Lidskoprávní advokát se s manželem a jejich dvěma dětmi přestěhoval do Budapešti v září. Fotku z letní "dunajské" akce má nyní pověšenou za stolem. "Tohle bylo ještě předtím, než jsem do země vůbec vkročil," říká americkému deníku New York Times. Od té doby se ale situace moc nezlepšila.
Zatímco jeho předchůdce David Cornstein, jmenovaný ještě prezidentem Donaldem Trumpem, si u maďarské vlády získal oblibu neustálou chválou premiéra Viktora Orbána, s příjezdem Pressmana Maďarsko obrátilo svůj vztah ke Spojeným státům. Provládní média kritizují velvyslance i celou administrativu prezidenta Joea Bidena.
Pressmana v Maďarsku tepou mimo jiné za to, že porušuje diplomatické konvence a neuznává maďarské hodnoty. Údajně zasahuje do tamní jurisdikce a snaží se umlčet konzervativní hlasy. Mnoha komentátorům ale vadí hlavně jeho sexuální orientace, která je podle nich provokací. Na jedné z provládních televizních stanic ho označili za "madam velvyslankyni".
Před svým současným postem působil Pressman jako velvyslanec při OSN pro zvláštní politické záležitosti a jako asistent ministra pro vnitřní bezpečnost. Pracoval také v Bílém domě jako ředitel pro oblast válečných zločinů a krutostí v Radě pro národní bezpečnost.
Válka za humny
Setkání s maďarskými představiteli podle něj probíhají obvykle ve zdvořilém a pragmatickém tónu, ale často začínají slovy hostitele: "Pane velvyslanče, rád vás poznávám. Vím, že chcete mluvit o genderově progresivních otázkách."
"Zastavím je a řeknu: 'Ne, ve skutečnosti s vámi chci mluvit o závislosti Maďarska na Vladimiru Putinovi,'" vysvětluje diplomat. "Vždycky se chtějí bavit o kulturní válce. My ale chceme vést debatu o skutečné válce, která probíhá hned vedle."
Velvyslanec se ale nebojí vymezovat proti maďarské politice. V zemi, která nedávno zakázala zobrazování LGBTQ+ obsahu nezletilým, Pressman například zveřejňuje fotografie svého partnera a jejich dvou dětí, všímá si bruselský týdeník Politico.
V lednu na sociálních sítích zase silně kritizoval výhrady maďarské vlády vůči protiruským sankcím. "Jak slouží ochrana ruských oligarchů před sankcemi Maďarsku a Maďarům?" ptal se na Twitteru. Na konci měsíce pak vyšly v listu Politico komentáře, kde Pressman označil přístup Maďarska k válce na sousední Ukrajině za prosazování "politiky podporované Putinem".
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se proti tomu silně ohradil, napsala agentura AP. Podle Szijjártóa je "zcela irelevantní, co si (Pressman) nebo kterýkoli jiný velvyslanec myslí o vnitropolitickém procesu v Maďarsku, protože to s nimi nemá nic společného" a "nepřísluší jim zasahovat do vnitřních záležitostí Maďarska".
Respectfully, we do not consider Russia’s attempt to unilaterally redraw the borders of Europe as just a “domestic political development in Hungary.” pic.twitter.com/UWCtFhc4Dl
— Ambassador David Pressman (@USAmbHungary) February 2, 2023
I když Orbán nakonec jednotlivé balíčky evropských sankcí odsouhlasil, dlouhodobě je kritizuje a podařilo se mu vyjednat řadu výjimek. Odmítá, aby zbraně pro Ukrajinu mířily přes Maďarsko, a od začátku války členové jeho vlády opakovaně navštívili Moskvu, aby pro středoevropskou zemi vyjednali více plynu.
Na konci loňského roku v zemi proběhlo poštovní referendum, kde 97 procent respondentů uvedlo, že s evropskými sankcemi nesouhlasí. Podle Budapešti více poškozují unii než Moskvu. Brusel ale výsledky referenda odmítl, protože se ho zúčastnilo jen něco málo přes milion z celkem osmi milionů Maďarů, připomíná server Euronews.
Maďarsko, které je členem EU i NATO, se v posledních letech více přibližuje k Rusku. Pro Spojené státy to začalo být problémem v roce 2018, tedy ještě za Trumpa, kdy Maďarsko odmítlo žádost Trumpovy administrativy k vydání dvou ruských obchodníků se zbraněmi. Místo toho je poslalo do Moskvy. S ruskou invazí na Ukrajinu ale Orbánův vztah k Putinovi získal na důležitosti.
Nejde hrát na obě strany
Obzvlášť znepokojivá je podle amerického velvyslance lednová zpráva maďarského Národního informačního centra, zpravodajské služby, jež podléhá Orbánovi. Podle ní se desítky amerických občanů zapojily do sítě údajného spiknutí, jehož cílem mělo být svržení maďarského premiéra.
"To, že se oficiální orgány této vlády, včetně zpravodajských služeb, hodlají zaměřit na americké občany, určitě upoutalo naši pozornost," zdůrazňuje a dodává, že nelze mlčet, když jsou Spojené státy napadány spojencem NATO.
"Svět se změnil," dodává Pressman, "a schopnost hrát to na obě strany, když máme v Evropě skutečnou pozemní válku, už neexistuje." Vyzval proto v minulých dnech Maďarsko, aby se znovu stalo jednoznačnou součástí Západu.
Navzdory sporům válka na Ukrajině ukazuje, jak důležité jsou vztahy mezi Maďarskem a jeho spojenci. Alespoň v to Pressman doufá. Maďaři podle něj nechtějí být závislí na Rusku a Číně. "Myslím, že vidí svou budoucnost s Evropou, Západem a Spojenými státy, a to je podle mě pozitivní základ, na kterém můžeme stavět."
