Uprchlíkem ve vlastní zemi: V Africe je 12 milionů lidí, co utekli z domovů. Za hranice ale nemíří

Hana Vařáková
24. 1. 2017 20:05
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii. | Foto: ČTK

Washington – Osmnáctiletá Yagana utekla ze své vesnice v Nigérii, kterou přepadla teroristická skupina Boko Haram. Jejího manžela při útoku zabili, ona teď žije s dítětem v domově pro vdovy.

Yagana je jednou ze 40,8 milionu lidí na světě, kteří jsou uprchlíky ve svých vlastních zemích. Vyplývá to z nedávné zprávy Centra pro monitorování vnitřního přesídlení (IDMC).

Skoro třetina těchto vnitřních migrantů jsou Afričané. Podle IDMC žilo na konci roku 2015 na tomto kontinentu celkem 12,4 milionu přesídlených lidí.

Jejich počet je napříč Afrikou víc než dvojnásobný ve srovnání s uprchlíky, kteří na tomto kontinentu překročili státní hranice. Těch bylo předloni "jen" 5,4 milionu.

Lidé prchají hlavně před válkou

Nejčastější příčinou, proč lidé utíkají ze svých domovů a uchylují se do jiných částí své země, jsou konflikty. Jen v roce 2015 muselo kvůli nim v Africe uprchnout 2,4 milionu lidí.

Někteří se přesouvali opakovaně. Nejvíce v Nigérii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a Súdánu (viz mapa).

Dalším důvodem pro přesídlení jsou náhlé přírodní katastrofy – ty mají na svědomí více než jeden milion uprchlíků –, ze kterých tvoří 93 procent povodně.

Státy, které v roce 2015 nejvíce zasáhly živelní pohromy, byly Malawi, Demokratická republika Kongo, Keňa, Etiopie a Nigérie.

Statistika IDMC přitom nezahrnuje dlouhodobé katastrofy, jako je sucho. "Údaje, které máme k dispozici, se vztahují k náhlým pohromám, jako jsou povodně, bouře, tajfuny, hurikány nebo zemětřesení – ty jsou hned viditelné a známe přesný den, kdy začaly," uvedla pro CNN ředitelka IDMC Alexandra Bilaková.

Například v Etiopii sucho související s jevem El Niño a následné záplavy donutily v roce 2015 a začátkem následujícího roku k přesídlení stovky tisíc lidí. Většina z nich se ale do statistik nedostala.

Centrum IDMC zatím monitoruje situaci jen v 21 z 54 afrických států. Podle Bilakové je v některých případech obtížné dostat se ke spolehlivým datům. I proto je množství přesídlenců zřejmě mnohem vyšší, než uvádí zpráva.

V Nigérii žije téměř dva miliony přesídlenců

Nejvíce vnitřních migrantů je v Nigérii. Hlavním důvodem je násilí páchané povstaleckou skupinou Boko Haram, která chce z Nigérie vytvořit muslimský stát s právem šaría.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) žilo na konci loňského roku v této zemi 1,8 milionu přesídlenců. Zhruba tři čtvrtiny z nich pobývají v hostitelských komunitách, zbytek již léta přežívá v táborech.

"Za městem jsou obrovské tábory, v každém z nich žije 35 tisíc lidí. Provozují je humanitární organizace s podporou od vlády," popsala mluvčí IOM Julia Burpeeová, která působí na severovýchodě Nigérie, poblíž hranice s Kamerunem.

Tábory sice nabízejí kromě jídla a ubytování také některé služby, třeba neformální výuku pro děti. Lidé jsou však zoufalí, protože mnozí ztratili smysl života – například farmáři přišli o svou půdu.

"Vidíte lidi, kteří nemají práci, jen nečinně sedí," řekla CNN Julia Burpeeová, "to je naprostá zkáza."

Mnoho z nich bylo nuceno uprchnout rychle, často v noci, a nestihlo si s sebou nic vzít. Zcela tak závisí na humanitární pomoci.

Právní status přesídlenců

Právní status lidí přesídlených uvnitř státu je jiný než u běženců, kteří překročí státní hranice. Zatímco běženci podléhají mezinárodnímu humanitárnímu právu pro uprchlíky, přesídlenci spadají pod právo svého státu.

"Problém je, že v mnoha případech, zvláště v Africe, je to právě stát a činy jeho představitelů, které jsou příčinou přesunů obyvatel," vysvětluje Bilaková z IDCM.

Těžko mohou lidé dostat pomoc či ochranu od vlády, která je jednou z bojujících stran v konfliktu.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Dvě jezera v Argentině náhlé zrůžověla, důvod zatím není známý

Dvě jezera v argentinském regionu Patagonie zrůžověla. Změna barvy zatím nebyla vysvětlena, ale místní ekologové se obávají, že by zbarvení mohlo být způsobené průmyslovou kontaminací, uvedla agentura Reuters.

Jezera se nacházejí blízko průmyslového parku na okraji argentinského města Trelew, na prašné planině podobné poušti, která je převážně opuštěná. Městští úředníci však nedávno podle zpráv na sociálních sítí města Trelew objevili v povodí nákladní auto, které tam vysypávalo odpad.

Úřady místním médiím poskytly zatím rozdílné názory na to, zda může být náhlá změna vody v jezerech škodlivá. Ekologové jsou však znepokojení. Místní aktivista Pablo Lada, člen argentinské národní ekologické sítě RENACE, řekl agentuře Reuters, že zrůžovění mohlo způsobit barvivo, které se obvykle používá k tomu, aby krevety, které se chovají nedaleko, získaly své typické růžové zbarvení.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Server: Policie začala s výslechy účastníků tajné schůzky k výbuchu munice ve Vrběticích

Policisté se podle Deníku N zabývají informací, zda ministr vnitra Jan Hamáček skutečně plánoval sdělit podrobnosti o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Ostravsku politickým představitelům v Moskvě, a to výměnu za ruskou koronavirovou vakcínu Sputnik V. Do explozí byli zapojení nejméně dva ruští agenti, kteří jsou spojení také s pokusem o otravu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Podle informací serveru půjdou vypovídat jako poslední v řadě také šéf rezortu diplomacie Jakub Kulhánek a nakonec i sám ministr Hamáček (oba ČSSD). 

Zdroj: Domácí
před 17 minutami

Hradozámecké noci se účastní 76 památek, hlavní je hrad Pernštejn

Letošní ročník Hradozámecké noci, kdy je na památkách připraven večerní program, se uskuteční na 76 památkách po celé České republice. Hlavním centrem je letos jihomoravský hrad Pernštejn s nově rekonstruovanou osvícenskou vrchnostenskou zahradou.

Program na Pernštejně začíná v 18:00 a jeho první část je nazvaná Zahradní slavnost. Lidé mohou přicházet netypicky spodním vchodem do zahrady od hlavního parkoviště. Připraveny jsou přehlídky dobového oblečení, hudební i divadelní vystoupení. Od 21:00 se začne zahrada postupně rozsvěcet - ale pouze za využití loučí a svíček. Na hladinu hlavního bazénu budou vypuštěny svítící lampiony.

Hradozámecká noc se letos koná na 76 památkách, 14 z nich není ve správě Národního památkového ústavu. Podrobný seznam a program na jednotlivých památkách je k dispozici na stránkách NPÚ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy