Washington - V čele Spojených států stojí přesně půl roku.
Americký prezident Donald Trump se sice označuje za nejúspěšnějšího šéfa Bílého domu v dějinách, plnit předvolební sliby, které dal svým voličům, se mu ale fakticky plnit zatím příliš nedaří.
Zrušení reformy zdravotního pojištění Trumpova předchůdce Baracka Obamy ztroskotalo v Senátu, daňová reforma je v nedohlednu, imigrační restrikce blokují soudy, ani rázné odmítnutí klimatické dohody už zřejmě neplatí. V Senátu marně čeká na schválení 150 Trumpových personálních nominací, Kongres kroky Bílého domu fakticky sabotuje.
Brzdou přitom nejsou jen menšinoví demokraté, ale hlavně liberální a konzervativní republikánský disent. Podle kritiků tak tristní bilanci půl roku po zvolení žádný z poválečných prezidentů neměl.
Trumpových příznivců neubývá
Přesto Trumpova veřejná podpora výrazněji neklesá. Pětačtyřicátého prezidenta USA půl roku po inauguraci sice většina Američanů odmítá, počet jeho stoupenců je ale poměrně stabilní - okolo 40 procent. Menšinová přitom byla Trumpova podpora statisticky i během voleb.
Vývoj potvrzuje, že jeho zvolení bylo projevem vzdoru vůči politice tehdejších vládních kruhů, který nevymizel. Rozdělení země však stále trvá, pokud se za šest měsíců dokonce neprohloubilo.
Největším soupeřem Donalda Trumpa na politické scéně nicméně není jeho demokratická opozice, ale hrozba impeachmentu. Obraz politiky Washingtonu se čím dál více zužuje na poziční válku, kterou vyvolal nekončící skandál kolem údajného ruského vměšování do loňských voleb. Prezident je ohrožen a sám to intenzivně cítí, shodují se politologové.
Zatímco se v některých médiích objevují předpovědi apokalyptického prezidentova konce, republikánští komentátoři televize Fox News nicméně tvrdí, že ve Státech, jež rozhodly o Trumpově překvapivém vítězství v loňských volbách, ruská aféra otřásající Bílým domem a Kongresem není žádné téma.
Ozývají se i optimisté, kteří v nynějším politickém chaosu dokonce tuší zrod nové éry. Po Trumpově pádu prý přijdou nezávislí intelektuálové nezatížení unavenými dogmaty polarizované minulosti. " Až ten blahý den přijde, dvojvládí dusící americkou politiku bezmála dvě století konečně skončí. A Washington možná začne zase fungovat," napsal v listu The Washington Post Charles Scarborough, komentátor televize NBC a bývalý republikánský poslanec.
Podívejte se, jak se zatím Trumpovi dařilo v jednotlivých oblastech.
Omezení imigrace a prokletý dekret
Trump koncem ledna vydal exekutivní příkaz, který měl dočasně zmrazit uprchlické programy a zakázat občanům sedmi muslimských států - Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu - vstup do USA.
Výnos se ale okamžitě stal předmětem právní bitvy a protestů. Prezident od něj posléze upustil, aby v březnu podepsal dekret nový, upravený.
Ani s ním ale prezident neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu a obrátil se na nejvyšší soud. Ten koncem června Trumpův imigrační dekret zčásti odblokoval.
Minulý týden USA oznámily, že strop 50 000 běženců se už pro tento fiskální rok naplnil. Tím začala běžet 120denní lhůta, během které jsou pozastaveny americké azylové a uprchlické programy. Zákazy se týkají pouze lidí, kteří nemají v USA kontakty.
Obamacare nechceme
Zdravotní reforma Baracka Obamy, takzvaná Obamacare, byla jedním z pilířů minulé vlády. Trump však tento systém pojištění označuje za "katastrofu".
Nový americký prezident proto neváhal a záhy po inauguraci podepsal příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou s Obamacare, než bude program zrušen. Začátkem května Sněmovna po tvrdých bojích novou reformu zdravotního pojištění schválila.
V Senátu však Trump a nová reforma zdravotnictví stále nemá vyhráno. Republikánští senátoři nemají dostatek hlasů. Proti návrhu na reformu Obamacare se z nich postavili už čtyři senátoři.
Mexiko nebude financovat zeď na společných hranicích
Vybudování bariéry na hranici s Mexikem kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil Trump už během kampaně. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po převzetí moci.
Mexiko však výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard Kč). Během kampaně Trump hovořil o částce 12 miliard dolarů.
Koncem března prezident uvedl, že projekt budou zatím platit Spojené státy. Kompromisní návrh o financování vlády zahrnuje pouze dodatečné úpravy stávající bariéry.
Trumpovo snížení daní
Dalším z témat Trumpovy kampaně bylo snížení daní podnikům i jednotlivcům. Koncem dubna Bílý dům představil návrh daňové reformy. Ta zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců.
Reforma, kterou ještě musí schválit Kongres, podle Bílého domu podpoří hospodářský růst a zajistí pracovní místa i prosperitu střední třídě. Podle Trumpova poradce se jedná o největší daňovou reformu od éry Ronalda Reagana.
Pařížská dohoda o klimatu pro USA skončila
Trump 1. června udělal svůj dlouho očekávaný krok. Spojené státy již nebudou součástí jím kritizované Pařížské dohody. USA se tak společně se Sýrií a Nikaraguou zařadily ke třem státům, které nepatří ke členům smlouvy na omezení emisí skleníkových plynů.
Dohodu podepsalo 195 zemí na konci roku 2015 a jejím základním cílem je udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia.
Trump si za svůj rezolutní krok vysloužil ostrou kritiku jak v USA, tak po světě. Obhajoval se ale slovy, že Pařížská dohoda je pro Spojené státy ekonomicky náročná. Podle něj poškozovala americké hospodářství. Washington podle Trumpa začne vyjednávat o smlouvě nové, která by byla k obyvatelům USA spravedlivější.
Odstoupení od Transpacifické obchodní smlouvy
Koncem ledna Trump podepsal exekutivní příkaz o odstoupení USA od Transpacifické obchodní smlouvy (TPP). Konec smlouvy s 12 tichomořskými zeměmi dojednala už Obamova vláda.
V půlce května pak vláda USA oficiálně zahájila proces jednání o změně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem. Smlouva byla uzavřena před 25 lety a Spojené státy podle Trumpa na NAFTA doplácejí ztrátou pracovních míst, které se přesunuly do Mexika s levnější silou.
NATO: ano, nebo ne?
Během kampaně Trump mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Později však tento názor změnil. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně aliančních členů, kteří nedávají dostatek peněz na obranu. Od toho rovněž ustoupil.
Nicméně opakovaně vyzývá alianční země, aby dostály svým finančním závazkům. "Severoatlantická aliance je významnou obrannou aliancí, její členské státy ale musí spravedlivě přispívat na společnou obranu," uvedl Trump v březnu při setkání s Angelou Merkelovou v Bílém domě.
V poslední době také několikrát zdůraznil, že podporuje alianční princip "jeden za všechny" - tj. pátý článek smlouvy.
Přátelství mezi Washingtonem a Moskvou
Trump po nástupu do úřadu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli v boji proti terorismu.
Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři. Prezident nyní tvrdí, že USA nepočítají s uvolňováním sankcí, dokud se nevyřeší problémy kolem Sýrie a Ukrajiny.
Trump s Putinem se nedávno poprvé sešli na summitu G20. Po jednání vyhlásili dohodu o příměří na jihozápadě Sýrie.
Vztahy obou zemí kalí spekulace o možných zásazích Moskvy do prezidentských voleb v USA. Nejstarší syn Donalda Trumpa se loni v létě setkal s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou. Na jejich schůzce mu nabízela kompromitující informace o Hillary Clintonové. Kreml však zásahy do amerických voleb odmítá.
