reklama
 
 

Obamova éra byla přínosem, říká exvelvyslanec Žantovský. V zahraničí ale nevyřešil jedinou válku

13. 1. 2017
Největším a zároveň nejkontroverznějším dědictvím Baracka Obamy je tzv. Obamacare, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz pár dní před odchodem prvního amerického černošského prezidenta z Bílého domu Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla. Obamovi se podle něj podařilo stabilizovat USA po velké finanční krizi. V zahraniční politice ale nevyřešil jedinou válku a vztahy s Ruskem jsou na konci jeho vlády horší než na jejím počátku.
Doporučujeme

Aktuálně.cz: Barack Obama se loučí. Co po sobě vlastně zanechává první černošský prezident v historii USA?

Michael Žantovský: Do historie vstoupí jako první afroamerický prezident. Už to je samo o sobě nepřehlédnutelný milník. Až do Obamy se v historii USA nestal prezidentem příslušník jiného než bělošského etnika. O kandidatuře ženy na tento úřad už ani nemluvě.

A co po sobě zanechává Obama jako politik? 

Rozlišujme jeho vnitřní politiku od té zahraniční. Největším a zároveň nejkontroverznějším Obamovým dědictvím je tzv. Obamacare, to jsou zákony o všeobecné zdravotní péči. Je velkou otázkou, zda právě toto dědictví svého tvůrce přežije. Kritici Obamy ho považují za velmi drahé a neefektivní, omezující osobní svobody Američanů.

Obamovu éru jinak považuji za přínosnou. Hlavně kvůli tomu, jak jeho administrativa stabilizovala poměry ve Spojených státech po finanční krizi v letech 2007 až 2008. 

A co vámi zmíněná Obamova zahraniční politika?

To už je složitější. Obama na jedné straně ustoupil od radikálního intervencionismu, kterým se vyznačovala administrativa jeho předchůdce George W. Bushe. Na straně druhé ale nevyřešil – jakkoliv si to kladl za cíl – žádný z konfliktů. Ať už jde o válku v Sýrii, Libyi, nebo izraelsko-palestinský konflikt. 

Za Obamovy vlády byl dopaden šéf Al-Káidy Usáma bin Ládin. To byl ale výsledek dlouhodobé práce tajných služeb.

Michael Žantovský (68)

Od 1. září 2015 ředitel Knihovny Václava Havla. Předtím velvyslanec České republiky ve Spojeném království, Izraeli a Spojených státech amerických. Vystudoval psychologii na Karlově univerzitě a McGill University v Montrealu a pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. V 80. letech 20. století působil jako nezávislý překladatel, publicista a textař. Přeložil do češtiny více než 50 děl moderní angloamerické prózy, poezie a dramatu. Přispíval do samizdatového tisku, od roku 1988 byl pražským dopisovatelem agentury Reuters. V roce 2008 vydal pod jménem Daniel Wolf román Ochlazení o dramatické krizi ve vztazích mezi Evropou a Ruskem, který v mnohém předznamenal skutečné události. Je autorem životopisu zesnulého prezidenta HAVEL, který vyšel v češtině, angličtině a dalších jazycích v listopadu 2014.

Obamovi se sice taky povedlo silně omezit americkou vojenskou přítomnost v Iráku, otevřel tím ale prostor pro radikální skupiny typu Islámského státu, jak připomínají jeho kritici.

Jak vnímáte Obamův vztah k Rusku?

Obamova snaha o znovunastavení korektních vztahu s Ruskem, tzv. reset, je jednoznačným neúspěchem. Obama kvůli němu obětoval i plán evropského protiraketového štítu, který připravila ještě administrativa Bushe mladšího. Vztahy USA s Ruskem jsou na konci Obamovy vlády i přesto podstatně horší než na jejím počátku.

Éra Baracka Obamy se ale bude hodnotit i podle dvou dalších, pořád otevřených otázek: ukončení nepřátelství s Kubou, na což vláda v Havaně zatím nereaguje příliš vstřícně. Pak jde o dohodu s Íránem o omezení jeho jaderného programu. Ta má jen dočasnou platnost a nikdo přesně neví, co se stane, až dohody s Íránem přestanou smluvně platit.

Zmínil jste americký protiraketový štít, jehož radar měl stát v Brdech. Bývalý starosta New Yorku  a vlivný republikán Rudolph Giuliani prohlásil ve volební kampani Donalda Trumpa, že by bylo dobré se k tomuto projektu vrátit. Je to vůbec ještě reálné?

Prohlášení z volebních kampaní berme s velkou rezervou. Pro mě je jen těžko představitelné, že by nová americká administrativa investovala do výstavby štítu, pokud nebudou splněna některá její očekávání.

Hlavně pokud jde o výši evropských příspěvků na společnou obranu v rámci Severoatlantické aliance. Projekt protiraketového štítu beru proto v tuto chvíli s rezervou.

Amerika je připravena na prezidenta Hispánce či ženu

Když se za vládou Baracka Obamy ohlédneme celkově: převažují podle vás klady, nebo zápory?

Historii nejde měřit na lékárnických vahách. Abych ale neuhýbal od otázky: nezastírám, že jsem kritičtější k Obamově zahraničněpolitickému dědictví než k jeho domácímu působení.

A jaké nejsilnější vzpomínky vám v paměti naskočí, když se řekne Barack Obama?

S jeho zvolením vyvrcholilo skoro stoleté úsilí o to, nastolit v USA rasovou rovnoprávnost. Odpovídala tomu i velmi emocionální odezva na jeho příchod do Bílého domu, včetně úsměvného udělení Nobelovy cen za mír prezidentovi, který ještě neměl šanci se o mír nějak zasloužit. To ale nevyčítám Obamovi, za to může výbor pro udělení Nobelových cen.

Rasové problémy ale za Obamovy vlády přerostly v některých městech USA v masové nepokoje a bouře. Američané tedy možná časem přestali vnímat rasový nebo etnický apel Obamova působení v Bílém domě...

Jakkoliv je v USA rasový problém vyřešen ústavně a politicky, nejde určitě říct, že je vyřešen i sociálně. Incidenty, ke kterým v poslední době došlo po střetech amerických policistů s Afroameričany i po několika tragických úmrtích, tomu nasvědčují. S podobnými těžkostmi se americká společnost bude potýkat ještě nějakou dobu.

Neliší se to tolik od situace, kdy se v Česku Rom střetne s policisty. A taky od toho, co následuje. V některých případech už to dokonce vidíme. Důležité je, že se Barack Obama stavěl v podobných případech do role státníka, člověka, který nemá barevné vidění. Osoby, která vnímá argumenty Afroameričanů, stejně jako opačné argumenty bílé komunity nebo policistů.

A změnila se nějak zásadněji Amerika za Obamových osm let vlády? V čem nejvíc?

V jednom ohledu se změnila zásadně. Teď už je připravena na jiného afroamerického nebo hispánského prezidenta. Nebo na ženu prezidentku.

USA i přesto rozděluje řada propastí...

Obamovi se nepodařilo překlenout příkop mezi oběma hlavními americkými politickými stranami. Mezi liberální levicovou ideologií velké části obou amerických pobřeží a konzervativnějším vnitrozemím. Nepodařilo se mu překonat rozdíly mezi silně věřící částí amerického obyvatelstva a sekulární mladší komunitou. V jistém smyslu je to rozdělení možná ještě ostřejší než před osmi lety.

Pro Donalda Trumpa jde zároveň o velkou výzvu: je právě on ten správný lídr, který může tyto rozdíly překonat? Osobně si tím nejsem jistý.

A není tedy z Baracka Obamy nakonec tak trochu smutný hrdina: hodně gest, symbolů, ale málo výsledků?

Obama bývá kritizován za svůj trochu akademický, až profesorský přístup k politice. Energie a ráznost v dosahování výsledků – to je něco, co mu možná chybělo. Je ale spravedlivé dodat, že v americké politice nemůžete čehokoliv dosáhnout bez podpory Kongresu. A tahle podpora Obamovi po velkou část jeho vládnutí chyběla.

Druhou část rozhovoru s Michaelem Žantovským o Obamovi a Trumpovi přineseme později.

Dojatý Obama při loučení poděkoval ženě Michelle a dcerám. Musel sušit slzy | Video: Reuters |  01:07

 

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama