Trump je frustrovaný. Kongres nevěří jeho americko-ruské politice a svázal mu ruce

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 8. 2017 18:08
O víkendu se setkají ministři zahraničí USA a Ruska. Americkou politiku vůči Rusku ale v tuto chvíli neurčuje prezident Donald Trump a jeho ministr Rex Tillerson - u kormidla je Kongres. Přes prezidentův odpor například prosadil nové sankce proti Moskvě. Podle Trumpa jsou kvůli tomu americko-ruské vztahy "nejhorší, co kdy byly". Jedním z důvodů, proč Kongres výrazně omezil prezidentovy pravomoce v zahraniční politice, je tzv. ruská aféra. V té jsou na několika liniích vyšetřovány loňské kontakty Trumpova předvolebního týmu s Rusy.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Washington - O víkendu se ve filipínské Manile osobně setkají ministři zahraničí USA a Ruska Rex Tillerson a Sergej Lavrov.

Bude to poprvé od chvíle, kdy americký Kongres schválil nové sankce proti Rusku. A kdy Moskva už před týdnem odpověděla opatřením, které drasticky sníží počet zaměstnanců amerických zastupitelských úřadů v Rusku.

Šéfové diplomacie se scházejí ve chvíli, kdy jsou vztahy obou zemí podle amerického prezidenta Donalda Trumpa "nejhorší, co kdy byly, a nebezpečně špatné".

Trumpův expresivní jazyk je podle amerického deníku Washington Post ve skutečnosti projevem jeho vlastního zklamání a frustrace.

Potvrzuje to druhá část jeho vzkazu na Twitteru, ve které Trump sarkasticky poznamenal, že za špatné vztahy s Ruskem Američané "mohou poděkovat Kongresu".

Nové sankce mu svázaly ruce

Prezident tím upozornil na zásadní věc. V posledních desetiletích neexistuje podobný případ, kdy by americký Kongres svému prezidentovi tak svázal ruce v zahraniční politice, jako to nyní provedl v politice vůči Rusku.

A to Kongres ovládají republikáni.

K už dříve přijatým sankcím přibyly nové. Navíc zákony prezidentovi znemožnily, aby sankce po svém vlastním rozhodnutí odvolal nebo zmírnil.

Trump legislativu ve středu podepsal, protože mu prakticky nic jiného nezbývalo. Jeho případné veto by Kongres stejně přehlasoval.

V doprovodném prohlášení však zákon označil za "velmi špatný", protože prý zasahuje do pravomoci výkonné moci vyjednávat s cizími zeměmi.

"A jako prezident mohu s cizími zeměmi uzavřít zdaleka lepší dohody než Kongres," dodal prezident.

Začít na čistém listě

Po celou loňskou předvolební kampaň a během dosavadních šesti měsíců v čele Bílého domu Trump sledoval jasný záměr, který i opakovaně veřejně deklaroval.

Otevřít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem novou, lepší kapitolu vzájemných vztahů.

Americký ministr zahraničí Tillerson před víkendovým setkáním se svým ruským protějškem Lavrovem uvedl, že i přes zhoršené vztahy chce Washington s Ruskem spolupracovat na mírovém řešení situace v Sýrii.

Politická a mediální scéna v Moskvě mezitím líčí Trumpa jako rukojmího Kongresu.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv například na Facebooku napsal, že "Trumpova administrativa ukázala svoji naprostou slabost, když zahanbujícím způsobem předala výkonnou moc Kongresu".

Ruská politika pod dohledem

Trumpovi přitížily jeho vlastní výroky a kroky směřované k Rusku a Putinovi. Stejně tak podezřelé aktivity jeho předvolebního týmu v loňské kampani.

To vše ho dostalo do situace, kdy se Kongres rozhodl, že musí prezidentovu ruskou politiku hlídat.

Trump odmítal a stále odmítá přijmout závěr amerických tajných služeb, že Rusko se loni aktivně snažilo ovlivnit volby prezidenta USA s cílem poškodit kandidátku demokratů Hillary Clintonovou.

Vedle toho se ukázalo, že Trumpův poměrně malý předvolební tým se loni s Rusy nápadně často stýkal. Tyto kontakty Trumpovi lidé postupně přiznávají až pod tíhou nově zveřejňovaných informací.

Charakter kontaktů, včetně podezření, že Trumpovi lidé s Rusy přímo spolupracovali, v současnosti šetří několik výborů Kongresu. A taky zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.

Všechno je to výmysl

Trump opakovaně vylučuje, že by jeho lidé měli s možným vměšováním Rusů do amerických voleb cokoliv společného.

Na čtvrtečním setkání se svými voliči v Západní Virginii opět označil "ruskou story za naprostý výmysl".

Dosavadní vývoj celé aféry však vede k tomu, že už i republikáni chtějí, aby vyšetřování pokračovalo a zjistilo se, co se skutečně odehrálo. Z počátku přitom vše bagatelizovali a zdržovali.

K jednomu ze zlomových okamžiků ale došlo před čtyřmi týdny. Bylo to odhalení, že Trumpův nejstarší syn Donald junior loni v červnu přijal nabídku, aby se setkal s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou.

Očekával, že z vysokých kruhů v ruské vládě dostane kompromitující materiál na Clintonovou, tehdejší volební soupeřku jeho otce.

Začátek konce Trumpova prezidentství

Kongres chce vyšetřit celou ruskou aféru tak moc, že se ve čtvrtek v Senátu objevily hned dva různé návrhy zákonů, které mají "ochránit" zvláštního vyšetřovatele Muellera.

Trump by tak přišel o možnost Muellera odvolat - nebo by se mu takový krok alespoň značně zkomplikoval.

Návrhy zákonů jsou reakcí na předchozí informace v amerických médiích, podle kterých Bílý dům shromažďuje kompromitující materiály na vyšetřovatelův tým s cílem najít záminku k jeho odvolání.

Podle jednoho z návrhů, jehož autory jsou republikánský senátor Lindsey Graham a demokrat Cory Booker, by museli úředníci ministerstva spravedlnosti zdůvodnit navržené odvolání Muellera před panelem nezávislých soudců.

"Jakýkoliv pokus jít po Muellerovi, pokud by neudělal něco špatně, by mohl být začátkem konce Trumpova prezidentství," uvedl senátor Graham.

A podle čtvrteční zprávy listu Wall Street Journal se vyšetřovatel Mueller, jehož tým tvoří šestnáct právníků, rozhodl sestavit takzvanou velkou porotu. To mu umožní, aby ve vyšetřování aféry vyslýchal svědky pod přísahou, případně i vznášel obvinění, pokud najde důkazy trestného činu.

Podle právníků, které cituje americký deník, je jmenování velké poroty příznakem, že celé vyšetřování nabývá na intenzitě a rozšiřuje svůj záběr.

Pro Rusko byla z hlediska jejich zájmů horší volbou Clintonová, od Trumpa si slibovali, že bude schopnější se s nimi dohodnout jejich způsobem. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 24 minutami

Bělobrádek se nebude ucházet o uvolněný předsednický post lidovců, Výborný odstoupil z osobních důvodů

Bývalý dlouholetý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyloučil kandidaturu na pozici šéfa strany. Na twitteru uvedl, že se o pozici ucházet nebude, neboť kandidaturu ohlásili místopředseda strany a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský. Místo z rodinných důvodů opouští Marek Výborný.

"Vzhledem k tomu, že kandidaturu na předsedu KDU-ČSL ohlásili Jan Bartošek a Tomáš Zdechovský, kandidovat určitě nebudu. Konec hlášení," uvedl Bělobrádek.

Výborný rezignuje na funkci předsedy k termínu mimořádného sjezdu strany, který by se měl uskutečnit 25. ledna. Termín na dnešním jednání musí případně potvrdit celostátní konference, která je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy.

před 58 minutami

Z nemocnice v Ostravě byl propuštěn i druhý zraněný po střelbě

Po úterní střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava už ve zdravotnickém zařízení nezůstává žádný pacient. I druhého zraněného muže lékaři v pátek odpoledne propustili do domácí péče. 

Dvaačtyřicetiletý střelec zabil sedm lidí. Poslední oběť, kterou muž střelil do hlavy, podlehla svým zraněním ve čtvrtek. Žena byla od útoku v kritickém stavu. Ve stejný den byl do domácího léčení propuštěn jeden ze zraněných mužů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy