Situace a nálada na východě Ukrajiny se změnily. Putin by Charkov dobýval obtížně

Martin Novák Martin Novák
25. 1. 2022 6:09
Evropa a svět jsou z minulosti zvyklé na dělení Ukrajiny na dvě části. Kyjev a oblasti na západ byly více orientovány na Evropu, lidé tam často mluvili ukrajinsky. Východ byl zase ruskojazyčný a dobré vztahy s Ruskem tam lidé považovali za důležitější než na západě. Nyní, během rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, je otázkou, nakolik toto rozdělení platí. A jak je na tom velké město Charkov.
Rok 2014 v Charkově. Speciální jednotky ministerstva vnitra dobyly správní budovu Charkovské oblasti a vytlačili z ní proruské separatisty.
Rok 2014 v Charkově. Speciální jednotky ministerstva vnitra dobyly správní budovu Charkovské oblasti a vytlačili z ní proruské separatisty. | Foto: Reuters

Pocit tohoto rozdělení posilovaly i volby. Především ty prezidentské v roce 2004, v době takzvané oranžové revoluce. Kdo se podíval na rozlišení mapy Ukrajiny podle toho, kde který kandidát zvítězil, viděl dva barevné bloky. Západ byl oranžový a volil Viktora Juščenka, který chtěl do Evropské unie a NATO. Východ byl modrý, zvítězil tam proruský kandidát Viktor Janukovyč.

Podobná byla situace o šest let později, kdy se proti sobě postavili Julija Tymošenková a opět Janukovyč.

Tato mapa znázorňuje, kde v prezidentských volbách v roce 2010 zvítězila Julija Tymošenková (žlutá) a kde Viktor Janukovyč (modrá).
Tato mapa znázorňuje, kde v prezidentských volbách v roce 2010 zvítězila Julija Tymošenková (žlutá) a kde Viktor Janukovyč (modrá). | Foto: Aktuálně.cz

Toto drama vyvrcholilo v roce 2014 válkou. Rusko anektovalo Krym, kde se velká část obyvatel cítila být více Rusy než Ukrajinci, a separatisté s vydatnou pomocí Ruska zabrali část východní Ukrajiny s Doněckem a Luhanskem.

Nyní ruský prezident Vladimir Putin hovoří kromě bezpečnostních hrozeb ze strany Kyjeva a NATO také o tom, že Rusko musí chránit práva ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny.

Kdyby dnes Rusko znovu zahájilo operaci na východě Ukrajiny, mělo by šanci získat tamní ruskojazyčné obyvatelstvo na svoji stranu? Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poskytl rozhovor americkému deníku Washington Post. Hovořil v něm právě na téma východní Ukrajiny a města Charkova.

"Řekl bych, že pokud se Rusko rozhodne pro eskalaci, samozřejmě to udělá v oblastech, kde jsou lidé, kteří mají nějaké historické nebo rodinné vazby na Rusko. Charkov může být okupován pod záminkou, že Rusko chrání ruskojazyčnou populaci," uvedl ukrajinský prezident.

Lidé ztrácejí vazby na Rusko

Reportérka americké rozhlasové stanice NPR Eleanor Beardsleyová navštívila Charkov před týdnem a byla překvapená, že stopy po nějakém proruském sentimentu nenašla. Podle ní všude vlají ukrajinské vlajky a na tržišti v centru města je výstava věnovaná ruské agresi z roku 2014.

Místní lidé jí prý v rozhovorech říkali, že ruské vojáky nikdo vítat nebude, ale prý zároveň nevěří, že se Putin do války pustí.

Deník Aktuálně.cz na konci loňského roku hovořil s ukrajinskou spisovatelkou a televizní reportérkou Jevhenijí Podobnou, která napsala knihu o ukrajinských vojačkách na frontové linii. Podle ní se situace na východní ruskojazyčné Ukrajině právě od roku 2014 dost změnila. Lidé prý ztrácejí dřívější vazby na Rusko.

"V Charkově i Oděse existovaly Ruskem financované organizace, které byly připravené vyhlásit samozvané republiky jako ty, které vznikly v Doněcku a Luhansku. Ale teď tam už nejsou, v tom se situace dost změnila," uvedla Podobná.

"Z hlediska útočníka nejde jen o dobytí nějakého města, ale je nutné ho pak udržet a okupovat. Myslím, že to by bylo pro ruskou armádu těžké, protože místní by to nedovolili. Vidí, jak bídně se žije lidem v Doněcku a Luhansku, a doma to nechtějí bez ohledu na to, že někteří z nich dříve s Ruskem sympatizovali."

V minulosti separatisty vytlačili

Z části Doněcké a Luhanské oblasti, kterou nyní kontrolují separatisté, odešlo mnoho mladých lidí kvůli nedostatku práce a špatným vyhlídkám ji sehnat. Nebo i z toho důvodu, že nechtěli žít na území, které ve světě téměř nikdo neuznává a kde vládci netolerují opozici.

V roce 2014 se ozbrojenci, kteří přišli z Ruska, pokusili převzít moc i v Charkově a vyhlásit separatistickou republiku - podobně jako předtím v Doněcku a Luhansku. Tento pokus ale neuspěl. Obyvatelé Charkova zůstali k výzvám oddělit se od Ukrajiny apatičtí. Proruští separatisté sice obsadili budovu správy Charkovské oblasti, ale zaútočil na ně speciální oddíl ukrajinského ministerstva vnitra zvaný Jaguár.

Po těžkých bojích, při nichž téměř celý dům shořel, se jim podařilo separatisty vytlačit. Charkov zůstal pod kontrolou Kyjeva. Podle pozdějších svědectví byl speciální oddíl povolán narychlo a jeho členové ani neznali plán budovy. Nakreslili si ho jen přibližně cestou na akci v autobuse.

Charkov je větší než Praha, s 1,4 milionu obyvatel je druhým největším ukrajinským městem po Kyjevu. Leží na severovýchodě země, od ruské hranice je vzdálený 42 kilometrů.

"Chci ujistit všechny obyvatele Charkova, že město je připraveno odvrátit útok případného agresora. Máme dost sil na obranu Charkova," napsal na Facebooku starosta města Igor Těrechov.

Video: Ruské tanky u hranic s Ukrajinou

Video: Twitter/Carl Bildt, Tik Tok/vorobyev71ru
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy