Varšava (od naší zpravodajky) - Vše se změnilo loni 7. srpna, kdy společně se stovkami dalších demonstrantů Lusiek protestoval kvůli případu své přítelkyně Margo, která je také transgender. Byla obviněna z poškození cizí věci, a přestože zaplatila kauci a chodila se pravidelně hlásit na policejní stanici, měla strávit následující dva měsíce ve vězení.
Pochodu se ale postavila policie a kromě Margo zatkla i dalších 48 lidí, kteří strávili noc za mřížemi, informuje lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
"V tu chvíli jsem se stal radikálnějším a přestal jsem mít rád policii," vzpomíná Lusiek. Po této zkušenosti se také vzdal myšlenky na vstup do politiky. Podle svých slov se stal anarchistou.
Tento střet s policií je jen jedním z příkladů zhoršování postavení LGBT+ menšiny v zemi, na které upozorňují média i neziskové organizace. Polský prezident Andrzej Duda například už v předvolební kampani prohlásil, že hnutí za práva homosexuálů představuje větší nebezpečí než komunistická ideologie. Arcibiskup Marek Jedraszewski zase řekl, že Polsko je v obležení "duhového moru", uvádí agentura Reuters.
Minulý týden vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) navíc oznámila, že chystá zákon, který neumožní párům stejného pohlaví adopci dítěte. Společné adopce byly zakázané už teď, některé rodiny však dokázaly tento zákaz obejít tím, že si dítě adoptoval jen jeden člen z páru. PiS pokládá LGBT+ za ohrožení života podle katolických hodnot.
Běžnými se v posledních letech staly slovní i fyzické útoky. Sám Lusiek vypráví, jak ho před několika měsíci někdo strčil na ulici pod koleje. "Nikdo s tím nic nedělá, protože jako LGBT nemáme stejná práva. I policie nás nesnáší," tvrdí. Za útoky podle něj stojí občas i představitelé církve, kteří se například účastní protestů se zbraní.
Omezování práv sexuálních menšin přivedlo Varšavu až ke střetům s Evropskou unií. Za poslední dva roky se více než stovka polských měst prohlásila za "zóny bez LGBT". EU v reakci pohrozila zadržením některých plateb z evropských fondů pro tato města.
Interrupce v televizi
Tlak také přichází z veřejnoprávní televize TVP, která je podle odborníků v rukou strany Právo a spravedlnost. "Kritizuje opozici stejně jako organizace, které se stavějí proti vládní politice, například v otázkách životního prostředí nebo sexuálních menšin. Veřejnoprávní média se stala nástrojem vládní propagandy," řekl loni serveru Aktuálně.cz profesor Wojciech Adamczyk z Fakulty politických věd a žurnalistiky Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.
I Lusiek má svoji zkušenost. V zábavním pořadu Motel Polska vysílaném na této stanici byl nedávno velkým tématem. "Před pár týdny jsem podstoupil potrat a rozepsal jsem se o tom na Instagramu - že je to bezpečné, nemusí to bolet, ale mě to bolelo a tak dále," vysvětluje. Interrupce je přitom v Polsku zakázaná, po loňském rozhodnutí soudu je povolená jen v případech znásilnění či incestu.
"Pokud je to kluk, jak může mít potrat? Jak je to vůbec možné?" zaznělo pak v pořadu, kde se lidé nevěřícně chytali za hlavu a smáli se. Program si můžete pustit zde, segment začíná v čase 10:40.
Podle svých slov si Lusiek z pořadu nic moc nedělal. Traumatičtější zážitek přišel poté, co ho viděli rodiče jeho spolubydlící. "Řekli mi, že mi na rozdíl od Boha nikdy neodpustí a že nikdy nebudou milovat vraha dětí. Dali mi dvanáct hodin na vystěhování," popisuje, co po odvysílání následovalo. Od té doby bydlí střídavě u své matky, ve squatech nebo u kamarádů.
Zveřejnění potratu, který Lusiek pomocí speciálních pilulek podstoupil, může mít ale i další dohru. V Polsku funguje soukromá organizace Ordoiuris. Její vozy například projíždějí městy a hlásí, že homosexuálové chtějí znásilňovat děti.
Organizace také provozuje službu nazvanou Potratová policie. Lidé jí mohou nahlásit informace o těch, kdo s potraty pomáhají. A jelikož Lusiek zveřejnil na sociálních sítích také fotografii se svou přítelkyní Margo a ještě jednou kamarádkou, oběma hrozí, že za psychickou podporu budou čelit postihu.
Sebevraždy v Polsku
Lusiek i kvůli těmto událostem občas přemýšlí, že se odstěhuje z Polska. Zatím ale vždy zvítězilo přesvědčení, že takto může pro komunitu udělat důležitější věci.
"Nechci nechat nikoho na holičkách, protože bych taky nechtěl, aby tak někdo nechal mě," říká. "Na základní škole jsem se zamiloval do holky a kvůli tomu jsem si myslel, že jsem špatný člověk. Děsilo mě to, a přitom žiju ve Varšavě. Nedokážu si představit, co se děje lidem na venkově," vysvětluje a upozorňuje, že malá informovanost o jiných sexuálních identitách a postoje k nim často vedou mladé lidi až k sebevraždám.
To dokazuje i studie z let 2015 a 2016, která se zabývala myšlenkami na sebevraždu mezi LGBT+ komunitou. Téměř polovina dotazovaných tehdy uvedla, že nad sebevraždou přemýšlela, a u nezletilých toto číslo stouplo až k 69 procentům.
"Problém sebevražd mezi dospívajícími a mladými dětmi narůstá," vysvětluje pro list Warsaw Business Journal také psychoterapeutka Magdalena Waszczyńska-Wardaová. "Polsko je na druhém místě v Evropě v počtu sebevražd nebo pokusů o ně mezi mladými lidmi."
Lusiek nyní s přáteli vymýšlí projekt, při kterém by projížděli polskými městy a šířili mezi místními osvětu. "Říkal jsem si, že když mám přátele, kteří mi rozumí, tak najdu i způsob, jak přežít. Později jsem ale zjistil, že mít takovou komunitu je privilegium. Ne každý ji má, a proto za ni musím bojovat."
