Slavjansk - Otec Vitalij se každý den modlí za proruské ozbrojence, kteří od dubna ovládají Slavjansk, baštu ukrajinských separatistů. I v době, kdy pozice separatistů vzaly útokem ukrajinské vládní jednotky.
"Jednoho dne přijde okamžik, kdy si řeknete 'dost' a rozhodnete se něco podniknout," vysvětluje ramenatý kněz s mohutným plnovousem svůj nepřátelský postoj vůči vládě v Kyjevě.
Postává pod temně modrými kupolemi pravoslavného chrámu, postaveného na okraji města. A odmítá obvinění, že by v povstání hrál nějakou aktivní roli. Včetně těch, podle nichž kostel slouží jako logistická a velitelská základna povstalců.
Fakt, že pomáhá věřícím, kteří se zbraní v ruce povstali proti kyjevské vládě, nijak nekomentuje. Odmítá také, že by povstalci – stejně jako on – dostávali příkazy z Moskvy.
"Plním vůli obyvatel"
Čtyřicátník s řídnoucími tmavými vlasy sčesanými dozadu a svázanými v týle, jak to dělá řada ortodoxních kněží, tvrdí, že pouze plní vůli obyvatel Slavjansku. Mnoho obyvatel 130tisícového města, kde jasně dominuje ruština, vyděsil fakt, že Kyjev se snaží posilovat vztahy s Evropskou unií a chce pětačtyřicetimilionovou zemi vymanit z vlivu Ruska.
Otec Vitalij podléhá přímo pravoslavnému patriarchovi v Moskvě. Ten má velmi blízký vztah k prezidentu Vladimiru Putinovi a podporuje jeho projekt obnovení někdejší velikosti a slávy Ruska.
I proto se někteří kněží na východě Ukrajiny spojili s rebely. Ti stále pevně věří, že se jim podaří následovat obyvatelstvo Krymu, anektovaného Ruskem.
Stejný obraz jako teď ve Slavjansku bylo nicméně před časem možné spatřit také v Kyjevě. I tam tamní patriarcha otevřeně podpořil demonstranty - byť usilovali o svržení prezidenta Janukovyče a posílení vazeb se Západem.
Ve Slavjansku ortodoxní kněží předčítají modlitby na barikádách, zřízených proruskými separatisty kolem policejního velitelství.
"Vendeta" starostky
Krátce předtím, než byla zadržena povstalci, obvinila starostka Slavjansku Nelja Štěpová otce Vitalije, že vyzval ozbrojence, aby si zřídili velitelství v komplexu budov patřících k chrámu.
"Se souhlasem ruského pravoslavného kněze Vitalije se přemístili do Ruského pravoslavného střediska," citovala Štěpovou ukrajinská tisková agentura UNIAN.
Svědci potvrdili, že 12. dubna - v den, kdy se separatisté ve městě zmocnili klíčových budov - viděli u střediska desítky ozbrojenců. A že tam byli i v následujících dnech.
Otec Vitalij, jehož chrám svatého Vzkříšení před časem prošel rozsáhlou rekonstrukcí a je jedním z pěti pravoslavných svatostánků ve městě, tvrdí, že Štěpová proti němu vede z osobních důvodů "vendetu".
Zároveň potvrdil, že na pozemku přiléhajícím k chrámu skutečně byli ozbrojení muži, on je prý ale vyzval, aby odešli. "Jděte prosím, chlapci, pryč, někam jinam. Ať to neškodí církvi," řekl.
Hlavní stan aktivistů?
Ti, kdo zůstali, tak podle něj učinili proto, aby chránili majetek pravoslavné církve i samotné kněží. Ve dnech po obsazení města povstalci vyrostla u Ruského pravoslavného střediska barikáda z pytlů s pískem a přinejmenším jeden muž vyzbrojený kalašnikovem tu držel stráž.
"Ruské pravoslavné středisko je hlavním stanem místních aktivistů," říká příslušník ukrajinských tajných služeb, který se s povstalci dobře zná a odmítá prozradit své jméno.
Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny
Reportér Aktuálně.cz projel Ukrajinu. Přečtěte si jeho reportáže z konfliktu, který je označován za největší v Evropě od konce studené války.
Živě z Luhansku a Kramatorsku: Do války s fašisty půjdeme znovu
Reportáž ze Slavjansku: Putin je mesiáš i antikrist
Vlakem z východu na západ: Jsme šašci v cirkusu Ukrajina. Zadarmo
Reportáž: Povstalci z kraje stachanovců bojují za staré časy
CHAT Začala válka? Odpovídal zpravodaj z Ukrajiny
Ze Lvova: Západ Ukrajiny budou bránit i babičky
"Slouží jim jako operační a komunikační centrum a sklad zbraní. Ačkoliv se nejedná o řádně vysvěcené prostory, patří k chrámu," dodává.
Dlouhá ruka Moskvy
Nedaleko od ústředního náměstí ve Slavjansku stojí malý pravoslavný chrám svatého Andreje, podléhající kyjevskému patriarchátu. Tamní kněz, otec Sava, tvrdí, že za událostmi ve Slavjansku stojí Moskva.
"Vliv Moskvy nevidí jen ten, kdo ho vidět nechce," prohlašuje s tím, že vše řídí právě moskevský patriarchát. "Církev podporuje to, co se zde děje, materiálně i duchovně," tvrdí.
Po kolapsu Sovětského svazu zaznamenalo křesťanství v Rusku i na Ukrajině značný rozkvět. Ukrajinská pravoslavná církev však v devadesátých letech prodělala rozkol, přesně v intencích kulturního, historického a jazykového předělu mezi východem a západem země.
Kyjevský patriarchát odsoudil "zlo" přicházející z Ruska, zatímco pravoslavná církev na východě Ukrajiny, poslouchající příkazy z Moskvy, zaujala jiný postoj. Ocitla se však mezi dvěma mlýnskými kameny - jeden představuje moskevský patriarchát s úzkou vazbou na Putina, druhý místní obyvatelé, z nichž mnohým vadí fakt, že Kreml otevřeně zasahuje do jejich záležitostí.
Ve Slavjansku, kde musí být kritici Moskvy zticha, ovšem drtivá většina "oveček otce Vitalije" vítá podporu, které se separatistům od Ruska dostává. U jedné z barikád, na nichž jsou k pneumatikám lepicí páskou připevněny ikony, ukazuje šedesátiletá Nina na kříž, který má zavěšený kolem krku.
"Jsme pravoslavní křesťané," říká. "Církev bojuje svými modlitbami za naši věc. Rozumí nám a ví, co je správné."
