Češi v Británii jsou kvalifikovaní, úspěšní a nemají velké rodiny. Odpůrci imigrace o nich nemluví

Martin Novák Martin Novák
22. 6. 2016 15:08
Debata o imigraci ve Velké Británii často postrádá racionální argumenty. Za imigranty mnoho lidí nesprávně považuje i ty, kteří přicházejí v rámci volného pohybu osob v Evropské unii, míní v předvečer hlasování o Brexitu ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý český velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský. I když Británie po čtvrtečním referendu v Evropské unii zůstane, je jasné, že zůstane i velká nespokojenost s fungováním EU. A to nejen na ostrovech.
Muž má na dresu anglické fotbalové reprezentace samolepku, podporující setrvání v Evropské unii.
Muž má na dresu anglické fotbalové reprezentace samolepku, podporující setrvání v Evropské unii. | Foto: Reuters

Věřil byste před časem tomu, že den před referendem budou průzkumy o Brexitu velmi těsné a nebudete si jist výsledkem? Nebo si jste jistý?

Michael Žantovský
Michael Žantovský | Foto: DVTV

Nejsem si jistý, ale strávil jsem ve Velké Británii šest let a pochybovačné názory o Evropské unii tam po celou tu dobu zaznívaly velmi silně. Mají oporu ve velké části britského veřejného mínění. Takže mě úplně nepřekvapuje, že nastala tato situace. Výsledek předvídat nedokážu.

Co podle vás rozhodne?

Referendum je zvláštní druh rozhodování. Tím, že jsou jen dvě alternativy, tak se vždy názory, které mají celou řadu odstínů, stahují do jednoho či druhého tábora. Vede k polarizaci. Proto referenda často končí těsným výsledkem. To britské rozhodne celá řada faktorů. Kromě přesvědčivosti kampaně. Klíčová bude účast, může ji ovlivnit třeba i počasí nebo zda je v televizi fotbal. Je otázka, zda se většina voličů rozhoduje na základě racionálních argumentů, nebo je to více o emocích.

Může do výsledku zasáhnout vražda poslankyně a zastánkyně setrvání v EU Jo Coxové, nebo jsou to spíš spekulace?

Nejsou to spekulace. Zdá se, že se ta vražda odrazila v posledních průzkumech, které se posunuly směrem k setrvání v Evropské unii. Ale nevím, jak dlouho tato událost bude působit. Jestli bude mít vliv ještě ve čtvrtek. Poslední průzkumy se liší. Některé dávají náskok Brexitu, jiné setrvání v Unii.

Od loňských voleb, kdy průzkumy chybně předpověděly těsný souboj mezi konzervativci a labouristy, jsou Britové k podobným odhadům skeptičtí...

Ano, tam se ošklivě spletli a letos je to vidět. Všichni pollsteři jsou opatrní a nevydávají žádné jednoznačné závěry. Nechtějí se seknout v krátké době podruhé.

Kampani za Brexit dominuje téma imigrace. Že je třeba ji omezit, i tu z jiných členských zemí Evropské unie. Nakolik jsou takové argumenty racionální?

Není to úplně racionální. V kampani mnozí z těch, kteří mluví o imigraci, mají ve skutečnosti na mysli volný pohyb osob v rámci Evropské unie. Imigrace je - striktně řečeno - pohyb osob mimo Evropskou unii.

Některé kulturní a ekonomické problémy v Británii souvisejí s touto imigrací, zatímco studie University College of London přesvědčivě ukázala, že volný pohyb pracovních sil ze zemí Evropské unie znamená pro Spojené království čistý ekonomický přínos po odečtení nákladů, sociální podpory a tak dále.

Když předseda UKIP (euroskeptické Strany nezávislosti Velké Británie – UKIP) Nigel Farage říká, lidé z Evropské unie představují větší problém pro Británii než přistěhovalci z Pákistánu nebo z Afriky, o tom ve vší úctě pochybuji.

Kritici imigrace říkají: "Je tady moc Poláků, Maďarů, jiných Východoevropanů". Setkal jste se někdy s tím, že do tohoto balíku jsou zahrnováni i Češi?

Čechů je tam podstatně méně. Nejenom proto, že je nás méně než Poláků, ale je jich tam i proporcionálně méně. Podle údajů, které jsem viděl, žije ve Spojeném království i více Slováků než Čechů. Takže Češi nepřijdou příliš často na přetřes.

Navíc mnozí z nich jsou kvalifikovaní lidé, kteří nemají problém najít zaměstnání, nepřijíždějí s velkými rodinami a jsou relativně úspěšní. Důvodů pro nějaké obavy z nich je v Británii málo.

Dá se říci, že Brexit chtějí spíše lidé, kteří se nějakým způsobem cítí sociálně ohroženi? Například důchodci nebo lidé s malou kvalifikací a nízkým vzděláním.

Dá se to tak říci, ale jsou to jen statistické údaje. Je také pravda, že řada příslušníků britské elity, intelektuálů, se výrazně vyslovuje pro Brexit. Neplatí stoprocentně, že každý vzdělanější nebo světaznalejší člověk je pro to, aby Británie zůstala v Evropské unii. Ostatně Boris Johnson (bývalý starosta Londýna, který vede kampaň za Brexit – pozn. red.) je toho nejlepším příkladem.

Farmáři, zemědělci jsou podle průzkumů hodně pro Brexit. Ale i oni přece dostávají eurodotace...

To jistě ano, ale rozhodně čerpají dotace v mnohem menší míře než farmáři v jiných členských zemích Evropské unie. Zejména ve Francii. Otázkou je, zda to, že jsou pro Brexit, souvisí s jejich povoláním, nebo s venkovským prostředím, které je Evropské unii dost odcizené a nedůvěřuje jí.

Je jasné, že referendum Británii zanechá rozdělenou. Bude tím nějak negativně poznamenaná?

Vlna nespokojenosti se současným stavem Evropské unie zůstane i v případě, že Brexit prohraje. Ale nejenom v Británii, pozor. Tato nespokojenost s EU se šíří po všech členských zemích, včetně České republiky. Je to symptom, že Unie stojí před nutností přijmout některé reformy a znovu zvážit směr, kterým se ubírá. Brát zřetel na veřejné mínění. Není to jen problém Velké Británie.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Veřejné slyšení k údajnému střetu zájmů a dotační politice EU chystají na duben senátoři

Senátní komise pro posouzení auditů Evropské komise chce koncem dubna uspořádat veřejné slyšení, které se má týkat dotační politiky EU a údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda komise Zdeněk Nytra z klubu ODS ve čtvrtek řekl, že slyšení by se mělo konat 28. dubna.

Pozván na něj bude i ministerský předseda, který střet zájmů popírá a účast přímo na jednání komise odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy