


Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.

„Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Je to velmi strategické místo,“ řekl americký prezident Donald Trump minulý týden na palubě letounu Air Force One.
„V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi. Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti,“ opakoval.
Největší ostrov světa se už několik týdnů dostává na hlavní stránky světových médií. Bílý dům totiž vyhrožuje, že je ochotný použít k získání ostrova i vojenskou sílu. V praxi by to znamenalo, že by Američané zaútočili na svého spojence v NATO – Dánsko, pod které Grónsko spadá.

„Problém je v tom, že Dánsko se na nic nezmůže, pokud se Rusko nebo Čína rozhodnou obsadit Grónsko. Ale my tomu můžeme zabránit. To jste zjistili minulý týden ve Venezuele,“ řekl nedávno Trump v Bílém domě.
Dánská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Vrcholní politici se proti Trumpovým slovům ohradili a uvedli, že žádná větší přítomnost ruských ani čínských lodí v okolí Grónska není.
„Není pravda, že by tam byli Číňané a Rusové. Viděl jsem zpravodajské informace. Nejsou tam žádné lodě ani ponorky,“ citoval deník Financial Times jednoho z dánských diplomatů.
„Představa, že se ruské a čínské lodě nacházejí přímo ve fjordu Nuuk a že Čína provádí masivní investice, není správná,“ řekl na začátku tohoto týdne dánský ministr zahraničí Lars Rasmussen.

Možná situace není tak urgentní, jak popisuje Donald Trump. Nicméně komentáře dánských politiků jsou přinejmenším částečně v rozporu s tím, co tvrdí jejich vlastní tajné služby.
Ve své výroční zprávě za rok 2025 dánská zpravodajská služba píše, že Rusko i Čína mají o Grónsko (a nejen o něj) strategický zájem.
Rusko podle ní pravidelně nasazuje ponorky, lodě a letadla v okolí Grónska a Faerských ostrovů. Moskva také využívá civilní lodě k získávání informací a provádění špionáže. Cílem je zajistit lepší kontrolu nad územím Arktidy.
Rusko vnímá prostor mezi Grónskem, Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím jako životně důležitý pro případ ozbrojeného konfliktu s NATO.
V takové situaci by zde nasadilo útočné ponorky, aby mohlo narušit zásobovací trasy mezi Spojenými státy a Evropou, píše dánská rozvědka.
Podle zprávy má Rusko vytyčené ambiciózní vojenské i civilní cíle pro celé své arktické území. „Ani válka na Ukrajině, ani zvýšený zájem USA o Grónsko a Arktidu nezměnily dlouhodobé zájmy a cíle Ruska v této oblasti,“ uvádí výroční zpráva zpravodajských služeb.
Moskva se podle ní zároveň cítí ohrožena, což ještě stupňuje její agresivitu. „V důsledku toho bude Rusko stále více prosazovat své zájmy prostřednictvím konfrontačního přístupu, a to jak v politické, tak vojenské rovině.“

Dánské tajné služby také tvrdí, že Rusko neustále rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu a modernizuje své síly v oblasti Arktidy, čímž zůstává vojensky nejsilnější zemí v regionu.
Situace podle nich využívá i Čína, která stále více investuje do výzkumu v oblasti Arktidy. Do budoucna by také chtěla mít v oblasti jaderné ponorky, které budou schopné operovat nepozorovaně pod ledem.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila při mimořádné kontrolní akci nebezpečnou kojeneckou výživu, obsahovala toxin cereulid. Jde o výrobek s názvem Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1, zemí původu je Nizozemsko. O výsledku kontroly informoval v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.



Premiér Andrej Babiš po návštěvě Karlovarského kraje vyzval hlavní distributory pohonných hmot k okamžitému snížení cen paliv. Kritizoval firmy za vysoké ceny nafty a podle něj nepřiměřené marže.



Americký soudce ve čtvrtek odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu.