Uprchlíkem ve vlastní zemi: V Africe je 12 milionů lidí, co utekli z domovů. Za hranice ale nemíří

Hana Vařáková
24. 1. 2017 20:05
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii.
Dívka v uprchlickém táboře Muna Garage u města Maiduguri v Nigérii. | Foto: ČTK

Washington – Osmnáctiletá Yagana utekla ze své vesnice v Nigérii, kterou přepadla teroristická skupina Boko Haram. Jejího manžela při útoku zabili, ona teď žije s dítětem v domově pro vdovy.

Yagana je jednou ze 40,8 milionu lidí na světě, kteří jsou uprchlíky ve svých vlastních zemích. Vyplývá to z nedávné zprávy Centra pro monitorování vnitřního přesídlení (IDMC).

Skoro třetina těchto vnitřních migrantů jsou Afričané. Podle IDMC žilo na konci roku 2015 na tomto kontinentu celkem 12,4 milionu přesídlených lidí.

Jejich počet je napříč Afrikou víc než dvojnásobný ve srovnání s uprchlíky, kteří na tomto kontinentu překročili státní hranice. Těch bylo předloni "jen" 5,4 milionu.

Lidé prchají hlavně před válkou

Nejčastější příčinou, proč lidé utíkají ze svých domovů a uchylují se do jiných částí své země, jsou konflikty. Jen v roce 2015 muselo kvůli nim v Africe uprchnout 2,4 milionu lidí.

Někteří se přesouvali opakovaně. Nejvíce v Nigérii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a Súdánu (viz mapa).

Dalším důvodem pro přesídlení jsou náhlé přírodní katastrofy – ty mají na svědomí více než jeden milion uprchlíků –, ze kterých tvoří 93 procent povodně.

Státy, které v roce 2015 nejvíce zasáhly živelní pohromy, byly Malawi, Demokratická republika Kongo, Keňa, Etiopie a Nigérie.

Statistika IDMC přitom nezahrnuje dlouhodobé katastrofy, jako je sucho. "Údaje, které máme k dispozici, se vztahují k náhlým pohromám, jako jsou povodně, bouře, tajfuny, hurikány nebo zemětřesení – ty jsou hned viditelné a známe přesný den, kdy začaly," uvedla pro CNN ředitelka IDMC Alexandra Bilaková.

Například v Etiopii sucho související s jevem El Niño a následné záplavy donutily v roce 2015 a začátkem následujícího roku k přesídlení stovky tisíc lidí. Většina z nich se ale do statistik nedostala.

Centrum IDMC zatím monitoruje situaci jen v 21 z 54 afrických států. Podle Bilakové je v některých případech obtížné dostat se ke spolehlivým datům. I proto je množství přesídlenců zřejmě mnohem vyšší, než uvádí zpráva.

V Nigérii žije téměř dva miliony přesídlenců

Nejvíce vnitřních migrantů je v Nigérii. Hlavním důvodem je násilí páchané povstaleckou skupinou Boko Haram, která chce z Nigérie vytvořit muslimský stát s právem šaría.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) žilo na konci loňského roku v této zemi 1,8 milionu přesídlenců. Zhruba tři čtvrtiny z nich pobývají v hostitelských komunitách, zbytek již léta přežívá v táborech.

"Za městem jsou obrovské tábory, v každém z nich žije 35 tisíc lidí. Provozují je humanitární organizace s podporou od vlády," popsala mluvčí IOM Julia Burpeeová, která působí na severovýchodě Nigérie, poblíž hranice s Kamerunem.

Tábory sice nabízejí kromě jídla a ubytování také některé služby, třeba neformální výuku pro děti. Lidé jsou však zoufalí, protože mnozí ztratili smysl života – například farmáři přišli o svou půdu.

"Vidíte lidi, kteří nemají práci, jen nečinně sedí," řekla CNN Julia Burpeeová, "to je naprostá zkáza."

Mnoho z nich bylo nuceno uprchnout rychle, často v noci, a nestihlo si s sebou nic vzít. Zcela tak závisí na humanitární pomoci.

Právní status přesídlenců

Právní status lidí přesídlených uvnitř státu je jiný než u běženců, kteří překročí státní hranice. Zatímco běženci podléhají mezinárodnímu humanitárnímu právu pro uprchlíky, přesídlenci spadají pod právo svého státu.

"Problém je, že v mnoha případech, zvláště v Africe, je to právě stát a činy jeho představitelů, které jsou příčinou přesunů obyvatel," vysvětluje Bilaková z IDCM.

Těžko mohou lidé dostat pomoc či ochranu od vlády, která je jednou z bojujících stran v konfliktu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 1 hodinou

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy