Trump je frustrovaný. Kongres nevěří jeho americko-ruské politice a svázal mu ruce

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 8. 2017 18:08
O víkendu se setkají ministři zahraničí USA a Ruska. Americkou politiku vůči Rusku ale v tuto chvíli neurčuje prezident Donald Trump a jeho ministr Rex Tillerson - u kormidla je Kongres. Přes prezidentův odpor například prosadil nové sankce proti Moskvě. Podle Trumpa jsou kvůli tomu americko-ruské vztahy "nejhorší, co kdy byly". Jedním z důvodů, proč Kongres výrazně omezil prezidentovy pravomoce v zahraniční politice, je tzv. ruská aféra. V té jsou na několika liniích vyšetřovány loňské kontakty Trumpova předvolebního týmu s Rusy.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Washington - O víkendu se ve filipínské Manile osobně setkají ministři zahraničí USA a Ruska Rex Tillerson a Sergej Lavrov.

Bude to poprvé od chvíle, kdy americký Kongres schválil nové sankce proti Rusku. A kdy Moskva už před týdnem odpověděla opatřením, které drasticky sníží počet zaměstnanců amerických zastupitelských úřadů v Rusku.

Šéfové diplomacie se scházejí ve chvíli, kdy jsou vztahy obou zemí podle amerického prezidenta Donalda Trumpa "nejhorší, co kdy byly, a nebezpečně špatné".

Trumpův expresivní jazyk je podle amerického deníku Washington Post ve skutečnosti projevem jeho vlastního zklamání a frustrace.

Potvrzuje to druhá část jeho vzkazu na Twitteru, ve které Trump sarkasticky poznamenal, že za špatné vztahy s Ruskem Američané "mohou poděkovat Kongresu".

Nové sankce mu svázaly ruce

Prezident tím upozornil na zásadní věc. V posledních desetiletích neexistuje podobný případ, kdy by americký Kongres svému prezidentovi tak svázal ruce v zahraniční politice, jako to nyní provedl v politice vůči Rusku.

A to Kongres ovládají republikáni.

K už dříve přijatým sankcím přibyly nové. Navíc zákony prezidentovi znemožnily, aby sankce po svém vlastním rozhodnutí odvolal nebo zmírnil.

Trump legislativu ve středu podepsal, protože mu prakticky nic jiného nezbývalo. Jeho případné veto by Kongres stejně přehlasoval.

V doprovodném prohlášení však zákon označil za "velmi špatný", protože prý zasahuje do pravomoci výkonné moci vyjednávat s cizími zeměmi.

"A jako prezident mohu s cizími zeměmi uzavřít zdaleka lepší dohody než Kongres," dodal prezident.

Začít na čistém listě

Po celou loňskou předvolební kampaň a během dosavadních šesti měsíců v čele Bílého domu Trump sledoval jasný záměr, který i opakovaně veřejně deklaroval.

Otevřít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem novou, lepší kapitolu vzájemných vztahů.

Americký ministr zahraničí Tillerson před víkendovým setkáním se svým ruským protějškem Lavrovem uvedl, že i přes zhoršené vztahy chce Washington s Ruskem spolupracovat na mírovém řešení situace v Sýrii.

Politická a mediální scéna v Moskvě mezitím líčí Trumpa jako rukojmího Kongresu.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv například na Facebooku napsal, že "Trumpova administrativa ukázala svoji naprostou slabost, když zahanbujícím způsobem předala výkonnou moc Kongresu".

Ruská politika pod dohledem

Trumpovi přitížily jeho vlastní výroky a kroky směřované k Rusku a Putinovi. Stejně tak podezřelé aktivity jeho předvolebního týmu v loňské kampani.

To vše ho dostalo do situace, kdy se Kongres rozhodl, že musí prezidentovu ruskou politiku hlídat.

Trump odmítal a stále odmítá přijmout závěr amerických tajných služeb, že Rusko se loni aktivně snažilo ovlivnit volby prezidenta USA s cílem poškodit kandidátku demokratů Hillary Clintonovou.

Vedle toho se ukázalo, že Trumpův poměrně malý předvolební tým se loni s Rusy nápadně často stýkal. Tyto kontakty Trumpovi lidé postupně přiznávají až pod tíhou nově zveřejňovaných informací.

Charakter kontaktů, včetně podezření, že Trumpovi lidé s Rusy přímo spolupracovali, v současnosti šetří několik výborů Kongresu. A taky zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.

Všechno je to výmysl

Trump opakovaně vylučuje, že by jeho lidé měli s možným vměšováním Rusů do amerických voleb cokoliv společného.

Na čtvrtečním setkání se svými voliči v Západní Virginii opět označil "ruskou story za naprostý výmysl".

Dosavadní vývoj celé aféry však vede k tomu, že už i republikáni chtějí, aby vyšetřování pokračovalo a zjistilo se, co se skutečně odehrálo. Z počátku přitom vše bagatelizovali a zdržovali.

K jednomu ze zlomových okamžiků ale došlo před čtyřmi týdny. Bylo to odhalení, že Trumpův nejstarší syn Donald junior loni v červnu přijal nabídku, aby se setkal s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou.

Očekával, že z vysokých kruhů v ruské vládě dostane kompromitující materiál na Clintonovou, tehdejší volební soupeřku jeho otce.

Začátek konce Trumpova prezidentství

Kongres chce vyšetřit celou ruskou aféru tak moc, že se ve čtvrtek v Senátu objevily hned dva různé návrhy zákonů, které mají "ochránit" zvláštního vyšetřovatele Muellera.

Trump by tak přišel o možnost Muellera odvolat - nebo by se mu takový krok alespoň značně zkomplikoval.

Návrhy zákonů jsou reakcí na předchozí informace v amerických médiích, podle kterých Bílý dům shromažďuje kompromitující materiály na vyšetřovatelův tým s cílem najít záminku k jeho odvolání.

Podle jednoho z návrhů, jehož autory jsou republikánský senátor Lindsey Graham a demokrat Cory Booker, by museli úředníci ministerstva spravedlnosti zdůvodnit navržené odvolání Muellera před panelem nezávislých soudců.

"Jakýkoliv pokus jít po Muellerovi, pokud by neudělal něco špatně, by mohl být začátkem konce Trumpova prezidentství," uvedl senátor Graham.

A podle čtvrteční zprávy listu Wall Street Journal se vyšetřovatel Mueller, jehož tým tvoří šestnáct právníků, rozhodl sestavit takzvanou velkou porotu. To mu umožní, aby ve vyšetřování aféry vyslýchal svědky pod přísahou, případně i vznášel obvinění, pokud najde důkazy trestného činu.

Podle právníků, které cituje americký deník, je jmenování velké poroty příznakem, že celé vyšetřování nabývá na intenzitě a rozšiřuje svůj záběr.

Pro Rusko byla z hlediska jejich zájmů horší volbou Clintonová, od Trumpa si slibovali, že bude schopnější se s nimi dohodnout jejich způsobem. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy