


Libanonské úřady zadržely syrského občana podezřelého z posílání peněz bojovníkům věrným bývalému syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Stalo se tak týden poté, co syrské úřady požádaly Libanon o vydání více než 200 bývalých členů bezpečnostních složek, kteří sloužili Asadovi a do Libanonu uprchli, když byl jeho režim svržen, informovala agentura Reuters.
Reuters na základě svých zjištění odhalila, že bývalí proasadovští důstojníci z Libanonu řídí protivládní operace v Sýrii. Libanonský soudní úředník uvedl, že Sýrie nepodala formální žádost o jejich vydání prostřednictvím ministerstev spravedlnosti a zahraničí obou zemí, jak je obvyklé. Místo toho vyslala pouze bezpečnostní delegaci.
Reuters dále uvádí, že miliardář a bratranec svrženého Asada Rámí Machlúf spolu s bývalým šéfem vojenské rozvědky Kamalem Hasanem z exilu v Moskvě podporují spiknutí. Financují alavitské militantní skupiny v Libanonu a podél syrského pobřeží a snaží se tím podkopat novou prozatímní vládu pod vedením Ahmada Šary.
Ten přišel k moci v prosinci 2024 poté, co islamističtí povstalci z Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájili bleskovou ofenzivu proti vládním silám a svrhli tak více než 24 let trvající vládu Bašára Asada.
Libanonské úřady ve středu zadržely severně od Bejrútu Ahmada Dúniu kvůli údajným vazbám na Machlúfa. Podle úředníků byl Dúnia jeho finanční zprostředkovatel a posílal peníze bývalým proasadovským bojovníkům v Sýrii. Ti pracují pod velením svrženého syrského generála Suhajla Hasana, který se pravděpodobně ukrývá v Rusku, a jsou aktivní v pobřežních oblastech země.
Cílem spiklenců je podnítit povstání, které by rozdělilo Sýrii a umožnilo proasadovským bojovníkům znovu získat kontrolu nad pobřežními oblastmi obývanými zejména alavitskou komunitou.
Sýrie a Libanon spolu sdílejí 375 kilometrů dlouhou hranici. Alavité jsou náboženskou menšinou žijící v obou zemích, která patří k šíitské větvi islámu. Ke stejné komunitě se hlásil i sesazený prezident Asad.
„Je na libanonských bezpečnostních složkách i na nás všech, abychom zabránili jakýmkoli akcím, které podkopávají jednotu Sýrie nebo ohrožují její bezpečnost a stabilitu, ať už pocházejí z Libanonu nebo se odehrávají na jeho území,“ uvedl na síti X libanonský místopředseda vlády Tárik Mitrí.
V reakci na dotazy agentury Reuters se libanonská bezpečnostní služba odvolala na prohlášení libanonského prezidenta Josepha Aúna z 11. ledna. Ten uvedl, že libanonská vojenská rozvědka a další bezpečnostní složky provedly razie v několika severních a východních oblastech země. Razie však podle prezidenta nepřinesly důkazy o přítomnosti důstojníků spojených s Asadovou diktaturou.
Od pádu Asadova režimu se odehrálo několik střetů mezi jeho stoupenci a novými vládními orgány. V posledních měsících tisíce alavitů protestovaly proti tomu, že nová islamistická vláda zaujímá silně diskriminační politiku vůči řadě menšin v zemi.



Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.



Ministr zahraničí Petr Macinka odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy. Informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő a premiér Andrej Babiš.



Ve velkém sále kina Lucerna na pražském Václavském náměstí začalo v úterý ráno poslední rozloučení s herečkou Janou Brejchovou. Vzdát hold herečce mohou zájemci na pietním místě do 13:00.



Státní distributor paliv Čepro loni zaznamenal neauditovaný provozní zisk před zdaněním více než 2,79 miliardy korun. Meziročně si tak polepšil přibližně o deset procent. Tržby podniku činily téměř 78,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o více než 1,5 miliardy korun. V úterý to oznámil podnik Čepro. Podle podniku jde o dosud nejlepší hospodářské výsledky v historii firmy.



Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.