Méně Ježíše, více šaríi? V Německu zuří boj o výuku náboženství

Děti ve spolkové zemi Dolní Sasko se v hodinách náboženství dozvědí méně o Ježíši a více například o islámském právě šaría. Nový učební plán pro předmět Křesťanské náboženství představila dolnosaská ministryně školství a kultury Julia Willie Hamburgová. Podle deníku Neue Osnabrücker Zeitung se například přímo Ježíše Krista týká pouze pět ze zhruba 130 povinných témat pro páté až desáté třídy.

Místo výlučné výuky křesťanského náboženství se učební plán nově soustředí na tzv. kompetence, jako jsou: „identita“, „společenství“, „smysl a víra“, „jednání“ a „svoboda a budoucnost“. U křesťanství se jedná mimo jiné o „Otčenáš jako odraz základních lidských potřeb“ a „kříž jako symbol“.

Na stejné úrovni závaznosti jsou „meditační praxe v buddhismu“, „islámské právo šaría“, „cíle udržitelnosti OSN“, „sexuální orientace a genderová identita jako úkol vývoje“.

Učební plán je podle úřadů reakcí na společenské změny, kdy jsou žáci rozmanití a zahrnují katolíky, protestanty, žáky bez vyznání a příslušníky jiných náboženství.

Upozorňují také, že se na přípravě nových ekumenických osnov podílely obě hlavní německé církve – katolická i evangelická.

Ministryně Julia Willie Hamburgová (Zelení) zdůraznila, že výuka je založena na vyznání: „Jinak by křesťanská náboženská výuka prostě nebyla myslitelná.“ A dodává, že „aktuální titulky o plánované nové výuce náboženství v Dolním Sasku zkreslují skutečnost“.

Více etiky a morálky než křesťanství

Člen rady asociace učitelů náboženství z diecéze Hildesheim Thomas Hollmann tvrdí, že výuka se mnohem více zaměřuje na etiku a morálku než na samotné křesťanství. A Ježíš Kristus je v osnovách zmiňován jen sporadicky. V osnovách pro druhý stupeň dokonce ani jednou.

„Křesťanství však není jen morální doktrína,“ oponuje Hollmann. „Jak si mají studenti poradit s náboženstvím, když nevědí nic o době a prostředí Ježíše z Nazareta?“ ptal se Hollmann v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung. Připomněl, že v osnovách chybí i tak základní věc, jako je Nejsvětější Trojice.

Kurikulum ukazuje, že předmět křesťanské náboženství se má kromě odborných témat zabývat mimo jiné i (inter)kulturními a politickými jevy a problémy. Například islám je v osnovách křesťanství pro druhý stupeň zmíněn 26krát. Zahrnuta je také ekologie, tolerance a dialog či rozmanitost (včetně rozmanitosti sexuálních identit).

Předmět tak má přispívat k „mezioborovým oblastem vzdělávání, jako je formování hodnot, vzdělávání pro udržitelný rozvoj, výchova ke zdraví, mediální výchova, mobilita, výchova spotřebitelů a umělecko-estetická výchova“. Zohledňuje také „rozmanitost sexuálních identit“.

„Křesťanská teologie není v procesu vzdělávání subjektu nadřazená, ale je vodítkem pro získávání kompetencí a zabývání se náboženskými otázkami,“ píše se v návrhu osnov.

Náboženská výchova

Náboženská výchova je v Dolním Sasku součástí školního vzdělávacího programu jako běžný vyučovací předmět, ale účast je právně založena na svobodě vyznání — rodiče mohou dítě z náboženské výchovy odhlásit.

Až dosud se vyučovalo samostatně pro katolíky a evangelíky. Od roku 2018 se postupné zavádí i islámské náboženství, v závislosti na dostupnosti učitelů.