Chartúm - Súdán i v následujících pěti letech povede dosavadní prezident Umar Bašír.
Podle oznámení volební komise staronová hlava státu, která zemi vládne nepřetržitě od roku 1989, v nedávném hlasování získala 94,05 procenta hlasů.
Účast na hlasování, jež probíhalo od 13. do 16. dubna, údajně dosáhla 46,4 procenta.
Súdánská opozice čtyřdenní prezidentské a parlamentní volby bojkotovala s tím, že nešlo o svobodné a rovné hlasování.
Zástupci volební komise popřeli spekulace, že prodloužili původně třídenní volby o další den kvůli nízkému zájmu voličů. Asi jen třetinovou účast přitom odhadovala po skončení voleb i mise Africké unie, která na průběh hlasování dohlížela. Hlavu státu a zákonodárce mohlo vybírat více než 13 milionů oprávněných voličů.
Proti Bašírovi nastoupilo celkem 15 kandidátů, většina z nich byla ale široké veřejnosti téměř neznámá. Kandidát, jenž se umístil na druhém místě, získal pouhé 1,43 procenta hlasů.
Prezident s krví na rukou
Jednasedmdesátiletý generálporučík Umar Hasan Ahmad Bašír se moci chopil při vojenském puči v roce 1989 a zavedl přísné islámské právo šaría.
Během jeho vlády vypuklo několik ozbrojených konfliktů, mimo jiné v Dárfúru, Jižním Kurdufánu či ve státě Modrý Nil. O vydání Bašíra kvůli údajným válečným zločinům a genocidě v Dárfúru od roku 2008 neúspěšné žádá Mezinárodní trestní soud v Haagu. Prezident obvinění odmítá.
Nedávné volby byly teprve druhé za posledních 26 let a vůbec první od roku 2011, kdy po dlouhé občanské válce Jižní Súdán vyhlásil nezávislost na severu. Chartúm, který tím přišel o 75 procent ropných zásob, se od té doby potýká s hospodářskými problémy.
Súdán má podle odhadů 35,5 milionu obyvatel. Polovina žije podle Světové banky pod hranicí chudoby. Kvůli četným konfliktům patří Súdán k zemím s největším počtem vnitřních vyhnanců na světě. Jen kvůli střetům v Dárfúru opustily své domovy od roku 2003 údajně až tři miliony lidí.
