Uprchlíkem ve vlastní zemi: V Africe je 12 milionů lidí, co utekli z domovů. Za hranice ale nemíří

Hana Vařáková
24. 1. 2017 20:05
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii. | Foto: ČTK

Washington – Osmnáctiletá Yagana utekla ze své vesnice v Nigérii, kterou přepadla teroristická skupina Boko Haram. Jejího manžela při útoku zabili, ona teď žije s dítětem v domově pro vdovy.

Yagana je jednou ze 40,8 milionu lidí na světě, kteří jsou uprchlíky ve svých vlastních zemích. Vyplývá to z nedávné zprávy Centra pro monitorování vnitřního přesídlení (IDMC).

Skoro třetina těchto vnitřních migrantů jsou Afričané. Podle IDMC žilo na konci roku 2015 na tomto kontinentu celkem 12,4 milionu přesídlených lidí.

Jejich počet je napříč Afrikou víc než dvojnásobný ve srovnání s uprchlíky, kteří na tomto kontinentu překročili státní hranice. Těch bylo předloni "jen" 5,4 milionu.

Lidé prchají hlavně před válkou

Nejčastější příčinou, proč lidé utíkají ze svých domovů a uchylují se do jiných částí své země, jsou konflikty. Jen v roce 2015 muselo kvůli nim v Africe uprchnout 2,4 milionu lidí.

Někteří se přesouvali opakovaně. Nejvíce v Nigérii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a Súdánu (viz mapa).

Dalším důvodem pro přesídlení jsou náhlé přírodní katastrofy – ty mají na svědomí více než jeden milion uprchlíků –, ze kterých tvoří 93 procent povodně.

Státy, které v roce 2015 nejvíce zasáhly živelní pohromy, byly Malawi, Demokratická republika Kongo, Keňa, Etiopie a Nigérie.

Statistika IDMC přitom nezahrnuje dlouhodobé katastrofy, jako je sucho. "Údaje, které máme k dispozici, se vztahují k náhlým pohromám, jako jsou povodně, bouře, tajfuny, hurikány nebo zemětřesení – ty jsou hned viditelné a známe přesný den, kdy začaly," uvedla pro CNN ředitelka IDMC Alexandra Bilaková.

Například v Etiopii sucho související s jevem El Niño a následné záplavy donutily v roce 2015 a začátkem následujícího roku k přesídlení stovky tisíc lidí. Většina z nich se ale do statistik nedostala.

Centrum IDMC zatím monitoruje situaci jen v 21 z 54 afrických států. Podle Bilakové je v některých případech obtížné dostat se ke spolehlivým datům. I proto je množství přesídlenců zřejmě mnohem vyšší, než uvádí zpráva.

V Nigérii žije téměř dva miliony přesídlenců

Nejvíce vnitřních migrantů je v Nigérii. Hlavním důvodem je násilí páchané povstaleckou skupinou Boko Haram, která chce z Nigérie vytvořit muslimský stát s právem šaría.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) žilo na konci loňského roku v této zemi 1,8 milionu přesídlenců. Zhruba tři čtvrtiny z nich pobývají v hostitelských komunitách, zbytek již léta přežívá v táborech.

"Za městem jsou obrovské tábory, v každém z nich žije 35 tisíc lidí. Provozují je humanitární organizace s podporou od vlády," popsala mluvčí IOM Julia Burpeeová, která působí na severovýchodě Nigérie, poblíž hranice s Kamerunem.

Tábory sice nabízejí kromě jídla a ubytování také některé služby, třeba neformální výuku pro děti. Lidé jsou však zoufalí, protože mnozí ztratili smysl života – například farmáři přišli o svou půdu.

"Vidíte lidi, kteří nemají práci, jen nečinně sedí," řekla CNN Julia Burpeeová, "to je naprostá zkáza."

Mnoho z nich bylo nuceno uprchnout rychle, často v noci, a nestihlo si s sebou nic vzít. Zcela tak závisí na humanitární pomoci.

Právní status přesídlenců

Právní status lidí přesídlených uvnitř státu je jiný než u běženců, kteří překročí státní hranice. Zatímco běženci podléhají mezinárodnímu humanitárnímu právu pro uprchlíky, přesídlenci spadají pod právo svého státu.

"Problém je, že v mnoha případech, zvláště v Africe, je to právě stát a činy jeho představitelů, které jsou příčinou přesunů obyvatel," vysvětluje Bilaková z IDCM.

Těžko mohou lidé dostat pomoc či ochranu od vlády, která je jednou z bojujících stran v konfliktu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy