Dohoda s Maďarskem. EU Ukrajině půjčí 18 miliard, Budapešti zmrazí 6,3 miliardy eur

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 12. 2022 6:49
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Viktor Orbán a Petr Fiala.
Viktor Orbán a Petr Fiala. | Foto: Reuters

Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur, uvedla Rada EU zastupující členské země v tiskové zprávě. Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi navrhla zablokovat 7,5 miliardy.

Ostatní členské země schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami.

Jednotlivé body dohody musí formálně potvrdit členské státy, aby vstoupily v platnost. Ukrajina by první peníze měla dostat v lednu.

"Velmi oceňuji práci vyjednávacího týmu, kterému se podařilo najít shodu nad několika důležitými návrhy," uvedl na Twitteru na adresu českých diplomatů premiér Petr Fiala, který míří do Bruselu na středeční a čtvrteční setkání s ostatními lídry EU.

Komise navrhla zmrazit 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro rozvoj méně vyspělých regionů v rozpočtovém období 2021 až 2027, neboť podle ní Budapešť nemohla zaručit dostatečnou ochranu unijních peněz před korupcí, klientelismem či neprůhledným systémem veřejných zakázek. Maďarsku zároveň hrozilo, že přijde o miliardy z fondu obnovy, pokud EU neschválí jeho plán do konce roku.

Nápravná opatření

Konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána je dlouhodobě terčem kritiky unijních institucí i řady členských zemí kvůli svému přístupu k menšinám, médiím, justici či nevládním organizacím. Maďarsko, které se potýká s vážnými ekonomickými problémy, se rozhodlo po letech odmítání přijmout sérii reformních kroků, které však komise opakovaně označila za nedostatečné.

Zároveň při vyjednávání blokovalo zmíněné dohody, přičemž válkou těžce zkoušená Ukrajina o finanční pomoc EU žádala stále naléhavěji. České předsednictví proto minulý týden navrhlo, že 26 států přichystá variantu půjčky Kyjevu bez Maďarska, avšak prioritou stále byla dohoda s Budapeští.

"Členské státy EU uznávají práci vykonanou maďarskými úřady, rozhodly však, že tato nápravná opatření dostatečně neřeší zjištěné mezery v právním státě a ohrožení, která představují pro rozpočet unie," zdůvodnila rozhodnutí zmrazit 55 procent maďarských fondů Rada EU. Členské země zdůraznily, že jejich výpočet lišící se od čísla navrženého komisí souvisí i s "počtem a významem nápravných opatření, která byla úspěšně zavedena do praxe" a také s "úrovní spolupráce" ze strany Maďarska.

Maďarsko začalo v posledních měsících zavádět téměř dvě desítky reformních kroků. Podle komise však například stále není zajištěna například nezávislost nového orgánu dohlížejícího na veřejné zakázky ani efektivita soudního přezkoumání rozhodnutí vyšetřovacích orgánů v případech finančních podvodů či korupce.

Pokud Budapešť reformy dotáhne do konce a komise je uzná za funkční, mohou mu ostatní země peníze z kohezních fondů uvolnit. Dodatečné kroky jsou i podmínkou pro výplatu peněz z fondu obnovy. Obou má Maďarsko šanci dočkat se v příštím roce.

 

Právě se děje

Další zprávy