Ukrajinský velvyslanec v Londýně připustil konec snahy o vstup do NATO. Pak couvl
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl během sobotního telefonátu prezident USA Biden ruskému prezidentovi Putinovi.
- Putinův poradce Jurij Ušakov uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny "dosáhla svého vrcholu".
- Běloruský prezident Lukašenko potvrdil, že v případě "války proti Donbasu", ovládnutém na východě Ukrajiny proruskými separatisty, by běloruská armáda postupovala stejně jako ruská.
Vážení čtenáři, tento online přenos jsme již ukončili. Nové informace o dění u ukrajinských hranic najdete ZDE.
ČSA provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší. Dopravce bude situaci na Ukrajině dál sledovat a podle ní případně reagovat.
Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Hlavní index evropských akcií STOXX Europe 600 krátce po zahájení odepisoval 2,6 procenta a pohyboval se kolem 457 bodů. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska.
Velvyslanec opravil svá původní slova v rozhovoru pro BBC. Uvedl, že měl na mysli dvojstranné bezpečnostní smlouvy s Británií a Spojenými státy před tím, než Ukrajina vstoupí do NATO.
"Vstup do NATO a Evropské unie je prioritou Ukrajiny," reagoval na slova velvyslance v Británii mluvčí ukrajinského prezidenta Sergej Nikiforov.
Stáhneme přihlášku do NATO, pokud to zabrání válce s Ruskem. V rozhovoru pro televizi BBC to řekl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Pristajko. Základním ruským požadavkem je, aby Ukrajina nevstoupila do NATO a aby ji členské země aliance nevyzbrojovaly. Je to poprvé, co někdo z ukrajinských představitelů připustil tento ústupek.
Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval svého amerického protějška Bidena na návštěvu Kyjeva. "Jsem přesvědčen, že váš příjezd do Kyjeva v následujících dnech, které jsou zásadní pro stabilizaci situace, bude silným signálem a přispěje ke snížení napětí," citovala ukrajinského prezidenta jeho kancelář.
Ukrajinská vláda vyčlenila 16,6 miliardy ukrajinských hřiven (téměř 13 miliard Kč), aby zajistila pokračování leteckého provozu v ukrajinském vzdušném prostoru. Peníze mají podle premiéra Denyse Šmyhala zaručit bezpečnost letů na Ukrajině pro pojišťovací a leasingové společnosti.
Izrael má tajný plán na záchranu ukrajinských Židů a jejich příbuzných v případě ruské invaze na Ukrajinu. Uvedli to podle deníku The Jerusalem Post vysocí představitelé izraelské vlády. Plán zahrnuje nejen záchranu a přesun osob do Izraele, ale i jejich dočasné ubytování.
Podle vládních představitelů žije na Ukrajině zhruba 200 tisíc lidí, kteří mohou využít izraelského zákona, jenž zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a členům jeho rodiny právo přijít do Izraele a získat státní občanství.
Ukrajina požádala Rusko a další země sdružené v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o setkání do 48 hodin, na němž by se diskutovalo o posilování ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Na Twitteru to dnes napsal šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, podle nějž Rusko neodpovědělo na dřívější žádost Ukrajiny, aby nabídlo vysvětlení svých vojenských manévrů.
"Pokud to Rusko myslí vážně, když mluví o nedělitelnosti bezpečnosti v prostoru OBSE, musí naplnit svůj závazek vojenské transparentnosti, aby zmírnilo napětí a posílilo bezpečnost pro všechny," uvedl ukrajinský ministr.
Americký prezident Joe Biden v neděli potvrdil svému ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému závazek USA vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Biden rovněž zopakoval, že Spojené státy odpoví "rychle a rozhodně" na jakoukoliv další agresi Ruska vůči Ukrajině, uvedl v prohlášení Bílý dům.
Oba lídři se při více než hodinovém telefonátu shodli na tom, že je důležité se nadále snažit vyřešit nynější krizi diplomacií a odstrašováním. Podle Zelenského se prezidenti bavili o bezpečnosti, ekonomice, současných rizicích, sankcích a ruské agresi
Spojené státy budou chránit každý centimetr území Severoatlantické aliance a zachovají Ukrajině podporu i v případě ruské invaze, řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan.
"Budeme bránit každý centimetr území NATO, každý centimetr území (spadajícího pod) článek pět," řekl Sullivan televizi CBS s odkazem na ustanovení z aliančních smluv, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny. "Domníváme se, že Rusko toto sdělení chápe," dodal.
"Nedokážeme dokonale předpovědět který den, ale již nějaký čas říkáme, že jsme v prostoru, kdy může invaze (…) Ruska na Ukrajinu začít kdykoliv," řekl pak Bidenův poradce stanici CNN.
Ruská ponorka Rostov na Donu, vybavená konvenčním pohonem a vyzbrojená střelami s plochou dráhou letu, v neděli proplula Dardanelami a Bosporem ze Středozemního do Černého moře
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude v nejbližších hodinách hovořit se svým americkým protějškem Joem Bidenem o bezpečnostní situaci a o možnostech zmírnění napětí v nynější ukrajinské krizi
"Uvolněte smyčku kolem krku Ukrajiny a hledejte spolu s námi cestu, jak zachovat mír v Evropě," vzkázal německý prezident Frank-Walter Steinmeier Vladimiru Putinovi. Za případnou válku ponese Putin podle Steinmeiera odpovědnost. Zároveň šéfa Kremlu ho varoval, aby nepodceňoval sílu demokracie.
To, že se v Evropě neválčí, se pro kontinent podle Steinmeiera stalo zvykem. "Mír ale není samozřejmost," řekl. Poznamenal, že o mír je nutné pečovat nejen dialogem, ale v případě nutnosti i jednotou a odstrašením, proto vidí NATO jako záruku míru v Evropě.
Ministerstvo zahraničí v neděli znovu varovalo před cestami na Ukrajinu kvůli napjaté situaci na hranicích s Ruskem. Českým občanům, kteří již v zemi jsou, doporučuje, aby zvážili opuštění Ukrajiny. Pokud k tomu budou chtít využít letecké dopravy, měli by tak učinit bezodkladně vzhledem k možnému omezení či pozastavení služeb aerolinek
Papež František označil vývoj kolem Ukrajiny za velmi znepokojivý. Při svém pravidelném týdenním požehnání poutníkům na Svatopetrském náměstí vyzval shromážděné k tiché modlitbě za Ukrajinu a apeloval na politiky, aby usilovali o mír.
"Zprávy z Ukrajiny jsou velmi znepokojivé. Svěřuji veškeré mírové úsilí přímluvě Panny Marie a svědomí zodpovědných politiků," uvedl papež. "V tichosti se pomodleme," dodal.
Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) se obává, že se konflikt vyhrotí, protože nevidí vůli hledat mírové řešení. Česko má podle něj i díky zkušenostem z doby ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu připravené postupy, jak by jednotlivé úřady reagovaly. "Máme postup, který jsme připraveni aktivovat, byť nás to netěší," řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Premiér Petr Fiala (ODS) jednal v neděli s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a dalšími unijními lídry o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Mluvčí kabinetu Václav Smolka sdělil, že víc informací k obsahu jednání není možné sdělit s ohledem na jeho neveřejnou povahu.
Společně s Charlesem Michelem a několika dalšími evropskými lídry jsme dnes jednali o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Situaci bereme vážně. pic.twitter.com/g6b2vsgZ5x
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 13, 2022
Německý kancléř Olaf Scholz nečeká od svého úterního jednání v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem průlom v řešení ukrajinské krize, ale lepší pochopení ruských postojů.
Kancléř chce Putinovi osobně sdělit, že rozmísťování ruských vojáků na rusko-ukrajinské a bělorusko-ukrajinské hranici je vnímáno jako hrozba.
Z Kyjeva v neděli odpoledne a večer odjedou poslední rodinní příslušníci diplomatů českého velvyslanectví v Kyjevě, zůstane tam 29 lidí, řekla mluvčí ministerstva zahraničí.
Mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková sdělila, že pro neděli nemají hlášené žádné změny ani rušení letů z Ukrajiny. Podle informací o odletech a příletech na webu letiště dnes z Kyjeva do Prahy přiletí ještě dva spoje, jeden v 17:10 a druhý v 19:20. Naopak do Kyjeva po poledni zamíří tři letadla.
Ukrajina nevidí žádný smysl v uzavření svého vzdušného prostoru uprostřed eskalace s Ruskem, řekl agentuře Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Jeho vyjádření přišlo krátce po zprávách médií, že letoun ukrajinských aerolinek SkyUp z Madeiry do Kyjeva musel přistát v Kišiněvu, protože jeho vlastník zakázal, aby letoun vletěl do ukrajinského vzdušeného prostoru.
Ukrajinský olympijský tým na olympiádě v Pekingu vydal prohlášení vybízející k míru. Stalo se tak na pozadí stoupajícího napětí kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, uvedla v neděli agentura AP s tím, že prohlášení se o Rusku, ani o aktuální vojenské situaci přímo nezmiňuje.
Běloruský prezident Lukašenko dříve uvedl, že v případě "války proti Donbasu", ovládnutém na východě Ukrajiny proruskými separatisty, by běloruská armáda postupovala stejně jako ruská, připomněla ukrajinská agentura Unian.
V Bělorusku aktuálně cvičí s běloruskými vojáky i ruské jednotky v odhadované síle asi 30 tisíc mužů, které by se podle varování Západu mohly přidat k případné ruské invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu hovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, a to i o "situaci okolo Ukrajiny", informují média s odvoláním na komuniké Kremlu a Lukašenkovy tiskové služby. Podle běloruského komuniké obě hlavy států posoudily otázky mezinárodních vztahů, včetně situace okolo Ukrajiny. Komuniké Kremlu uvedlo, že probrali některé otázky dalšího rozvoje bilaterálních vztahů, jakož i situaci okolo reakcí USA a NATO na ruské návrhy ohledně dlouhodobých záruk bezpečnosti Ruska, a domluvili se na dalších kontaktech.
Rusko požadovalo především záruky, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance a že USA a NATO nerozmístí útočné zbraně u hranic Ruska. Moskva nyní vyjadřuje nevoli nad tím, že západní odpověď na ruské návrhy tyto body pomíjí.
Ukrajinský vzdušný prostor by mohl být prakticky uzavřen, protože mezinárodní pojišťovny se kvůli stávající krizi chystají zrušit záruky pro přelety civilních dopravních letadel nad Ukrajinou, upozornil v neděli ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenovaný zdroj z odvětví. Obavy z ruské invaze by mohly citelně postihnout ukrajinský trh letecké dopravy již v nejbližších dnech, varoval portál. Za výstražný zvonek server označil sobotní zprávy, že nizozemská společnost KLM pozastavuje lety na Ukrajinu.
Již v pondělí by podle několika nejmenovaných zdrojů mohla skupina největších mezinárodních pojišťoven ohlásit, že nebude krýt pojišťovací události při přeletech nad Ukrajinou. V praxi by to mohlo znamenat úplné přerušení civilní letecké dopravy na Ukrajině, napsala Strana.ua. Podle zdroje portálu by lety mohly zastavit nejen zahraniční letecké společnosti, ale do zahraničí by mohly v nejbližších dnech odlétnout také letadla ukrajinských aerolinek, která jsou pronajata na leasing a pojištěna v cizině.
Americký personál mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se začal auty stahovat z Doněcka, bašty proruských separatistů na východě Ukrajiny, napsala v neděli agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Děje se tak uprostřed obav z možné ruské invaze na Ukrajinu, dodala.
OBSE zatím agentuře neodpověděla na žádost o vyjádření.
Spojené státy a jejich spojenci vyzvali své občany, aby okamžitě opustili Ukrajinu, aby se vyhnuli invazi, včetně možného leteckého útoku. USA varují, že útok může nastat kdykoli.
Austrálie dočasně přerušila činnost svého velvyslanectví v Kyjevě a evakuovala z ukrajinské metropole své diplomaty. Svou misi hodlá přemístit do Lvova na západě Ukrajiny. Rozhodnutí australské ministerstvo zahraničí zdůvodnilo zhoršenou bezpečnostní situací způsobenou hromaděním ruských vojáků u ukrajinské hranice. Australský premiér Scott Morrison kritizoval chování Ruska vůči Ukrajině a vyzval Čínu, aby o krizi přestala mlčet. Informuje o tom agentura Reuters.
Riziko ruského vojenského vpádu na Ukrajinu je dostatečné vysoké a bezprostřední, aby ospravedlnilo odjezd značného počtu zaměstnanců amerického velvyslanectví v Kyjevě. Při návštěvě Havaje to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Zároveň uvedl, že se Moskva stále může vydat diplomatickou cestou. Informuje o tom agentura Reuters.
Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny "dosáhla svého vrcholu". Moskva dlouhodobě popírá, že by se na Ukrajinu chystala zaútočit.
Telefonát Biden-Putin: Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl během telefonátu prezident USA Biden ruskému prezidentovi Putinovi.
Telefonát Biden-Putin: Prezidenti USA a Ruska spolu mluvili přes hodinu, přesně 62 minut, potvrdil Bílý dům. Bedlivě sledovaný hovor následoval poté, co Washington varoval před faktem, že ruská invaze na Ukrajinu může proběhnout velmi brzy.
Ruské námořní plavidlo zahnalo americkou ponorku, která se pohybovala v ruských vodách Tichého oceánu. Ponorka ignorovala ruský rozkaz k vynoření, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Washington se zatím k incidentu nevyjádřil.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Ministři podle Pentagonu diskutovali o hromadění ruských vojsk na hranici s Ukrajinou.
Telefonát Macron-Putin: Francouzský prezident Emmanuel Macron svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že "upřímný dialog není slučitelný s vyostřováním napětí" na hranici s Ukrajinou. Informoval o tom Elysejský palác. Telefonát trval téměř 90 minut. Putin podle Kremlu označil obviňování Ruska z příprav invaze na Ukrajinu za "provokativní spekulace", napsala agentura AFP.
Jak dále uvedl úřad francouzského prezidenta, Macron a Putin navázali na debatu, kterou vedli během nedávné návštěvy francouzského prezidenta v Moskvě. Během telefonátu spolu oba státníci diskutovali o dodržování minských dohod, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině, a o otázkách bezpečnosti a stability v Evropě.
Několik tisíc lidí se v sobotu 12. února sešlo v centru Kyjeva na demonstraci, kterou chtěli vyjádřit jednotu před obavami z ruské invaze.
Kdyby nastala eskalace napětí na Ukrajině, je Česko připraveno dostat ze země své občany do bezpečí, řekl dnes v Kolíně ministr vnitra Vít Rakušan.
České velvyslanectví v Kyjevě opustí rodinní příslušníci pracovníků, jinak bude fungovat i nadále. V případě zhoršení situace ministerstvo přijme další opatření.
Ministerstvo zahraničí kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině varuje před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. Čechům, kteří tam jsou, doporučuje zvážit opuštění těchto zemí. Úřad to sdělil v dnešní tiskové zprávě po jednání pracovní skupiny k vyhodnocení bezpečnostní situace ve východní Evropě.
Telefonát Lavrov-Blinken: americký ministr zahraniční Blinken Lavrovovi sdělil, že diplomatická cesta k zabránění konfliktu Ruska s Ukrajinou zůstává otevřená, ale je nutné, aby Moskva přispěla ke snížení napětí. Blinken také varoval, že případná ruská invaze povede k "rozhodné, masivní a jednotné odpovědi" z obou břehů Atlantiku, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího americké diplomacie.
Telefonát Lavrov-Blinken: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si dnes v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem postěžoval, že americká "propagandistická kampaň" o údajně chystané ruské invazi vede Kyjev k sabotáži mírových dohod z Minsku. Uvedla to agentura TASS.
Ukrajinský prezident Zelenskyj si podle AFP postěžoval, že americká varování před nadcházející ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá.
Český ministr zahraničí Lipavský je v kontaktu s ukrajinským velvyslancem v Praze.
Právě jsem telefonoval s 🇺🇦 velvyslancem v ČR @YPerebyinis. Vyjádřil jsem mu podporu a informoval ho o dalších plánovaných krocích 🇨🇿. Také jsem se informoval o dalších možnostech humanitární a jiné pomoci, kterou bychom mohli 🇺🇦 poskytnout. pic.twitter.com/jwaROS2YdD
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 12, 2022
Krize mezi Ruskem a Ukrajinou eskaluje, ale Německo vynakládá veškeré úsilí na nalezení diplomatického řešení, uvedla v sobotu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. "Musíme být připraveni na všechny scénáře," řekla na tiskové konferenci podle agentury Reuters.
Ukrajinská vláda vyzvala občany, aby zůstali klidní a jednotní, a uvedla, že ozbrojené síly země jsou připraveny odrazit jakýkoli útok.
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to ve své zprávě server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena veřejně konkrétní datum potvrdit nechtěli, pouze uvedli, že v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními by invaze mohla začít před koncem olympijských her v Pekingu 20. února.
"Podle znalců je ovšem možné, že USA záměrně vypouštějí informace, aby ruské útočné plány torpédovaly," uvedl německý týdeník Der Spiegel. Ten informaci o středě jako možném dni zahájení ruské invaze na Ukrajinu zveřejnil s odvoláním na vlastní zdroje také.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v sobotu uvedl, že k invazi by mohlo dojít "kdykoliv". Zdůraznil ale, že USA nevědí, zda se prezident Vladimir Putin už rozhodl. "Ale víme, že je schopen jednat velice rychle," dodal Blinken.
Česko pošle na Ukrajinu obvazy, dezinfekce, roušky nebo podložky proti prochladnutí, uvedlo ministerstvo zahraničí na Facebooku.
Ukrajinu by měli opustit i občané Německa, uvedla spolková vláda. "Pokud se právě nacházíte na Ukrajině, zvažte, zda je vaše přítomnost nezbytná. Pokud ne, v krátké době zemi opusťte," vyzvalo ministerstvo zahraničí.
USA evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, upřesňují média na základě informací od ambasády v Kyjevě. "Ministerstvo zahraničí USA přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčících o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině," citoval list Ukrajinska pravda z vyjádření zastupitelského úřadu. Na velvyslanectví podle deníku zdůraznili, že nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Americká vláda potvrdila stažení zaměstnanců ambasády v Kyjevě, o kterém dříve v sobotu informovala média.
BREAKING: US officially announces departure of @USEmbassyKyiv employees. “On February 12, 2022, the Department of State ordered the departure of most U.S. direct hire employees from Embassy Kyiv due to the continued threat of Russian military action.” pic.twitter.com/bz575MsJRL
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 12, 2022
Tuzemská diplomacie bude svá doporučení kvůli situaci na Ukrajině vydávat v sobotu odpoledne v návaznosti na návrhy pracovní skupiny a koordinaci s partnery v EU.
Rusko se rozhodlo "optimalizovat" počet svých diplomatických pracovníků na Ukrajině, protože se obává "provokací" ze strany Kyjeva nebo jiné strany, uvedla v sobotu mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Maria Zacharovová nesdělila, zda to znamená snížení počtu zaměstnanců. Velvyslanectví a konzuláty na Ukrajině údajně nadále plní své klíčové funkce.
Británie chce přes víkend stáhnout všechny své vojáky z území Ukrajiny, oznámil tamní ministr obrany James Heappey. "Pokud dojde ke konfliktu na Ukrajině, nebudou tam žádné britské jednotky. Během víkendu odejdou," prohlásil ve vysílání stanice BBC, které cituje deník Independent.
"Jsme si nyní jisti, že dělostřelecké systémy, raketové systémy a bojové letectvo, které by Rusku umožnily zahájit - bez předchozího varování - útok na Ukrajinu, jsou na svém místě," uvedl Heappey.
Malý počet britských vojáků byl na Ukrajině v rámci výcvikové operace Orbital posledních deset let. Další tam dorazili nedávno, aby cvičili ukrajinskou armádu v používání protitankových střel poskytnutých Spojeným královstvím.
All UK troops to withdraw from Ukraine as Russia could invade `at almost no notice’ 🔴 https://t.co/lNe8ytQmC3
— The Independent (@Independent) February 12, 2022
Zaměstnanci ruské diplomatické mise opouštějí Ukrajinu, řekl informovaný zdroj agentuře RIA Novosti. Ruská diplomacie tuto optimalizaci vysvětluje obavou z provokací.
Více než tři desítky ruských plavidel zahájilo cvičení v Černém moři, ohlásilo ruské ministerstvo obrany na pozadí krize kvůli Ukrajině.
Britská velvyslankyně s nejbližšími spolupracovníky zůstává na Ukrajině, uvedla na Twitteru.
I am staying in Kyiv and continue to work there with a core team. The embassy remains operational. https://t.co/WWvIz4uIT4
— Melinda Simmons (@MelSimmonsFCDO) February 12, 2022
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Riziko ruského vojenského vpádu na Ukrajinu je dostatečné vysoké a bezprostřední, aby ospravedlnilo odjezd značného počtu zaměstnanců amerického velvyslanectví v Kyjevě, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Zároveň uvedl, že se Moskva stále může vydat diplomatickou cestou.
- Americká média s odkazem na své zdroje z americké vlády v pátek večer informovala o tom, že ruská invaze na Ukrajině by měla začít ve středu 16. února. Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena veřejně konkrétní datum potvrdit nechtěli, pouze uvedli, že v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními by invaze mohla začít před koncem olympijských her v Pekingu 20. února.
- USA nařídily evakuaci části zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě. Diplomaty stahuje i Rusko či Austrálie.
- Pokračuje společné rusko-běloruské vojenské cvičení. Armády obou zemí nacvičují obranu proti napadení zvenčí.
- Česká diplomacie situaci na Ukrajině monitoruje, pokyn občanům opustit zemi zatím na rozdíl od USA, Německa, Nizozemska, Estonska, Japonska a některých dalších zemí nevydala.
- České ministerstvo zahraničí varuje před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. Čechům, kteří tam jsou, doporučuje vycestování z těchto zemí.
- Více než tři desítky ruských plavidel zahájilo cvičení v Černém moři, ohlásilo ruské ministerstvo obrany na pozadí krize kvůli Ukrajině.
Pokud má Rusko skutečný zájem diplomaticky vyřešit krizi, jsme připraveni to udělat, řekl americký ministr zahraničí Anthony Blinken s tím, že ještě dnes bude hovořit se svým ruským protějškem Lavrovem.
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že jeho země si vytváří zásoby potravin a ropných výroků. Bělehrad se podle šéfa státu nemůže tvářit, že se nic neděje, když celý svět "hystericky očekává, že se něco stane mezi Ruskem a Ukrajinou".
"Dnes jsme mimořádně objednali deset milionů kilogramů soli, milion kilogramů fazolí, stejně tak hrachu. Kvůli aktuální situaci odebereme 30 milionů kilogramů mouky," ohlásil Vučić podle agentury TASS v srbské televizi.
Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko a Japonsko v obavě z ruské invaze v pátek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. V noci na dnešek se k těmto zemím připojila i Austrálie a Nový Zéland.
Necestovat do této země radí svým občanům Izrael. Česko zatím podobná doporučení nevydalo.
Spojené státy chystají evakuaci svého velvyslanectví v Kyjevě. Podle agentury AP reagují na varování západních tajných služeb, že se ruská invaze na Ukrajinu blíží. Ministerstvo zahraničí se k tomu nevyjádřilo.
Ministerstvo již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly.
Omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi.
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Podle Pentagonu o tom rozhodl prezident Joe Biden v souvislosti s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině.
Akcie ve Spojených státech v závěru týdne druhý den po sobě prudce oslabily. Směrem dolů je poslaly obavy z výrazně vyšších úrokových sazeb a rostoucí napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
Moskva obvinila západní státy, že lživými zprávami o chystané ruské invazi uměle vyvolávají napětí kolem Ukrajiny, aby zakryly vlastní agresivní akce. "Západní vlády a sdělovací prostředky s pomocí médii vyvolávají umělé napětí kolem Ukrajiny masivním a koordinovaným předkládáním lživých informací s cílem odvrátit pozornost od vlastních agresivních akcí," reagovalo dnes večer ruské ministerstvo zahraničí na zprávy o varování ze západních metropolí před hrozící ruskou invazí na Ukrajinu.
Česká republika situaci na Ukrajině monitoruje, doporučení občanům zemi opustit zatím nedala, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Zajištění bezpečnosti občanů koordinuje s EU a spojenci.
Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Uvedl však, že podle amerických zpravodajských služeb by ruský prezident Vladimir Putin mohl nařídit invazi ještě před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem. Poznamenal také, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev. Podle Sullivana není jasné, zda Putin již dal příkaz k zahájení invaze. Bezpečnostní poradce zároveň očekává, že se s ruským prezidentem bude Biden chtít telefonicky spojit.
Ruský útok na Ukrajinu by mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery. Dnes to uvedl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak podle něj měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť ruský letecký útok by jejich odlet ztížil.
Ukrajinská bezpečnostní rada přijala sankce proti televizi patřící opozičnímu politikovi, ze kterého by mohl být případný premiér proruské vlády.
Británie dnes doporučila svým občanům, aby opustili Ukrajinu, dokud k tomu mohou ještě využít komerční prostředky. Zároveň varovala před jakýmikoli cestami do této země. Hromadění ruských sil u hranice s Ukrajinou od ledna podle sdělení britské vlády zvýšilo hrozbu vojenského zásahu, informovala agentura Reuters.
Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se dnes vyostřila do té míry, že Nizozemsko a Japonsko v obavě z možné ruské invaze následovaly příkladu Spojených států a vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Česko zatím podobné doporučení nevydalo. Invaze může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Před ozbrojeným konfliktem varoval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého ovšem od Ruska hrozí i jiná nebezpečí než přímý vpád, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě či kyberútoky.
Americké letectvo dnes informovalo, že přemísťuje skupinu svých stíhacích letounů F-16 z Německa do Rumunska. Americké stroje mají pomoci Rumunsku a dalším spojencům z NATO s hlídkováním nad Černým mořem, uvedlo evropské velitelství amerických vzdušných sil. Kolik amerických letadel přiletí na rumunskou základnu ve městě Fetești, ale velitelství neupřesnilo, informovala agentura AFP.
USA dopravily na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Reznikov. Celkově USA přepravily více než 1300 tun vojenské pomoci.
Nizozemsko a Japonsko následovaly Spojené státy a kvůli zhoršené bezpečnostní situací vyzvaly své občany, aby urychleně opustili Ukrajinu. Nizozemská rozhlasová stanice BNR uvedla, že Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl podle TASS západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her. Na tiskové konferenci v australském Melbourne to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly.
Ministerstvo zahraničí Spojených států vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země necestovali. Diplomacie argumentuje zvýšenou hrozbou ruského vojenského zásahu a onemocněním covid-19.
"Necestujte na Ukrajinu kvůli zvýšené hrozbě zásahu ruské armády a covidu-19; lidé na Ukrajině by měli ihned odcestovat," napsalo americké ministerstvo zahraničí.
K okamžitému odchodu z východoevropské země Američany v rozhovoru se stanicí NBC vyzval i americký prezident Joe Biden. "Může se to rychle zvrtnout," uvedl státník k současné bezpečnostní krizi.
Rusko připravuje námořní manévry v Černém moři. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na sdělení tiskové služby Černomořské flotily ruského námořnictva. Cvičení má podle ní začít "v nejbližší době". Ruské ministerstvo obrany 20. ledna oznámilo, že se chystá série námořních manévrů ve vodách kolem celé země.
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová na začátku své nynější návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky. Ultimáta a výhrůžky Západu ale na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu, řekl Lavrov na setkání s Trussovou. K ní se ve čtvrtek v Moskvě připojí také britský ministr obrany Ben Wallace, zatímco britský premiér Boris Johnson jedná v Bruselu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance.
"Válka na Ukrajině by byla v zásadě katastrofální pro ruský a ukrajinský lid i pro evropskou bezpečnost," uvedla Trussová podle britské stanice BBC. "Nemůžeme ignorovat shromažďování více než 100 tisíc (ruských) vojáků na ukrajinských hranicích a pokusy o podkopání ukrajinské suverenity a územní celistvosti," dodala.
Podle USA vyvolává společné vojenské cvičení ruské a běloruské armády jen další napětí při jednáních o krizi na Ukrajině. Uvedla to mluvčí bílého domu Jen Psakiová.
V Bělorusku dnes ráno začalo plánované společné vojenské cvičení s Ruskem, armády obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí. O začátku manévrů informovala agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Do akce by se podle stanice BBC mohlo zapojit až 30 tisíc ruských vojáků, ale konkrétní počty nejsou oficiální. Podle Severoatlantické aliance jde o nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce Studené války, píše BBC.
Přes dva miliony lidí žije na území dvou samozvaných republik, které se odtrhly s ruskou pomocí od Ukrajiny.
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru.
Prezident USA Joe Biden dnes hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o jeho nedávných jednáních v Rusku a na Ukrajině. V prohlášení to dnes uvedl Bílý dům. Macron v pondělí jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohledně vypjaté situace na rusko-ukrajinských hranicích. Pentagon dnes uvedl, že Rusko v posledních 24 hodinách posílilo svou vojenskou přítomnost na svých hranicích s Ukrajinou a v Bělorusku.
"Hovořili o pokračujících snahách o diplomacii a odstrašení prováděných v blízké spolupráci s našimi spojenci a partnery v odpovědi na pokračující vojenské přípravy Ruska na hranicích s Ukrajinou," uvádí stručné vyjádření Bílého domu.
Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko připravuje ukrajinskou metropoli na možný útok Ruska. Zvyšuje obranu před kybernetickými útoky, prověřuje letecké kryty ze sovětských dob a vyzývá občany ke vstupu do vojenských záloh, informovala agentura Reuters.
Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi napadnout, a naopak tvrdí, že se obává o vlastní bezpečnost.
Padesátiletý Kličko, který měl v dobách své aktivní boxerské kariéry přezdívku Doktor železná pěst, říká, že ve městě panika nepanuje. Podle něj však musí být občané připraveni na nejhorší. "Proto je v našem městě již připraveno 5000 krytů. Může se tam zachránit přes dva miliony lidí," řekl Reuters ve své kanceláři na kyjevské radnici.
Německý kancléř Olaf Scholz po dnešním jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou v Berlíně uvedl, že západní strategie založená na dialogu a odstrašování Ruska zaznamenává pokroky. Bezpečnostní situace v Evropě je ale podle něj nadále vážná a vyžaduje, aby Západ vůči Rusku vystupoval jednotně, uvedla agentura DPA.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba popřel, že by se francouzský prezident Emmanuel Macron pokoušel Ukrajinu přemluvit, aby se vzdala svých snah o integraci do západních struktur. Prezidenti Francie a Ukrajiny Macron a Volodymyr Zelenskyj při svém úterním jednání podle ministra ani neposuzovali případné postavení Ukrajiny mimo vojenské bloky Západu a Východu.
"Nedošlo tu k žádné zradě," ujistil Kuleba podle agentury Reuters. Ukrajinský ministr zjevně reagoval na spekulace tisku, že se Macron při pondělní návštěvě Moskvy údajně domluvil s Vladimirem Putinem a ve snaze o snížení napětí na východě Evropy prý vyšel vstříc hlavnímu ruskému požadavku ohledně bezpečnostních záruk.
Diplomacie funguje a odrazuje Rusko od možné vojenské agrese vůči Ukrajině, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v televizi 1+1. Kyjev se díky návštěvám západních státníků v posledních dnech stal centrem mezinárodní politiky a Rusko si podle Kuleby díky tomu uvědomuje důsledky svého případného útoku na Ukrajinu.
"Když jsem byl v listopadu v Evropské unii, řekl jsem svým partnerům, že potřebujeme komplexní balíček opatření pro zadržování Ruska. Navrhovali jsme tři prvky: aktivní diplomacii, přísné sankce a vojenskou podporu Ukrajině. Za těchto několik měsíců jsme splnili všechny tři klíčové úkoly," řekl šéf diplomacie v rozhovoru, na který se odkazuje prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.
Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit tvrdým sankcím, které Evropská unie a státy NATO připraví společně. Po dnešním jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Na přímý dotaz novinářů ale výslovně nezmínil, zda součástí případného postihu Moskvy bude i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. "Sankce budou velmi účinné. Připraven máme celý soubor," prohlásil Scholz s tím, že je dobrý důvod, proč podrobnosti nezveřejňovat.
Britský premiér Boris Johnson přijede ve čtvrtek do Varšavy na jednání s polskými politiky o Ukrajině. Polsko a Británie jsou dvě země, které nabídly a poslaly Ukrajině zbraně.
Spojené státy a Německo se v názorech na Rusko a Ukrajinu do jisté míry liší, ale rozhodně jsou to pořád spojenci, kteří se navzájem potřebují. Důkazem je například americká letecká základna Ramstein v Německu. Více v textu Aktuálně.cz.
Rozmístění amerického protiraketového systému THAAD u ukrajinského Charkova by bylo provokací a mohlo by zkomplikovat vyřešení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny, upozornilo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tak reaguje na zprávy v ruských médiích, že se Kyjev obrátil na Washington s prosbou o umístění tohoto obranného systému nedaleko od ruských hranic.
Slovenská sněmovna po obstrukcích opozice hlasováním ukončila rozpravu k dohodě o obranné spolupráci s USA. O dohodě rozhodnou poslanci ve středu.
Do Rumunska dorazila první jednotka amerických vojáků, které vyslal Washington k ubezpečení východoevropských spojenců, znepokojených stoupajícím napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině. Oznámil to dnes rumunský ministr obrany. "Stovka amerických vojáků, specialistů vyslaných k přípravě nasazení (další jednotky), už přicestovala. Zbytek vojáků bude následovat," řekl novinářům ministr obrany Vasile Dincu podle agentury AFP.
Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit, řekl o ukrajinské krizi francouzský prezident Macron.
Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na dnešním setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení ukrajinské krize je zabránit válce v Evropě. Duda podotkl, že situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989, kdy se začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu. Také on chce prý najít řešení, aby se Evropa vyvarovala války.
Český ministr vyjádřil uspokojení nad tím, že se tříčlenné ministerské delegaci podařilo v Kyjevě dosáhnout přijetí na nejvyšší úrovni, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Toho Lipavský na jednání ujistil, že česká diplomacie usiluje o jednotu Ukrajiny a ochranu její územní celistvosti.
Lipavský pokračuje v návštěvě Ukrajiny druhým dnem. Po pondělní návštěvě Donbasu a předání balíčků první pomoci ukrajinskému Červenému kříži dnes ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů. Před dnešním jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.
Podporu ČR 🇨🇿 Ukrajině 🇺🇦 jsem vyjádřil i prezidentovi @ZelenskyyUa, premiérovi @Denys_Shmyhal, svému protějšku @DmytroKuleba a předsedovi Nejvyšší rady @r_stefanchuk. pic.twitter.com/K8eUIrpvWI
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 8, 2022
Slovenský parlament začal dnes odpoledne jednat o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy, mimořádná schůze byla ovšem už krátce po zahájení kvůli obstrukci části opozičních poslanců na zhruba čtvrt hodiny přerušena. Předsedající později jednání kvůli dalším obstrukcím opakovaně přerušoval. Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U budovy sněmovny po poledni desítky lidí protestovaly proti smlouvě, o které by sněmovna měla hlasovat v příštích dnech.
Zatímco navenek se politici států Severoatlantické aliance v současnosti věnují hlavně odvracení hrozícího vpádu Ruska na Ukrajinu, v zákulisí se rozbíhá souboj o křeslo nástupce šéfa NATO Jense Stoltenberga, který odejde na konci září. Diplomaté i další znalci poměrů dávají šance zejména několika političkám z postkomunistických zemí, jejichž výběr by podle nich mohl být odpovědí na aktuální ruské ambice. Zájem o vlivný post však projevují i někdejší vládní činitelé z Británie či Itálie.
Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude. Macron zároveň uvedl, že jak Zelenskyj, tak Putin se zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin při pondělním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem přislíbil, že kolem Ukrajiny nadále neporoste napětí. Uvedl to podle agentury Reuters francouzský prezident.
Ministři zahraničí České republiky, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě šéf české diplomacie Jan Lipavský. Zopakoval, že ruské požadavky, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance, jsou nepřijatelné.
"Přivezli jsme jasnou zprávu: vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti," řekl Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii. "Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse," dodal.
Ukrajinská armáda uspořádá od 10. února velké cvičení, které bude odpovědí na shromažďování ruských vojsk v Bělorusku. Cvičit budou vojáci i s americkými protitankovými střelami Javelin a tureckými bezpilotními letouny Bayaraktar, oznámil ministr obrany Oleksij Reznikov.
V roce 2014 začala ruská anexe Krymu čtyři dny po skončení zimních olympijských her v Soči. Čeká i letos Putin s nějakou akcí proti Ukrajině na konec her? Více v textu na Aktuálně.cz
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Kyjevě setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a poté v Berlíně také s německým kancléřem Olafem Scholzem a s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Pokud by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, britské sankce budou připravené, napsal v článku pro deník The Times britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj také zvažuje umístění dalších jednotek britského letectva a námořnictva do východní Evropy, aby ji případně mohlo chránit. Rusko shromažďuje desetitisíce vojáků u ukrajinských hranic, Západ se obává možné invaze. Státníci po celém světě intenzivně jednají o mírovém řešení konfliktu.
"Britské sankce a další opatření budou připraveny na případný další ruský útok," napsal Johnson. "Vláda požádá parlament o nové pravomoci k uvalení sankcí na další osoby a subjekty, včetně jakýchkoliv společností napojených na ruský stát nebo působících v odvětví strategického významu pro Kreml," dodal.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev pokusí získat zpět poloostrov Krym.
Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO, zdůraznil prezident Macron po jednání s Putinem.
Rusko shromažďuje ve Středozemním moři výrazný počet vojenských lodí a chystá námořní manévry. Dnes Gibraltarským průlivem vpluly do Středozemního moře tři lodě ze Severní flotily, informovalo ruské námořnictvo. Další jednotky se nachází na ruské základně v syrském Tartúsu a lodě z Tichomořské flotily vpluly do Středozemního moře skrze Suezský průplav, uvedla agentura EFE. Cvičení pořádá ve Středomoří i NATO.
USA, Německo a NATO jsou připraveny jednotně a společně reagovat, pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, uvedli Biden a Scholz po jednání v Bílém domě.
Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, projekt plynovodu Nord Stream 2 už nebude, uvedl americký prezident Biden po jednání s kancléřem Scholzem.
Rusko dál rozmisťuje nové vojenské síly podél hranice s Ukrajinou, řekl mluvčí Pentagonu. Nezdá se prý, že by kterékoli mířily přímo proti NATO.
Nynější dodávka pěti stovek balíčků s první pomocí předchází větší zásilku, které bude na Ukrajinu přepravena později. Celková cena budoucí zdravotnické pomoci má podle dřívějších informací českého ministerstva zahraničí dosáhnout 3,6 milionu korun.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský v Kyjevě symbolicky předal zástupcům ukrajinského Červeného kříže balíčky s první pomocí. Do ukrajinské metropole jich vládní speciál přivezl dohromady 500.
USA a Německo postupují jednotně ve snaze zabránit ruské agresi, řekl Biden podle agentury Reuters před jednáním s německým kancléřem Scholzem.
Diplomacie v souvislosti s napětím na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou pracuje na plné obrátky. Český ministr zahraničí Jan Lipavský je se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska v pondělí na Ukrajině, francouzský prezident Emmanuel Macron letí do Moskvy a v Bílém domě se sejde německý kancléř Olaf Scholz s americkým prezidentem Joem Bidenem.
K jednání o rostoucím napětí v Evropě v souvislosti s krizí kolem Ukrajiny se dnes v Moskvě sešli prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Emmanuel Macron. Šéf Kremlu na úvod setkání prohlásil, že Moskva i Paříž jsou situací kolem bezpečnosti znepokojené, jeho host označil dialog za jedinou možnost bezpečnosti a stability v Evropě.
Macron dal po příletu do ruské metropole najevo opatrný optimismus ohledně setkání s Putinem. "Jsem v rozumné míře naladěn optimisticky. Nevěřím však na spontánní zázraky," prohlásil podle televize BFM TV po vystoupení z letadla na moskevském letišti Vnukovo.
Německo zvýší počet svých vojáků v Litvě až o 350. Podle agentury AFP to dnes oznámila ministryně obrany Christine Lambrechtová. Spolková republika dosud měla v pobaltské zemi kolem 500 vojáků. Navýšením jejich počtu reaguje na napětí způsobené velkým množstvím ruských jednotek na ukrajinské hranici a podle pozorovatelů také na kritiku, že toho pro Ukrajinu nedělá dost.
Americká společnost Maxar Technologies o víkendu zveřejnila satelitní snímky, které údajně zachycují vojenskou techniku v Bělorusku poblíž ukrajinských hranic. Informovala o tom agentura Reuters s upozorněním, že snímky nemohly být nezávisle ověřeny.
Podle Maxar Technologies jsou vojenské jednotky, rakety, raketomety a útočná letadla rozmístěny na třech místech v Bělorusku ve vzdálenosti do 50 kilometrů od ukrajinských hranic, a sice poblíž měst Luniněc, Jelsk a Rečyca. Na snímcích pořízených v pátek jsou podle společnosti letouny Su-25, systém protivzdušné obrany S-400 a rakety Iskander.
Ruské ministerstvo obrany snímky nekomentovalo. V sobotu ale uvedlo, že na místo společných cvičení vyslalo systém protivzdušné obrany S-400 a letouny Su-25.
Konflikt na Ukrajině je potřeba řešit mírovou cestou, řekl dnes český premiér Petr Fiala. Dle něj nelze ustupovat ruským hrozbám a česká vláda stojí za Ukrajinou.
Reagoval tak na víkendová slova prezidenta Miloše Zemana, který nesdílí obavy z případné ruské agrese na Ukrajině a nynější napětí pokládá za válku slov. Česká republika také darovala Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů asi za 37 milionů korun. K tomu Zeman uvedl, že by je místo darování prodal.
Podle Fialy je důležitý postoj vlády. "Pan prezident má na tu pomoc jiný názor, já jsem s ním o tom mluvil. Ale slova a činy české vlády jsou takové, jak je občan vidí. Vláda se jasně postavila na stranu mírového řešení, odmítáme hrozby Ruska a stojíme za Ukrajinou," řekl Fiala.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba konstatoval, že Ukrajině se v poslední době dostává větší politické, bezpečnostní a hospodářské podpory. "Její celkový objem v těchto týdnech a měsících přesáhl 1,5 miliardy dolarů a objem obranných zbraní a vojenského zařízení dodaného na Ukrajinu činí více než 1000 tun," oznámil ukrajinský ministr, podle něhož tato podpora posiluje pozici Ukrajiny u jednacího stolu.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková míří v pondělí do Kyjeva na druhou návštěvu Ukrajiny během tří týdnů. Ukrajinští politici s ní chtějí mluvit o německých dodávkách zbraní. Berlín odmítá vyzbrojovat Ukrajinu s tím, že by to jen zhoršilo situaci. Naopak Velká Británie, Česko, Polsko a Dánsko Ukrajincům zbraně a munici posílají.
Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis a český ministr zahraničí Jan Lipavský na frontové linii v Donbasu.
S @JanLipavsky na linii dotyku. pic.twitter.com/27zZaUG2rA
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) February 7, 2022
Ruský generálplukovník v záloze Leonid Ivašov veřejně vystoupil proti válce Ruska s Ukrajinou a varoval, že tato válka by mohla znamenat konec Ruska jako státu. Obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se tuto válku snaží vyprovokovat kvůli udržení u moci, a vyzval hlavu státu k odstoupení. Ivašov, který v minulosti proslul prosovětskými a konzervativními názory, svou výzvu k hlavě státu a ruským občanům publikoval již před týdnem na internetové stránce spolku důstojníků ve výslužbě, kterému předsedá. Nyní na ni upozornila nezávislá média, jakož je televize Dožď či rozhlasová stanice Echo Moskvy.
"Co v současnosti ohrožuje existenci samého Ruska a existuje taková hrozba? Lze tvrdit, že skutečně takové hrozbě čelíme - země je na hraně ukončení své historie. Všechny životně důležité oblasti, včetně demografie, se ustavičně zhoršují a tempo vymírání obyvatelstva překonává světové rekordy," píše generál. Za hlavní hrozbu Rusku označuje "systémovou degradaci", vyvolanou neživotaschopným modelem státu a režimu.
Vyhrocení situace s Ukrajinou nese podle penzionovaného generála "umělý" a "zištný" charakter ze strany vnitřních sil. Možná válka by mohla zpochybnit "existenci samého Ruska jako státu", navždy by z Rusů a Ukrajinců udělala nepřátele "na život a na smrt" a vedla ke značným obětem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský spolu se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem přicestoval na Donbas na východě Ukrajiny. S odvoláním na šéfa ukrajinské diplomacie o tom informovala tisková agentura TASS.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský chce svou cestou na Ukrajinu, kterou podniká se slovenským a rakouským protějškem Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergerem, vyjádřit s východoevropskou zemí solidaritu v době ruského tlaku a podpořit její územní celistvost. Novinářům to řekl krátce před odletem.
"Letíme do Kyjeva a na východ Ukrajiny, abychom se na místě podívali, co zažívá země, na jejíchž hranicích se srocuje cizí armáda," uvedl Lipavský. "Jedeme vyjádřit solidaritu se zemí, která je pod velkým tlakem," dodal s tím, že Ukrajina se vydala evropskou a euroatlantickou cestou a je ji v tomto zapotřebí podpořit.
Francouzský prezident Macron mluvil v neděli večer před odjezdem do Moskvy s americkým prezidentem Bidenem. Cílem rozhovoru byla koordinace, píše Reuters.
Dnešní výroky prezidenta Miloše Zemana o Ukrajině přitáhly pozornost zahraničních médií. Ta mimo jiné zdůrazňují, že český prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, a poukazují i na odlišný postoj českého ministra zahraničí. Zeman sdělil, že nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.
Cílem Ruska v současné diplomatické krizi není Ukrajina, ale nastavení nových vztahů se Severoatlantickou aliancí a s Evropskou unií. Týdeníku Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v pondělí v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Německý kancléř Olaf Scholz se před svou první cestou do Spojených států znovu vyslovil, že je striktně proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Zdůraznil, že pokračuje v předchozím politickém kurzu bývalé kancléřky Angely Merkelové a že si to nepřejí němečtí občané. Scholz to dnes řekl v pořadu německé televizní stanice ARD.
"Spolková vláda má již mnoho let jasnou politiku, že nebudeme dodávat do krizových oblastí a že nebudeme dodávat smrtící zbraně na Ukrajinu," řekl Scholz krátce před odletem. "Tak to měla má předchůdkyně, tak to bylo správně a správné to i zůstane," řekl kancléř, který Merkelovou nahradil loni v prosinci.
Rusko by mohlo zahájit invazi na Ukrajinu do několika dnů či týdnů. V rozhovoru s několika americkými televizemi to uvedl bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan, podle kterého je také možné, že se Moskva rozhodne pro diplomatické řešení. Střet s Ukrajinou by mohl mít podobu připojení oblasti Donbasu a vzbouřeneckých území k Rusku, rozsáhlého kybernetického útoku nebo plnohodnotné invaze na ukrajinské území, uvedla s odkazem na Sullivanova slova agentura Reuters.
Český prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, uvedl v neděli ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zeman v neděli v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.
"Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko-české vztahy skončí dalším neúspěchem," uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie. "Těším se na návštěvu (českého ministra zahraničí) Jana Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu," dodal Kuleba. Lipavský zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.
V Polsku přistálo další letadlo s americkými vojáky. Mají posílit východní členy NATO v situaci, kdy se za ukrajinskou hranicí hromadí ruské jednotky.
Prezident Miloš Zeman nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že nynější napětí pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Uvedl, že Rusové "nejsou blázni" a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.
"Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali," uvedl Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny.
Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout.
Dvě nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Herta Müllerová a Světlana Alexijevičová, vyzvaly německou vládu, aby s ohledem na hrozící konflikt s Ruskem poskytla Ukrajině zbraně pro její obranu. Berlín dodávky zbraní Ukrajině dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku Kyjeva i některých členských zemí Severoatlantické aliance.
"Právě Němci s jejich dějinami musejí Ukrajině pomoci," řekla německá spisovatelka Müllerová magazínu Der Speigel v dvojrozhovoru s běloruskou literátkou Alexejevičovou. Oznámená pomoc ukrajinské armádě v podobě 5000 přileb představuje "blamáž před celým světem", míní spisovatelka s rumunskými kořeny. Podle ní je důležité, aby se Ukrajina byla nyní schopná bránit.
Ve prospěch dodávek zbraní pro sebeobranu Ukrajiny se vyslovila i Alexijevičová, která po předloňských potlačených protestech proti běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi odjela z Běloruska do Německa. "Ukrajina by měla z tohoto konfliktu vyjít jako vítěz, což je důležité pro demokracii na Ukrajině i v Bělorusku," řekla nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015. Müllerová ocenění získala šest let před ní.
Ukrajinské speciální jednotky, policie a národní garda uspořádaly cvičení ve městě Pripjať, které je opuštěné od černobylské jaderné katastrofy v roce 1986. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Ukrajina provádí vojenská cvičení, zatímco se země připravuje na možnost konfliktu s Ruskem.
Ukrajinské síly v Pripjati střílely na opuštěné budovy a odpalovaly střely z minometů, popsal Reuters. Členové bezpečnostních složek podle něj uspořádali cvičení v zasněžených ulicích města, které lemují někdejší sovětské hotely či budovy, z nichž některé stále mají na sobě srpy a kladiva jako symboly někdejšího komunistického státu.
"Byla to bitva s polovojenskými milicemi v městském prostředí," řekl agentuře jeden z vojáků v bílé maskovací uniformě. Speciální jednotka přitom prováděla před cvičením i během něj kontrolu množství radiace.
Do Polska dnes dorazili první američtí vojáci, kteří mají posílit východní křídlo NATO v době napětí mezi Západem a Ruskem. Vojáci přistáli na letišti Jasionka poblíž Rzeszówa na jihu Polska, uvedla polská agentura PAP. Americké jednotky jsou součástí reakce Západu na desetitisíce ruských vojáků poblíž ukrajinských hranic. Západ se obává možné ruské invaze na Ukrajinu, Moskva však takové záměry odmítá.
Podle polského ministerstva obrany by mělo do země v dohledné době dorazit přibližně 1700 amerických vojáků z 82. výsadkové divize. Tato speciální jednotka se základnou v americké Severní Karolíně podle své prezentace slouží ke strategickým operacím a její příslušníci jsou schopni vyrazit do akce kdekoliv po světě do 18 hodin od vznešení požadavku. V Polsku už aktuálně působí asi 4500 amerických vojáků, a to v rámci Severoatlantické aliance i na základě bilaterálních americko-polských dohod.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během návštěvy Ukrajiny příští týden předá 500 balíčků první pomoci. Česká diplomacie je zajistila společně s Českým červeným křížem. Celková cena budoucí zdravotnické pomoci bude činit 3,6 milionu korun. Úřad to uvedl v dnešní zprávě o cestě, která se uskuteční v pondělí a úterý. Lipavský Ukrajinu navštíví společně s ministry zahraničí Slovenska Ivanem Korčokem a Rakouska Alexanderem Schallenbergem.
První američtí vojáci, kteří mají posílit spojence z NATO ve východní Evropě a v Německu v reakci na posilování ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou, dnes dorazili do Německa. Informovalo o tom podle agentury Reuters evropské velení armády USA. "Vojáci z 18. výsadkového sboru dnes přijeli do Wiesbadenu," uvedlo velení v prohlášení. Tyto posily mají v Německu zřídit velitelství na podporu 1700 výsadkářů, kteří mají být vysláni do Polska.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh na posílení konkurenceschopnosti USA vůči Číně. Návrh zahrnuje rozsáhlé výdaje na podporu výroby čipů.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil za nesmysl tvrzení Spojených států, které ve čtvrtek uvedly, že získaly zpravodajské informace o přípravě falešných záběrů s útokem ukrajinských vojáků na civilisty v separatisty ovládnuté části východní Ukrajiny. Záběry měly podle USA posloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS uvedl, že to není poprvé, co Spojené státy zveřejňují informace o údajných plánech vpádu Ruska na Ukrajinu, ale nic takového nenásledovalo.
"Přečetl jsem si a viděl na internetu jakési prohlášení, že Rusko připravuje falešné video s údajným útokem ukrajinských vojáků na Donbas. Nesmyslnost tohoto druhu výmyslů, jichž přibývá každým dnem, je zjevná každému, byť i málo zkušenému politologovi," řekl Lavrov listu Izvestija.
Německý kancléř Olaf Scholz navštíví 15. února Rusko, uvedl dnes podle agentury Reuters Kreml. Šéf německé vlády má jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o napjaté situaci kolem Ukrajiny. Už v pondělí podobná diskuse čeká také francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války. Shodli se také na tom, že Spojené státy mají "negativní vliv" na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti, uvedla agentura AFP. Putin, který do Pekingu přicestoval na zahájení zimních olympijských her, nabídl Číně další dodávky plynu.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď a americký ministr zahraničí Antony Blinken v noci na dnešek podepsali mezivládní dohodu o obranné spolupráci. Dohodu musí ještě schválit slovenský parlament a následně ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová, poznamenala agentura TASR. Prezidentka dohodu podporuje. Odpůrci tvrdí, že dohoda omezuje suverenitu Slovenska nebo že nedostatečně upravuje případné spory se Spojenými státy.
"Bilaterální spolupráce mezi Slovenskem a Spojenými státy je dlouhodobě na vynikající úrovni. Obranná spolupráce s USA významně přispěla k úspěšné transformaci a modernizaci slovenských ozbrojených sil, speciálních vzdušných sil a sil pro speciální operace. Dnes dáváme této spolupráci odpovídající právní základ. Je výrazem našeho společného závazku jako spojenců v NATO k transatlantické bezpečnosti," uvedl Naď podle portálu Aktuality.sk.
Francouzský prezident si telefonoval se svými protějšky z Ruska a Ukrajiny. Sdělil jim, že prioritou je zaručení bezpečnosti kontinentu, píše Reuters.
"Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu," napsala na Twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová a plán odsoudila jako "nepřijatelný".
Plán zahrnoval výrobu názorného propagandistického videa, které by ukazovalo zinscenované výbuchy a používalo by mrtvoly a herce představující truchlící pozůstalé, píše AP. Informace o záměru byly součástí odtajněných zpravodajských informací, které Američané v těchto dnech poskytli představitelům Ukrajiny a evropským spojencům.
"Domníváme se, že Rusko by mohlo natočit velmi násilné propagandistické video, které by ukazovalo mrtvá těla a herce hrající roli truchlících, stejně jako záběry zničených míst s ukrajinskou nebo západní vojenskou technikou," uvedl mluvčí ministerstva obrany USA na tiskovém brífinku. "Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině," dodal mluvčí.
Informace zpravodajců USA naznačují, že Rusko má plán použít jako záminku k invazi na Ukrajinu falešná videa, uvádějí světové agentury.
Macron dnes hovořil také s polským prezidentem Andrzejem Dudou a chystá telefonáty s protějšky z Ruska a Ukrajiny. Chystá se také osobní setkání vrcholných představitelů Francie, Německa a Polska. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se uskuteční v Berlíně příští úterý.
Süddeutsche Zeitung: Německý kancléř Scholz přijme v úterý v Berlíně prezidenty Francie Macrona a Polska Dudu, aby probrali situaci na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poděkoval svému tureckému protějšku Recepu Tayyipovi Erdoganovi, že se nabídl jako prostředník pro vyřešení konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Podle tureckého lídra Turecko navrhuje, že bude hostit setkání ukrajinských a ruských představitelů. Erdogan a Zelenskyj dnes kromě toho při osobním setkání v Kyjevě podepsali několik dohod včetně rámcové smlouvy o volném obchodu, informovala agentura Reuters. "Chtěl bych poděkovat prezidentu Erdoganovi za jeho iniciativu (a vůli) stát se prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem v procesu ukončení války," sdělil Zelenskyj po více než čtyřhodinovém jednání.
Nabídka vyslání francouzských vojáků do Rumunska v době zvýšeného napětí kolem Ukrajiny nemá za cíl provokovat Rusko. Po jednání ministrů zahraničí zemí východního křídla Severoatlantické aliance to dnes uvedl šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian, informovala agentura Reuters. Le Drian reagoval na dnešní výroky Kremlu, podle nichž vojenské posily východních členů NATO vedou k eskalaci napětí.
Rusko má nyní v Bělorusku zhruba 30 tisíc vojáků, uvedl dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj je to nejvíce od konce studené války. Ruský vojenský kontingent v Bělorusku čítá asi 30 tisíc vojáků, mezi nimi jsou i příslušníci speciálních jednotek. Na území svého západního souseda přesunulo Rusko také stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400.
Kreml vyzval USA, aby přestaly zvyšovat napětí v Evropě zvyšováním počtu svých vojáků v blízkosti Ruska, a pohrozil ruskými protiopatřeními.
Kvůli shromažďování ruských vojáků u hranic s Ukrajinou Biden ve středu večer místního času telefonicky mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům o tom informoval na svých internetových stránkách. Prezidenti znovu potvrdili svoji podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Biden s Macronem také jednali o další koordinaci jak diplomatických kroků, tak příprav na uvalení rychlých a těžkých ekonomických postihů vůči Rusku, pokud by podniklo další invazi na Ukrajinu. Domluvili se, že spolu a s partnery v NATO a Evropské unii budou nadále v úzkém kontaktu.
Velká Británie a USA připravují seznam Rusů, které zasáhnou ekonomické sankce, pokud Putin vydá rozkaz k invazi na Ukrajinu.
Bílý dům už nebude mluvit o možné ruské invazi jako o bezprostředně hrozící. Ve středu to řekla jeho mluvčí Jane Psakiová. Tento obrat se podle ní dá vyložit tak, že Washington ví, že se ruský prezident Vladimir Putin už rozhodl na Ukrajinu zaútočit.
Přehled hlavních událostí:
- Americký prezident Joe Biden schválil vyslání vojáků do Evropy. Očekává se, že Pentagon ohlásí jejich rozmístění v příštích dnech. Podle listu USA Today dorazí tři tisíce vojáků na základny do Německa, Polska a Rumunska.
- Britský premiér Johnson v telefonátu s prezidentem Putinem vyjádřil znepokojení nad ruskou aktivitou u ukrajinských hranic.
- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se znovu snažil mírnit obavy z hrozícího ruského útoku, ale řekl také, že pokud Rusko udělá něco, co bude naznačovat bezprostředně hrozící invazi, Ukrajina bude schopna reagovat, jak bude nezbytné.
- Mezinárodní měnový fond je připraven pomoci zemím, které by mohly zasáhnout vedlejší účinky rusko-ukrajinského konfliktu a sankcí uvalených západními vládami na Rusko.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se znovu snažil mírnit obavy z hrozícího ruského útoku, ale řekl také, že pokud Rusko udělá něco, co bude naznačovat bezprostředně hrozící invazi, Ukrajina bude schopná reagovat, jak bude nezbytné.
Britský premiér Johnson v telefonátu s prezidentem Putinem vyjádřil znepokojení nad ruskou aktivitou u ukrajinských hranic, píše Reuters.
Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval v souvislosti s nynější krizí mezi Ruskem a Ukrajinou k dohodě s Ruskem a kritizoval Západ. Svou kritiku adresoval zejména Británii, jejíž postoj k Ukrajině je podle něj "velmi nezodpovědný".
"V této rovnici neexistuje evropská stabilita bez Ruska. S Ruskem se musíme dohodnout," citovala Milanoviče agentura HINA. Kritická slova, která dnes citovala také agentura APA, byla namířena zejména na Británii, jejíž postoj je podle chorvatské hlavy státu velmi nezodpovědný. "Ukrajina si nepřivodí štěstí, když bude poslouchat Londýn. Ženou ji do velmi nebezpečného dobrodružství a prezident Zelenskij to poznal," tvrdí prezident členské země NATO a EU.
Šéfové českého parlamentu potvrdili Stoltenbergovi vůli plnit závazky k NATO. Vůči ruským mocenským ambicím nesmíme projevit slabost, řekl Vystrčil.
Mezinárodní měnový fond je připraven pomoci zemím, které by mohly zasáhnout vedlejší účinky rusko-ukrajinského konfliktu a sankcí uvalených západními vládami na Rusko. Uvedla to dnes šéfka fondu Kristalina Georgievová.
Bělorusko zakázalo přepravu skupiny výrobků z Litvy po železnici, oznámil podle Belta mluvčí běloruské diplomacie jako odvetu za litevský zákaz dopravy běloruského zboží do litevských přístavů.
Americký prezident Joe Biden schválil vyslání vojáků do Evropy. Očekává se, že Pentagon ohlásí jejich rozmístění v příštích dnech. Podle listu USA Today dorazí tři tisíce vojáků na základny do Německa, Polska a Rumunska.
Britský premiér Boris Johnson řekl na návštěvě v Kyjevě, že udělá vše pro to, aby odvrátil ruského prezidenta Vladimira Putina od "katastrofální chyby".
Poslanci ukrajinského parlamentu děkovali zemím, které Ukrajině poskytly nebo nabídly pomoc.
Ukrainian MPs holding up flags of countries that have offered help to Ukraine pic.twitter.com/yh3Enz45RY
— ian bremmer (@ianbremmer) February 1, 2022
44 procent Slováků si myslí, že za napětí kolem Ukrajiny mohou NATO a Spojené státy, jen 35 procent dává vinu Rusku. Více v textu na Aktuálně.cz.
Španělský deník El País napsal s odvoláním na své zdroje, že Spojené státy i Severoatlantická aliance v písemné odpovědi Rusku odmítly hlavní požadavek Moskvy. Tedy garanci, že se Ukrajina nestane členem NATO. Washington i aliance nicméně navrhují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, plyne z materiálů El País.
Spojené státy sdělily Rusku, že jsou ochotny s ním diskutovat o způsobu, jak by si mohlo ověřit, že se na základnách NATO v Rumunsku a Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. A to v případě, pokud by Moskva byla ochotna sdílet podobné informace o některých svých vojenských základnách. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Informaci potvrzují dokumenty publikované dnes listem El País, který se údajně dostal k písemným odpovědím USA a NATO na bezpečnostní požadavky Moskvy.
Podstatná část slovenské opozice se v době vyhrocené situace kolem Ukrajiny profiluje zároveň jako opozice proti NATO a Spojeným státům. Bývalý premiér a předseda strany Směr - Sociální demokracie Robert Fico vystoupil minulý týden v Bratislavě na demonstraci se šéfem mimoparlamentní Slovenské národní strany Andrejem Dankem.
Vystrčil před jednáním prohlásil, že Česko chce dát stejně jako ostatní spojenci najevo neústupný postoj vůči ruským požadavkům, které Moskva spojuje se zmírněním napětí u ukrajinské hranice. Podle předsedy českého Senátu by se ovšem diskuse o rizicích ze strany rivalů měla týkat i Číny, u níž se nebezpečí týká především možné závislosti na dovozu některých výrobků či surovin.
Jednáním se šéfy Evropské rady a Severoatlantické aliance zakončí dnes předsedové obou komor českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová a Miloš Vystrčil třídenní návštěvu bruselských institucí. Klíčovými tématy jejich závěrečných rozhovorů bude příprava českého předsednictví Evropské unie ve druhém pololetí letošního roku a současné napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. O něm budou mluvit zejména s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí informaci o práci meziresortní pracovní skupiny, která vyhodnotila hlavní možné dopady ruské agrese na Ukrajině na Česko. "Těmito oblastmi jsou kybernetické útoky, zvýšená činnost zpravodajských služeb cizí moci, migrace, dopady zvýšených cen elektřiny a surovin, zajištění adekvátních zásob včetně omezení či přerušení dodávek plynu a ropy," uvedl úřad vlády v tiskové zprávě.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Johnsona "drží Ukrajině u hlavy zbraň, aby nás donutil změnit evropskou bezpečnostní architekturu". Johnson řekl, že je potřeba "vysvětlit ruské veřejnosti, že Ukrajina se bude bránit". Ruské matky si podle něho musejí uvědomit, že Ukrajina se postaví na "urputný a krvavý odpor". Britský premiér také upozornil, že v okamžiku jakéhokoli vpádu ruské armády na Ukrajinu musí Moskva automaticky počítat s tím, že bude čelit sankcím. Londýn by zpřísnil opatření mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml.
Britský premiér Boris Johnson s ukrajinským prezidentem Zelenským jednali o krocích, jak zastrašit Rusko. Invaze Ruska na Ukrajinu by podle nich znamenala obrovskou chybu. "Oba lídři varovali, že další ruská invaze na Ukrajinu by byla obrovskou strategickou chybou a nesla by s sebou jasné humanitární následky," cituje agentura Reuters z prohlášení vydaného po schůzce.
Maďarský premiér Orbán řekl, že protiruské sankce způsobily větší škodu Maďarsku než Rusku, informoval Reuters po Orbánově setkání s Putinem.
Ruský prezident Putin po jednání s maďarským premiérem zopakoval, že Moskva nedostala od USA adekvátní odpověď na své požadavky, píše TASS. Těmi jsou, že NATO se nebude rozšiřovat, upustí od umisťování zbraňových systémů poblíž ruských hranic a navrátí se k podobě "vojenské infrastruktury" bloku z roku 1997, tedy mimo jiné před vstupem Česka do aliance. Putin doplnil, že Moskva odpovědi zatím "pečlivě analyzuje".
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Bezpečnostní rady státu uvedl, že Česko má už historicky připravené plány pro nejrůznější scénáře, se kterými nyní pracuje. Počítá se s případnou humanitární pomocí přímo na místě. Rakušan připomněl i dohodu se Slovenskem, že by Česko v případě potřeby mohlo poslat na jeho hranice s Ukrajinou kontingent policistů. "Máme s tím velké zkušenosti, pomoc by byla rychlá a i efektivní," řekl.
Maďarský premiér Viktor Orbán při návštěvě Moskvy ujistil Putina o dobré kondici rusko-maďarských vztahů. Ruský prezident ocenil přínos Orbánovy vlády pro rozvoj rusko-maďarských vazeb a uvedl, že Moskva doufá v pokračování této spolupráce. "My dva máme nejdelší tradici ve vztazích Ruska a Evropské unie," uvedl šéf maďarské vlády a podotkl, že v posledních 13 letech se s Putinem setkal dvanáctkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil telefonicky s italským premiérem Mariem Draghim, který rovněž upozornil, že další zhoršení krize bude mít vážné důsledky. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by mohl v příštích dnech hovořit i s britským premiérem Borisem Johnsonem, který má dnes jednat v Kyjevě.
"Ministr zahraničí zdůraznil, že USA spolu s partnery a spojenci chtějí pokračovat ve výměně názorů s Ruskem v otázce vzájemné bezpečnosti. Řekl také, že nová invaze (Ruska) na Ukrajinu bude mít rychlé a vážné důsledky," uvádí se v prohlášení Blinkenova úřadu.
Česko nemá nyní žádosti od Ukrajiny o další pomoc, řekla ministryně obrany Černochová. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského by se o nich mohlo hovořit při jeho návštěvě Ukrajiny za týden.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v dnešním telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzval Rusko, aby volilo v krizi kolem Ukrajiny diplomacii. Mluvil také o nutnosti okamžitého stažení ruských vojáků a vojenské techniky od ukrajinské hranice. Lavrov řekl, že USA souhlasí s dalším jednáním o bezpečnostních otázkách, jež znepokojují Rusko.
O bezpečnostní situaci na Ukrajině, o prohloubení spolupráce nebo společném výcviku dnes v Praze jednali vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. Podle Opaty chce česká armáda svého partnera podporovat při reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností. Sdělila to Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu. Zalužnyj se dnes sejde také se zástupci ministerstva obrany.
Opata přivítal Zalužného dopoledne v Národním památníku na Vítkově, kde položili věnec u hrobu neznámého vojína. Následně jednali na generálním štábu o prohloubení spolupráce obou armád, bezpečností situaci v regionu, společných výcvikových aktivitách a posilování vojenských schopností.
Maďarsko počítá s tím, že se dohodne s Moskvou na zvětšení dodávek ruského zemního plynu, řekl premiér Viktor Orbán podle agentury TASS při jednání s prezidentem Vladimirem Putinem.
Polsko je připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony, uvedl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki, který je na návštěvě v Kyjevě. Svrchovaná a demokratická Ukrajina je v zájmu celé Evropy, alternativou je Bělorusko, prohlásil Morawiecki v narážce na autoritářský režim v Minsku, pokládaný za nejbližšího spojence Ruska.
Na úterý naplánovaný telefonický rozhovor mezi britským premiérem Borisem Johnsonem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se neuskuteční. Oznámil to Kreml, ale neuvedl, kdo a proč rozhovor zrušil.
Náměstek ruského ministra zahraničí popřel sdělení americké diplomacie o ruské odpovědi na americké návrhy. Tu Rusko podle něj teprve chystá.
Čím a v jakém množství disponují ukrajinská a ruská armáda? Srovnejte si, kolik mají vojáků, tanků či bojových letounů.
Pokud by se Moskva rozhodla pro totální invazi včetně nasazení pozemních sil, vyžadovalo by to rozsáhlé přípravy, kterých by si svět snadno povšiml a mohl by reagovat, tvrdí Danilov, který zastává funkci tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany.
"Přípravná doba, které by si všiml celý svět, může trvat tři dny až týden. A to zatím nepozorujeme," řekl Danilov. "Dobře rozumíme tomu, co se děje, a klidně se na to připravujeme," doplnil. Připustil, že zhruba 120 tisíc ruských vojáků, kteří jsou nyní poblíž ukrajinských hranic, může kdykoli zahájit provokace.
Ukrajina má možnost povolat do zbraně až 2,5 milionu lidí v případě, že by na ni Rusko zaútočilo, řekl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v rozhovoru s agenturou AP.
K obavám západních představitelů, že se Moskva chystá v brzké době rozpoutat válku, ale přistupuje s rezervou. Cílem manévrů ruské armády u ukrajinských hranic může být podle něj snaha Ruska vytvořit "psychologický nátlak" a šířit na Ukrajině paniku.
Na pražském Vítkově dnes zahájí vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj návštěvu Česka. Setká se během ní s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou nebo náměstky ministryně obrany Danielem Blažkovcem a Janem Havránkem.
Návštěva byla podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové dlouhodobě plánována a několikrát kvůli koronavirové krizi odložena.
Bezpečnostní rada státu dnes projedná možné dopady případného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Česká vláda napětí způsobené přesunem 100 tisíc ruských vojáků k ukrajinským hranicím označuje za vážné, ale věří v diplomatické řešení. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí ujistil ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise, že Česko plně stojí za Ukrajinou a odmítá jakékoliv formy ruské agrese.
Americké ministerstvo zahraničí v pondělí místního času uvedlo, že od Ruska obdrželo odpověď na svůj dopis z minulého týdne, v němž Moskvě mimo jiné navrhlo možnosti zmírnění současné krize kolem Ukrajiny. O obsahu ruského dopisu neinformovalo, informovala dnes agentura Reuters.
"Můžeme potvrdit, že jsme od Ruska obdrželi písemnou odpověď. Domníváme se, že by nebylo produktivní jednat na veřejnosti, takže necháme na Rusku, zda bude chtít o své odpovědi mluvit veřejně," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí. "Jsme i nadále plně odhodláni vést dialog o řešení těchto otázek a budeme pokračovat v úzkých konzultacích s našimi spojenci a partnery, včetně Ukrajiny," dodala.
Na úterý je naplánována série vrcholných politických rozhovorů: maďarský premiér Viktor Orbán se chystá v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čekají v Kyjevě schůzky s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem.
Spojené státy nařídily rodinným příslušníkům amerických vládních pracovníků v Bělorusku, aby opustili zemi. Všem svým občanům rovněž nedoporučily cestovat do Běloruska. Pokyn přichází v době zvyšujícího se napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině a rovněž narůstající vojenské přítomnosti Ruska v Bělorusku.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků a Kyjev, USA i některé další západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu telefonoval se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Opět probírali situaci kolem Ukrajiny a ruské bezpečnostní návrhy. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na Kreml a Elysejský palác. Státníci spolu hovořili už podruhé během čtyř dní. Macron dnes uvedl, že oba lídři uvítali pokrok dosažený v rozhovorech o Ukrajině v rámci takzvaného normandského formátu, píše agentura Reuters.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja uvedl, že Kyjev nemůže důvěřovat moskevským prohlášením a potřebuje důkazy v podobě stahování vojsk. Ukrajinský diplomat zopakoval, že podle Kyjeva ohrožuje Ukrajinu na 130 000 ruských vojenských příslušníků a proruským separatistům na východě Ukrajiny pomáhá 3 000 ruských vojáků. Kyslycja popřel, že by se Ukrajina chystala na zahájení vojenské akce na východě země nebo na poloostrovu Krym, z čehož ji v posledních týdnech viní Moskva.
Západ nepředložil důkazy, že by se Rusko připravovalo na vojenskou operaci proti Ukrajině, řekl podle Reuters při jednání RB OSN ruský velvyslanec.
USA mají důkazy, že Rusko chce v únoru vyslat k bělorusko-ukrajinské hranici přes 30 tisíc vojáků, řekl podle agentury Reuters americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Premiér Petr Fiala (ODS) jednal s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem o krizi na hranici Ukrajiny s Ruskem. Česko plně stojí za Ukrajinou a odmítá jakékoliv formy ruské agrese, uvedl.
Sešel jsem se s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem, abychom společně probrali vztahy našich zemí a krizi na ukrajinsko-ruské hranici.
— Petr Fiala (@P_Fiala) January 31, 2022
Pana velvyslance jsem ujistil, že Česká republika stojí plně za Ukrajinou a odmítáme jakoukoliv formu ruské agrese proti jeho zemi. pic.twitter.com/VYv7Jf5HZu
Polsko nabídlo munici Ukrajině, ohrožené možnou ruskou invazí, řekl v pondělí před novináři Pawel Soloch, šéf kanceláře národní bezpečnosti, což je polský úřad vykonávající pokyny hlavy státu v oblasti obrany a bezpečnosti.
Polsko nabídlo několik desítek tisíc kusů nábojů, uvedl Soloch s tím, že jde o "obrannou munici", protože "má sloužit k obraně, a ne k útoku". "Nabídku jsme předali ukrajinské straně, čekáme na odpověď. (Nabídnutou munici) jsme připraveni okamžitě dodat," ujistil podle serveru Onet.pl. Bližší podrobnosti o nabídnutém střelivu neuvedl.
S myšlenkou nejen politické, ale také vojenské podpory Ukrajiny přišel podle Solocha prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a konzultacích s vládou. Celou záležitost má dotáhnout do konce ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Rusko odpoví na případné britské sankce proti ruskému byznysu, uvedl mluvčí Kremlu.
"Jasně říkáme, že pokud Rusko podnikne další kroky proti Ukrajině, pak dál zpřísníme sankční režim mířící na podniky a lidi s nejbližšími vazbami na Kreml," řekl v televizním rozhovoru náměstek na britském ministerstvu financí Simon Clarke.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová o víkendu oznámila, že vláda předloží parlamentu návrh zákona o rozšíření palety sankcí, které Londýn může na ruské zájmy uvalit. Agentura Reuters v této souvislosti podotýká, že britská metropole se v posledních dekádách stala přední destinací kapitálu z postsovětských zemí, kvůli čemuž se jí někdy přezdívá Londongrad. Deník The Times minulý týden s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že činitelé na americkém ministerstvu zahraničích věcí v poslední době vyjadřují "zděšení a frustraci" nad neschopností britské vlády zakročit proti přílivu ruských peněz.
Podívejte na fotografie ukrajinských vojáků v zákopech. Jak vypadá čekání na válku?
Rusko Západu nevěří a chce, aby respektoval jeho zákonné zájmy. V ruské televizi to v neděli prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Zmoudřeli jsme. Říká se, že poučit se dá jen z vlastních chyb. Nyní víme, zač stojí slova Západu," řekl Lavrov.
Jak bojuje s ruskou hrozbou ukrajinská kontrarozvědka SBU? Více v textu na Aktuálně.cz.
Severoatlantická aliance a samostatně také Spojené státy minulý týden písemně odpověděly na požadavky, které vzneslo Rusko. V pátek ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že USA a NATO v reakci na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. K těm podle něj patří nerozšiřování NATO, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury aliance v Evropě do stavu z roku 1997.
Kanada dočasně stáhne všechny pracovníky, kromě těch nezbytných, ze svého velvyslanectví na Ukrajině. Oznámilo to kanadské ministerstvo zahraničí. Podobné rozhodnutí na začátku minulého týdne učinily i Spojené státy a Velká Británie. Česká republika se k takovému kroku nerozhodla. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale vyzval české občany, aby necestovali na sever a východ Ukrajiny, pokud to není nezbytně nutné.
Dobrý den, vítáme vás u on-line přenosu, ve kterém sledujeme napjatou situaci kolem Ukrajiny.
Právě se děje
Nejspolehlivější auta Británie? U Octavie záleží na ročníku, Tesla si polepšila
Ruský superšpion. Krtek v FBI poslal na smrt tři lidi, vynesl i plány na jaderný útok
Máte méně než kolega? Šéf vám bude muset brzy říct, v čem je rozdíl, popsala expertka
Zažila největší český trapas v EU: Politici dělali haury a pak byli takhle maličcí
Manchester City titul v Lize mistrů neobhájí, vypadl s Realem na penalty
