Uprchlíkem ve vlastní zemi: V Africe je 12 milionů lidí, co utekli z domovů. Za hranice ale nemíří

Hana Vařáková
24. 1. 2017 20:05
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii. | Foto: ČTK

Washington – Osmnáctiletá Yagana utekla ze své vesnice v Nigérii, kterou přepadla teroristická skupina Boko Haram. Jejího manžela při útoku zabili, ona teď žije s dítětem v domově pro vdovy.

Yagana je jednou ze 40,8 milionu lidí na světě, kteří jsou uprchlíky ve svých vlastních zemích. Vyplývá to z nedávné zprávy Centra pro monitorování vnitřního přesídlení (IDMC).

Skoro třetina těchto vnitřních migrantů jsou Afričané. Podle IDMC žilo na konci roku 2015 na tomto kontinentu celkem 12,4 milionu přesídlených lidí.

Jejich počet je napříč Afrikou víc než dvojnásobný ve srovnání s uprchlíky, kteří na tomto kontinentu překročili státní hranice. Těch bylo předloni "jen" 5,4 milionu.

Lidé prchají hlavně před válkou

Nejčastější příčinou, proč lidé utíkají ze svých domovů a uchylují se do jiných částí své země, jsou konflikty. Jen v roce 2015 muselo kvůli nim v Africe uprchnout 2,4 milionu lidí.

Někteří se přesouvali opakovaně. Nejvíce v Nigérii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a Súdánu (viz mapa).

Dalším důvodem pro přesídlení jsou náhlé přírodní katastrofy – ty mají na svědomí více než jeden milion uprchlíků –, ze kterých tvoří 93 procent povodně.

Státy, které v roce 2015 nejvíce zasáhly živelní pohromy, byly Malawi, Demokratická republika Kongo, Keňa, Etiopie a Nigérie.

Statistika IDMC přitom nezahrnuje dlouhodobé katastrofy, jako je sucho. "Údaje, které máme k dispozici, se vztahují k náhlým pohromám, jako jsou povodně, bouře, tajfuny, hurikány nebo zemětřesení – ty jsou hned viditelné a známe přesný den, kdy začaly," uvedla pro CNN ředitelka IDMC Alexandra Bilaková.

Například v Etiopii sucho související s jevem El Niño a následné záplavy donutily v roce 2015 a začátkem následujícího roku k přesídlení stovky tisíc lidí. Většina z nich se ale do statistik nedostala.

Centrum IDMC zatím monitoruje situaci jen v 21 z 54 afrických států. Podle Bilakové je v některých případech obtížné dostat se ke spolehlivým datům. I proto je množství přesídlenců zřejmě mnohem vyšší, než uvádí zpráva.

V Nigérii žije téměř dva miliony přesídlenců

Nejvíce vnitřních migrantů je v Nigérii. Hlavním důvodem je násilí páchané povstaleckou skupinou Boko Haram, která chce z Nigérie vytvořit muslimský stát s právem šaría.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) žilo na konci loňského roku v této zemi 1,8 milionu přesídlenců. Zhruba tři čtvrtiny z nich pobývají v hostitelských komunitách, zbytek již léta přežívá v táborech.

"Za městem jsou obrovské tábory, v každém z nich žije 35 tisíc lidí. Provozují je humanitární organizace s podporou od vlády," popsala mluvčí IOM Julia Burpeeová, která působí na severovýchodě Nigérie, poblíž hranice s Kamerunem.

Tábory sice nabízejí kromě jídla a ubytování také některé služby, třeba neformální výuku pro děti. Lidé jsou však zoufalí, protože mnozí ztratili smysl života – například farmáři přišli o svou půdu.

"Vidíte lidi, kteří nemají práci, jen nečinně sedí," řekla CNN Julia Burpeeová, "to je naprostá zkáza."

Mnoho z nich bylo nuceno uprchnout rychle, často v noci, a nestihlo si s sebou nic vzít. Zcela tak závisí na humanitární pomoci.

Právní status přesídlenců

Právní status lidí přesídlených uvnitř státu je jiný než u běženců, kteří překročí státní hranice. Zatímco běženci podléhají mezinárodnímu humanitárnímu právu pro uprchlíky, přesídlenci spadají pod právo svého státu.

"Problém je, že v mnoha případech, zvláště v Africe, je to právě stát a činy jeho představitelů, které jsou příčinou přesunů obyvatel," vysvětluje Bilaková z IDCM.

Těžko mohou lidé dostat pomoc či ochranu od vlády, která je jednou z bojujících stran v konfliktu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy