Brusel – Evropská unie přišla minulý týden s plánem, jak zastavit proud migrantů, kteří putují do Evropy přes Středozemní moře. Může s ním ale narazit.
Lidé většinou připlouvají na provizorních lodích do Itálie ze severoafrické Libye. Součástí plánu je tak například výcvik libyjské pobřežní stráže. Tamní úřady ale na projektu odmítají spolupracovat.
Server EUobserver vyzpovídal představitele několika významných libyjských měst, ve kterých se hromadí desítky tisíc migrantů. Žádný z nich nemá chuť zajistit, aby tito lidé přestali mířit do Evropy.
"Za nelegální migranty je zodpovědná Evropská unie. S jejími plány nesouhlasíme,“ řekl člen vedení libyjského hlavního města Tripolisu Ibrahim Aribi.
Podobně mluví představitelé města Zintan na severozápadě země: "Není přijatelné ani logické, abychom řešili problémy Evropy tím, že si migranty a uprchlíky necháme v Libyi," odmítá evropské plány jeden z nich.
V Zintanu podle odhadů čeká na přepravu do Evropy asi 20 tisíc běženců.
Neochota místních úřadů zastavit migrační vlnu může mít zásadní význam. Libyjská centrální vláda totiž reálně kontroluje jen malé území. V řadě oblastí tak nedokáže prosadit svoji vůli proti místním uskupením.
Velký evropský plán
Země Evropské unie chtějí investovat několik set milionů eur do výcviku libyjské pobřežní stráže. Ta by pak měla být schopna zabraňovat lodím s migranty ve vyplutí. Zároveň by dokázala bojovat s pašeráky, kteří je vozí.
Její jednotky by taky měly předcházet tomu, aby migranti při nebezpečné plavbě umírali na moři.
Evropské peníze mají přijít i na posílení kontroly libyjských hranic, aby do země nepřicházeli migranti ze subsaharské Afriky. Státy unie dál chtějí výrazně zlepšit život v uprchlických táborech, kde běženci žijí. To má snížit jejich motivaci odcházet do Evropy.
Z Libye loni do Itálie připlulo přes 180 tisíc žadatelů o azyl. Touto cestou se tak do Evropy v loňském roce dostalo zdaleka nejvíc běženců.
Cesta z Turecka přes Řecko, kudy v roce 2015 do Evropy dorazil zhruba milion lidí, je od loňského jara téměř zablokovaná. Je to výsledek uzavření řecko-makedonské hranice a dojednání dohody Evropské unie s Tureckem o zastavení migrace.
Většina běženců jsou ekonomičtí migranti
Zatímco přes Řecko do Evropy přišly i stovky tisíc Syřanů, kteří prchají před krvavou občanskou válkou, z Libye do Itálie podle statistik většinou proudí takzvaní ekonomičtí migranti. Tedy lidé, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale do Evropy chtějí kvůli lepším životním podmínkám.
Pocházejí ze zemí, jako je Senegal, Mali nebo Niger. Mezi běženci jsou ale i Nigerijci prchající před terorem extremistického hnutí Boko Haram. Ti nejspíš na azyl nárok mají, a lze je tedy označit za uprchlíky.
Podle pravidel by ti migranti, kterým v Evropě azyl zamítnou, měli být vráceni zpět. To se ale podle statistik daří jen v necelé polovině případů.
Zhroucená Libye
Snahu zemí unie zastavit migraci z Libye do Itálie komplikuje fakt, že tato severoafrická země je v podstatě zhrouceným státem bez plnohodnotné vlády. Unie tak v Libyi nemá jasného partnera, se kterým by se mohla dohodnout.
Humanitární organizace navíc varují, že Libye pro běžence není bezpečná.
"Úsilí o stabilizaci situace v Libyi je teď důležitější než kdykoliv předtím a EU udělá vše, co bude v jejích silách, aby k tomuto cíli přispěla," shodli se minulý týden na summitu na Maltě lídři osmadvaceti států unie.
Centrální libyjskou vládu uznávanou OSN ohrožuje z východu země generál Chalífa Haftar, kterého podporuje mimo jiné Rusko. Itálie teď podle diplomatů s Rusy vyjednává o společném postupu, který by mohl přinést kompromis mezi znepřátelenými libyjskými silami.
Itálie má v Libyi tradičně silný vliv i výborné zpravodajské informace o tamní situaci. Maltský ministr zahraničí George Vella varoval, že Moskva si chce na severu Afriky vybudovat námořní základnu.
