K Trumpově Radě míru se připojí Izrael i Egypt, Švédsko a Norsko pozvánku odmítlo

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal deník Haarec.

Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Pozvání ale přijal Egypt, který je významným spojencem Spojených států na Blízkém východě, a také Pákistán. Dříve oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, i Ázerbájdžán, napsala agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Pozvání do Rady míru přijal také Pákistán. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že připojení k Radě míru považuje za součást snah, které vyústí „ve vytvoření nezávislého, suverénního a uceleného Státu Palestina“, a to v hranicích před izraelskou okupací v roce 1967 a s hlavním městem Jeruzalémem.

Svou účast v posledních dnech odmítlo Švédsko a také Norsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. K Trumpově iniciativě se pravděpodobně nepřipojí ani Itálie, protože by to podle informací deníku Corriere della Sera porušilo italskou ústavu.

Italský deník uvedl, že podle ústavy se Itálie může stát členem mezinárodních organizací, které zajišťují mír a spravedlnost mezi národy, pouze "za rovných podmínek s ostatními státy". Tato podmínka je podle deníku neslučitelná s tím, co stojí v návrhu charty Trumpovy mezinárodní organizace.

Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se má nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat též řešení dalších konfliktů. Někteří ji vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN.

Trump: OSN selhala

Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, nicméně prohlásil, že OSN nedokázala ukončit osm válek, které se podle jeho opakovaně vyjadřovaného názoru podařilo ukončit jemu, za což si prý zaslouží nejméně jednu Nobelovu cenu míru. Trump míní, že OSN nebyla zatím schopna naplnit svůj velký potenciál, proto by prý měla dál existovat.

Trump by se měl stát prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství by měl být podle návrhu charty vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.

Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky zatím oficiální pozvánku neobdržela.

K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská stana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelé sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.

Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval původně jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy. Posléze se ale ukázalo, že má s radou širší ambice a v její chartě není o Gaze ani zmínka, napsal o víkendu server The Times of Israel.