Praha - Pokud máte jaderné rakety, vyžaduje ohromné úsilí je zabezpečit: to je jeden z problémů íránského a severokorejského jaderného programu, říká bývalý náměstek amerického ministra obrany pro záležitosti Asie a Tichomoří Richard Lawless.
Lawless na tomto postu působil v první i druhé Bushově administrativě, a to v letech 2002 až 2007. Předtím pracoval v soukromém sektoru a v letech 1972 až 1987 pro CIA.
Ve druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz, který vám nyní přinášíme, se Lawless vyjadřuje k otázkám počítačových systémů chránících jaderné zbraně, hrozbě kybernetického terorismu a co by takový útok pro USA znamenal, kdyby seděl v Bílém domě republikán John McCain, který sám sebe považuje za internetového analfabeta.
Richard Lawless přijel do Prahy na mezinárodní konferenci nazvanou Bezpečnostní výzvy v Asii a Pacifiku: důsledky pro Evropu a Atlantickou alianci, kterou tento týden v české metropoli uspořádal Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI).
První část rozhovoru: Exnáměstek Pentagonu: Rusko je asertivní až příliš
McCain a cyberwarfare? Nevidím problém...
A.cz: Rád bych se zeptal i na hrozbu kybernetického terorismu a zneužití elektromagnetických impulzů k vyřazení západních počítačových systémů z provozu. Objevily se názory, že republikánský prezidentský kandidát John McCain, který sám přiznává, že není příliš obeznámen s internetem, by možná nebyl tím správným prezidentem, který by byl s to čelit hrozbě po síti...
Lawless: To může být výhodou i nevýhodou, protože bude v takovém případě na internetu méně závislý, takže má větší naději na přežití. To si musíte rozhodnout sám (smích). Ale vážně: kdokoliv bude zvolen, bude mít vše, co bude potřebovat. Systém je velmi robustní a mnohonásobně zajištěný.
Kybernetickému terorismu přikládáme velkou pozornost. Může jít jednak o počítačový útok s cílem pouze získat data, jednak o narušení našich systémů na začátku nebo v průběhu války. Jde o velmi vážnou hrozbu. Investujeme mnoho peněz i sil, abychom těmto nebezpečím čelili.
Internet: zbraň klasických válek
A.cz: Může kybernetická válka nahradit tradiční teroristické hrozby typu útoků z 11. září?
Myslím, že ne, ale rozšiřuje možnosti státního i nestátního terorismu a to, jak mohou teroristé zaútočit. Rozšiřuje možnosti toho, o čem mluvíme jako o asymetrickém válečnictví. Další věcí je elektromagnetický útok (EMP), který má také za cíl zničit systémy nepřítele.
Proto některé z nás znepokojilo čínské sestřelení satelitu na oběžné dráze loni v lednu, což sice není kybernetický útok, ale mnoho lidí to vidělo jako demonstraci schopnosti Číny zaútočit na informační systém protivníka.
Nemyslím si ale, že by nějaký stát využil kybernetického útoku v roli samostatné akce, šlo by pravděpodobně o součást větší operace.
Čtěte více: Čína sestřelila satelit. Svět má obavy
Strach ze slabé kontroly ostatních
A.cz: Američtí kritici existence jaderných zbraní mluví o tom, že i ve velmi sofistikovaném počítačovém systému, jako je ten americký, dochází k chybám, které by mohly způsobit katastrofu. A poukazují na to, že ruské systémy, nemluvě o těch ostatních, jsou na tom mnohem hůře...
To je i jednou z našich obav při šíření jaderných zbraní mezi státy. Víme totiž, co to znamená vybudovat a udržovat funkční robustní systém na kontrolu nukleárních zbraní. Máme dobrou představu o tom, co měl Sovětský svaz a dnes má Rusko.
Otázkou je, jak ho vybudují mnohem méně způsobilé země, které chtějí mít jaderné zbraně. Zvláště pokud je chtějí umístit na balistické střely.
Co nám brání v noci spát, není ruský nebo čínský systém, ve které máme velkou důvěru. Ale spíše národní velitelský a kontrolní systém severokorejského jaderného programu: když má například namířeny rakety na Japonsko, Čínu nebo Spojené státy.
Problémem tedy není naše kontrola nad jadernými zbraněmi, ale kontrola menších zemí a zemí, které chtějí jaderné zbraně mít.
Víme, jak velké chyby měly naše systémy v padesátých letech, a to je to, co nás straší dnes. Dovedete si představit Írán s jadernými zbraněmi? Jak by například vypadalo jejich kontrolní středisko?
