Ministr zahraničí USA Mike Pompeo minulý týden navštívil tři země Visegrádu, v Česku se trochu spekulovalo, proč nebyl i v Praze. Ale vy už jste přece předtím měli dohodnutou schůzku ve Washingtonu?
Samozřejmě. A to byl jeden z důvodů, proč zde nebyl - tedy už potvrzený termín mé návštěvy ve Washingtonu. A zadruhé, ministr Pompeo celý svůj evropský program směroval na konferenci o Blízkému východu ve Varšavě.
Je pravda, že vaše jednání u ministra Pompea, které bylo plánováno už předtím, urychlila kauza Huawei? Konkrétně prosincové varování českého bezpečnostního úřadu NÚKIB před rizikem, které může představovat hardware a software této čínské firmy?
Americká strana velmi bedlivě sleduje dění v oblasti kybernetické bezpečnosti a byl to pro ni jeden z impulzů, že naše bilaterální kontakty se v současnosti výrazně zintenzivnily.
Ale není to jediné téma. Budeme mluvit o obchodních vztazích, o spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací, setkám se také s ředitelem USAID (Agentura USA pro mezinárodní rozvoj) Markem Greenem, máme záměr konkrétních společných rozvojových projektů v Africe, především v oblasti Sahelu.
Jak podrobně jste Američany v kauze Huawei informovali nad rámec veřejného oznámení úřadu NÚKIB?
NÚKIB má přímo ve Spojených státech svého přiděleného zástupce, příslušné orgány na české i americké straně jsou v permanentním kontaktu, americká strana je poměrně dobře seznámena s metodikou, kterou NÚKIB představil.
Bude zástupce úřadu NÚKIB přítomen i na vaší schůzce s ministrem Pompeem?
Ne, bude to jednání ve formátu 1+1. Za českou stranu tam budu já a velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček.
Mluvil jste v předstihu před cestou o kauze Huawei s Mikem Pompeem či s poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem, s kterým budete ve Washingtonu také jednat?
Ne, vše to bylo zatím na úrovni pracovních kontaktů. Ještě dnes (v úterý) jsem zde na ministerstvu měl amerického velvyslance v Praze Stephena Kinga, probírali jsme přípravu cesty.
Po poměrně dlouhé době jde o oficiální setkání na úrovni ministrů zahraničí a já doufám, že by to mohl být impulz, aby se taková setkání na nejvyšší úrovni do budoucna zintenzivnila.
Právě v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou pro nás USA klíčovým partnerem. My jsme už předtím ovšem také říkali, že na naší straně by se tohle téma mělo řešit především na úrovni Evropské unie, abychom zde měli nějakou společnou evropskou strategii, a stejně tak na úrovni NATO.
Postoje jednotlivých evropských států ke kauze Huawei se ale liší. Pro Rakousko či Maďarsko to nepředstavuje problém, podle Británie jde o "zvládnutelné riziko". Jak vnímáte výrok Mikea Pompea, že "USA by mohly být nuceny omezit některé operace v Evropě, pokud by evropské státy s Huaweiem nadále obchodovaly"? Vždyť ani tady v Česku není rozhodnuto, zda budeme s Huaweiem v nějaké podobě dále obchodovat.
Je to možné vnímat jako naznačení případných důsledků, ale já bych to neviděl tak černobíle a budu o tom s ministrem Pompeem samozřejmě hovořit.
Chápu obavy především ohledně komunikační infrastruktury, která pak může mít návaznost na spojenecké systémy. Tam bychom neměli dělat kompromisy, měli bychom zajistit, že bezpečnost bude stoprocentní.
Pokud jde o další důležité téma vaší cesty, lze v tuto chvíli říct, že vaše jednání ve Washingtonu předchází - v řádu týdnů, nejdéle měsíců - návštěvu premiéra Andreje Babiše v Bílém domě?
S americkou stranou jednáme o tom, aby proběhla jednání právě i na té nejvyšší možné úrovni. V úterý jsem o tom hovořil i s panem velvyslancem Kingem.
Já bych rád pomohl připravit schůzku pana premiéra ve Washingtonu a zároveň nezavírám dveře ani před tím, že by i pan prezident mohl dostat pozvání (Americký velvyslanec Stephen King ve středu odpoledne oznámil, že Andrej Babiš Bílý dům navštíví 7. března, pozn red.).
To je dost překvapivé, neboť ani Miloš Zeman, jak sám uvedl, s tím už nepočítá. Skutečně je to stále ve hře?
Já nechci nic předjímat, chci se opravdu zeptat přímo amerických protějšků.
Tendr na vojenské vrtulníky
Američané se chtějí bavit, jak celkem otevřeně říká jejich pražská ambasáda, o tendru na vojenské vrtulníky. Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová americkou stranu, mírně řečeno, dost překvapila, když dva roky probíhající tendr zrušila s tím, že šlo o "průzkum trhu". Podařilo se tohle nedorozumění zahladit? A s jakou zprávou jedete do Washingtonu?
To se myslím už vyjasnilo a v tuto chvíli je ministerstvo obrany ve fázi, kdy máme na stole poměrně seriózní akviziční plán. Ministr obrany měl v tomto smyslu loni několik jednání i s americkými partnery.
Je správná informace, že do finále tendru postoupily americké firmy Lockheed a Bell?
To se skutečně obraťte na pana ministra obrany, to nechci komentovat.
A když se vás na to ministr Pompeo zeptá, jestli mají americké firmy dobrou šanci?
Myslím, že se o amerických výrobcích také vážně uvažuje, nicméně je to v gesci ministerstva obrany, nechci tady zasahovat kolegovi do jeho práce.
Dohoda s Íránem
O víkendu jste byl na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se ukázala řada sporů mezi současnou americkou administrativou a evropskými zeměmi. Konkrétně Česka by se citelně dotklo - skrze dopad na Německo - zavedení cel na dovoz aut do USA. Chcete toto téma ve Washingtonu zvednout?
Budu o této věci mluvit. I když je to kompetence Evropské komise, tak chci poukázat na to, že by to mělo zásadní dopady na naši ekonomiku a na naše bilaterální vztahy se Spojenými státy. Budu samozřejmě hájit naše zájmy.
Zároveň ale opakuji, že budeme postupovat společně s celou Evropskou unií. Komise už v polovině ledna připravila mandát pro jednání se Spojenými státy, který jsme podpořili, včetně možných odvetných opatření po případném zavedení amerických cel na evropské zboží.
Ve středu bych měl dostat od ministerstva průmyslu a obchodu analýzu dopadů možného zavedení amerických cel na Českou republiku.
Dalším sporným tématem mezi Bílým domem a evropskými spojenci je dohoda o íránském jaderném programu. USA od ní odstoupily, Česko je v souladu s postojem EU, že dohoda dále platí. Jaký je ovšem pohled Česka zcela konkrétně na to, že Německo, Británie a Francie teď založily firmu (Instex), jejímž prostřednictvím mohou obcházet americké sankce a s Íránem dále obchodovat?
My podporujeme snahu EU i signatářských zemí, které stály za vznikem Instexu. Podle všech informací a podle nálezu Mezinárodní agentury pro jadernou energii Írán dohodu dodržuje.
Podle mého názoru je tato dohoda úspěšným nástrojem, jak předejít tomu, aby Írán získal nebo vyvíjel jaderné zbraně. Samozřejmě jsem otevřen některým argumentům, které zdůrazňují Američané, například co se týče íránských balistických střel, kde bychom se měli snažit, aby Teherán jejich vývoj ukončil.
Ale obecně se v tuto chvíli bavme o tom, jak postupovat dále, a ne o tom, že bychom měli odstupovat od dohody.
A když se ministr Pompeo zeptá, zda Česko v budoucnu třeba také hodlá využít firmu Instex k obchodování s Íránem?
Už jsem řekl, že obecně to podporujeme, podpořili jsme to i na začátku února na jednání rady ministrů, kde v závěrech byl i mandát Instexu. Takže ano, my máme zájem na tom, aby Evropská unie v souladu s dohodou s Íránem obchodovala, a nemáme zájem na tom, aby se v tuto chvíli znovu zaváděly ekonomické sankce vůči Íránu.
Americký radar v Česku raději ne
USA a Rusko v posledních týdnech vypověděly smlouvu INF z roku 1987 o zákazu raket středního doletu. Je možné, že dohodnou novou smlouvu, třeba i s účastí Číny a dalších zemí. Druhý scénář ale je, že se to nepodaří, což by mělo vážné bezpečnostní dopady na Evropu, která by přinejmenším musela posílit svoji protiraketovou obranu. Dovedete si představit, že by byl v Česku umístěn prvek protiraketové obrany NATO?
Podstatné je, co zmiňujete, že primárně musíme celý problém řešit v rámci NATO. Nicméně já si neumím představit, že bychom na českém území umisťovali ať už alianční, nebo americké raketové systémy.
Myslím, že debata o radaru nám jasně ukázala, že česká veřejnost si to nepřeje, a já plně respektuji to, že česká veřejnost nechce jakékoli zahraniční vojenské struktury, vojenské technologie umisťované na našem území.
Může to ale být v budoucnu téma, které budeme muset řešit, protože některé státy ochotny mohou být, ale tím spíše bychom se měli snažit o jednotný, konzistentní postup v rámci NATO.
Americké spojence na konci loňského roku překvapila a znepokojila vyjádření Donalda Trumpa nejen ohledně možného rychlého odchodu ze Sýrie, ale také z Afghánistánu. Víte, co Bílý dům zamýšlí, nemohou se čeští vojáci zbytečně ocitnout v ohrožení?
Já o tom samozřejmě budu s ministrem Pompeem hovořit, ale neočekávám, že Spojené státy se stáhnou z Afghánistánu ze dne na den. Musí to být vztaženo k politickému dialogu, který USA podporují a který by měl přispět k uklidnění situace v Afghánistánu.
Naši vojáci mají mandát v Afghánistánu do konce roku, takže i zde doma budeme hovořit o jeho případném prodloužení, musí to projednat Poslanecká sněmovna. V každém případě ovšem věřím, že americká strana nás bude informovat o svém postupu. Předpokládám, že ten případný proces stahování bude postupný a bude koordinován se spojenci.
Video: Ministr zahraničí Tomáš Petříček o kauze Huawei
