Od našeho zvláštního zpravodaje - Američané nejsou žádní velcí francouzštináři, ale výraz "déjà vu" znají. Konkrétně pro demokratické voliče je těžkou noční můrou, když se jim pár dní před prezidentskými volbami v hlavách odvíjí příběh, který už jednou prožili. Hillary Clintonová vedla v průzkumech, ale Donald Trump ji nakonec porazil a stal se prezidentem.
Tímhle si demokraté nechtějí znovu projít. Ale nedokážou to dostat z hlavy. Může se to stát znovu?
Starší manželský pár Less a Judy, který žije ve Wilmingtonu v Delawaru, právě využil možnosti předčasného hlasování. Jejich hlasy má demokratický kandidát Joe Biden jisté. Úplně jinou otázkou ale je, jak moc jisté nebo aspoň pravděpodobné je, že Biden skutečně zúročí svoji roli jasného favorita, kterou mu už od poloviny léta přisuzují průzkumy.
"Já to vidím tak na 85 procent," říká Less, který před odchodem do důchodu pracoval jako finanční poradce. Judy ale jeho optimismus, možná daný i tím, že Less zná Bidena osobně z doby jejich středoškolských studií, vůbec nesdílí.
Podle ní je to tak "padesát na padesát", což je de facto přiznání, jak potvrzuje sama Judy, že to stále "může dopadnout jakkoli". Judy si ustaraně povzdechne. V posledních týdnech prý vůbec nemá dobré spaní. "Bojím se, a čím jsou volby blíž, tím se bojím více," říká. Většina Američanů bude volit už toto úterý.
Probudil se a Trump byl prezident
Joe Biden má před Donaldem Trumpem setrvalejší a větší náskok, než měla v roce 2016 demokratická kandidátka Hillary Clintonová. A ve srovnání s ní Bidena favorizují i další ukazatele. Biden si vede o něco lépe v klíčových státech, jako je například Pensylvánie. Dokonce se podle průzkumů zdá, že se mu otevírá možnost, aby na svoji stranu překlopil i Georgii, která naposledy hlasovala pro demokrata v roce 1992, tehdy pro Billa Clintona.
Uprostřed pandemie koronaviru se letos v USA také v rekordních počtech volí předčasně a podle průběžných dat demokratičtí voliči v zájmu o volby zatím těžce přebíjejí republikány. Jenže demokratům se v hlavě znovu a znovu odvíjí pomyslný film s názvem "Volby 2016".
"Někde jsem slyšel nebo četl, že to je jako posttraumatický syndrom. A i když naštěstí nevím, jak skutečně traumatický zážitek vypadá, nervózní jsem fakt hodně," říká jiný Bidenův volič, pětadvacetiletý student Alexander z Filadelfie v Pensylvánii.
Pamatuje si přesně, jak to bylo před čtyřmi roky. Na začátku volebního dne se na webu deníku New York Times ujistil, že pravděpodobnost vítězství Clintonové je 87 procent. Šel volit, pak do pizzerie, kde si přivydělával, v noci ani nezapnul televizi a bezstarostně usnul.
"Ráno jsem se probudil a Donald Trump byl prezident," usměje se Alexander. Ale spíše útrpně než pobaveně. Aby letos jen tak odevzdaně nečekal, co se může stát, zapojil se do předvolební kampaně. Minulý víkend v západní Filadelfii obcházel domácnosti, aby lidé šli volit.
Nadějné i pochybující "doufám"
Devětapadesátiletého černocha Lloyda k tomu už nikdo přemlouvat nemusel, minulou neděli stál v přibližně 200 metrů dlouhé frontě před jednou z volebních místností nedaleko centra města. Lloyd je od pohledu optimistická nátura, ovšem důvodem, proč Bidenovi věří, jsou právě dosavadní signály, že demokratická volební účast bude letos větší než před čtyřmi roky.
V roce 2016 v některých velkých městech, právě ve Filadelfii nebo v Detroitu, pro Clintonovou hlasovalo méně lidí, než očekávala a potřebovala. Byla to jedna z příčin, proč přišla o Pensylvánii a Michigan. Lloyd ale prý doufá, že letos se to opakovat nebude.
"Zatím čekám něco přes hodinu, bál jsem se, že to bude delší. Ale ani tak nic takového nepamatuju," informuje spokojeně Lloyd. Zájem o volby prý překračuje vše, co kdy zažil. On sám je z rodiny poslední, manželka a dvě dcery už hlas odevzdaly před pár dny.
Kdy budeme znát výsledky amerických voleb?
Nový americký prezident je znám obvykle na konci volební noci podle toho, v kolika státech získá bezkonkurenční náskok. Letos se ale sčítání může protáhnout a 4. listopadu znát vítěze ještě nebudeme. A to z několika důvodů:
-
Přes 100 milionů Američanů, což je rekordní množství, se kvůli koronaviru rozhodlo využít možnost volit korespondenčně. Než se všechny hlasy sečtou, může to trvat několik dní.
-
Korespondenční hlasy začne většina států USA počítat až po uzavření volebních místností, někde v průběhu volebního dne. V některých státech, například v Kalifornii, jde ale poslat hlasovací lístek poštou ještě v den voleb. Takový hlas je platný, i když přijde až po skončení voleb.
-
Poštovní služba bude zavalená a některé hlasy může doručit se zpožděním.
-
Kvůli korespondenčnímu hlasování bude otevřeno méně hlasovacích místností. To znamená i méně lidí ve volebních komisích a pomalejší zpracování hlasovacích lístků.
-
Sčítání korespondenčních hlasů je náročnější kvůli kontrole podpisů na volebním lístku a na registračním listu.
-
Kandidát, který prohraje, může napadnout výsledek voleb. Donald Trump se už nechal slyšet, že výsledky voleb mohou skončit u Nejvyššího soudu. Dokonce řekl, že by mohlo jít o obrovský podvod.
-
Více demokratů volí korespondenčně, panují tedy obavy, že Donald Trump se prohlásí vítězem a pak napadne později došlé hlasy pro kandidáta demokratů Joea Bidena.
Spíše optimistická je i pětapadesátiletá černoška Tami Wriceová, která pracuje jako studijní poradkyně na Temple University ve Filadelfii. Sama už hlasovala před pár dny, frontu teď stojí znova, aby k volbám doprovodila svoji matku.
"Mám pocit, že to letos dopadne dobře," říká Tami, aby pak ovšem dodala, stejně jako předtím Lloyd, slovo "doufám". Není to vůbec náhoda, naopak. Nejisté anglické konstatování "I hope so" je to nejčastější, co v rozhovorech s demokratickými voliči nakonec zazní.
Konec byznysmena Trumpa
Dvaapadesátiletý Richard přijel pomoct do Filadelfie z Marylandu, ze spolehlivě modrého, demokratického státu, kde žádná předvolební agitace není potřeba. "Na to vůbec nekoukám, to jsou blbosti," odpovídá Richard, zda věří volebním průzkumům.
Na poznámku, že to samé říkají i republikáni, Richard reaguje, že to je "ale také to jediné, na čem se shodneme". Trump podle něho selhal v pandemii koronaviru, což může být tím zásadním rozdílem ve srovnání s rokem 2016.
"Tehdy lidi zaujalo, že Trump přichází z byznysu, věřili, že by mohl být lepším manažerem než politička Clintonová. Jenže tahle představa vzala v pandemii za své," je přesvědčen Richard.
Na otázku, zda tedy věří v Bidenovo vítězství, ale odpovídá: "Kdybych o tom byl přesvědčen, tak bych tady nebyl." Prý by se doma raději díval na televizi nebo jezdil na kole, než aby rozdával předvolební materiály na severu Filadelfie.
Dvaasedmdesátiletá Chris by si zase nejraději povídala o Chorvatsku, kam z Filadelfie pravidelně jezdí na dovolenou. Letos ale musela kvůli koronaviru vynechat. Je vystudovaná viroložka a v tomto oboru i pracovala. Trump by podle ní měl být za to, jak zhoršil dopady pandemie, "potrestán nejen u voleb".
"Podle mě spáchal trestný čin, když věděl, jak je to nebezpečné, ale Američanům to neřekl," míní Chris. Ale i tak je znát, že jí vůbec nedělá radost, když má odhadnout Bidenovy šance. Když po chvíli přemýšlení odpoví, je jasné proč.
"Já jsem se bála už v roce 2016. A i když bych moc ráda řekla, že letos to cítím jinak, tak to nejde. Mám strach, bojím se ještě víc," přiznává Chris.
Roušky v barvách duhy
O necelých 200 kilometrů západněji, na předměstí města Harrisburg, jsme už spíše na republikánském území. Právě v takových místech se Trumpovi před čtyřmi lety ve volbách podařilo ovládnout celý stát Pensylvánie, poprvé od roku 1988.
Rich a jeho přítel, jejichž ochranné roušky mají barvy duhy, si sem do místního demokratického štábu přijeli pro propagační materiály. Ještě nikdy to neudělali, na jejich domě nikdy žádné cedule se jmény kandidátů nebyly. A to už jsou Rich a jeho přítel evidentně nějaký ten rok v důchodu.
Proč s tím začali, takříkajíc na stará kolena? "Nesnášíme Trumpa," řekne Rich. A obdobně jasně a stručně pak dodá: "Biden vyhraje, republikáni dostanou výprask." Jeho přítel souhlasně kýve hlavou.
Mezi demokratickými voliči jsou ovšem s takto pevným přesvědčením pár dní před volbami spíše výjimkou. Většina Bidenových voličů tají dech. Někteří v naději, jiní v obavách. A jen opravdu málokdo v radostném očekávání.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
