Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace," uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov.
O dalších krocích Moskvy rozhodne prezident Vladimir Putin. Z Kremlu dnes zaznělo, že existuje prostor pro pokračování dialogu se Spojenými státy, ale Washington podle mluvčího ruského prezidenta nezohlednil hlavní bezpečnostní požadavky Ruska. Moskva ovšem nechce dělat předčasné závěry, uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Rusko podle něj potřebuje čas na analýzu odpovědi USA a NATO a se svými komentáři nebude spěchat, píše agentura TASS. Putin už písemné odpovědi četl, řekl Peskov novinářům.
Odpovědi Spojených států na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají pozitivní reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO, uvedl podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Reakce USA dávají naději na zahájení vážného dialogu, ale pouze o druhořadých otázkách, nikoli o zásadních problémech, dodal šéf ruské diplomacie. Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal ruské diplomacii písemnou odpověď Washingtonu na požadavek Moskvy ohledně poskytnutí bezpečnostních záruk ve středu večer.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil naději, že současné napětí v rusko-ukrajinských vztazích se podaří snížit diplomatickou cestou. Zopakoval přitom, že Kyjev neplánuje žádnou ofenzivu na východě země, z čehož ho v posledních týdnech Moskva obviňuje. Jediné prostředky, které hodlá Ukrajina použít, jsou diplomatického a ekonomického rázu. Kuleba ale zároveň varoval, že pokud se Moskva rozhodne zaútočit, Ukrajina odpoví protiútokem.
Moskva podle ukrajinského ministra vyzvala Kyjev, aby zahájil přímá jednání s proruskými separatisty v oblasti ukrajinského Donbasu. Tento požadavek však dnes Kuleba odmítl.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Reuters uvedl, že ruských vojáků okolo hranic každým dnem přibývá. Podle svých slov ale doufá, že uspěje diplomacie a konflikt se podaří odvrátit.
Moskvě jde především o destabilizaci Ukrajiny, dodal šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.
Čínský ministr prohlásil, že všechny strany zapojené do dění kolem Ukrajině by měly zachovat klid a zdržet se akcí, které vyvolávají napětí a krizi ještě více prohlubují. Bezpečnost jedné země nemůže být na úkor bezpečnosti jiných států a regionální bezpečnost nelze zajistit posilováním nebo dokonce rozšiřováním vojenských bloků, řekl Wang I šéfovi americké diplomacie.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středečním telefonátu se svým čínským protějškem Wangem I zdůraznil ekonomická rizika případné další ruské agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Wang I vyzval všechny strany k zachování klidu.
Především o napětí mezi Ruskem a Ukrajinou bude dnes hovořit český ministr zahraničí Jan Lipavský při svém prvním setkání se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. V bruselské centrále NATO budou jednat mimo jiné o posilování východního křídla aliance či o možnostech podpory Ukrajiny. Řeč bude také o české pozici v rámci třicetičlenného vojenského bloku.
Kanada rozšíří a o tři roky prodlouží svou vojenskou výcvikovou misi na Ukrajině, oznámil dnes tamní premiér Justin Trudeau. Jeho kabinet zároveň do východoevropské země, u jejíž hranic shromažďuje své jednotky Rusko, pošle blíže neurčené nesmrtící zbraně. Informovala o tom agentura AP. Kyjevu chce Ottawa pomoci i sdílením zpravodajství a s obranou vůči kybernetickým útokům.
"Dnes večer jsme Rusku předali písemný návrh 30 spojenců NATO, který zahrnuje široký záběr témat. … Znovu se snažíme s Ruskem jít cestou dialogu, jsme ale zároveň připraveni na nejhorší," uvedl Stoltenberg.
NATO doufá v dobré vyřešení vypjaté situace okolo Ukrajiny a Ruska, je ale připraveno na nejhorší, řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj Moskvě nabídlo jednání o zlepšení vzájemných vztahů, odmítá ale vyslyšet ruský požadavek, aby aliance mezi své členy nepřijala Ukrajinu, píší tiskové agentury.
"Napětí stoupá," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu. "Vidíme další vojáky nejenom na Ukrajině a v jejím okolí, ale nyní i v Bělorusku, kde Rusko nasazuje tisíce vojáků, stovky letounů, systémy protivzdušné obrany S-400 a mnoho dalších vyspělých technologií," uvedl Stoltenberg, podle kterého se to vše odehrává pod záminkou cvičení.
V Paříži se protáhla dnešní čtyřstranná schůzka o urovnání konfliktu mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny.
Vyjednávači ve francouzské metropoli rokovali v takzvaném normandském formátu, kdy dialog Kyjeva a Moskvy zprostředkovávají Francie a Německo. Na závěr přijali prohlášení, ve kterém vyjádřili podporu bezpodmínečnému dodržování příměří bez ohledu na rozpory a rozdílné názory ohledně dalších ustanovení minských mírových dohod.
Ukrajinský kancléř Andrij Jermak, který se schůzky zúčastnil, upozornil, že jde o první společně přijatý dokument od roku 2019. Další schůzka ve stejném formátu by podle něj mohla následovat za dva týdny v Berlíně.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Česko podporuje Ukrajinu a snaží se diplomatickou cestou, aby odradilo od vojenské agrese na jejím území. Současně je připraveno i na horší scénáře. O situaci bude příští týden jednat bezpečnostní rada státu, dodal.
Na politice otevřených dveří NATO se nic nezmění, řekl Blinken po doručení americké odpovědi na ruské požadavky. Očekává další jednání s Lavrovem.
Na politice otevřených dveří NATO se nic nezmění, řekl Blinken po doručení americké odpovědi na ruské požadavky. Očekává další jednání s Lavrovem.
Moskva nedovolí, aby se donekonečna protahovaly diskuse o bezpečnostních požadavcích Ruska v souvislosti s Ukrajinou a východní Evropou. Pokud nedostane odpovědi na své návrhy, přijde s odvetnými opatřeními, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů.
Velvyslanec USA v Moskvě přijel na ruské ministerstvo zahraničí, aby předal odpovědi USA a NATO na ruský požadavek bezpečnostních záruk. "Předal dva dokumenty - jeden od Spojených států, druhý od Severoatlantické aliance," napsal na svém webu list Kommersant.
Ukrajina si na americkém žebříčku nejsilnějších armád světa oproti loňsku polepšila o tři příčky a postoupila na 22. místo mezi 140 hodnocenými státy. V Evropě jsou ukrajinské ozbrojené síly pokládány za šesté nejsilnější, uvedla dnes ukrajinská agentura Unian s odvoláním na žebříček Global Firepower Index 2022. Česko v tomto hodnocení skončilo na 41. příčce. Rusko, na seznamu figuruje v trojici světových lídrů na druhé příčce, hned za Spojenými státy a před Čínou.
Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Na dnešním jednání o tom rozhodla vláda. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny. "Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity," uvedla k rozhodnutí vlády Černochová.
Evropská unie podle předsedy Evropské rady Charlese Michela usiluje hlavně o diplomatické řešení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, reakcí na případnou ruskou agresi by byla odvetná opatření. Michel to dnes řekl na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Eduardem Hegerem po jejich jednání v Bratislavě.
"Hrozba proti Ukrajině je hrozbou proti Evropě. Budeme podporovat snížení napětí nejdříve diplomatickou cestou. Pokud by to selhalo, budou restriktivní a přísná opatření proti Rusku, pokud by se dopustilo agrese," uvedl Michel.
Vláda Spojených států se domnívá, že Rusko by mohlo "použít vojenskou sílu" proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová dnes uvedla, že blíže nespecifikovaný ruský útok očekává asi do poloviny února. Dodala však, že neví, zda Moskva v tomto směru učinila "definitivní rozhodnutí".
V běloruském městě Brest, které leží těsně u polských hranic a zhruba 50 kilometrů od Ukrajiny, byl umístěn prapor ruských výsadkářů. Informovala o tom dnes polská agentura PAP a stanice TVN 24 s odvoláním na investigativní organizaci Conflict Intelligence Team (CIT), která se věnuje monitorování aktivit ruské armády.
V Brestu se nacházejí bojová obojživelná vozidla, obrněné transportéry i nákladní automobily, píše na svém webu TVN 24. Vlak s vojáky a technikou podle televizní stanice přijel z ruské Ivanovské oblasti, kde sídlí 217. výsadkový pluk ruské armády. Příjezd vlaku podle investigativců potvrzují fotografie zveřejněné běloruským ministerstvem obrany. To uvedlo, že ruští vojáci se zúčastní inspekce sil rychlé reakce svazového státu Běloruska a Ruska. Společné manévry běloruských a ruských jednotek mají trvat do 20. února.
Kybernetický útok na několik hodin vyřadil z provozu propagační stránky ukrajinského státu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské ministerstvo zahraničí, které web spravuje.
Útok zasáhl web Ukraine.ua, který se snaží propagovat moderní tvář Ukrajiny v cizině. Fungovat začal znovu popoledni, uvedlo ministerstvo bez bližších podrobností.
Už v polovině ledna postihl ukrajinské instituce jiný rozsáhlý kybernetický útok, z něhož Kyjev obvinil Moskvu.
Pokud se Rusko rozhodne pro eskalaci, samozřejmě to udělá v oblastech, kde jsou lidé, kteří mají historické nebo rodinné vazby na Rusko. Takovým místem může být Charkov, uvedl nedávno pro deník Washington Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak na hrozbu invaze pohlížejí samotní obyvatelé města ležícího asi 40 kilometrů od ruských hranic?
Šest amerických stíhaček F-15 dnes přistálo na estonské letecké základně, kde mají být nasazeny týden a půl v rámci posilování východního křídla Severoatlantické aliance kvůli sporům s Ruskem o Ukrajinu.
Rusko naopak do Běloruska vysílá své stíhačky Su-35 z východní části země, podle serveru Topwar.ru má jít celkem o dvanáct strojů.
Německo poskytne ukrajinské armáda 5000 vojenských přileb, oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Zatímco některé členské státy Severoatlantické aliance dodávají Kyjevu kvůli vyhrocenému napětí s Ruskem zbraně, Berlín to odmítá. Kancléř Olaf Scholz nesouhlas s dodávkami zbraní vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii.
Německo zastává názor, že nebude Ukrajině poskytovat žádné zbrojní vybavení, které lze využít k zabíjení. To se týká i obranných prostředků, které lze použít k likvidaci protivníka. Berlín ale z části vyhověl žádosti Ukrajiny o vojenské přilby. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk před týdnem deníku Handelsblatt řekl, že Kyjev nutně potřebuje 100 000 přileb a neprůstřelných vest pro dobrovolníky, kteří se hlásí do armády.
Rusko očekává od Spojených států odpovědi na své otázky ohledně Ukrajiny a bezpečnosti, nevidí ale prostor pro zapojení Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE) do rozhovorů. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Kdo je ruský ministr obrany Sergej Šojgu? Přečtěte si profil na Aktuálně.cz.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že ruská invaze nyní nehrozí, protože ruská armáda nemá u hranic na takovou akci dost vojáků a techniky. Zároveň obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se záměrně snaží šířit paniku.
Británie nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina, řekla stanici Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Podobným způsobem se v úterý vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který rovněž varoval před obřími globálními následky případné ruské agrese.
"Nic nevylučujeme," řekla Trussová k otázce osobních sankcí na Putina. "Předložíme nový zákon, který zpřísní náš sankční režim, abychom mohli cílit na více společností a jednotlivců v Rusku. Předložíme to v příštích dnech," dodala.
Británie již nyní Ukrajině poskytuje obranné zbraně a ekonomickou podporu, připomněla šéfka britské diplomacie. "Naléháme na Rusko, aby upustilo od plánů na invazi a dáváme velmi jasně najevo, že pokud by ji provedli, přineslo by to Rusku vážné ekonomické náklady," řekla.
Dobré ráno,
dnes se uskuteční řada schůzek o krizi na Ukrajině a možné invazi Ruska. V Paříži se sejdou zástupci Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa v takzvaném normandském formátu. Britský ministr obrany Ben Wallace jedná v centrále NATO v Bruselu a poté ho v Berlíně čeká rozhovor se svou německou kolegyní Christine Lambrechtovou. V Moskvě v parlamentu mezitím vystoupí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Podle Bidena nedošlo k žádným změnám u ruských sil rozmístěných u ukrajinských hranic. Ujistil, že nemá v úmyslu vyslat americké jednotky na Ukrajiny, ale uvedl, že v nejbližší době by se mohla do regionu přesunout část z 8500 amerických vojáků, kteří kvůli krizi byli uvedeni do bojové pohotovosti.
Biden podle Reuters uvedl, že zváží uvalení sankcí přímo na Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Nemá v úmyslu tam vyslat americké vojáky.
Pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, zaplatí Moskva za agresi vysokou cenu, prohlásili německý kancléř Scholz a francouzský prezident Macron.
Česko nabídlo do pohotovostních sil NATO chemické jednotky. Obrana zvažuje i příspěvek východním členům NATO. V únoru to projednají ministři obrany.
Německo s Francií očekávají od Ruska omezení napětí na východě Ukrajiny, shodli se Scholz s Macronem. Oba trvají na diplomatickém řešení sporu.
"Pro Ukrajinu není místo v NATO. Když se na Ukrajině měnila moc, tak toto hnutí, které bylo všechno, jen ne demokratické, bylo převratem, při němž bylo zabito 50 lidí. Šlo o následující: Ukrajina jde na Západ, u Ruska není co hledat, v EU bude med a mléko," citoval web prezidentova slova. Ukrajinu přitom Milanović označil za nadále jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí.
"My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka," řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.
Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. Informovala o tom chorvatská média.
Na kyjevském letišti přistál americký vojenský letoun se zásilkou vojenského vybavení a munice. Jde o třetí dodávku z balíku vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč) poskytované Ukrajině v době, kdy čelí hrozbě možného vojenského útoku ze strany Ruska, napsala agentura Reuters.
Ministři zahraničí České republiky, Slovenska a Rakouska při únorové návštěvě Ukrajiny navštíví i linii dotyku, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Jednat budou se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou.
V souvislosti s hrozbou ruské agrese vůči Ukrajině se 1. února sejde Bezpečnostní rada státu, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že stále věří v diplomatické řešení.
Deeskalace situace na hranicích Ukrajiny se nedaří, řekl ministr zahraničí Lipavský. V případě ruské agrese je v Evropské unii a NATO shoda na rychlé a silné odpovědi, uvedl ministr.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský apeloval na české občany, aby necestovali do příhraničních oblastí na východě a severu Ukrajiny.
České firmy podle státní agentury CzechTrade zatím své obchody na Ukrajině neutlumují. Situace na trhu je stále standardní, agentura nemá žádné informace, že by byly zrušené nebo zpožděné dodávky do země. Namístě je ovšem zvýšená obezřetnost. Firmy by měly objednávky dodávat až po obdržení platby a při uzavírání nových smluv by měly s právníky detailně probrat body týkající se mimořádných okolností. ČTK to sdělila ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenko.
Může ruská armáda na rozkaz Vladimira Putina obsadit východní Ukrajinu, včetně druhého největšího ukrajinského města Charkova? Zřejmě může, ale za cenu velkých ztrát a s nejistým výsledkem. Přečtěte si text na Aktuálně.cz.
Prezidenti Ruska a Francie, Vladimir Putin a Emmanuel Macron, si do konce tohoto týdne zavolají, aby po telefonu prodiskutovali situaci na Ukrajině. Uvedl to Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zneškodnila skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami, která chystala útoky v zemi.
Krizový štáb ministerstva zahraničí se dnes bude zabývat mimo jiné ochranou zaměstnanců velvyslanectví a českých občanů na Ukrajině. Po jednání štábu je v plánu od 15:00 tisková konference ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v Černínském paláci.
"Jsme připraveni učinit nezbytné kroky k ochraně našich zaměstnanců a občanů České republiky, kteří se na území Ukrajiny nacházejí. Za tímto účelem na úterý svoláváme krizový štáb. Už nyní se k situaci na Ukrajině schází pracovní skupina každý den," uvedla v pondělí na dotaz mluvčí ministerstva Lenka Do. V pondělí zatím stažení rodinných příslušníků pracovníků velvyslanectví nebo přímo zaměstnanců nebylo na stole.
NATO a evropští lídři po dnešním on-line jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem potvrdili jednotný postup vůči Moskvě. Další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga vážné dopady. O tvrdých následcích podle agentury AFP po videokonferenci hovořil i Berlín. Londýn v prohlášení zmínil případné bezprecedentní sankce, napsala agentura Reuters.
"Shodujeme se, že další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít vážné následky," napsal Stoltenberg na twitter po jednání, kterého se účastnili lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Británie a zástupci Evropské unie.
Ukrajinská vláda stáhla z parlamentu zákon s pravidly pro reintegraci Krymu a Donbasu. Splnila tím ruskou podmínku pro středeční schůzku v Paříži.
Americký list The New York Times (NYT) v pondělí napsal, že Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5 000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině. Spojené státy mají desítky tisíc vojáků rozmístěných v Evropě, a to i mimo období krize.
Zmíněné jednotky byly uvedeny do pohotovosti na pokyn prezidenta Joea Bidena a na základě doporučení ministra obrany Lloyda Austina. "Jsou připraveny reagovat na řadu nepředvídaných událostí, včetně podpory sil rychlé reakce NATO v případě jejich aktivace," řekl Kirby. Zároveň poznamenal, že jde o "ujištění pro naše spojence v NATO".
Spojené státy kvůli krizi na Ukrajině uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 vojáků, oznámil Pentagon. O jejich nasazení v Evropě nebylo rozhodnuto.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken potvrdili jednotný postoj k ruské hrozbě pro Ukrajinu. Po společném jednání to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož budou EU i Spojené státy nadále spolupracovat na přípravě sankcí pro případ, že by Rusko sousední zemi napadlo.
"Jednali jsme o potřebě navýšení alianční schopnosti být vidět v zemích, které jsou na dotyku s Ukrajinou a Ruskem nebo Běloruskem. Vedle Pobaltí jde i o Rumunsko," řekl Fischer. "V tomto smyslu jsem také apeloval na premiéra (Petra Fialu) minulý týden, aby vláda ČR byla připravena na vyslání jednotek na jihovýchodní křídlo aliance," dodal.
O situaci na lotyšsko-běloruské hranici, napětí na Ukrajině nebo o spolupráci mezi Lotyšskem a Českou republikou dnes v Praze jednal lotyšský ministr obrany Artis Pabriks. Setkal se s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) nebo s předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavlem Fischerem (nezávislý).
"NATO bude nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany," uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Polsko se ještě nerozhodlo o vojenské pomoci Ukrajině, ale určitě do země nepošle vojáky, uvedl v pondělí šéf Národního bezpečnostního úřadu. "O přítomnosti naší armády na území Ukrajiny nemůže být řeč," řekl novinářům Pawel Soloch.
Prakticky každý druhý Ukrajinec se domnívá, že hrozba ruského útoku na ukrajinské území v blízké budoucnosti je reálná. Vyplývá to z celostátního průzkumu veřejného mínění, který ve dnech 20. a 21. ledna provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut. Naopak přibližně 40 procent dotázaných předpokládá, že Moskva vojenskou invazi nepodnikne.
Konkrétně se 48,1 procenta respondentů domnívá, že hrozba napadení jejich vlasti během letošní zimy nebo jara Ruskem je reálná. Oproti tomu 39,1 procenta účastníků průzkumu věří, že se invaze neodehraje. Dalších 12,8 procenta dotázaných nedokázalo na otázku ohledně této možnosti odpovědět. Sociologové konstatovali, že ve srovnání s polovinou prosince loňského roku se situace prakticky nezměnila.
Kreml obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov tak reagoval na informace, že se NATO v reakci na aktivity Ruska v blízkosti ukrajinských hranic rozhodlo vyslat další lodě a letadla k posílení obrany svých východoevropských členů. "Pokud jde o konkrétní činnost, vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste," řekl podle agentury TASS novinářům kremelský mluvčí. Podle Reuters dále prohlásil, že informace přicházející ze Západu jsou plné "hysterie" a "protkané lží".
Na pozadí stoupajícího napětí mezi Ruskem a NATO kvůli Ukrajině zahájilo ruské námořnictvo velké cvičení v Baltském moři, píše ruská agentura Interfax.
Podívejte se na záběry dlouhé řady ruských tanků, které míří k ukrajinským hranicím.
Přesun ruských tanků T-72 k hranicím s Ukrajinou (21. 1. 2022)
Pokud Rusko napadne Ukrajinu, bude to krvavá válka, srovnatelná s tou v Čečensku. Uvedl to britský premiér Boris Johnson.
Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
Kreml obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Reagoval tak na informace o vyslání lodí a letadel NATO k posílení obrany východní Evropy.
Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo dnes NATO v prohlášení. Cílem je "posílit odstrašující přítomnost" v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států.
Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují i Spojené státy.
V úterý se sejde krizový štáb ministerstva zahraničí. Řešit bude mimo jiné nezbytné kroky k ochraně zaměstnanců a českých občanů na Ukrajině.
Lotyšská vláda vyzvala své občany, aby necestovali na Ukrajinu, pokud to není nezbytně nutné.
Ruské akcie po zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny ztrácejí přes šest procent. Rubl k dolaru je nejníže od podzimu 2020.
České ministerstvo zahraničí aktuálně nepřipravuje stažení rodinných příslušníků pracovníků velvyslanectví na Ukrajině či přímo jejích zaměstnanců. Uvedla to mluvčí resortu Lenka Do. K dění na Ukrajině se každodenně na ministerstvu schází pracovní skupina, která situaci průběžně vyhodnocuje.
Rusko informovalo irskou vládu, že chce pořádat vojenské námořní manévry poblíž břehů Irska. Sdělil to mluvčí kabinetu s tím, že Dublin tento krok nevítá. Manévry se mají konat v mezinárodních vodách, 240 kilometrů od irského pobřeží.
Pracovníky svého velvyslanectví na Ukrajině začala stahovat i Velká Británie, uvedla stanice BBC. Britské úřady uvedly, že neví o žádné konkrétní hrozbě, na zastupitelském úřadu nicméně zůstane jen asi polovina pracovníků.
Ukrajina říká, že rozhodnutí USA odvolat rodiny diplomatů z Kyjeva je předčasné. Mluvčí ukrajinské diplomacie krok označil za přehnaný.
Evropská unie nehodlá odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny, u jejíchž hranic je stále připravena k akci ruská armáda. Sedmadvacítka zatím nevidí důvod pro jejich stažení, které v neděli oznámily Spojené státy. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož pokračují vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou. O jejich posledním vývoji bude dnes evropské spojence informovat americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až pět tisíc vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině. Napsal list The New York Times s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy. Takový krok by mířil přesně proti bezpečnostním požadavkům Moskvy a znamenal by posun v americké strategii, jejímž cílem dosud bylo vyhnout se konfrontaci a provokacím, píše list. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.
Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Americké ministerstvo zahraničí rovněž povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Ministerstvo zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené a že oznámení neznamená evakuaci. Tento krok byl zvažován již nějakou dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovalo ministerstvo.
Blinken se k zástupcům vlád evropské sedmadvacítky připojí na dálku a seznámí je s výsledkem pátečního jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Blinken po něm uvedl, že Washington je připraven písemně odpovědět na ruské požadavky, když Moskva zareaguje na obavy Západu týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic má Rusko na 100 000 vojáků a těžkou techniku.
Probrat poslední vývoj kontaktů s Ruskem a koordinovat společnou pozici k napětí na Ukrajině chtějí dnes ministři zahraničí zemí Evropské unie se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.
Diplomaté očekávají, že spojenci potvrdí svůj záměr reagovat na případný ruský vpád do sousední země tvrdými ekonomickými sankcemi, o jejich konkrétní podobě se však bavit nebudou. První zasedání s unijními kolegy čeká českého ministra zahraničí Jana Lipavského.
Na Ukrajinu dorazilo druhé letadlo s vojenskou municí z USA. Přivezlo přes 80 tun zbraní, napsal na Twitteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Spojené státy slíbily Ukrajině celkové dodávky vojenského materiálu za 200 milionů dolarů.
The second bird in Kyiv! More than 80 tons of weapons to strengthen Ukraine's defense capabilities from our friends in the USA! And this is not the end 😌 🇺🇦🤝🇺🇸
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) January 23, 2022
P.S. the cargo arrived under dependable protection 🐶@WhiteHouse @congressdotgov @USEmbassyKyiv @UKRintheUSA pic.twitter.com/ReNaj9tRds
Ministr zahraničí USA Blinken ujistil, že Německo nepochybně sdílí ohledně Ukrajiny obavy Washingtonu. Vyjádření některých německých představitelů i neochotu Německa poskytnou Ukrajině zbraně německé výroby kritizoval v sobotu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. V souvislosti se svými výroky o poloostrově Krym nebo ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi pak rezignoval šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach.
Německý kancléř Olaf Scholz v neděli v rozhovoru s listem Süddeutsche Zeitung vyzval při zvažování protiruských sankcí k opatrnosti. "Musíme také zvážit důsledky, které to pro nás bude mít," citovala Scholze agentura Reuters. Kancléř doplnil, že jakékoli sankce by měly dopad i na Německo.
V centru gruzínského hlavního města se schází lidé, aby vyjádřili podporu Ukrajině. Většina z nich zamířila přímo k ambasádě. Tbilisi stejně jako Kyjev stojí o vstup do NATO a čelí proto tlaku ze strany Moskvy. Informovala o tom Česká televize.
Ministr zahraničí Blinken zároveň poznamenal, že pokud na Ukrajinu přijde agresivním způsobem jediný další příslušník ruských sil, vyvolá to vážnou odezvu.
Na dotaz televize CBS, zda mají Spojené státy v souvislosti s Ukrajinou svázané ruce, jelikož potřebují ruskou podporu v rozhovorech o íránském jaderném programu, Blinken odpověděl, že "ani v nejmenším".
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli televizi CNN řekl, že uvalit ekonomické sankce na Rusko by v tuto chvíli podrývalo schopnost Západu odradit Moskvu od případné agrese vůči Ukrajině.
"Pokud jde o sankce, tak smyslem těchto sankcí je odradit Rusko od agrese. Takže pokud budou uvaleny, ztratíte odrazující účinek," uvedl Blinken v rozhovoru se CNN.
Rusko bude čelit tvrdým ekonomickým sankcím, pokud dosadí do vedení Ukrajiny loutkovou vládu, varoval britský vicepremiér Dominic Raab. "Jestliže se Rusko pokusí napadnout Ukrajinu, nebo dosadit tam loutkový režim, bude to mít velmi vážné důsledky," řekl Raab stanici Sky News. Zároveň dodal, že je podle něj "extrémně nepravděpodobné", že by Británie vyslala na obranu Ukrajiny své vojáky.
Britské ministerstvo zahraničí dále informovalo, že ruské zpravodajské služby podle jeho informací udržují kontakty s "mnoha" bývalými ukrajinskými politiky, včetně vysoce postavených osobností s vazbami na exprezidenta Viktora Janukovyče. Bývalý státník uprchl do Ruska v roce 2014 po třech měsících protestů proti své vládě a v roce 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení na základě obvinění z vlastizrady. "Někteří z nich jsou v kontaktu s ruskými zpravodajskými důstojníky, kteří se v současnosti podílejí na plánování útoku na Ukrajinu," uvádí se v prohlášení.
Britské ministerstvo zahraničí obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.
"Dezinformace šířené britským ministerstvem zahraničí jsou dalším důkazem, že to jsou země NATO v čele s Anglosasy, kdo se podílí na eskalaci napětí kolem Ukrajiny," řeklo agentuře TASS ruské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo Londýn, aby přestal provokovat.
"Požádal jsem ministryni obrany Christine Lambrechtovou, aby mne s okamžitou platností uvolnila z funkce," uvedl Schönbach podle agentury Reuters.
Šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach odstoupil kvůli svým výrokům o Krymu a ruském prezidentovi Putinovi, uvádí Reuters. Jeho vyjádření kritizoval Kyjev.
Ukrajina zavedla sankce proti 52 občanům Ruska a 24 ruským společnostem, informoval zpravodajský portál Meduza. Většinu osob na seznamu tvoří ruští soudci a úředníci působící na poloostrově Krym, který v roce 2014 Rusko anektovalo.
Kromě toho na seznamu figuruje zplnomocněný zástupce ruského prezidenta v Severokavkazském federálním okruhu a bývalý ruský generální prokurátor Jurij Čajka či bloger Artěmij Lebeděv.
Zdroj blízký ukrajinské vládě CNN sdělil, že evakuace amerických diplomatických pracovníků ambasády v Kyjevě "pravděpodobně začne již příští týden".
Stejný zdroj uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, označil možný odjezd diplomatů za "přehnanou reakci" na současnou situaci.
Americká ambasáda v Kyjevě požádala americké ministerstvo zahraničních věcí, aby povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků a jejich rodin z Ukrajiny, uvedla stanice CNN s odkazem na nejmenované zdroje obeznámené se situací.
"Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu," uvedl Kuleba na Twitteru.
"Jednota Západu v postoji vůči Rusku je nyní důležitější než kdy dřív," podtrhl ukrajinský ministr zahraničí.
Нещодавні заяви Німеччини щодо неможливості передачі Україні оборонної зброї, зокрема через надання дозволу на це третім сторонам, безперспективності повернення Криму, вагання щодо відключення РФ від SWIFT — не відповідають рівню наших відносин і поточній безпековій ситуації 1/3
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) January 22, 2022
Němečtí představitelé by podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby měli přestat s komentáři a kroky, které by mohly povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina ke spuštění invaze na Ukrajinu.
Kuleba na Twitteru napsal, že neochota Německa poskytnout zbraně Ukrajině, váhavost vůči možnému odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT i skepse ohledně navrácení poloostrova Krym Ukrajině neodpovídají současné bezpečnostní situaci.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v únoru navštíví Moskvu, kde bude jednat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes uvedla agentura RIA Novosti. Agentura Reuters požádala ruské ministerstvo zahraničí o komentář, ale dosud odpověď nedostala. Britské ministerstvo zahraničí věc komentovat odmítlo.
"Britská ministryně zahraničí požádala o možnost odcestovat do Moskvy na jednání s Lavrovem. Moskva souhlasila s návštěvou v únoru," citovala RIA svůj zdroj.
Do Kyjeva v noci na sobotu dorazila první zásilka z nedávno schválené americké vojenské pomoci. Obsahuje mimo jiné munici pro vojáky na ukrajinských hranicích. Informovala o tom na twitteru americká ambasáda na Ukrajině. Jde o první dodávku z celkové pomoci v hodnotě 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
"Spojené státy budou pokračovat v poskytování podobné pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil v jejich snaze o obranu suverenity a územní celistvosti před ruskou agresí," uvedla ambasáda na facebooku. Ukrajinský ministr obrany již Spojeným státům za pomoc poděkoval.
Ministryně obrany Jana Černochová bude jednat s ukrajinským náčelníkem generálního štábu a předloží vládě návrh na materiální pomoc zemi. Uvedla to v rozhovoru se Seznam Zprávy. K tom, zda by podpořila vyslání českých vojáků na Ukrajinu, se zatím vyjadřovat nechce. "Pokud by ten požadavek přišel, projednávaly by ho všechny příslušné orgány, vláda i obě komory Parlamentu standardním způsobem. Ale já přesto doufám, že k něčemu takovému nedojde. Na druhou stranu, pokud by ta žádost z Ukrajiny přišla, brali bychom ji velmi vážně," řekla.
Německo svému spojenci z NATO Estonsku odmítá vydat povolení k vývozu zbraní německé provenience na Ukrajinu. Napsal to dnes americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Pobaltská země přitom chce Ukrajinu vojensky podpořit v době, kdy se Kyjev připravuje na možnou ruskou invazi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí svému americkému kolegovi na srozuměnou, že další ignorování "opodstatněných obav" Ruska bude mít "nejvážnější důsledky", uvedla agentura TASS. Lavrov podle prohlášení upřesnil, že Rusko se staví především proti "pokračujícímu osvojování ukrajinského území USA a jejich spojenci ze Severoatlantické aliance na pozadí rozsáhlého rozmisťování aliančních sil a zdrojů" poblíž ruských hranic.
"Jsme jednotní v tom, že Rusko za případnou agresi ponese těžké následky," uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř nyní jako nezbytné vidí využití všech možností k diplomatickému vyřešení sporu včetně oživení mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. "Chceme normandský formát opět přivést k životu," řekl. Moskva se ale k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu. Odmítá také, že by ruští vojáci na Donbasu zasahovali do proruského povstání proti Kyjevu. Scholz rovněž zopakoval, že německá vláda nebude Ukrajině poskytovat žádné zbraně, což je dlouhodobý postoj Berlína.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes ponechal bez odpovědi otázku novinářů, zda je německá vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálních svobodných demokratů jednotná v otázce budoucnosti plynovodu Nord Stream 2, pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu. Německo-ruský produktovod na dně Baltského moře je hotov, dosud ale nemá povolení k provozu od německých úřadů. Není vyloučeno, že zprovoznění plynovodu by bylo zastaveno odvetnými sankcemi v případě ruské invaze na Ukrajinu.
Estonsko, Lotyšsko a Litva dodají Ukrajině protitankové a protiletadlové střely americké výroby. Podle agentury Reuters to dnes tyto tři členské země Severoatlantické aliance (NATO) uvedly ve společném prohlášení. Zpráva přichází v situaci, kdy se Západ obává možné ruské invaze na Ukrajinu. Estonsko se konkrétně chystá Ukrajině dodat protitankové střely Javelin, Lotyšsko a Litva chtějí poskytnout protiletadlové střely Stinger. S vysláním těchto zbraní americké výroby podle tří zdrojů agentury Reuters souhlasí americké ministerstvo zahraničí.
Jan Lipavský společně se slovenským a rakouským ministrem zahraničí navštíví Ukrajinu 7. a 8. února.
"Zpravodajské informace, které máme k dispozici, ukazují na koncentraci zhruba stotisícové ruské armády ve vysoké bojové pohotovosti, která může zaútočit z Krymu, z východu i z Běloruska," uvedl Lipavský.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko věří v mírové zakončení krize. Domnívá se, že není v zájmu Ruska situaci eskalovat. "Věříme v mírové řešení, věříme, že bilaterální dohody, které v tuto chvíli probíhají, budou mít šťastný konec a že situace bude lepší, než se dnes zdá," uvedla Černochová.
"Co se týče mezinárodního vývoje ohledně bezpečnosti ve východní Evropě, tak je potřeba říci, že se odehrává pod tlakem Ruské federace a pod vyděračskou taktikou hrozby invaze na Ukrajinu. Pozice Česka je v této situaci pevná a neměnná," uvedl Lipavský s tím, že Česká republika je aktivně informována o vývoji jednání a některých se aktivně účastní.
Ukrajina nepožádala Česko o personální pomoc. Na ministerstvu zahraničí vznikla vnitroresortní skupina, která se situací na Ukrajině zabývá.
Česká republika je připravena i na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko je podle něj připraveno podpořit případné sankce proti Rusku. "Debata v této otázce aktuálně běží a my se jí aktivně účastníme," dodal. Zdůraznil také potřebu zachování komunikace. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko věří v mírové zakončení krize. Domnívá se, že není v zájmu Ruska situaci eskalovat.
Česko daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimentrů, potvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Ministerstvo se snaží, aby se tak stalo co nejdříve. Černochová připomněla na tiskovém brífinku historické vazby na Ukrajinu a sdělila, že Česko bude Ukrajinu vždy podporovat a poskytne jí materiální pomoc.
"Nemohu komentovat to, co dělají naši sousedi v NATO a EU ve vztahu k Ukrajině," řekl Lavrov k možnosti zvýšené vojenské pomoci pro Kyjev. "Mnohokrát jsme upozorňovali, že jediné, čemu se věnuje kyjevský režim, je, že se spoléhá na krytí ze strany svých západních sponzorů. Jen co tato rusofobní hysterie skončí, všem bude očividná neudržitelnost tohoto systému," dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil také ke vztahům s Českem. "Co se týká nové české vlády, ano, slyšíme, co říkají, slyšíme jejich vyjádření," poznamenal. Rusko podle něj ale teprve uvidí, s jakými konkrétními návrhy a signály přijde Česko. Ministr tak reagoval na otázku novinářky, která naznačovala, že může být rozpor mezi prohlášením Prahy o přání zlepšit vztahy s Moskvou a ohlášenou českou vojenskou pomocí Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru pro americký deník Washington Post, že Rusko se podle jeho názoru může pokusit obsadit Charkov, druhé největší město Ukrajiny. Podle Zelenského si Rusko myslí, že Charkov a jeho okolí je obydlené ruskojazyčným obyvatelstvem, které uvítá ruskou kontrolu. "Znamenalo by to ale válku," uvedl ukrajinský prezident. Charkov se v roce 2014 pokoušeli ozbrojenci z Ruska obsadit podobně jako Doněck a Luhansk, ale neuspěli. Město zůstalo pod kontrolou vlády v Kyjevě.
Grafika deníku Irish Times srovnává vojenskou sílu Ruska a Ukrajiny.
Ukrajinská kontrarozvědka obvinila Rusko, že stojí za stovkami falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Informuje o tom agentura Unian.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Moskva požaduje stažení sil NATO nejen z Rumunska a Bulharska, ale ze všech zemí, které vstoupily do Severoatlantické aliance v devadesátých let. Což znamená, že by se tento požadavek týkal i České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska nebo pobaltských republik.
Podívejte se na videozáznamy vojenských příprav na ukrajinské i ruské straně.
Ukrajinci i Rusové zbrojí na oficiálních záběrech (záběry pořízené v lednu 2022)
Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují seřazenou ruskou armádní techniku podél ukrajinských hranic. Záběry základen Jelňa, Pogonovo, Klimovo a Klincy odhalují obrovskou sílu, kterou tu Kreml soustřeďuje.
USA a jejich partneři jsou podle ministra zahraničí Anthony Blinkena připraveni reagovat na bezpečnosti požadavky Ruska. Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy Západu týkající se Ukrajiny.
Moskva je podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova připravena k dalším jednáním, včetně možné diskuze prezidentů Ruska a USA.
Nevyznáte se v současné krizi okolo Ukrajiny? Nabízíme shrnutí:
- Rusko na konci roku k hranicím sousední Ukrajiny přesunulo asi 100 tisíc vojáků včetně těžké armádní techniky, další až do dnešních dní do regionu proudí.
- Západ se s odkazem na přesuny vojsk obává, že Kreml chce Ukrajinu vojensky napadnout. Útok očekává i americký prezident Joe Biden.
- Moskva vyzývá NATO, aby zaručilo, že Ukrajinu nepřijme za svého člena. Rusko také po alianci chce, aby stáhla své jednotky z Rumunska a Bulharska a upustila od vojenských aktivit ve východní Evropě. Severoatlantická aliance takové požadavky odmítá.
- Evropské země i USA Rusko varují, že možná invaze na Ukrajinu by znamenala tvrdé hospodářské sankce.
- V pátek se v Ženevě uskutečnila schůzka šéfů diplomacie Ruska a USA Sergeje Lavrova a Anthony Blinkena. Zásadní průlom nepřinesla, Lavrov ale oznámil, že Američané Rusku příští týden dají písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Kremlu.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu pozval svůj britský protějšek Bena Wallace do Moskvy na jednání o bezpečnosti a uvolnění napětí v Evropě. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Wallaceovo předchozí pozvání do Londýna přitom Šojgu nevyužil.
"Sergej Šojgu potvrdil svému britskému protějšku připravenost jednat o všech aktuálních bezpečnostních otázkách a na základě zásad reciprocity nabídl britskému ministrovi obrany jednání v Moskvě, kdykoliv mu to bude vyhovovat," uvádí se v prohlášení.
Wallace začátkem týdne v britské Dolní sněmovně řekl, že pozval svého ruského kolegu Šojgua na návštěvu Londýna, aby probrali bezpečnostní témata v době napětí mezi Ruskem a Západem kolem Ukrajiny.
Prohlášení ruského ministerstva v souvislosti se zmíněnou reciprocitou uvedlo, že to byl Šojgu, který v roce 2013 přijel do Londýna na jednání s britskými představiteli. Nyní by tedy měl být čas na britskou cestu do Moskvy.
USA dají podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusku příští týden písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. Šéf diplomacie to řekl po jednání je svým americkým protějškem Anthony Blinkenem v Ženevě.
Německý kancléř Olaf Scholz bude v úterý v Berlíně o situaci na Ukrajině jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S odvoláním na mluvčího německé vlády to dnes uvedla agentura Reuters. Pozvání na další podobnou schůzku - s americkým prezidentem Joem Bidenem - přitom podle zpravodajského magazínu Spiegel Scholz v uplynulých dnech nepřijal.
Kyjev dnes obvinil Moskvu, že v době hrozící invaze na Ukrajinu zvýšila dodávky zbraní proruským separatistům v Donbasu. Povstalci naopak tvrdí, že Ukrajina do oblasti bojů na východě země přesunula zbraně dodané ze Západu a chystá se zaútočit. Podle analytiků by eskalace bojů v Donbasu mohla být jedním ze spouštěčů ruského vpádu na Ukrajinu.
Západní státy se obávají, že Rusko, které v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadilo a poté anektovalo ukrajinský Krym, chystá invazi na východní Ukrajinu, což Moskva odmítá. Zároveň ale Západ varuje, že pokud nevyhoví jejím požadavkům, může podniknout blíže neupřesněné vojenské kroky. "Nebojíme se nikoho, dokonce ani USA," podotkl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
"Neočekáváme průlom," řekl na začátku schůzky v Ženevě ruský ministr Sergej Lavrov. "Je to kritický okamžik. Máte pravdu: Neočekáváme, že tu dnes vyřešíme naše rozpory," poznamenal jeho americký protějšek Anthony Blinken, podle něhož je Washington odhodlán neshody řešit mírovou cestou.
Moskva chce od Washingtonu písemnou reakci na její bezpečnostní požadavky příští týden. Požaduje velmi konkrétní odpovědi, uvedl v Ženevě šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který zde právě jedná s americkým ministrem zahraničí Anthony Blinkenem.
"Současný šéf Bílého domu nejen nepůsobí jako lídr, on jím není. A to Američané neodpouštějí," hodnotí Joea Bidena Daniel Anýž.
Česká ministryně obrany Jana Černochová varuje, že situace ohledně možné ruské invaze na Ukrajinu je vážná. "Po 31 letech se sešel vojenský výbor NATO za přítomnosti náčelníků generálních štábů. Což se naposledy dělo, když se rozpadal Sovětský svaz. Česká republika historicky, politicky, spojenecky je na straně Ukrajiny a budeme se snažit v případě, kdyby Ukrajina potřebovala, pomoci," uvedla politička ODS v rozhovoru pro Hospodářské noviny s tím, že naše vláda plánuje Ukrajině poskytnout zbraně.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken dorazil na místo jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Před schůzkou uvedl, že průlom v řešení krize dnes neočekává.
Jak krize na hranicích Ruska a Ukrajiny vznikla?
Kreml na konci loňského roku k hranicím Ukrajiny přesunul asi 100 tisíc vojáků včetně těžké armádní techniky. Moskva následně v prosinci zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO to odmítají.
Aliance se od roku 1997 rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česko do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Rumunsko, Bulharsko spolu se Slovenskem a dalšími státy následovaly o pět let později.
Moskva před dnešním jednáním ministra zahraničí Sergeja Lavrova s jeho americkým protějškem Anthony Blinkenem v Ženevě také požaduje odchod vojáků NATO z Rumunska a Bulharska. Oba státy jsou přitom od roku 2004 členy aliance.
"Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska," uvedl podle ruských agentur Lavrov.
Ruské námořnictvo plánuje v lednu a únoru rozsáhlé námořní cvičení, které se bude odehrávat ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu. Oznámilo to ve čtvrtek ruské ministerstvo obrany. Cvičení se má zúčastnit více než 140 válečných a podpůrných plavidel, přes 60 letadel, 1000 kusů vojenské techniky a přibližně 10 000 vojáků.
Evropské země i USA Rusko varují, že invaze na Ukrajinu bude znamenat tvrdé hospodářské sankce. V krajním případě odstřižení Ruska od sytému SWIFT, které používají banky pro mezistátní převody peněz. Němečtí politici připustili, že ve hře je i možnost odkladu zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 na neurčito. Potrubí má vést plyn Baltským mořem z Ruska do Německa.
Krize začala ještě před vánočními svátky. Rusko přesunulo k hranicím Ukrajiny přes sto tisíc vojáků a zároveň vyzvalo NATO, aby zaručilo, že aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že spolupráce členských zemí NATO s vládou v Kyjevě je pro Rusko bezpečnostní hrozbou. Přečtěte si komentář šéfredaktora Aktuálně.cz Josefa Pazderky.
Ruský parlament příští týden projedná návrh, který vyzývá prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti dvou proruských separatistických oblastí na východě Ukrajiny. Uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Formální uznání samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny se podle agentury Reuters považuje za jeden z možných kroků, které by Putin mohl učinit, pokud by se mu nepodařilo získat od Západu bezpečnostní záruky.
Kdo si v současné napjaté situaci mezi Západem a Ruskem hraje prim? A je toto už nová studená válka? Přečtěte si analýzu Aktuálně.cz.
Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že ruská armáda přesouvá na okupované území Ukrajiny další tanky, dělostřeleckou techniku a zásoby paliva. Okupované území se nachází na Donbasu. Proruští separatisté s podporou Ruska tam vyhlásili takzvanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Rusko v jednáních se Severoatlantickou aliancí chce, aby NATO stáhlo své jednotky z Rumunska a Bulharska. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí.
Kdo je vlastně šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov? V čele ministerstva zahraničí je už 18 let, v diplomacii pracuje 50 let. Přečtěte si jeho profil na Aktuálně.cz.
V Ženevě jednají ministři zahraničí Ruska a Spojených států Sergej Lavrov a Anthony Blinken. Žádný průlom se ale neočekává. Ruské podmínky, jako je například záruka, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu, označil Blinken dopředu za nepřijatelné. Americký prezident Joseph Biden ve čtvrtek řekl, že Rusko zřejmě nějakým způsobem invazi na Ukrajinu podnikne.
Dobrý den, vítáme vás u on-line přenosu, ve kterém sledujeme napjatou situaci kolem Ukrajiny.
Právě se děje
"Už mě má radši." Ledecká zapisuje další skvělý výkon, byla čtyři desetiny od pódia
Zemřel světový šampion, který načal revoluci ve fotbalových přestupech
Jak dělal radost Ježíšek v průběhu desetiletí. Někdy se ale dopouštěl schválností
Začíná platit novela, která má pomoci řešit potíže se stavebním řízením
Volby by vyhrálo ANO, ODS je druhá. SPD, Motoristé, KSČM a Piráti mají stejně
Sepsali příběhy obětí střelby. Z jejich rozesmátých tváří se nám svírá srdce, říkají
