Nobel Obama jde ve svém plánu v Reaganových stopách

Roman Gazdík
9. 10. 2009 11:40
Ideu prosazoval Ronald Reagan, nyní ji podporuje John McCain nebo Henry Kissinger

Praha - Obamův plán na svět bez jaderných zbraní označují někteří za naivní, jiní tvrdí, že jde o odvážnou iniciativu, kterou je třeba zkusit, i když výsledek nemusí být zcela podle představ.

Iniciativu Obama ohlásil při své dubnové návštěvě v Praze a kritiky, kteří si tehdy významně klepali na čelo, od té doby přesvědčil, že to myslí vážně. Zahájil nejen jednání o dalším kole jaderného odzbrojení s Ruskem, ale připravil i deklaraci Rady bezpečnosti OSN požadující celkovou demontáž všech jaderných zbraní.

Podpořili ji nejen spojenci jako Francie a Velká Británie, ale také Rusko a Čína.

Po prosazení klíčové deklarace, obnovení jednání o zákazu jaderných testů a přípravě mezinárodní smlouvy o zákazu výroby zbrojního štěpného materiálu nyní Obama slaví v této oblasti další diplomatický úspěch.

Nobelova cena míru, která mu byla udělena za "snahu o snížení počtu nukleárních zbraní a prosazování světového míru", se pro něj stane dalším důvodem, aby ve své snaze pokračoval. Není přitom prvním prezidentem USA, který s ideou světa bez jaderných zbraní přišel.

Obama plán na konec jaderných zbraní představil v Praze. Na snímku s exprezidentem Václavem Havlem
Obama plán na konec jaderných zbraní představil v Praze. Na snímku s exprezidentem Václavem Havlem | Foto: Ondřej Besperát

Pravice, střed i levice

"Jaderná válka nemůže být vyhrána a nesmí být nikdy vedena. Jediná hodnota toho, že naše dva národy mají jaderné zbraně, je zajistit, aby nebyly nikdy použity. Ale nebylo by tak lepší se jich zcela zbavit?"

Tato slova nepronesl Obama, ale už o 25 let dříve ve svém projevu o stavu unie idol konzervativců Ronald Reagan.

Reagan, který označil jaderné zbraně za "zcela iracionální, zcela nelidské a nevhodné k ničemu jinému než k zabíjení", své spojence z NATO poté roku 1986 uzemnil návrhem světa bez jaderných zbraní, který nabídl v Reykjavíku generálnímu tajemníku KSSS Michailu Gorbačovovi.

Obama i Reagan byli a jsou označováni za naivky. Svět bez jaderných zbraní však podporují nejen oni a levicoví "idealisté" jako Noam Chomsky či šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej.

Ve své kampani pro něj hovořil také Obamův republikánský konkurent John McCain označovaný za jestřába. A za tuto myšlenku se postavily i dvě další republikánské ikony považované za symboly pragmatické politiky: bývalí ministři zahraničí Henry Kissinger (1973 - 1977) a George P. Shultz (1982 - 1989).

"Jaderné zbraně dnes představují jak obrovské nebezpečí, tak historickou výzvu. Americké vedení bude nuceno pohnout svět k dalšímu kroku - pevné shodě, která zajistí, že se svět už na jaderné zbraně nebude spoléhat, a stane se zásadním příspěvkem, který předejde jejich šíření do potenciálně nebezpečných rukou, a nakonec s nimi coby s hrozbou pro svět skoncuje," stojí v článku uveřejněném v lednu 2007 v deníku Wall Street Journal.

Jeho autory byli kromě Shultze a Kissingera také dva prominentní demokraté - bývalý ministr obrany USA William J. Perry (1994-1997) a bývalý předseda senátního zbrojního výboru Sam Nunn (1987-1995).

Zničit a zakázat

Argumentů, proč zakázat jaderné zbraně, je podle Kissingera a spol. a dalších mnoho.

Za prvé jsou zde obavy, že by se z nedostatečně zajištěného arzenálu (například ruského, severokorejského nebo pákistánského) mohly dostat jaderné materiály do nepovolaných rukou, ať už státních či teroristických.

Za druhé je zde otázka bezpečnosti samotných systémů: jsou známy lidské i počítačové chyby, které mohly mít katastrofální následky.

Za třetí je to problém finanční, protože země jako Spojené státy nebo Rusko musejí vynakládat obrovské množství peněz na zajištění svých velkých arzenálů.

Ani argumenty druhé strany však nejsou nelogické. Upozorňují například na úspěšnost "odstrašující strategie" studené války, kdy se Rusko, Čína, Velká Británie, Indie, Francie a Spojené státy držely vzájemně v šachu svými jadernými arzenály.

Stoupenci jaderných zbraní poukazují také na to, že mezi státy disponujícími těmito zbraněmi nedošlo k žádným větším válkám, největším konfliktem byla válka mezi Indií a Pákistánem v roce 1999. Podle těchto lidí tak naopak jaderné zbraně světovou bezpečnost podporují.

Studená válka skončila

Protistrana však namítá, že zadržovací politika mohla fungovat v době, kdy bylo jaderných mocností jen několik, v současné době však samotná existence jaderných zbraní coby symbolů moci podporuje další a další státy, aby je získávaly.

Henry Kissinger
Henry Kissinger | Foto: Reuters

Upozorňuje také, že k odstrašení protivníka není třeba takového množství hlavic, jaký mají státy v současné době k dispozici.

Otázkou nyní je, co přesně se Obamovi podaří prosadit. Úplný konec jaderných zbraní, či snížení jejich počtu na "rozumnější" úroveň?

O úmyslech USA a Ruska omezit své obrovské jaderné arzenály pochybovat nelze. Zajistit zákaz nukleárních zbraní, kterými nyní také disponují Francie, Velká Británie, Izrael, Indie, Pákistán, Severní Korea a Čína, bude mnohem tvrdším oříškem.

Státy s velkými konvenčními armádami se jich zřejmě vzdají rády, u menších zemí, které se cítí ohroženy, jako Severní Korea nebo Izrael, však bude mít Obama větší práci.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy