


Nikaragujské úřady v sobotu propustily několik desítek vězňů, oznámily agentury AFP a Reuters. Managua tak učinila poté, co Spojené státy v pátek požadovaly, aby země propustila více než 60 politických vězňů.

Velké propouštění vězňů ve čtvrtek ohlásila také Venezuela, tamní lidskoprávní organizace informovaly o 18 osvobozených lidech.
Autoritářská vláda nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy ve svém prohlášení oznámila propuštění vězňů, neupřesnila ale jejich přesný počet ani to, zda byli zadrženi z politických důvodů. Prohlášení označilo propuštění vězňů za „neochvějný závazek země k dialogu, míru a právu každého na respektující a klidné soužití v rodině a komunitě“, uvedla AFP. Podle Reuters není jasné, zda nebudou muset propuštění lidé zůstat v domácím vězení.
Oficiální státní média zveřejnila snímky vězňů při podepisování dokumentů o jejich propuštění pod policejním dohledem a při opětovném shledání s jejich blízkými.
Opoziční lídryně a předsedkyně politického hnutí UNAMOS Ana Margarita Vijilová uvedla, že propuštění jsou „političtí vězni a někteří z nich také naši přátelé“. Podle jejích informací jsou mezi propuštěnými bývalý starosta Oscar Gadea a pastor Rudy Palacios spolu se čtyřmi svými příbuznými. Vijilová byla sama nikaragujským režimem vězněna.
Americké velvyslanectví v Nikaragui v pátek ocenilo propuštění osobností opozice ve Venezuele a vyzvalo Ortegovu vládu, aby následovala její příklad. „V Nikaragui je stále neprávem zadržováno nebo pohřešováno více než 60 lidí, včetně pastorů, náboženských pracovníků, nemocných a starších osob. Mír je možný pouze se svobodou!“ uvedla ambasáda na síti X.
Spojené státy dlouhodobě prosazují svůj vliv v Latinské Americe, nicméně jejich tlak v oblasti narostl poté, co americké jednotky po nařízení prezidenta Donalda Trumpa zaútočily na Venezuelu a zadrželi jejího prezidenta Nicoláse Madura.



Americké letectvo přišlo nad západním Irákem o tankovací letoun KC-135. Podle amerického velení došlo k incidentu, aniž by na letoun někdo pálil. K sestřelení letounu se ale hlásí proíránské milice v Iráku.



Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, řekl v pátek na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský server BBC uvedl, že nejsou k dispozici žádné důkazy, podle kterých byl íránský duchovní vůdce znetvořen. Íránská státní televize ale už dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.



Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl v pátek podle tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické. „Děkujeme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, jde o jeho osobní pomoc,“ dodal Lukašenko. Přitom připustil, že koupě Orešniku byla „trochu dražší“.



Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to v pátek premiér Donald Tusk. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.



Carina Edlingerová dnes získala ve stíhacím sprintu biatlonistek první české zlato na zimní paralympiádě od roku 2002. Druhá zrakově postižená česká reprezentantka Simona Bubeníčková dojela v Teseru do cíle třetí, ale po úpravě času ji z bronzové pozice na čtvrtou příčku odsunula Němka Leonie Maria Walterová.