Damašek - Poslední týdny konfliktu v Sýrii se nesou v duchu změn. Alespoň co se týče strategie velmocí, které se ve válce angažují – Ruska a Spojených států.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nečekaně oznámil, že začne své letectvo ze země stahovat. Syrský prezident Bašár Asad a jeho armáda se tak budou muset obejít bez nejviditelnějšího zahraničního spojence.
USA si mezitím v posledních týdnech vyzkoušely svou novou taktiku, honbu na konkrétní vysoce postavené představitele teroristické organizace Islámský stát (IS).
Úkol splněn, tvrdí ruský prezident
Zatímco ruský prezident oznámil, že svůj základní vytyčený úkol už Rusko splnilo a jeho armádě se podařilo "vytvořit podmínky k nastartování mírového procesu" - západní diplomaté spekulují, co stažením většiny vojáků Putin přesně sleduje.
Nejčastěji přitom zmiňují zesílení nátlaku na syrského prezidenta, aby přistoupil na mírové řešení. Zejména ve chvíli, kdy byla v pondělí po více než dvou letech obnovena mírová jednání v Ženevě.
Agentura Reuters citovala nejmenovaného evropského diplomata, podle kterého má Putinův krok v tomto směru velký potenciál. Přesto je podle něj namístě zvýšená opatrnost. "V minulosti jsme viděli, že to, co Rusko slíbí, není vždy to, co se stane," uvedl diplomat.
A nejistá si je i syrská opozice. "Nikdo neví, co se honí Putinovi hlavou," reagoval na oznámení mluvčí části protiasadovské syrské opozice Salim Muslat.
Rusové od začátku náletů tvrdili, že útočí na cíle islamistů. Ze západních zemí ale byli kritizováni, že bojují i proti takzvané umírněné opozici.
Dochází Kremlu trpělivost?
Západem opatrně vítané rozhodnutí ale může podle serveru The New York Times značit několik odlišných věcí. Za prvé, že Kremlu skutečně dochází trpělivost s Asadovým tvrdým přístupem k ženevským jednáním, za která se Rusko spolu s USA postavily.
Asadovi lidé koneckonců v minulých týdnech několikrát vystoupili s prohlášeními, která s Ruskem evidentně předem neprojednali, připomíná server. Jakýkoli rozkol se svým dlouhodobým spojencem nicméně Damašek odmítá.
Za druhé ale může Putinovo rozhodnutí značit i to, že Rusko naopak opět věří v udržitelnost a stabilitu Asadova režimu. Navíc i po stažení většiny ruské armády nezůstane Asad sám. Na zemi má i nadále podporu Íránu nebo libanonského Hizballáhu.
Ruský vyslanec u OSN Vitalij Čurkin nicméně potvrdil, že ruská diplomacie dostala shora instrukce zesílit svoje vyjednávací úsilí. "Naše diplomacie obdržela rozkazy zintenzivnit naše snahy dosáhnout v Sýrii politického urovnání," uvedl.
Změny vykazuje i strategie USA
Zatím není jasné, jakými konkrétními kroky na Putinovo oznámení zareagují například Spojené státy, jejichž představitelé o chystaném kroku Kremlu zřejmě nevěděli. I Washington ale v posledních týdnech vykazuje určité změny, i když v porovnání s Ruskem drobnější.
Místo náletů na majetek a "vojenské" objekty teroristické organizace se USA více zaměřují na lídry islamistů.
"Nedávné zabití jednoho z vůdců Islámského státu v Sýrii a dopadení dalšího americkými silami v Iráku ‚značí první kroky vpřed v rámci dlouho diskutované změny postupu, jak porazit extremistickou skupinu. Tedy cílení na konkrétní teroristické vůdce namísto výlučných úderů na majetek a výcviku místních jednotek,“ všiml si server Foreign Policy.
Před dvěma týdny americká speciální vojenská jednotka Delta Force zadržela poblíž iráckého města Tal Afar Sulajmána Daúda Afarího, předního specialistu IS na chemické zbraně.
Afarí je zjevně první osobou, kterou zadrželi američtí vojáci přímo pověření chytáním a zabíjením vůdců Islámského státu. V Iráku operují od konce loňského roku. Podobnou strategii si přitom USA vyzkoušely už v případě Al-Káidy v Iráku a Afghánistánu.
Na lídry islamistů cílí také nálety amerických letadel, jak se ukázalo například v případě útoku na hlavního vojenského stratéga IS Omara Šíšáního. Ten byl de facto náčelníkem "generálního štábu" džihádistické organizace. Gruzínec s čečenskými kořeny byl těžce raněn 4. března při leteckém úderu na severovýchodě Sýrie. V tuto chvíli je údajně klinicky mrtev a "přežívá" jen díky napojení na dýchací přístroje.
